tag:blogger.com,1999:blog-47095268018189943302024-03-19T03:21:37.216-07:00Z cesty kolem světaCestopis z cesty kolem světa. Navštívené země: Argentina, Chile, Bolívie, Peru, Ekvádor, USA, Kanada, Aljaška, Havaj, Fidži, Nový Zéland, Austrálie, Indonésie, Singapur, Malajsie, Thajsko, Myanmar, Kambodža, Vietnam, Hong Kong, Čína, Mongolsko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko. A cesta ještě nekončí. Cesta totiž nikdy nekončí...Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/16444727348712564553noreply@blogger.comBlogger95125tag:blogger.com,1999:blog-4709526801818994330.post-30685627557404835122018-09-07T08:44:00.000-07:002018-09-07T09:22:17.199-07:00Velká himálajská výzva a jak jsme věšeli trenky na vrchol šestitisícovky<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<i style="text-align: justify;">© Text a foto:
Kateřina Krejčová</i><br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Tenhle himálajský trojboj bude výzvou i pro největšího
borce, a přitom pro něj nepotřebujete svaly ani mozek, jen odvahu a nezlomné
odhodlání. <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">1. Na silných motorkách přes
pětitisícové sedlo k nádhernému jezeru.</b> Nemáte řidičák? Nevadí! <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">2. Na raftech přes nejtěžší peřeje posvátné
řeky Indu.</b> Nikdy jste nebyli na vodě? Tak tohle bude jízda! <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">3. Výstup na šestitisícový vrchol Stok
Kangri.</b> Nic z toho jsem ani vzdáleně neměla v úmyslu. Náhoda tomu
ale chtěla a najednou jsem se přistihla, jak sedím na raftu a řítím se směrem
k peřeji, která burácí jako Niagarské vodopády…<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpquK_s_-8PKhyphenhyphenHtmNiivgziHC_t0anMhGIUBBlhfeGeptZrYU356lF4QQBUzPbyX8H-DxI3u16SEgTuAWtbkqVJVyPjrssBdyB6JKwZymPr_0mpOEQsUO2kFBZ5q30l81TdBmpEPrM0fS/s1600/1.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1084" data-original-width="1600" height="270" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpquK_s_-8PKhyphenhyphenHtmNiivgziHC_t0anMhGIUBBlhfeGeptZrYU356lF4QQBUzPbyX8H-DxI3u16SEgTuAWtbkqVJVyPjrssBdyB6JKwZymPr_0mpOEQsUO2kFBZ5q30l81TdBmpEPrM0fS/s400/1.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<i>Super parta odvážlivců
se sešla v Himálajích, aby se pokusila splnit tři velké výzvy</i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Jednoho deštivého dne jsem se takhle vracela ze sedmidenního
sólo treku po himálajských vrcholcích a na zahradě mého guest housu si vesele
povídala skupinka lidí. Česky. A jelikož jsem byla po těch dnech osamoceného
putování už poměrně sociálně vyprahlá, dala jsem se s nimi do řeči a zjistila,
že jsou super parta. Zítra se chystají na dva dny k jezeru Pangong, což je
shodou okolností poslední významnější místo v Ladáku, kde jsem ještě nebyla.
„Pojeď s námi!“ No, co se na to dá říct?<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<b>První výzva</b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
10 účastníků, 1 organizátor, 8 silných motorek značky Royal
Enfield, jeden vůz se zavazadly a doprovodné vozidlo s mechanikem. 177 km
každým směrem, převýšení 6000 metrů nahoru a zase dolů a nejvyšší bod ve výšce
5350 m. Jelikož bývám světu nebezpečná i na dětské tříkolce, rozhodnu se jet
v autě s batohy a celou akci fotit. Vyrážíme v 9 ráno a
v mnoha tvářích se zračí špatně skrývané obavy. Zkušenosti s velkou
motorkou nemá skoro nikdo…<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmDIBueISATDa94q32_qSJ6RuyOv3se56PZVEvDfHrXLfHVGvxv8H8DkQvwuV_qWxdvf6_HOcYsml83owuobI1nuwiT4J_RvNPz9-Hqz1oBq9H6QpwEn4bszQ0Vv4-MefYY6PiWN8h-H4Z/s1600/2.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="899" data-original-width="1600" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmDIBueISATDa94q32_qSJ6RuyOv3se56PZVEvDfHrXLfHVGvxv8H8DkQvwuV_qWxdvf6_HOcYsml83owuobI1nuwiT4J_RvNPz9-Hqz1oBq9H6QpwEn4bszQ0Vv4-MefYY6PiWN8h-H4Z/s400/2.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Výzva první: motorky.
Ke klášteru Thiksey ještě vede asfaltka, ale pak to začne být zajímavější…<o:p></o:p></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<b>Děláme to pro děti!</b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Všechny tři adrenalinové výpravy jsou součástí Benefiční
himálajské výzvy pořádané Jirkou Sázelem pod záštitou organizace Brontosauři
v Himálajích na podporu himálajské školy v malé vesnici Mulbekh.
Jirka je kamarád už od roku 2012, kdy jsem přijela od mulbecké školy poprvé,
učit matematiku a fyziku jako dobrovolník. Od té doby bedlivě sleduji pokroky
ve škole a jsem moc ráda, že už šest let jako <a href="http://www.brontosaurivhimalajich.cz/himalajsky-patron" target="_blank">Himálajský patron</a> finančně podporuji školu, která se z velmi špatných výsledků ve
srovnávacích testech před deseti lety dostala v loňském roce až na
nejlepší školu v celém okrese! <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLcswD5t2hkVfBKRHnq0iA9sZizeVa7q_QPWo3YP5i_nm-K9LpbDSq7DRTKaQhpvAu_yIGxPzsmvaClFYqmCzEn_PVkBRuCFmx15MjmIaTYOMNdZTluvX14dNUhMoHqjECHz9QpXXU4GlX/s1600/3.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLcswD5t2hkVfBKRHnq0iA9sZizeVa7q_QPWo3YP5i_nm-K9LpbDSq7DRTKaQhpvAu_yIGxPzsmvaClFYqmCzEn_PVkBRuCFmx15MjmIaTYOMNdZTluvX14dNUhMoHqjECHz9QpXXU4GlX/s400/3.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Děti ve škole
v Mulbekhu se cizinců nebojí a moc rády se fotí<o:p></o:p></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Tři výzvy, které mají účastníci před sebou, mají za cíl
školu finančně podpořit. Můžete si vsadit, jestli úkol zvládnou, a pokud ano,
sázka se stane darem pro školu. A pokud se vybere víc než předem stanovená
částka, mají děcka v rukávu různé bonusy…<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpPZU80cpMmYQ02boBqOSHMpJOSJ43-dOTyPayV31d-DrWbjbkek4akni0oVGDlGF8gzIH6eJNnyj59_YmHNX1oSnGvA3nuCwDliYXmu3SrwqV2mTsVMu3-LvZDSwgVy6r8s3rCMP0Tjjp/s1600/4.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="957" data-original-width="1600" height="238" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpPZU80cpMmYQ02boBqOSHMpJOSJ43-dOTyPayV31d-DrWbjbkek4akni0oVGDlGF8gzIH6eJNnyj59_YmHNX1oSnGvA3nuCwDliYXmu3SrwqV2mTsVMu3-LvZDSwgVy6r8s3rCMP0Tjjp/s400/4.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Nově postavená budova
školního internátu. Za posledních šest let prošla škola výrazným rozvojem<o:p></o:p></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><b><br /></b></i></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<b>Zpátky na motorky</b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Pro výlet na motorkách kluci vymyslí dvě dodatečné výzvy.
Pokud se vybere víc než 60 000 Kč, přejedeme sedlo Chang La (5350 m) jen
v trenýrkách a podprsenkách, pokud se vybere víc než 65 000 Kč,
vykoupeme se v jezeře Pangong nazí. A jelikož cestou není internetové
připojení, abychom mohli zkontrolovat stav konta, musíme to udělat tak jako
tak. Aby bylo jasno, já jsem tu jen za fotografa, ale jelikož klukům chybí
jedna podprsenka, musím obětovat svoji. Příjezd nahoru do sedla je vskutku
velkolepý a přitahuje pozornost všech místních i turistů. Skupina Indů chvíli
vypadá, že dá našim klukům pořádnou nakládačku, ale když jim Jirka obratně
vysvětlí, že se jedná o dobročinný projekt a že to děláme pro děti, naštěstí
vychladnou. V sedle je asi 7 °C, aktérům výzvy začíná být zima, je na čase
se obléct a jet dát.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8QgNKX9RgxxjHeVan4O2oXV32f_wKB54vF9aDjLLy8NZWkBZjTRLfV2TrlhymH5YyGucI7JYaS9H9bOR9rTHqZdauFnzy8grJgKukhk0bAyNvrJhcV46DsSFd5MDGrsv_vodE9nXKWTrz/s1600/5.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8QgNKX9RgxxjHeVan4O2oXV32f_wKB54vF9aDjLLy8NZWkBZjTRLfV2TrlhymH5YyGucI7JYaS9H9bOR9rTHqZdauFnzy8grJgKukhk0bAyNvrJhcV46DsSFd5MDGrsv_vodE9nXKWTrz/s400/5.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Sedlo Chang La (5350
m) přejeli účastníci jen podprsenkách. Děláme to pro školu!<o:p></o:p></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Celá cesta až do vesnice Merak, nejvzdálenější osady u
jezera Pangong, trvá neuvěřitelných 13,5 hodiny a poslední dvě hodiny jedeme za
tmy. Některé motorky se začnou kazit, jiné přestanou startovat, cestou je mnoho
brodů a silnice se ke konci téměř vytratí, zbyde jen rozrytá směs kamení a
šotoliny. Nejdůležitější je ale ten pocit. Dokázali (jsme) to!<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjdO0LluNxeHejL__2pahq8RqiB0ptrKAYwB3eGHvPbF8MbPfvEGyC8lLj7YTmuuLdAYYPJuxwSv0AS6laseTFVUDURTuBdSOteduwOi1yK5-dWScb4_q9gVNlUB1kJmEITvM_AaFZZihnu/s1600/6.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjdO0LluNxeHejL__2pahq8RqiB0ptrKAYwB3eGHvPbF8MbPfvEGyC8lLj7YTmuuLdAYYPJuxwSv0AS6laseTFVUDURTuBdSOteduwOi1yK5-dWScb4_q9gVNlUB1kJmEITvM_AaFZZihnu/s400/6.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Cesta do sedla je
místy dost rozbitá, ale to rozhodně nebyla ta nejtěžší část<o:p></o:p></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Hrdinkou výzvy je Poly (30 let). Se silnou motorkou nemá
zkušenosti a už od počátku s ní hodně bojuje. Několikrát ji položí a
nedokáže sama zvednout, často ji kluci musí roztlačovat v náročném terénu.
