(a možná se vám budou hodit i v normálním životě!)
© Kateřina Krejčová a Petr Ptáčník, 2017
Jak si na cestách poradit v každé situaci? Na základě našich zkušeností a zkušeností našich kamarádů-cestovatelů jsme pro vás vytvořili seznam 100 TIPŮ A TRIKŮ, JAK PŘEŽÍT NA CESTĚ KOLEM SVĚTA. 484 dní na cestě kolem světa pro nás znamenalo nekonečný příval zážitků a zkušeností. Mnoho věcí jsme si prožili na vlastní kůži, v lecčems jsme teď už chytřejší a řadu věcí bychom udělali jinak. Doufáme, že vám náš seznam přinese inspiraci, pobaví a třeba vám jednou i zachrání život...
Na cestě kolem světa vás může potkat leccos...
Zásady pozitivního myšlení
- V krizové situaci tě zachrání pouze pozitivní přístup. Čím horší situace je, tím pozitivnější musíš být!
- V případě, že se ztratíš, představuj si, že je to záměr. Daná situace tě pak nebude tolik stresovat
- Teplý čaj a jídlo jsou spolehlivým nástrojem ke zvýšení morálky
- Horká sprcha nebo koupel je neuvěřitelně silným nástrojem ke zvýšení morálky
- Ocitneš-li se v krizové situaci, zkus si to užít. Třeba právě zažíváš největší dobrodružství svého života!
- Ráno moudřejší večera, takže i v krizi může pomoct zalézt do spacáku a pořádně se na to vyspat
- Pamatuj, že z nejhorších zážitků bývají nejlepší historky!
- Věř lidem.
Velbloudi zvědavě pozorují, jak jsme uvízli v poušti Gobi…
Praktické tipy
- Cestuj zadarmo! Stopování je jedna možnost, půjčení auta zadarmo je druhá. „Car Relocation“ funguje v USA, Austrálii i na Novém Zélandu
- Nocuj zadarmo! Spacák rozložený v příkopu u silnice je jedna možnost, ale Couchsurfing je daleko lepší! Poznáš nové super lidi, dostaneš skvělé tipy, co a kde vidět, a ochutnáš tradiční jídlo (nebo se potrénuješ ve vaření)
- Jez zadarmo! Buď si můžeš zdokonalit schopnosti vyžírky – na stopu, při pěším putování či v rámci couchsurfingu tě každou chvíli někdo pozve na jídlo, nebo se zapoj do woofingu – dobrovolničení na farmách po celém světě, kde za práci na pár hodin denně dostaneš jídlo a střechu nad hlavou a zbytek času můžeš věnovat poznávání okolí, lidí a světa
Couchsurfing v tradiční fidžijské vesnici Viseisei
- Mobil buď úplně zahoď, nebo využívej naplno! Celá řada aplikací ti může zpříjemnit nebo usnadnit cestování. My máme rádi třeba BeOnRoad (offline open-street mapy celého světa), Locus map (detailní mapy terénu včetně vrstevnic, cest, pěšin a zajímavých míst), CamperMate (umí najít nejbližší kemp nebo vhodný plácek na stan na Novém Zélandu), Star Chart (zobrazí hvězdnou oblohu v reálném čase a ukáže souhvězdí) a třeba Free Candle (svíčka pro romantiky. A dá se i sfouknout!)
- U protinožců mají zábavné rčení. „Není nic, co by tě mohlo zabít na Novém Zélandu. V Austrálii tě může zabít úplně všechno!“
- Za zeptání nic nedáš, tak se nestyď ptát se jednoduše, naivně a polopaticky. Pokud ani pak nerozumíš, problém nemusí být na tvojí straně. Zeptej se někoho jiného! Nám opakovaná naivní otázka na nejbližší kemp v rezidenční čtvrti Los Angeles vynesla možnost stanovat na dvorku u milé starší paní s roztomilým psíkem
- Pokládej vždy otevřené otázky. „Kudy se jde na nádraží?“ je mnohem lepší než „Jde se na nádraží tudy?“. V mnoha zemích je zvykem přikyvovat a souhlasit s cizincem a ani za nic by nepřiznali, že nerozumí otázce
- Lépe než bloudit je ptát se na cestu místních. Asiatům ale nikdy neukazuj mapu ani se jim v ní nesnaž ukazovat, kde se právě nacházíte. Zbytečně bys je zmátl a dezorientoval
- Pro cestu do Číny si pořiď „cestovatelské obrázkové tričko“. Pokud neumíš čínsky, bude se ti hodit
Pro cestu do Číny si pořiď cestovatelské tričko...
