Valparaíso - nejbarevnější město Jižní Ameriky

Průchody, ulice, schody i garáže chilského Valparaísa zaznamenávají příběhy problémy i radosti obyvatel tohoto podivuhodného města. Stačí se vzdálit jen pár ulic z uhlazeného centra a můžete se obdivovat zcela svébytné formě street artu.

Objevíme je zcela náhodou. Bloudíme ulicí ve snaze nalézt lanovku, která nás vyveze na vyhlídku na přístav. Zabočím za roh a ze zdi na mě naléhavě hledí smutné oči. Jsou propracované do nejmenšího detailu, stejně jako fantasy svět o pár bloků dál. Na žlutém domě si veselý klaun maluje své modré holubice a cyklista jako vystřižený ze 30. let se rozvážně projíždí na svém bicyklu. Lehce mě mrazí při pohledu na černocha s terčem na čele i z pohledu do hnědých očí dívky v zelené burce. Prostitutka s nohama široce roztaženýma shlíží ze zdi v uličce, kterou se obvykle chodí jen pozdě v noci.

Vyslechneme si příběh ženy vyobrazené na jednom z domů s žampionem v ruce. Bývala známá po celém městě tím, že dokázala léčit zdravotní problémy nejrůznějšími houbičkami. Kdokoli přišel do jejího domu s jakýmkoli neduhem, odnesl si houbovou medicínu. Když zemřela, zvěčnili ji na památku na zdi jejího domu. 

Jak ale vznikla tradice graffiti na domech ve Valparaíso? Město bývalo významným přístavem, který v dobách své největší slávy lákal zejména evropské emigranty. Rychle se rozrůstalo a nově příchozí obyvatelé začínali stavět své domy na volných pozemcích v kopcích. Jako materiál pro stavbu používali jílové cihly a pro zpevnění obkládali stěny vlnitým plechem, který zbýval ze stavby lodí. Vlnitý plech má ale tendenci korodovat a kdo by chtěl mít rezavý dům? V přístavu vždy zbývala nějaká barva po natření lodě a lidé si tak začali své domy barvit. Nejoblíbenější barvou prý bývala modrá, protože námořníci ji mají rádi a námořníci přinášejí městu peníze. A zelená, podle místního fotbalového klubu. K vidění však byly i domy červené, žluté, béžové i fialové a město se tak stávalo stále barevnějším.

Moderní doba s sebou ale přinesla chuligány všeho druhu, kteří začali na barevné domy zvěčňovat své tagy. Místní obyvatelé se proti nim brání zcela vynalézavým způsobem. Když máte na domě nasprejované umělecké dílo, nikdo vám přes něj tag neudělá. Takové už je nepsané pravidlo slušnosti. Sprejerství ve měste se rozšířilo a nyní už existuje veřejně dostupný seznam sprejerů ochotných vytvořit umělecké dílo podle přání majitele domu. Většinou malují jen za cenu použitých barev.

V roce 2012 se na jednom z městských vrcholků, Cerro Polanco, konal mezinárodní festival graffiti, během kterého vzniklo přes 20 velkoplošných maleb. Nyní už je jich v okolí přes 60 a stále přibývají další. V roce 2003 bylo město zapsáno na seznam Světového dědictví UNESCO pro svou kulturní a architektonickou hodnotu.

----------------------------

Valparaíso sestává z přístavu, centra a 46 městských vrcholků. Žije zde téměř 300 tis. obyvatel. Zemětřesení, tsunami, požáry a další podobné katastrofy postihují město poměrně často. Domy v kopcích byly nezřídka vystavěny živelně a na místech ne k tomu určených. Do celých čtvrtí ještě není zavedena voda ani kanalizace a nevedou tam asfaltové silnice. Záchranné akce v křivolakých uličkách jsou tím komplikované.

Město jsme navštívili nevědomky v den velkého požáru. Celý den nám padal jemný prach na hlavu a výhled zakrýval hustý kouř. I tak byla návštěva Valparaísa silným zážitkem, ráda bych se sem ještě někdy podívala.