Upřímně, nikdo nevěří, že by to mohla dojet až do cíle. Ale Poly bojuje a
ukrajuje kilometr za kilometrem. O pauzách se ptá na rady zkušenějších, brody
neohroženě projíždí. A na konci je sice úplně vyřízená, ale šťastná, že to
dokázala. Neuvěřitelná borka.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7gnrTT1kERWb7iaW8hc_Y7TolsWvji4taH6JIdi_m8LoxdQEfqYirh8vIyts5K3TJEhM3Y7Q08JiiY2jVWtAr8xTm-Dfv380nuSg6FN9ElbPG44tnzKnxpbMLblDL1AFK5tFIqdxV05iI/s1600/7.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1068" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7gnrTT1kERWb7iaW8hc_Y7TolsWvji4taH6JIdi_m8LoxdQEfqYirh8vIyts5K3TJEhM3Y7Q08JiiY2jVWtAr8xTm-Dfv380nuSg6FN9ElbPG44tnzKnxpbMLblDL1AFK5tFIqdxV05iI/s400/7.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Poly, na začátku
vystrašená, na konci největší hrdinka!<o:p></o:p></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<b>Jedeme na rafty</b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
O den později se skupina chystá na dva dny na řeku Indus.
Nejobtížnější úsek, který ještě lze legálně sjet, leží mezi Alchi a
Skyurpuchanem. Ale nikdo to nejezdí, protože mnoho peřejí má obtížnost 5/5 a
některé dokonce 5+. Jirka sní o téhle části Indu už několik let a teď se
rozhodl si svůj sen splnit. „Jedeš s námi?“ No, co se na tohle dá říct…<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiAIMAgWMbKM4ZYqJgmAgFAcIQJEo-2iueoqGbn3c6wuXTW_uDSOnXP-BHA54ULmQAAosVbu_-May-HmST1cnRdYs1EUpfP3MFcHKh_yL4wHsw3ihLZSY-2aybq2ft0G3nS_e0eSpexmxud/s1600/8.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1068" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiAIMAgWMbKM4ZYqJgmAgFAcIQJEo-2iueoqGbn3c6wuXTW_uDSOnXP-BHA54ULmQAAosVbu_-May-HmST1cnRdYs1EUpfP3MFcHKh_yL4wHsw3ihLZSY-2aybq2ft0G3nS_e0eSpexmxud/s400/8.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Dva dny na raftu na
řece Indus jsou jednou z Himálajských výzev<o:p></o:p></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
A tak se stalo, že jsem se ocitla na raftu a míříla
k největší peřeji, jakou jsem kdy viděla někoho jet. Z bezpečnostního
hlediska bylo všechno v nejlepším pořádku – dva rafty, každý účastník
přilbu, neopren, boty a záchrannou vestu, a navíc šest doprovodných kajaků, aby
nás měl kdo zachraňovat. Jenže první velká peřej nastala hned tři minuty od
odražení od břehu a my ještě nebyli ani sehraní, ani připravení. První vlnou
jsme projeli, druhou taky. Ale třetí je tak obrovská, že to nemůže skončit
dobře. Najíždíme na ni, raft se zvedá, překlápí, poslední nádech a celý svět se
ocitá pod vodou. „Teď tady umřeme všichni,“ je myšlenka, která mnohým
z nás proletí hlavou. Zmítám se v obrovských vlnách, nedokážu se
nadechnout, ale samotnou mě překvapuje, že jsem úplně klidná. Najednou kolem mě
pluje instruktor z našeho raftu. Chytím se ho za vestu, vypnu mozek a dál
už se Indem vznášíme spolu. Konečně můžu dýchat a plně se odevzdám do jeho
rukou. Zaveze mě k jednomu z kajaků a ten mě vysadí u druhého raftu,
který se nepřevrhl. Přežili všichni. Chvíli si neumím představit, že by chtěl v tomhle
šílenství kdokoli pokračovat, ale první zpět ve vyklopené lodi je náš ladacký
kameraman Jigmet, který navíc s úsměvem od ucha k uchu přiznává, že neumí
plavat. Instruktoři vtipkují, že převržený raft nic není a všichni se nakonec nechají
ukecat k další jízdě. Vzdává jen Ondra, ostatní jedou dál.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhxqc7io5BZ5XDzVlwf2QnG3MO2mrJFkBI7VeVMBI1BNtxgABBjFFPy0Bpn8KOeQ-NpALiuwah7fK7OBHsugsWeOwGgF_J6y71cIPTZbHLUrVLbhgJmA7SAcHcLNB2rAaPVzlirIkJXdWrk/s1600/9.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1065" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhxqc7io5BZ5XDzVlwf2QnG3MO2mrJFkBI7VeVMBI1BNtxgABBjFFPy0Bpn8KOeQ-NpALiuwah7fK7OBHsugsWeOwGgF_J6y71cIPTZbHLUrVLbhgJmA7SAcHcLNB2rAaPVzlirIkJXdWrk/s400/9.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Řeku Indus
v tomhle úseku nikdo nejezdí. Jen největší blázni – my<o:p></o:p></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Druhý den čekají skupinu ještě mnohem náročnější peřeje, ale
to už si nechám ujít a společně s Ondrou pozorujeme skupinu ze břehu.
Zvládnou to na výbornou, žádný raft už se znovu nepřevrhne. Hrdinkou výzvy je
Ivča (50 let). Tu jedinou totiž raft přiklopil, když jsme se převrhli, a ona
chvíli vůbec nemohla dýchat. Z další jízdy má hrůzu, že se celá třese,
bojí se asi víc než Ondra a já dohromady. Ale týmu akutně chybí jeden člen do
raftu, a tak Ivča překoná sebe sama a nenechá kamarády ve štychu. Klobouk dolů,
děvče.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEif3PiNv7oS0pz-GKsezxW-a3hg-DA4DQkufSWompB3z11I_oAV2gHahxCUndM5_CgKtFTjz6UWJlH7i6H5O8mvH1HQVa72rnRlglFnOBR2IVESpkQHfOelfLpKT4gmME3qOnTghR56CB20/s1600/10.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1068" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEif3PiNv7oS0pz-GKsezxW-a3hg-DA4DQkufSWompB3z11I_oAV2gHahxCUndM5_CgKtFTjz6UWJlH7i6H5O8mvH1HQVa72rnRlglFnOBR2IVESpkQHfOelfLpKT4gmME3qOnTghR56CB20/s400/10.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Ondra objímá Ivču před
závěrečným úsekem plavby a přeje jí hodně odvahy<o:p></o:p></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<b>Vylézt si tak na pořádný kopec…</b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Na závěr čtrnáctidenní „dovolené“ se skupina chystá zdolat
vrchol Stok Kangri (6153 m). Jelikož s lezením po šestitisícovkách už mám
nějaké zkušenosti a na téhle hoře jsem už jednou stála, rozhodnu se nenechat je
v tom ani do třetice.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjl05vTCAvHdSNaBj6erIxkz0O-rTIp-tTfDUCU7BlMLuNBl4coy3bj8sRk-3pH68K5Q0Iv4HborwrVLO6nUWusPVJvN4Rh3YpZKKKMM-vT4TN0EilfzZshCyc4PxADqK4JZXWCug5xArx-/s1600/11.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1068" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjl05vTCAvHdSNaBj6erIxkz0O-rTIp-tTfDUCU7BlMLuNBl4coy3bj8sRk-3pH68K5Q0Iv4HborwrVLO6nUWusPVJvN4Rh3YpZKKKMM-vT4TN0EilfzZshCyc4PxADqK4JZXWCug5xArx-/s400/11.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">V sedýlku cestou
do základního tábora<o:p></o:p></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Ráno balíme vše potřebné a já vyrážím do města ke krejčímu.