- Čas od času napiš domů, že žiješ. Čím méně často budeš psát, tím méně často to po tobě budou vyžadovat. Ale chceš se mít kam vrátit, ne?
- Používej mozek a spoléhej na vlastní úsudek. Můžu vždycky vyskočit z kůže, když mi někdo tvrdí, že něco nejde nebo je to příliš nebezpečné. Míru rizika dokážu posoudit sama a převzít za sebe zodpovědnost. Stejně tak spoléhej na vlastní úsudek v okamžiku, kdy ti nějaký nabušený cvok bude tvrdit, že to byla „pohodička“, „máček“ nebo „easy-peasy“.
- Ať se vydáš kamkoli, snaž se nerozhněvat domorodce, místní božstva, svého parťáka a dravou zvěř. Znamená-li nerozhněvat jedny rozhněvat druhé, postupuj v uvedeném pořadí (domorodec > božstvo > parťák > zvěř)
- Před cestou se nauč plynule mluvit jazykem země, do které jedeš. Nebo aspoň základní slovíčka typu „Dobrý den“, „děkuji“ a „POMÓÓÓC!“
- Vězte dobře, s kým se vydáváte na cestu a vyzkoušejte si ho předem
- Rozdělte si role (a pak si do nich nekecejte)
- Dejte si pauzu. Jeden od druhého, aspoň čas od času
- Nikdy si neberte osobně, co říká ten druhý, a čas od času si zkuste vzájemně vyjít vstříc
- Dělejte to jako Kazaši. Tuto radu sice nemáme vyzkoušenou na vlastní kůži, ale zní to logicky. Podrobnosti níže *)
Velmi důležité je správné rozdělení rolí!
Co vzít s sebou
- Mačeta nad zlato! My jsme se taky neplánovali ztrácet v neprostupné pichlavé džungli. To totiž není nic, co by člověk plánoval. Pokud jsi skutečný cestovatel, stane se ti to na každém kontinentu a navíc ve chvíli, kdy to nejméně čekáš
- Pamatuj, že jsi pouze tak ostrý, jak ostrý je tvůj nůž!
- Indický gore-tex, nepálské peří a vietnamský North face nejsou to správné vybavení
- Naopak na merino z australských nebo novozélandských oveček nedáme dopustit! Hřeje, dobře sedí a nesmrdí ani po dvou týdnech
- Očekáváš-li zimu, pořiď si lehkou péřovou bundu s kapucí sbalitelnou do malého rozměru
- Dobré pohorky se vždycky hodí. Ať už na trek, dlouhé chození po městě nebo třeba chůzi po rozpálené písečné duně
- Trekové hole jsou užitečná věc. Kromě opory při chůzi či při brodění řeky se dají použít také na zpevnění stanu, jako obranný prostředek před divokým zvířetem nebo na popohánění parťáka, pokud provádí libovolnou činnost příliš pomalu
- Obecně platí, že vybavení, které nemáš, nepotřebuješ. A vybavení, které máš, ale za poslední měsíc jsi ho nepoužil, vyhoď!
- Důsledná desinfekce rukou může vyvážit kompletní očkování. Citlivky mají obojí, pankáči ani jedno
- Z naší zkušenosti plyne, že čím větší lékárničku s sebou člověk nese, tím méně ji potřebuje. Takže jsme měli každý svoji a fakt velkou! A brali jsme z ní jen dvakrát Fenistil, jednou náplast a jednou hroznový cukr
- Šikovnou hračičkou na cesty je GPS Spot. Umí vyslat souřadnice tvojí polohy na předem zvolené emailové adresy, a pokud se ocitneš v úzkých, stačí zmáčknout červené tlačítko a jednou za rok máš v ceně záchranu odkudkoli, kterou GPS Spot přivolá
- Dobré pojištění ti může zachránit zadek
- Pokud nemáš dobré pojištění nebo nevíš, na co se vztahuje, neobjednávej si vrtulník, pokud nemusíš
- Pokud se ti pojištění na vrtulník vztahuje, objednej si ho na západ slunce. Výhledy budou stát za to!