Skupina se včera jednomyslně shodla na tom, že na vrcholu hory pověsíme velké
červené trenky jako výraz pokojného protestu proti chování našeho pana
prezidenta u nás i v zahraničí. Mám trochu obavy, aby krejčí vůbec
pochopil, co po něm chci, ale tenhle chlapík umí velmi dobře anglicky a
porozumí mému netradičnímu požadavku naprosto přesně. Na ušití má pouze dvě
hodiny, ale tvrdí, že to zvládne.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Z vesnice Stok (3600 m n. m.) vyrážíme ve 3 odpoledne a
čeká nás víc než 9 km s převýšením skoro 800 m do tábořiště Mankarmo.
Cesta vede nádherným údolím podél řeky mezi zvrásněnými skalami, sem tam se
pasou krávy nebo jaci, občas potkáváme karavany poníků, kteří nesou velký
náklad skupinám turistů. My si neseme vše sami. Skupina jde relativně nalehko,
ubytování i jídlo mají zajištěné v kempech, jen já si nesu stan, jídlo i
vaření. Mám už ráda své pohodlí.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Supíme pomalu do kopce, v jednom z tea tentů
zastavíme na čaj a pak zase pokračujeme dál. Celý úsek zvládneme ve skvělém
čase 4:15 a ve 20:00 už usedáme v hlavním stanu k večeři. Jirka
s sebou nese kytaru, takže je celý večer ve stanu živo a veselo.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh607AhY-aYVH_VrxuCEYEVFmoOz4vtKQH-kGAnI61xpU7AAkhKLIQ_ZLLEE6rmOAY-a8JyYM8F46o1bz9N4A9sZ1ruz-BHoRHRtKQP5F2Xqx2p-JT4PDgF5ZNcHT5ISZpuG30oxu_eVkAr/s1600/12.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1068" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh607AhY-aYVH_VrxuCEYEVFmoOz4vtKQH-kGAnI61xpU7AAkhKLIQ_ZLLEE6rmOAY-a8JyYM8F46o1bz9N4A9sZ1ruz-BHoRHRtKQP5F2Xqx2p-JT4PDgF5ZNcHT5ISZpuG30oxu_eVkAr/s400/12.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">V táboře Mankarmo<o:p></o:p></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Druhý den nás čeká pouhých 5 km s převýšením 600 m, ale
moc dobře si pamatuji, jak dokáže dát tenhle úsek cesty člověku zabrat.
Základní tábor (base camp – BC) se nachází v 5000 m n. m. a z něj
vyráží všechny skupiny k pokusům o vrchol. Naše skupina je nečekaně
rychlá, v BC jsme krátce po jedenácté ráno, cesta nám trvala jen 2,5 hodiny.
Celé odpoledne proprší, kdo může, ten spí. Pak přijde na řadu zkoušení maček a
večeře. Máme v plánu vstávat o půlnoci a v půl jedné vyrážet na
vrchol. Plán nám zhatí silný déšť, který posune odchod o hodinu.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj4HXEYTF00YzzETcpYqX6vnlfHPxG9K6zzMdFJpZab9XNejz-4JdU0b1x7FuJFyHRUJ3yso9nze7qcjteZeW73iHFPNe1vgwTarjmyo9We_GmLCwtDjNs2ZEI-Fm9h9fNz0JVkNV1Z5Ns3/s1600/13.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1068" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj4HXEYTF00YzzETcpYqX6vnlfHPxG9K6zzMdFJpZab9XNejz-4JdU0b1x7FuJFyHRUJ3yso9nze7qcjteZeW73iHFPNe1vgwTarjmyo9We_GmLCwtDjNs2ZEI-Fm9h9fNz0JVkNV1Z5Ns3/s400/13.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">V základním
táboře je živo. O výstup se v sezóně každý den pokouší zhruba 50-80 lidí<o:p></o:p></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Za svitu čelovek stoupáme temnou nocí vstříc vysoké hoře.
Krok za krokem, nádech, výdech a znovu. Cestou překračujeme ledovec
s několika širokými trhlinami, přes které si musíme vzájemné pomoct. Za
ledovcem se tyčí stěna, která se některým zdá skoro nekonečná.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgP8sYFQ9hBuzFoB7KBXc1psa9DGsPo7e7fmsfmq-8k62CveMhZ3LyY9FFsN6Ejnr38AgV0ye8fgt8otSLGE1oObOaAea-LpC9hz1NuTKz8lhjNuTtZmjPfTPGhI6kZme1Po2SdW1i_0X5C/s1600/14.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1068" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgP8sYFQ9hBuzFoB7KBXc1psa9DGsPo7e7fmsfmq-8k62CveMhZ3LyY9FFsN6Ejnr38AgV0ye8fgt8otSLGE1oObOaAea-LpC9hz1NuTKz8lhjNuTtZmjPfTPGhI6kZme1Po2SdW1i_0X5C/s400/14.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">V noci chumelilo,
což nám trochu komplikuje výstup. </i><br />
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Zato krajina je díky tomu mnohem krásnější<o:p></o:p></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Pomalé, monotónní stoupání přeruší až východ slunce. Chladná
noc ustupuje a paprsky prozařují náladu všem. Dokonalé výhledy nám roztahují
úsměvy a my na chvíli zastavujeme, protože naše skupina s sebou nese na vrchol
tři poněkud neobvyklé věci: Jirka kytaru, Pepa červené trenky na dřevěné tyči a
Petr drona. Čas natáčení právě nadešel, protože světlo i podmínky jsou perfektní.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<b>Only Sky is the Limit</b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Po pauze začínám cítit na skupině, jak je zmožená a bez
další motivace k postupu. Skoro každý by to tu nejradši otočil a šel se
vyspat do stanu. Všichni se ale vyhecují, že vylezeme aspoň na hřeben (6005 m),
který je asi hodinu chůze nad námi. Na hřebeni ale morálka týmu definitivně
upadá a polovina se rozhoduje vrátit se dolů. Přitom to nejhorší už máme za
sebou a na vrchol je to „jen“ hodinka, maximálně dvě. Dál pokračujeme jen
v sedmi. Hřebínek je místy lehce vzdušný a pěšinka příliš uzoučká, ale
všichni to zvládneme a v 8:30 ráno stojíme na vrcholu. Vztyčíme červené
trenky, zazpíváme hymnu a gratulujeme si k úspěšnému výstupu. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjaIYTNQKOxp-q70MDh_d71Ab-6qp7HySLeOnODDlSadH1hzvgoTv0fywvmdj0hxHOl3wGgEst-eMKfP3QLO73Tchtjpun1F9Y25CQHj6sPDroQVUfDNWHfjsuLWeFEEQZ4CWrpQQrMU5vj/s1600/15a.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjaIYTNQKOxp-q70MDh_d71Ab-6qp7HySLeOnODDlSadH1hzvgoTv0fywvmdj0hxHOl3wGgEst-eMKfP3QLO73Tchtjpun1F9Y25CQHj6sPDroQVUfDNWHfjsuLWeFEEQZ4CWrpQQrMU5vj/s400/15a.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Velké červené trenky
zavlály na vrcholu šestitisícovky<o:p></o:p></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Současně s námi dosáhne vrcholu také Slovenka
s britským přítelem. K překvapení všech chlapec v nejvyšším bodě
poklekne a požádá dívku o ruku. Slečna přijímá, a že tu má Jirka kytaru, rovnou
jim zahraje Svatební pochod. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqu99nwuDo_R8ShuIu_NxMOX8kWWfPCpSn1l5AmR3l_Cp0OG_MMRJrYvFyOzaNMWL6z73nOSEa5xtEQg0mAuuPA8fdt-Ax6P6sKDfAd_UuZXFzv_finHaa-jtF_LIj7zcDv5BpP3DafSFf/s1600/15b.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqu99nwuDo_R8ShuIu_NxMOX8kWWfPCpSn1l5AmR3l_Cp0OG_MMRJrYvFyOzaNMWL6z73nOSEa5xtEQg0mAuuPA8fdt-Ax6P6sKDfAd_UuZXFzv_finHaa-jtF_LIj7zcDv5BpP3DafSFf/s400/15b.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Vrchol Stok Kangri
(6153 m)<o:p></o:p></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Sestup je dlouhý a náročný. O to víc, že se dnes nevracíme
jen do základního tábora, ale celou cestu zpátky až do vesnice Stok a odtud
autem do Lehu. Přijíždíme až po soumraku, kolem osmé večer, notně utahaní, ale
šťastní. Hrdinkou výzvy je Klárka (36 let), která se jen velmi pomalu šinula
vpřed hned od prvního dne. Statečně počítala krok za krokem a dech za dechem,
ale když došlo na hřebeni na lámání chleba, bez rozmýšlení se přidala do
vrcholového družstva. Tím dokázala všem nabušeným frajerům, že na to, abyste
vylezli Stok Kangri, nepotřebujete kdovíjakou kondici, ale jen pevnou vůli a
nezlomné odhodlání. Nerada bych, aby to vypadalo, že nějak nadržuju holkám,
jenže kluci buď každou z výzev zvládli celkem v pohodě, nebo vzdali.
Zato některá z holek se vždycky dokázala vyhecovat k takovým výkonům,
až nám z toho zůstával rozum stát.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEimTzBrfh95N29baHVZHK35P_5iZlRZiKNJxGdVwFncI1d2A6vUmYONd612DM0iFRqlY2Ln9XGsafhdML8ervnjLFV11qaHOndG8E2vZ__d7ZJAN7wtz5kPuTHxggZECdYFjimpoEpoWNKV/s1600/16.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1068" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEimTzBrfh95N29baHVZHK35P_5iZlRZiKNJxGdVwFncI1d2A6vUmYONd612DM0iFRqlY2Ln9XGsafhdML8ervnjLFV11qaHOndG8E2vZ__d7ZJAN7wtz5kPuTHxggZECdYFjimpoEpoWNKV/s400/16.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Holky jsou borky.
Zleva Ivča, Šárka, Poly a Klárka<o:p></o:p></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNoSpacing" style="text-align: justify;">
<b>Pojeďte taky!</b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Chcete si příští rok taky vyzkoušet, jestli to dáte? Jaké
výzvy si Jirka vymyslí tentokrát? Pojďte to zkusit! Bližší informace naleznete
na <a href="http://www.brontosaurivhimalajich.cz/">www.brontosaurivhimalajich.cz</a>
a <a href="http://www.beneficnihamalajskavyzva.cz/">www.beneficnihamalajskavyzva.cz</a>.
Na podporu himálajské školy se letos v rámci Benefiční himálajské výzvy
podařilo vybrat 194 441 Kč! Všechna (místy dost hustá a zábavná) videa z akce najdete <a href="http://www.youtube.com/watch?v=kFBzSTAbIog&list=PLPa2Gcxa_dvX4bVPZmdmHx5expzlH3SQm" target="_blank">TADY</a>.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEizp42w9ksY2FN-ALa_UWPUyJcTNLS6VL0uaarK-ndWGSZx1Z0e4-bLLkbcjT32CrgJnSKqHRhfI7-njAh9kov0aUMpAgZmRZmjxesO6hXk3Jl_u4m2MwnuTQxDakA78un0Q8pQxKnwZjPn/s1600/17.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEizp42w9ksY2FN-ALa_UWPUyJcTNLS6VL0uaarK-ndWGSZx1Z0e4-bLLkbcjT32CrgJnSKqHRhfI7-njAh9kov0aUMpAgZmRZmjxesO6hXk3Jl_u4m2MwnuTQxDakA78un0Q8pQxKnwZjPn/s400/17.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">A to koupání naostro
v jezeře Pangong nakonec dali! :)<o:p></o:p></i></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
</div>
Katka Krejcovahttp://www.blogger.com/profile/07167903804687552987noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-4709526801818994330.post-39032118053783850522018-07-23T01:41:00.001-07:002018-07-24T23:43:21.873-07:00GR20 sólo a vrcholy, které zdolat cestou aneb autentický průvodce od holky s krosnou<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
<i><span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">© </span>Text a foto: Kateřina
Krejčová</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<i><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Korsická GR20 je jedním z nejdrsnějších, nejprofláklejších a
nejkrásnějších treků v Evropě. Tělocvična pod širým nebem, která
z vás vymáčkne i poslední kapku tuku a sádla, bouldrovka, která ověří vaše
odhodlání, rovnováhu, sílu, zdatnost a protáhne vám každý sval v těle.
Ačkoli se jedná o trek, kde chodí v hlavní sezóně každou etapu možná pár stovek lidí
denně, na vrcholcích překrásných hor, které lemují tuhle cestu, je prázdno. A
to je škoda. Protože jít GR20 a nelézt po kopcích kolem je jako jíst
francouzský sýr a nepít k tomu francouzské víno. Něco velmi důležitého vám
zkrátka uniká…<o:p></o:p></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><br /></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjlBa7q3m-ef_t0hrpkoBhFBBgn7elxxt7kw9hzgZIWQsub8_JFM7SfxPbmYhe3ESl-I_8M22Eld1NcAXmKofU4C4ualkfP8pn4fmWWJOH9Y9hPRg2joCv5v40JjjJA-X2hTKZsBoYwHqhO/s1600/1P6091080.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="843" data-original-width="1265" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjlBa7q3m-ef_t0hrpkoBhFBBgn7elxxt7kw9hzgZIWQsub8_JFM7SfxPbmYhe3ESl-I_8M22Eld1NcAXmKofU4C4ualkfP8pn4fmWWJOH9Y9hPRg2joCv5v40JjjJA-X2hTKZsBoYwHqhO/s400/1P6091080.JPG" width="400" /></a></div>
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Na vrcholu Monte d’Oro<o:p></o:p></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Korsiku jsem za svůj život stihla
poznat už poměrně důkladně. Poprvé v červenci 2011 s partou, kdy jsme
přešli větší část severní trasy a trochu v oblasti lezli. Celé jsem to
dala v trekových sandálech, protože jiné boty jsem s sebou neměla. Šílené,
ale přesně v mém stylu. Podruhé jsem vyrážela sama v květnu 2013.
Začínala jsem na jihu v Conca a chtěla jsem přejít celou GR20. Počasí tomu
ale nepřálo, zastavila mě sněhová vánice u Vizzavony. Kromě jižní části GR20
jsem tehdy dala ještě trek Mare a Mare Nord a pár severních etap GR20 u
Calenzana.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjS_hrKheNO_dZk5mhS8A-l5YKWmpliEUC0AmugmjrR5B1Q8TvgCh5Qg0PLOlAbBMXRJY1Tz2mnWmg5UXxASkGWzXIHwcZqhlumtvF4B2dkFEcvjjqUC8VCKH8SEjnrUMSJd2HJTMNlq4UK/s1600/2IMG_4689.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1068" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjS_hrKheNO_dZk5mhS8A-l5YKWmpliEUC0AmugmjrR5B1Q8TvgCh5Qg0PLOlAbBMXRJY1Tz2mnWmg5UXxASkGWzXIHwcZqhlumtvF4B2dkFEcvjjqUC8VCKH8SEjnrUMSJd2HJTMNlq4UK/s320/2IMG_4689.JPG" width="213" /></a></div>
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Z výletu na Korsiku v roce 2011 – hodně nalehko a v sandálech<o:p></o:p></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Letos jsem se vrátila potřetí. Na
začátku června, pevně rozhodnutá přejít ji tentokrát celou. Ještě na pevnině mě
sice okradli v hostelu ve Florencii a vlastní blbostí jsem si zničila nový
stan od MSR, ale ani to mě nezastavilo a GR20 jsem dokončila. A dokonce jsem
cestou opět vylezla na spoustu pěkných kopečků. Co kde vylézt, zažít a
nevynechat se dočtete níže, doporučení čerpám ze všech tří svých cest napříč
Korsikou.<br />
<br /></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Kde a kdy začít?</b></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
GR20 se chodí od června do září. Existuje
i zimní skialpová hardcore varianta. Ale třeba období jarního tání moc vhodné
není. Pokud chcete vyrazit v květnu, může to být dobrá volba, na trase
bude mnohem méně lidí, ale vemte si mačky a cepín. Hodně sporů se vede na téma,
jestli jít ze severu, nebo z jihu. Třikrát jsem vyrážela z jihu,
argumenty pro mě jsou jasné. Sluníčko vám celou cestu svítí spíš do zad, než do
obličeje, tímhle směrem chodí méně lidí a hlavně – úvodní severní etapy jsou
hodně brutální. Mnohem radši si je nechám na konec, kdy už je tělo zvyklé na
každodenní zátěž a batoh ztratil polovinu váhy.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjGB9trARsqW01qyT1V8LtGFPD1fmNoX-v4UiLnRFOatuNEw-7-5rWut7RfSRyzyU4KteOPYG2-ddqLxrXPxMhKQ7MFyfbq4IMA3Oi92PJgZZB3wZmTGTA-xlRLxvTimfL-co6i0NTxZwC4/s1600/3P1040099.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1080" data-original-width="1600" height="270" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjGB9trARsqW01qyT1V8LtGFPD1fmNoX-v4UiLnRFOatuNEw-7-5rWut7RfSRyzyU4KteOPYG2-ddqLxrXPxMhKQ7MFyfbq4IMA3Oi92PJgZZB3wZmTGTA-xlRLxvTimfL-co6i0NTxZwC4/s400/3P1040099.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Ještě v polovině května jsem na GR20 zažila tohle…<o:p></o:p></i></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Jelikož se ale GR20 čísluje od
severu, pro přehlednost budu i já dodržovat tuto konvenci. Časové odhady délky
chůze píšu dle nejlepšího vědomí a svědomí, bez nadsázky a bez přehánění. Sólo
holka s batohem natěžko, nikoli utramaratonec nalehko.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVclOBw_DGcwf6DtIWBSGU2D4NV0Alrdd5e756FNCHNF7hCzGHbO-c-f5TWCrnVJ_rjQM15T6Som3FXt_yg52YM8QuTXvXjXprNyJDSKbeD_OhqEXmM83mIOPvdrz4KII_3rDEbVYSIGyV/s1600/4P6050400.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1037" data-original-width="1556" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVclOBw_DGcwf6DtIWBSGU2D4NV0Alrdd5e756FNCHNF7hCzGHbO-c-f5TWCrnVJ_rjQM15T6Som3FXt_yg52YM8QuTXvXjXprNyJDSKbeD_OhqEXmM83mIOPvdrz4KII_3rDEbVYSIGyV/s400/4P6050400.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Časové odhady jsou ovlivněny také tím, že nesu na zádech poměrně těžký
bágl<o:p></o:p></i></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Pokud se rozhodnete začít na
severu, vězte, že lidé, kteří tu začínají, se dělí do tří skupin. První,
říkejme jim Borci, dají první etapu za 4,5 hodiny, a protože přicházejí na
refuge Ortu di u Piobbu už kolem poledne, neváhají rovnou pokračovat na refuge
de Carrozzu, kam dorazí během dalších pěti hodin. Jsou v pohodě, ráno
vyrážejí ještě za svítání na další etapu a celý trek dokončí dřív, než si
jejich tělo stihne všimnout, že už vyšli. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhy8CHW2UgpF1uF2re5DKDpDyn2O-6QPvzq_UhbcsyqzWm4RUUYorjLuSRd8umkoDxh3gXVZWm02sxD7sgceCtd5GFBS6RaCSdYvQ0Cawrkg7bz3G5ea_oT9QKFPLH_hwr8OIaWyLDfcgdP/s1600/5P6151672.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhy8CHW2UgpF1uF2re5DKDpDyn2O-6QPvzq_UhbcsyqzWm4RUUYorjLuSRd8umkoDxh3gXVZWm02sxD7sgceCtd5GFBS6RaCSdYvQ0Cawrkg7bz3G5ea_oT9QKFPLH_hwr8OIaWyLDfcgdP/s400/5P6151672.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">První dvě etapy na severu jsou celkem drsné, nepodceňte je…<o:p></o:p></i></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Druzí, říkejme jim Odpadlíci,
silou vůle překonají etapu č.1 za 10-12 hodin. Skoro je odrovná, sáhnou si na
dno, ale dají to a jsou na to pyšní. Přeci jen 1700 výškových metrů do kopce s těžkým
báglem, sem tam nějaké to lezení a řetězy, to není jen tak. Druhý den ráno
vstanou a vydají se na etapu č.2, plní optimismu, protože tahle má být snadná.