Nad 5000 m n. m. se pojištění obvykle nevztahuje...
Přesuny z místa na místo
- Při leteckém přesunu na dlouhé vzdálenosti se tělo musí vypořádat s časovým posunem. Na to existuje jen jediná rada. Spát, spát, spát a spát, dokud nebude 7 ráno místního času
- Pěšky choď, co nejvíc můžeš, tam, kam jiní nechodí, a když už v tom světě jsi, snaž se ho poznat co nejvíc!
- Pokud máš rád skutečně adrenalinovou jízdu na kole, půjč si kolo v Jihovýchodní Asii, nejlépe v největším barmském městě Yangon. Tato rada ale patří spíš do seznamu „100 tipů a triků, jak nejrychleji zemřít na cestě kolem světa“…
- Jezdíš rád stopem? Pak vždy a důsledně používej ceduli s nápisem, kam chceš svézt. V Patagonii jsme strávili 8 hodin zbytečným stopováním v městě Perito Moreno. Každý, kdo nám zastavil, nás chtěl svézt směrem, kterým jsme ale vůbec nepotřebovali. Došlo nám to až později. Do míst, kam jsme chtěli svézt, turisti nejezdí…
- Jízda tuk-tukem (či taxíkem) je zábava, pokud sis domluvil cenu předem a usmlouval ji aspoň na třetinu. Jinak ti možná v cíli zamrzne úsměv na rtech
- Máš-li s sebou auto, buď doopravdy, doopravdy velmi zručný, nebo se nepouštěj do žádných oprav. A při cestách po nepříliš obydlených zemích s sebou voz dostatečnou zásobu benzínu. Skončit bez šťávy uprostřed Britské Kolumbie v Kanadě byl celkem silný zážitek, zejména, protože do nejbližšího města to bylo 100 km a kolem nás jen husté lesy plné medvědů...
- Pohodlné a levné cestování nabízí vietnamské noční lehátkové autobusy. Člověk se příjemně vyspí, ušetří za nocleh a ještě se posune o pár set kilometrů kýženým směrem. Wi-Fi po celou dobu jízdy bývá standardem.
- Vrcholně nepohodlné cestování nabízí dálkové mongolské autobusy. Malá nesklopitelná sedátka, mnohem víc pasažérů než sedaček, zavazadla nacpaná do každičkého volného prostoru vč. pod tvoje nohy, na klín a nad hlavu. Máme jen jedinou radu. Bojuj o svůj životní prostor zuby nehty (případně mačetou, pokud ji máš) a hlasitě protestuj, pokud si chce s sebou někdo vzít tura domácího, slepice či živého vepře.
Nebaví tě chodit pěšky? Ochoč si lamu!
Voda a jídlo
- Existuje nepřeberné množství způsobů, jak čistit a filtrovat vodu. Dříve jsme na trecích nepoužívali nic a nikdy nám nic nebylo. Když ve vodě plavali drobní podivní živočichové, přefiltrovali jsme ji přes natřikrát složený šátek nebo kávový filtr (to je mimochodem užitečná položka do výbavy). Před posledním trekem koupil Petr UV lampu. Vyzkoušeli jsme to a taky nám nic nebylo.
- Neboj se vody z potoka, pokud je čirá, nic v ní neplave a proti proudu není žádné obydlí ani pastvina. Pokud voda čirá není, stejně platí základní pravidlo: Lepší je riskovat průjem než umřít žízní!
- Dešťová voda je vždycky pitná, ovšem ne pokud vám stéká do připravené nádoby po azbestové střeše
- Převařená voda je téměř vždycky zdravotně nezávadná. Z potoka, řeky, z kaluže… Ovšem s výjimkou čínské vody z kohoutku. V té jsou totiž těžké kovy a ty převařením nezmizí
- Už ti nic nechutná? Chybí ti vdolky od mámy? Vyraz do Vietnamu, protože tahle země je ráj všech labužníků
- Na trek s sebou měj sadu potravin poslední záchrany. Jídlo na „až nám poteče do bot“, „až budeme mít největší hlad“, „až nám bude nejhůř“, „až nám bude skutečně úplně nejvíc nejhůř“ atd. …
- Dej si pozor na pelikány v Austrálii (jeden Petrovi skoro snědl bagetu), opice všude (jedna nám ukradla a snědla koláč), myši při stanování (všude na světě zbožňují zejména čokoládu Cadbury, na jinou nejdou), komáry v Kanadě a na Aljašce a muchničky na Novém Zélandu a Islandu (půjdou tvrdě po tvojí krvi!)