Etapa č.2 je ale naprosto odrovná, jdou to 10-15 hodin, ke konci se spíš plazí
a touží už jen po posteli, jídlu a teplé sprše. Etapa č.2 umí být hodně zlá. A
tak na refuge de Carrozzu Odpadlíci končí. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhlwI2oqS-mjTItGOdAsqNMCwk8fTsu3c5uWDuVX0yPXU05prVYbATJDJlsucH5Mxhs1b07wihMlzY1qDFx98ULkdgoR6BD3shXOJ1RtZ8EiJX0A6lBtA-UKDfnfY1eBEjjyRZj35-8HN9e/s1600/6P6161722.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1058" data-original-width="1585" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhlwI2oqS-mjTItGOdAsqNMCwk8fTsu3c5uWDuVX0yPXU05prVYbATJDJlsucH5Mxhs1b07wihMlzY1qDFx98ULkdgoR6BD3shXOJ1RtZ8EiJX0A6lBtA-UKDfnfY1eBEjjyRZj35-8HN9e/s400/6P6161722.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">První severní etapa šplhá z Calenzany na refuge Ortu di u Piobbu
s převýšením 1700 výškových metrů!<o:p></o:p></i></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Do třetí skupiny, říkejme jim
Průměrný hiker, patříme my ostatní. Pokud chcete mít dobrou šanci, že dokážete
ujít celou trasu GR20, měli byste zvládnout první etapu pod 8 hodin, druhou pod
9. Anebo můžete začínat na jihu jako já, tam je rozjezd pozvolnější, a troufám
si tvrdit, že s dostatečným odhodláním zvládne jižní část téměř každý.
Nicméně – nepodceňujte to a vstávejte brzy. Vedro přes den může být váš
největší nepřítel.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiISom9kFrXs0Tok08VJxpgmqgEPJqIOztZnGdrIFGbFeuM-x3wHwipzILuji3KyANI3v82Nh9Oz4LNs10ARfznvIEawCrbAyvaAT5tmqAQib2W2QNdEWBYr4e_9weBAnigQefskm4TMuTs/s1600/7P6091138.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="868" data-original-width="1302" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiISom9kFrXs0Tok08VJxpgmqgEPJqIOztZnGdrIFGbFeuM-x3wHwipzILuji3KyANI3v82Nh9Oz4LNs10ARfznvIEawCrbAyvaAT5tmqAQib2W2QNdEWBYr4e_9weBAnigQefskm4TMuTs/s400/7P6091138.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">GR20 je drsná a krásná současně – západ slunce pod vrcholem Monte d</i><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span lang="EN-US" style="mso-ansi-language: EN-US;">’</span>Oro<o:p></o:p></i></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Ještě se hodí zmínit, že na
začátku a konci každé etapy stojí chata (refuge) a u ní kemp. Poplatek za
nocování ve vlastním stanu je 7 euro/osoba, některé chaty nabízejí jejich stany
k pronájmu za 28 euro/2 osoby nebo mají vnitřní noclehárny za 14
euro/osoba. Pokud nemáte vlastní stan, potřebujete rezervaci v dostatečném
předstihu. U každé chaty je zdroj pitné vody, záchody (občas bizarní a leckde
jen jeden či dva) a sprcha (většinou ledová, až na pár výjimek – teplá voda
teče v kempu v Calenzana, v Col de Verghio, ve Vizzavoně,
v refuge de Capannelle, v Col de Verde, v Conca, a když máte
štěstí a přijdete včas, tak i v Haut Asco či v bergerie de Ballone).
V každé refuge je také možné koupit si snídani za cca 8 euro/osoba,
polopenzi nebo plnou penzi – nic z toho jsem nikdy nevyužila, takže nemůžu
referovat. Stanování a bivakování v horách mimo vyhrazená místa
v kempech či u salaší je přísně zakázané.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDD78Kmp2EY723pD7qU-cYvQRu6Mx48WqH3cOIStmqkemetH-NmBTad9A_eQDXMtGG_1Tq_9ZrmqGEuUcY4SvBliXfMl7I_svOSYEPL9lH-9Y9nGrvpXPlNiolH3OKZ4n6uKAZcm67v6wk/s1600/8P6040320.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="733" data-original-width="1100" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDD78Kmp2EY723pD7qU-cYvQRu6Mx48WqH3cOIStmqkemetH-NmBTad9A_eQDXMtGG_1Tq_9ZrmqGEuUcY4SvBliXfMl7I_svOSYEPL9lH-9Y9nGrvpXPlNiolH3OKZ4n6uKAZcm67v6wk/s400/8P6040320.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Stanovat podél GR20 se smí jen u horských chat a salaší</i></div>
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<h2 style="text-align: justify;">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Kapesní průvodce od holky s batohem:</b></h2>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h3 style="text-align: justify;">
Etapa 1: Calenzana – Ortu di u Piobbu</h3>
<div style="text-align: justify;">
<br />
Výstup z Calenzany vede dlouho loukami (vyrazte brzy kvůli slunku), pak lesem a následují chvíle na skále v jednom místě zajištěné řetězy. Pak prudký výstup končí a cesta dál se vine víceméně po vrstevnici. Ze sedla U Saltu dojdete k chatě Ortu di u Piobbu pohodlně za 1-1,5 hod.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Čas: Ve směru ze severu celkem
5-10 hodin, celkové stoupání 1700 m, celkové klesání 400 m. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Ve směru z jihu celkem 4-6
hodin.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgK9KLVCGX7uxz_fQIj5hHylGnsOByhWsZLpQMxaBOUAtTxcT9HyV3rd3pviLxg5WgRwAwj9C_2D6epNA0_qo98XxE-jvouMr9cMKkXpXU3XNy-qxJsabNUqzHk9XfznFHi4vkCjUqxAhGt/s1600/9P6161703.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgK9KLVCGX7uxz_fQIj5hHylGnsOByhWsZLpQMxaBOUAtTxcT9HyV3rd3pviLxg5WgRwAwj9C_2D6epNA0_qo98XxE-jvouMr9cMKkXpXU3XNy-qxJsabNUqzHk9XfznFHi4vkCjUqxAhGt/s400/9P6161703.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Toalety na Ortu di u Piobbu – splachuje se paterým šlápnutím na pedál<o:p></o:p></i></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Vrchol:</b> Pokud máte čas a náladu, můžete si od chalupy Ortu di u
Piobbu vyběhnout na <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Monte Corona (2144
m).</b> Na tuhle horu nikdo nechodí. Od chaty se vydejte do lesa směrem
k velké borovici, narazíte na žlutou značku, která vás dovede do sedla, z
něj dojdete na vrchol pohodlně po hřebínku sutí. Parádní výhled na moře i na
hory severní části trasy. Výstup od chaty na vrchol 1,5 hod, sestup 1 hod,
převýšení 600 m.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjiMCeMl0zuiDwgHRsOdHwBGDFfRM9nsdgPRZKE6ezPMx5VnbpwtRMuStII8rFVHF1yMdigbZwrbxxHUOic76O4gJ5rtDn_M8wmQhX_LfTmEsmoRvxNTwSME_XH1LfjM5KXeRk8O9M5pzdC/s1600/10P1040701.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="906" data-original-width="1600" height="226" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjiMCeMl0zuiDwgHRsOdHwBGDFfRM9nsdgPRZKE6ezPMx5VnbpwtRMuStII8rFVHF1yMdigbZwrbxxHUOic76O4gJ5rtDn_M8wmQhX_LfTmEsmoRvxNTwSME_XH1LfjM5KXeRk8O9M5pzdC/s400/10P1040701.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Výhled z Monte Corona</i></div>
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<h3 style="text-align: justify;">
Etapa 2: Ortu di u Piobbu –
Carrozzu</h3>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Vážně pěkná etapa, po mírném
úvodu přijdou dvě hodiny šplhání do prudkého kopce, pak 3-4 hodiny tělocvična
na hřebínku a pak dvě hodiny zase prudký sestup dolů. Super výhledy cestou!
Rozhodně ale nepodceňovat, mnoho lidí tahle etapa rozseká tak, že vzdávají.<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Čas: V obou směrech 6-10
hodin, celkové stoupání ve směru ze severu 900 m, celkové klesání 1150 m.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjw0nRxSsSAcPQentLaM6T-iSONnujJonXBJDCEHgx0kASvHgDw-Z5jAkVkbQLqGuAikzIaaofFMGxHoqN78XfC5-YxN5s37J_quQo8xa-KatnsmBAyD1tE235EISUk-XvapgxnI5NEexLB/s1600/11P6151642.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1068" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjw0nRxSsSAcPQentLaM6T-iSONnujJonXBJDCEHgx0kASvHgDw-Z5jAkVkbQLqGuAikzIaaofFMGxHoqN78XfC5-YxN5s37J_quQo8xa-KatnsmBAyD1tE235EISUk-XvapgxnI5NEexLB/s400/11P6151642.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Na hřebeni se honí mraky…<o:p></o:p></i></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<h3>
Etapa 3: Carrozzu – Haut Asco</h3>
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Na vzdálenost výrazně kratší
etapa než č.2, na čas a náročnost ale jen o trochu jednodušší. Na mnoha místech
je zajištěná řetězy, i v létě mohou být severní svahy pokryté sněhem. Nejprve
úzkým skalnatým údolím vzhůru, hezké vodopády cestou, prudký výšvih do sedla,
pak skalnatým úbočím s trochou toho boulderingu do dalšího sedýlka a pak
už jen pěkný lehce lezecký sestup k chatě Asco.<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Čas: V obou směrech 4-6
hodin, ve směru ze severu celkové stoupání 950 m, celkové klesání 800 m. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjsJ2_IhEa4fVMMj9uw9IkyGcdG5K3xDeQBI9Gm4RvUJNIEny7wdAw39GaYSk0KJNCPNBwmcsF6ZW2UmkEPC3nXEor8BpO_uiQ2qORT_nMuxuf_umFF5GmpZs0wk8aDR6HV75TnGdsL-JGu/s1600/12P6151569.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1070" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjsJ2_IhEa4fVMMj9uw9IkyGcdG5K3xDeQBI9Gm4RvUJNIEny7wdAw39GaYSk0KJNCPNBwmcsF6ZW2UmkEPC3nXEor8BpO_uiQ2qORT_nMuxuf_umFF5GmpZs0wk8aDR6HV75TnGdsL-JGu/s400/12P6151569.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Lanový most blízko chaty Carrozu. Pokud chcete to Asca, musíte ho
přejít<o:p></o:p></i></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Vrchol: </b>Rozhodně nevynechejte výstup na A Muvrella (2147 m). Ze
sedýlka Bocca di Stagnu je to jen 20-30 minut nahoru a 20-30 minut dolů,
značeno kamennými mužíky, pohodlný výstup, jen jeden krátký úsek po skále,
výhledy dokonalé – od moře až na Monte Cinto, a když se dobře rozhlédnete, velmi
dobře pochopíte, co vás zítra čeká…<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhixhQU39320yxH4WO-VCyYyUh2tuNpWv2QT7brktTqFTrFGHafIRapcfdJHYa73NzAqdDxYeUbXtsAqj9AkR8yVHq0c6TE4_ABwJnMcSufahwCNE5X0h6ovP9-xLGJexCjlB4nuwb0IBTZ/s1600/13P6151512.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhixhQU39320yxH4WO-VCyYyUh2tuNpWv2QT7brktTqFTrFGHafIRapcfdJHYa73NzAqdDxYeUbXtsAqj9AkR8yVHq0c6TE4_ABwJnMcSufahwCNE5X0h6ovP9-xLGJexCjlB4nuwb0IBTZ/s400/13P6151512.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Na vrcholu A Muvrella<o:p></o:p></i></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<h3>
Etapa 4: Haut Asco – Tighjettu</h3>
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
„Jenom“ osm kilometrů, ale… Tahle
etapa se řadí mezi nejnáročnější na celé GR20, už podle pověstí, které se o ní
šíří. Dříve k ní existovala ďábelská alternativa - „Cirque de la
Solitude“, ale před třemi lety zde zemřeli čtyři lidé, kteří neuposlechli
varování před bouří, a smetla je kamenná lavina. Od té doby je Cirque de la
Solitude zavřený. Alternativní trasa vedoucí přes vrcholový hřeben Monte Cinto
je ale dostatečnou náhražkou. Sníh až do léta, náročný terén, brutální stoupání
a klesání a místy vzdušné pasáže, které neodpustí ani chvilkovou nepozornost.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNiLxgEz1qtmjy-KnGcL-URR7pDkiekAIF8AUZZNBxJVl2jGu8UaBD_MsJknI1o2cKmnqiJhgXvh3YnXHAt0b6YLRJOgJWDlpUw1wpmCBQuxYiJZKCtWK-6D0AA_34dnDzcVfagJ4oH1fd/s1600/14P6141458.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="962" data-original-width="1443" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNiLxgEz1qtmjy-KnGcL-URR7pDkiekAIF8AUZZNBxJVl2jGu8UaBD_MsJknI1o2cKmnqiJhgXvh3YnXHAt0b6YLRJOgJWDlpUw1wpmCBQuxYiJZKCtWK-6D0AA_34dnDzcVfagJ4oH1fd/s400/14P6141458.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Možná nejkrásnější etapa GR20, každopádně hodně drsná<o:p></o:p></i></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Čas: V obou směrech 6-12
hodin, celkové stoupání ve směru ze severu 1250 m, celkové klesání 1050 m.
Pokud se cestou vypravíte na Monte Cinto, připočtěte si k času etapy ještě
2-3 hodiny.<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Vrchol: </b>Monte Cinto (2706 m), nejvyšší vrchol Korsiky! Nenechte si
ho ujít, když už budete tak blízko. Z rozcestí pod Pointe des Eboulis je
to pouhých 850 m s převýšením jen nějakých 150 m nahoru. I přesto i tento
výstup trvá 1-1,5 hodiny nahoru, zejména, pokud okolí Cinta ještě pokrývá sníh.
<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgnH6E2ggVKwO_4aBwYfXH0FSMsCXPIMjFiHmwZ7V7Vt7HeRpFGMsjzddAEPyuAWrqQwS8kzL1Rqzw7Gz0-XAjUPE2Qx9fpUQbdI4fEPNLXPs3sdrnIS7HD4akYnfRoa1kxnyJQP7ypA9qa/s1600/15P6141443.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgnH6E2ggVKwO_4aBwYfXH0FSMsCXPIMjFiHmwZ7V7Vt7HeRpFGMsjzddAEPyuAWrqQwS8kzL1Rqzw7Gz0-XAjUPE2Qx9fpUQbdI4fEPNLXPs3sdrnIS7HD4akYnfRoa1kxnyJQP7ypA9qa/s400/15P6141443.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Tam někde vysoko v mracích, obklopen sněhem se schovává Monte
Cinto<o:p></o:p></i></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<h3>
Etapa 5: Tighjettu – Ciottulu</h3>
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br />
Poměrně příjemná etapa, kterou
lze spojit s tou následující. Nejprve údolím dolů k bergerie de
Ballone, potom kousek úbočím svahu téměř po rovince, načež přijde výstup po
skále do sedla, odkud už je vidět chata Ciottulu di i Mori. Po skále, po které
budete stoupat, teče potok, takže je velmi vlhká, může být kluzká a po velkých
deštích teče ze sedla do údolí hodně vody. Počítejte s potenciálně velmi
mokrou cestou, což může být rizikové zejména v opačném směru, když tudy
musíte sestupovat, jako jsem musela já a navíc po velkých deštích.<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Čas: V obou směrech 3,5-5,5
hodin, celkové stoupání ve směru ze severu 800 m, celkové klesání 500 m.<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMWzp226cqcV32gyqWt8Cp_WudQWB8WIqMonziQsgt36-ZmpLqEukjz52smZoBfR3I3yEOQ0yNajA1hHW_DspOsfoqb_0MunRoyqr0JT0zR1ARLjD909aUs4zjySd7CM_cTmjIrDR57Ug0/s1600/16P6131370.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMWzp226cqcV32gyqWt8Cp_WudQWB8WIqMonziQsgt36-ZmpLqEukjz52smZoBfR3I3yEOQ0yNajA1hHW_DspOsfoqb_0MunRoyqr0JT0zR1ARLjD909aUs4zjySd7CM_cTmjIrDR57Ug0/s400/16P6131370.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Po deštích stoupá GR20 k chatě Ciottulu po skále vodopádem<o:p></o:p></i></div>
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Vrchol: </b>Paglia Orba (2525 m) – mimořádně nádherná hora, které se
přezdívá též Matterhorn Korsiky. Výstup na ni rozhodně stojí za to, ačkoli se
jedná o poměrně náročný lezecký výstup a rozhodně nedoporučuji pokoušet ho
sólově, leda zkušeným lezcům. Od chaty Ciottulu di i Mori stoupá pěšina do
sedla Col des Maures a poté následují lezecké pasáže na vrchol. Převýšení od
chaty činí 650 m a na výstup a sestup si nechte ideálně aspoň 4 hodiny
(celkem).<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSnHujzKAzXnwVBniyNk5vLx2dHaHKrlu1WQzWqxOdxaLSCdJ5ZPMZKe4VItj_4FiJakRmGpI-WOdGF5kRLh1ZbR2jF1jqVyWskr-aRiXFQ7FCudKbhP_bKe7s-g38fiUonShwRkYWJCKz/s1600/17IMG_4827.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1067" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSnHujzKAzXnwVBniyNk5vLx2dHaHKrlu1WQzWqxOdxaLSCdJ5ZPMZKe4VItj_4FiJakRmGpI-WOdGF5kRLh1ZbR2jF1jqVyWskr-aRiXFQ7FCudKbhP_bKe7s-g38fiUonShwRkYWJCKz/s320/17IMG_4827.JPG" width="213" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Na vrcholu Paglia Orba v roce 2011. V sandálech…<o:p></o:p></i></div>
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<h3>
Etapa 6: Ciottulu – Col de
Verghio</h3>
<o:p></o:p><br />
Krátká a bezproblémová etapa (8
km). Nejprve sestup do údolí Le Golo, kde je třeba přebrodit stejnojmenný potok
(most je ve výstavbě) a kolem salaše de Radule, a stejnojmenného vodopádu do