- Pokud ti domorodý africký kmen nabízí ještě tepající srdce (nebo jinou lahůdku) jako největší dar a z kontextu je jasné, že odmítnout by znamenalo stát se jejich příští pochoutkou, máš právě dvě možnosti. Zkus jim vysvětlit, že jíst maso (nebo cokoli jiného) ti zakazuje tvůj bůh. Anebo nabízený pokrm přijmi, třeba to bude dobré ;-)
Bramborovou kaši s tuňákem a hráškem máme na treku nejradši!
Na treku a v divočině
- Vždy měj nouzový plán. Nebo buď schopen ho v případě nouze velmi rychle vymyslet
- Kdo je připraven, není překvapen! Před cestou si můžeš přečíst hned tři díly zábavné knihy Pita Schuberta „Bezpečnost a riziko na skále a ledu“, kde se dočteš o všech možných i nemožných způsobech, jak se dá zemřít v horách
- Přečti si také SAS - Příručku jak přežít od Johna Wisemana, elitního příslušníka jednotek SAS. Podle ní by měl člověk např. všude nosit záchrannou brašnu. Ta má obsahovat „palivo, potravu, igelitový pytel na přežití a signalizační vybavení. To vše zabalené do jídelní misky…“ Jdeš-li pěšky, nos ji vždy vně batohu, připravenou k okamžitému použití
- Na trek si neber: Kufr na kolečkách, rychlovarnou konvici, fén ani žehličku na vlasy, a to ani v případě, že ti tvá zavazadla ponese karavana poníků
- Obecně platí, že každý gram se setsakra pronese a budeš litovat každé zbytečnosti, kterou si s sebou vezmeš, s výjimkou těch, které mají vysokou kalorickou hodnotu
- Máš-li mimo batoh ještě příruční zavazadlo, mělo by být lehké a snadno sbalitelné do batohu. Krosnu na zádech a druhý batoh vpředu nebo v ruce nosí jen amatéři. A pochopí to velmi rychle. Není to pohodlné a daleko s tím nedojdou
- Čím víc lidí, tím víc zábavy. Tak to přesně na treku nefunguje, ale můžete to zkusit
- Katčino pravidlo pro sólotrekování v horách zní „No people, no danger!“ Tedy čím dál jsi od civilizace a čím větší máš jistotu, že tvůj bivak v křoví či na kopci nikdo neobjeví, tím klidněji můžeš spát
Čím dál jsi od civilizace, tím klidněji můžeš spát...
- Nauč se používat kompas a orientovat se aspoň přibližně podle slunce. Na jižní polokouli JÍT ZA SLUNCEM znamená JÍT NA SEVER, tak bacha!
- Chceš-li dojít s kompasem na geografický pól, ověř si předem, že víš, jakým směrem máš jít
- Při brodění řeky používej brodící obuv (nikoli trekové pohorky, které chceš mít suché i za řekou) a nekoukej do vody, ale na pevný bod na břehu. A to i v případě, že tam stojí domorodec a směje se ti
- Pokud sahá voda v řece výš než do pasu, rozmysli si důkladně, která strana řeky je pro tebe ta správná
- Je-li to možné, najdi si mělký brod nebo most
- Stan stavěj čelem nikoli bokem k silnému větru a pouze v místě, kde ti na stan nespadne strom ani balvan
- Nikdy nestanuj na cestě (ani když to vypadá, že po ní už léta nic nejelo) ani v korytě řeky (i když vypadá vyschlá). Být probuzen nárazem motorové čtyřkolky do předsíně stanu nebo spláchnut bleskovou povodní rozhodně nepatří mezi příjemná probuzení
- Vaření ve stanu je životu nebezpečný, lehkovážný čin zcela odporující všem bezpečnostním předpisům. Obvykle tedy vaříme ve stanu s plným vědomím toho, že bychom neměli. (Tedy kromě situací, kdy Petr vaří a Katka spí. To bývají chvíle plné klidu a vzájemného porozumění)
- Při vaření v přírodě se nám velmi osvědčila kruhová zástěna z karimatky poskytující pohodlné závětří. Nedoporučujeme zkoušet se samonafukovačkou
- Horká voda se vždycky hodí a neměla by přijít na zmar. Třeba vodu po uvaření těstovin můžeš použít na instantní polévku, otrlejší jedinci ji mohou použít i pro přípravu čaje
- Znej aktuální fázi měsíce. V otázce života a smrti ti to moc k ničemu nebude, ale je to romantika vědět, jestli zrovna couvá nebo dorůstá
Občas je to dilema: zout nebo nezout?