lesa, kterým se už rychle dostaneme až k hotelu, kempu a obchodu
v Castel de Verghio. V obchodě můžete dokoupit téměř vše, ale mezi
12-13 mají siestu.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Čas: Ve směru ze severu celkem
2-3 hodiny, celkové stoupání 150 m, celkové klesání 700 m.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Ve směru z jihu celkem 3-4,5
hodiny.<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEie38DDoaqoN0_PSyYg_gB6MEr35NyicAxDOtMN0NOVfbV8PoO6qoZtH3BDeLhX5-v9GUCxf4vshrd5CHMtcleKKM_Qs4vEjwF7v83VLuUbyHvQ_4Du0DTNZmcQfcKFYyosRslJhdTt-LmI/s1600/18P6121337.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEie38DDoaqoN0_PSyYg_gB6MEr35NyicAxDOtMN0NOVfbV8PoO6qoZtH3BDeLhX5-v9GUCxf4vshrd5CHMtcleKKM_Qs4vEjwF7v83VLuUbyHvQ_4Du0DTNZmcQfcKFYyosRslJhdTt-LmI/s400/18P6121337.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Cesta mezi Ciottulu a Radule je nádherná<o:p></o:p></i></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<h3>
Etapa 7: Col de Verghio – Manganu</h3>
<o:p></o:p><br />
Pěkná etapa, zejména za hezkého
počasí. Vede příjemnou krajinou kolem jezera de Nino, kde se pasou stáda koní,
a kolem několika salaší, kde můžete koupit čerstvý sýr. Nejprve stoupání do
sedla San Pedru, pak zběsilé serpentiny v úseku k Bocca a Reta a pak
už jen mírný sestup k jezeru Lac de Nino a zelené pastviny až k Bergeries
de Vaccaghia a refuge de Manganu.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Čas: V obou směrech 5-6,5
hodiny, celkové stoupání ve směru ze severu 1000 m, celkové klesání 800 m.<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgv0qD_70qBrJcc0dgYgmKXNhHZIYF6-qdcUMhBX7hK905JvitAGhDwHo11AEf6lDFBwiANPWOze5LdfDxXJ0HfKq2GVxyeCeR4_G9jn5ow0P8mBajXIxn2wIbaiuUfTjA5GAfBm5uBJBaT/s1600/18zP6121294.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgv0qD_70qBrJcc0dgYgmKXNhHZIYF6-qdcUMhBX7hK905JvitAGhDwHo11AEf6lDFBwiANPWOze5LdfDxXJ0HfKq2GVxyeCeR4_G9jn5ow0P8mBajXIxn2wIbaiuUfTjA5GAfBm5uBJBaT/s400/18zP6121294.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Krajina mezi sedlem Reta a chatou Manganu působí poněkud rurálně<o:p></o:p></i></div>
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Vrchol:</b> Cestou můžete vylézt na malý vrchol Capu a u Tozzu (2007 m)
u jezera Nino, který je hezkou pozorovatelnou okolí. Nahoru vede pěšinka,
výstup cca 20-25 minut, sestoupit můžete z druhé strany a znovu se napojit
přímo na GR20.<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<h3>
Etapa 8: Manganu – Petra Piana</h3>
<o:p></o:p><br />
Ačkoli se tato etapa řadí na
vzdálenost k těm kratším, není radno ji podcenit. GR20 tady přelézá vysoké
skalní hřebeny mezi jezery Goria a Capitello, což poskytuje krásné výhledy, ale
sestup ze sedla Bocca alle Porte je náročný a v jednom místě zajištěný
řetězem. Po hřebínku a úbočím Punta Muzzela cesta obchází jezero Melo a stoupá
do sedla Col de Rinoso. Odsud až k refuge de Petra Piana už je cesta
příjemná a nezabere víc než hodinku.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Čas: V obou směrech 5,5-7
hodin, celkové stoupání ve směru ze severu 920 m, celkové klesání 700 m.<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1rzy5dNNMecssVjYSO7T9ofipwuH5x0OyJgRGsF3lt6QpexhxD8v_I0-GPbDiq3rln4cucNkG9zyNebNAJCNEa0D0EUI7WOY0T0aOQrWUyncp4FIYwaZTtrsutjNJJSaUEIbSwFJ_mcjF/s1600/19P6111269.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="816" data-original-width="1223" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1rzy5dNNMecssVjYSO7T9ofipwuH5x0OyJgRGsF3lt6QpexhxD8v_I0-GPbDiq3rln4cucNkG9zyNebNAJCNEa0D0EUI7WOY0T0aOQrWUyncp4FIYwaZTtrsutjNJJSaUEIbSwFJ_mcjF/s400/19P6111269.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Výhled na zamrzlé jezero Capitello<o:p></o:p></i></div>
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Vrchol:</b> Monte Rotondo (2622 m). Tady nebudu psát žádné báchorky a
bez mučení přiznám, že na tomhle kopci jsem nebyla (aspoň myslím). Ale rozhodně
je to výzva! Druhá nejvyšší hora Korsiky, výhled prý lepší než z Mont
Blancu (to řekl Ferdinand Gregorovius v roce 1852) a každopádně slušný
výšlap. Od chaty Petra Piana převýšení 800 m a vyhraďte si na něj aspoň 4-5
hodin (celkem).<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<h3>
Etapa 9: Petra Piana – Onda. </h3>
<o:p></o:p><br />
Ke klasické cestě, která
sestupuje do údolí k vodopádu Cascade du Meli a zase stoupá vzhůru až
k refuge de L<span lang="EN-US" style="mso-ansi-language: EN-US;">’Onda,</span>
tu existuje alternativa po hřebínku přes Punta de Pinzi Corbini. Tato
alternativa ke GR20 je kratší, s menším převýšením, zato moc pěkná
bouldrovka s výhledy, kde si příjemně zalezete. Hřebínku se rozhodně vyhněte za
bouřky.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Refuge de L<span lang="EN-US" style="mso-ansi-language: EN-US;">’Onda </span>leží v ďolíku, takže pokud
vyrazíte od Petra Piana brzy ráno přes hřebínek a budete dost rychlí na to,
abyste pokračovali dál ve směru Vizzavona, k chatě ani nemusíte scházet a
ušetříte si pár desítek výškových metrů nahoru a dolů.<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Čas (klasická cesta): Ve směru ze
severu celkem 5-6 hodin, celkové stoupání 550 m, celkové klesání 950 m. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Ve směru z jihu celkem 5,5-7
hodin.<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Čas (alternativa): Ve směru ze
severu celkem 3-4 hodiny, celkové stoupání 400 m, celkové klesání 800 m. <o:p></o:p><br />
Ve směru z jihu celkem 3,5-5
hodin.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2F5jOsQEJiBxqXGOr-3uAzU7Lm2o1mdU_dIL43wZ4jcU2CceB4QPjjxZpRtxzYwhX7pI8gmCiIP8qaWlhL4o7dcf8swvzNUvbPj3iPubPDITRup2K5XHWHsRxLtMyypAWAprAD_gilJy_/s1600/20P6101202.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="778" data-original-width="1167" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2F5jOsQEJiBxqXGOr-3uAzU7Lm2o1mdU_dIL43wZ4jcU2CceB4QPjjxZpRtxzYwhX7pI8gmCiIP8qaWlhL4o7dcf8swvzNUvbPj3iPubPDITRup2K5XHWHsRxLtMyypAWAprAD_gilJy_/s400/20P6101202.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Alternativní trasy jsou značené žlutým dvojpruhem a většinou vedou víc
lezeckým terénem než klasická trasa<o:p></o:p></i></div>
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<h3>
Etapa 10: Onda – Vizzavona</h3>
<o:p></o:p><br />
Tato etapa je poměrně monotónní –
ve směru ze severu jdete nejprve trochu do kopce a pak si užijete dlouhé a
náročné klesání. Ve směru z jihu vás naopak čeká několikahodinový výstup,
který doporučuji prodloužit o výstup až na vrchol Monte d<span lang="EN-US" style="mso-ansi-language: EN-US;">’</span>Oro. Příjemným zpestřením této etapy
jsou Cascade des Anglais – vodopádky, peřejky a tůňky, kde se dá v parném
létě vykoupat a zchladit.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br />
Čas: V obou směrech 5-8
hodin, celkové stoupání 750 m, celkové klesání 1250 m. <o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhYn-1fp5eVHTTw-TXCTKfyuC5D6HBuRxtww2UNRp0fdzJWzNC6_LPLICfpIXUJDCnOiLI_bRq4HgrsGlLwkA1OflffMnZcOzV5eh50_6Qk8kwJrfcJdkMhJ9n0olOgbwksrRnDC6Tzpymo/s1600/21P6091141.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1015" data-original-width="1600" height="253" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhYn-1fp5eVHTTw-TXCTKfyuC5D6HBuRxtww2UNRp0fdzJWzNC6_LPLICfpIXUJDCnOiLI_bRq4HgrsGlLwkA1OflffMnZcOzV5eh50_6Qk8kwJrfcJdkMhJ9n0olOgbwksrRnDC6Tzpymo/s400/21P6091141.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Většina lidí vyráží velmi brzy, aby stihli na hřebenech Monte d’Ora
východ slunce. Mě tam zastihl západ…<o:p></o:p></i></div>
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Vrchol:</b> Pokud jdete z jihu, ze sedla Bocca Palmente (viz etapa
11) spatříte přímo před sebou monumentální Monte d<span lang="EN-US" style="mso-ansi-language: EN-US;">’</span>Oro (2389 m). Jdete-li ze severu,
budete na ni koukat<span style="mso-tab-count: 1;"> </span>od chvíle, kdy
přelezete sedlo Bocca Muzzela. Monte d<span lang="EN-US" style="mso-ansi-language: EN-US;">’</span>Oro je nádherná hora s úžasnou vrcholovou pasáží, kde se
vyplatí nechat si batoh i trekové hole na rozcestí pod vrcholem a pak už se jen
plně soustředit na výstup a lehké lezecké pasáže. Lezení, které mě moc baví, a
výhled, který stojí rozhodně za trochu té námahy navíc, dělají z Monte
d’Oro kopec, který si nikdy nenechám ujít, když jdu zrovna náhodou kolem.