V extrémních podmínkách
- Nelez do kráteru sopky!
- Nestoupej na geotermální pole, nestrkej větve do fumarol a nesnaž se koupat v gejzírech!
- Ledovce mívají trhliny. Existují dvě strategie přežití. Navázat se na společné lano, abys do trhliny nežuchl (v takovém případě ovšem hrozí, že tam sletíte oba). Nenavázat se, aby tě měl kdo zachránit, když tam žuchneš (v takovém případě hrozí, že žuchneš tak hluboko, že už tě nikdy nikdo nenajde)
- Při chůzi po sněhu či ledu používej opalovací krém, pokrývku hlavy a silné sluneční brýle. Katka by mohla vyprávět, jaké to je mít po výstupu na šestitisícovku ksicht spálený na škvarek…
- Hrozbu sněžné slepoty snížíš, když si kolem očí namaluješ stíny živočišným uhlím. Nevíme, jestli to funguje, ale rozhodně to posílí morálku v týmu
- Vydáváš-li se na poušť, měj s sebou dostatek vody. Dostatek v tomto případě znamená vždy víc, než jsi schopen uvézt nebo unést
- Pod mořskou hladinou si hlídej kyslík, na nic nesahej a nešlapej! A šnorchlování v plavkách taky není dobrý nápad (a bez nich je to ještě horší!). Proti ostrému slunci je nejlepší triko s rukávy a legíny
- Při tsunami vylez na strom nebo utíkej do hornatého vnitrozemí. Je-li to příliš složitá rada, tak prostě jen následuj cedule, nepanikař a volným krokem se přesuň do bezpečí
Blíží-li se tsunami, následuj šipky
- Za bouře, když rudé blesky křižují oblohu, burácení hromů se ozývá se všech stran a černá oblaka nevěstí nic dobrého, řiď se následujícími radami:
- opusť ferratu,
- vylez zpod jediného stromu na planině,
- slez z vrcholu kopce,
- opusť okraj strmého srázu s božským výhledem,
- neopírej se o zadní ani žádnou jinou stěnu jeskyně,
- přestaň hrát golf,
- odhoď trekové hole,
- urychleně opusť veškeré vodní plochy,
- zalez do nejbližšího občerstvovacího zařízení, dej si čaj a zahraj si hru
- Chceš-li prozkoumat neosvětlenou opuštěnou jeskyni, o které nic nevíš, a nikdo neví nic o tom, kam lezeš, vem si s sebou dobré světlo. A pak ještě náhradní světlo. A taky náhradní světlo náhradního světla. Pro jistotu.
- Vysokohorská nemoc je nebezpečná a není radno ji podceňovat. Její příznaky jsou:
- bolest hlavy
- nechutenství anebo zvracení
- nespavost
- únava a slabost
- malátnost
- zmatenost
- Pozoruješ-li na sobě příznaky vysokohorské nemoci (nebo se zadýcháváš při chůzi do kopce) a nacházíš se přitom v nadmořské výšce do 2500 m, zcela jistě to NEJSOU příznaky vysokohorské nemoci
- Do vysokých hor lez pomalu a řádně aklimatizovaný. To zahrnuje dostatečný přísun tekutin, důkladný odpočinek a dlouhé, skutečně velmi dlouhé kochání se okolní úchvatnou krajinou
- Pokud se nacházíš opravdu vysoko a pozoruješ-li na sobě skutečné příznaky vysokohorské nemoci, nezbývá, než sestoupit zase dolů. Pomoci ti mohou přírodní medikamenty typu koka, muňa nebo bylinky od tibetského doktora
Nelez do kráteru sopky, zejména ne do činné!
- V národních parcích v USA pečlivě dodržuj pravidla nezanechávání stop – Leave No Trace. Příroda ti bude vděčná, když je budeš dodržovat i všude jinde. Tato pravidla jsou:
- Plánuj pečlivě a předcházej krizovým situacím. Když ti jde o život, dopad svého jednání na krajinu přestáváš řešit
- Stanuj vždy na trvanlivém povrchu (skála, sníh, jehličí…), nikdy ne na rozkvetlé louce nebo příliš blízko vodním zdrojům
- Nikdy neodhazuj žádné odpadky. Co sis přinesl, to si taky odnes
- Nechávej přírodniny přesně v takovém stavu, v jakém jsi je našel
- Respektuj divoká zvířata, neruš je a NIKDY je nekrm
- Minimalizuj dopady rozdělávání ohně, ideálně oheň nerozdělávej vůbec
- Trekování v USA (americky „backpacking“) je nejpohodlnější možné. V každém národním parku nalezneš několik návštěvnických center a ve všech jsou zdarma k dostání mapy, brožury, příručky, informace, pitná voda, předpověď počasí a další užitečné věci
- Pro nocování v divočině národních parků v USA budeš potřebovat povolení (permit). Některé se dají sehnat v rangerské stanici na počkání, na jiné se pořádá loterie třeba půl roku dopředu a jen málo jedinců má to štěstí, že je získají
- Nikdy nezkoušej utíkat před medvědem. V terénu běhá rychleji než kůň. A hlavně – při setkání s medvědem jde o jedinou věc. Správně si rozdělit role (lovec vs. kořist)
- Setkání s medvědem je vždycky lepší se vyhnout, jelikož medvěd je potenciálně nebezpečný tvor
- Proti grizzlymu nemá člověk nejmenší šanci, nejlepší je tedy po anglicku zmizet
- Pokud už si tě grizzlík všiml a začíná o tebe projevovat zájem, vem si batoh na záda, snaž se udělat se co největším, mluv klidně a hlubokým hlasem a pomalu couvej
- Pokud se grizzymu nelíbíš a chce si to s tebou vyřídit, máš jedinou šanci. Lehni na břicho, kryj se batohem, dělej mrtvého a modli se
- Když na tebe zaútočí puma, vlk či obyčejný méďa Béďa (tedy medvěd hnědý), podle rad aljašských rangerů se máš bránit s brutální silou. Házej po nich kameny, větve, zrcadlovku… cokoli, co přijde pod ruku. Tvař se zuřivě a můžeš i sprostě nadávat
- Útočí-li na tebe rozzuřená losice, zdrhej! Los je totiž jediný býložravec, který by ti mohl v divočině pěkně pochroumat fasádu, a losice útočí jedině, když se cítí ohrožená. Jakmile hrozba pomine, přestane. Taková rozzuřená losice je prý často nebezpečnější než medvěd
Medvěd je potenciálně nebezpečný tvor!
- Pokud na letišti zapomeneš odbavit nůž (nebo jiný nebezpečný zakázaný předmět) a přijde se na to až při průchodu bezpečnostní kontrolou, můžeš zvolit několik strategií.
- Schovat nůž ve splachovacím zařízení letištního WC a vyzvednout si ho příště,
- Odbavit ho v dalším zavazadle, třeba tom, které jsi plánoval jako příruční (někde se nad trumberou i slitují a odbaví mu další zavazadlo zadarmo),
- Nechat si u odbavovací přepážky znovu vyžádat své odbavené zavazadlo a nůž do něj vložit (lze použít pouze v případě, že máš hodně času, a rozhodně z tebe budou mít radost),
- Zkusit ukecat ochranku na bezpečnostní kontrole, že přeci o nic nejde. Pokud je čepel nože kratší než kratší strana kreditní karty, nejspíš to projde…
© Kateřina Krejčová a Petr Ptáčník, 2017.
P.S.: Více tipů, triků, příběhů a dobrodružství naleznete v naší knize Pozpátku kolem zeměkoule (pokud ji chcete, napište nám na zcestykolemsveta@email.cz)
P.P.S.: Rádi bychom tento seznam rozšířili na "484 tipů a triků, jak přežít na cestě kolem světa". Pomůžete nám s tím? Pokud máte jakýkoli cestovatelský tip nebo trik, sem s ním!