Z rozcestí s GR20 počítejte tak 1-2 hodiny nahoru a nejméně 1-1,5
hodiny zpátky dolů na rozcestí.<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgppHwb4Ne9O-f8-Vss_qu2HlB5rWWm43_F4OreXazSEPrTKujsOMiM95QXVhONN8Qz6sFPL5yLMRHuU46lafllSLsJEryizwHJY1yaUQkZeAOLdcMDwjnZwF3g19TKdrNeRaBvNVsg8Soy/s1600/22P6080980.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgppHwb4Ne9O-f8-Vss_qu2HlB5rWWm43_F4OreXazSEPrTKujsOMiM95QXVhONN8Qz6sFPL5yLMRHuU46lafllSLsJEryizwHJY1yaUQkZeAOLdcMDwjnZwF3g19TKdrNeRaBvNVsg8Soy/s400/22P6080980.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Monte d</i><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span lang="EN-US" style="mso-ansi-language: EN-US;">’</span>Oro ze sedla Muzzela<o:p></o:p></i></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br />
<h3>
Etapa 11: Vizzavona – Capannelle</h3>
<o:p></o:p><br />
Tahle etapa má dvě části:
Vizzavona – sedlo Boca Palmente a Boca Palmente – refuge de Capannelle. Ta první
je nepříjemná, ať už jdete ze severu (dlouhý a náročný výstup s převýšením
asi 800 m) nebo z jihu (dlouhý a náročný sestup). Druhá část je naopak
velice příjemná a vede „téměř po rovince“ úbočím svahu. (Překonává asi 500
výškových metrů nahoru a 500 výškových metrů dolů, ale v porovnání
s ostatními částmi trasy je to skoro zanedbatelné převýšení.)</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Čas: Ve směru ze severu celkem
6-8 hodin, celkové stoupání 1350 m, celkové klesání 700 m. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Ve směru z jihu celkem 5-6
hodin.<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWaYtbFoebwJFV-dg4pJtou3ROGFuhWeg3lXsvhRS5YyPegBNUC6PrdG6rMlUbSpk61YdM1R2zjzoWyHQ-EasMZjwx1qUGSDEE9uxLGQivsDlrqfciMuj-rjaC2AiT03dbwB1oUFgpqmvn/s1600/23P6080942.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1002" data-original-width="1505" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWaYtbFoebwJFV-dg4pJtou3ROGFuhWeg3lXsvhRS5YyPegBNUC6PrdG6rMlUbSpk61YdM1R2zjzoWyHQ-EasMZjwx1qUGSDEE9uxLGQivsDlrqfciMuj-rjaC2AiT03dbwB1oUFgpqmvn/s400/23P6080942.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Příjemná část etapy mezi Vizzavonou a Capannelle<o:p></o:p></i></div>
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<h3>
Etapa 12: Capannelle – Prati</h3>
<o:p></o:p><br />
Tuhle etapu bych si soukromě
zcela přeskládala. Vzala bych to přes vrchol Monte Renoso (neznačeno, jen
kamenní mužíci ukazují cestu, pěšinu ale znají <a href="http://mapy.cz/">mapy.cz</a>!) a skončila už
v Col de Verde, protože tam mají teplou sprchu (ale pozor, teče jen
večer!).</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Pokud se ale chcete držet
rozpisu, etapa Capannelle – Prati vede střídavě nahoru a dolů se závěrečným
stoupáním z Col de Verde, aby se vám dobře spalo.<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Čas: Ve směru ze severu celkem
6-8 hodin, celkové stoupání 1200 m, celkové klesání 1000 m. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Ve směru z jihu celkem 5-7
hodin.<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvM7P5YQiLoPyCOkF6dJBB05Nn8UEaSMt8E046IKU_pKHCkSGFf1mrEjwWYldTONBXjXvxTrI2bm1ptP56v4SQVWC38iP08clX0ga2oSR-TG5jxhfGgGvu4aQX8brIcGfXcCqYuLPTOhXM/s1600/24P6080869.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1068" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvM7P5YQiLoPyCOkF6dJBB05Nn8UEaSMt8E046IKU_pKHCkSGFf1mrEjwWYldTONBXjXvxTrI2bm1ptP56v4SQVWC38iP08clX0ga2oSR-TG5jxhfGgGvu4aQX8brIcGfXcCqYuLPTOhXM/s400/24P6080869.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Vymyslela jsem si vlastní cestu – vzala jsem to po hřebenech<o:p></o:p></i></div>
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Vrchol:</b> Ostřílení dobrodruzi by neměli vynechat výstup Monte Renoso
(2352 m). Z refuge de Capannelle vede až na vrchol značená cesta kolem
jezera Bastani (převýšení 750 m, 2,5-3,5 hod). Z vrcholu se buď můžete
vrátit zpátky (1,5-2 hod), nebo pokračovat přes Monte Torto (2262 m) a
bergeries des Pozzi do Col de Verde (neznačeno, ale pěšinu znají <a href="http://mapy.cz/">mapy.cz</a>).
Cesta vede stále z kopce, 2-3 hod.<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSfu6xt_cFphw4Lm1v7dPSDv-FtzPBYMdg86ZP0GqHiRk8QkelSlR_z5sp_nGq6UwZmx8vNelR5jxdpEwjSO1cbqn4ihvePLArpG-RL4phwsRvwEjq_KgYIY4NsEaVPa1fFdhUMFoqAD-Y/s1600/25P6080879.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1066" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSfu6xt_cFphw4Lm1v7dPSDv-FtzPBYMdg86ZP0GqHiRk8QkelSlR_z5sp_nGq6UwZmx8vNelR5jxdpEwjSO1cbqn4ihvePLArpG-RL4phwsRvwEjq_KgYIY4NsEaVPa1fFdhUMFoqAD-Y/s400/25P6080879.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Hlavu Maura, stejnou jako na korsické vlajce, najdete i na vrcholu
Monte Renoso<o:p></o:p></i></div>
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<h3>
Etapa 13: Prati – Usciolu</h3>
<o:p></o:p><br />
Trasa začíná malým stoupáním pod
vrchol Punta della Capella (2041 m), následuje sestup až do sedla Laparu.
Kousek za ním je stejnojmenná chatka a pramen vody. Odsud pěšina šplhá na
hřeben a přechází skalky až na vrchol Monte Formicula (1981 m). Odsud už je
sestup k refuge Usciolu poměrně krátký a nenáročný.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Čas: V obou směrech 5-7
hodin, celkové stoupání 950 m, celkové klesání 1050 m. <o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiosbBIBrHyffd5zUMBYEZXc5KLSfKk8pPT4CJwMwJJws4sRGPHXEQAfkhJKjLPaqmwP3MUr-0wTsqVV-SWwxS4jYXWTQGXEQSGu-qoZr_EZsZ0hbqkuQEPm5051I6Q38_wNoo0SnT7wbUc/s1600/26P6060676.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1068" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiosbBIBrHyffd5zUMBYEZXc5KLSfKk8pPT4CJwMwJJws4sRGPHXEQAfkhJKjLPaqmwP3MUr-0wTsqVV-SWwxS4jYXWTQGXEQSGu-qoZr_EZsZ0hbqkuQEPm5051I6Q38_wNoo0SnT7wbUc/s400/26P6060676.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Brzy ráno na vrcholu Monte Formicula<o:p></o:p></i></div>
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Vrchol:</b> Nechte se cestou zlákat k výstupu na Punta della
Capella (2041 m), pěknou skalku s hezkým výhledem. Ze sedla vám to
nezabere víc než 20 min nahoru a 15 min dolů. Batoh nechte někde v křoví,
při lezení hojně využijete ruce a nejspíš si budete muset najít svou vlastní
cestu, protože kamenných mužíků je k vrcholku jen poskrovnu.<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<h3>
Etapa 14: Usciolu – Asinao</h3>
<o:p></o:p><br />
Tato etapa má dvě varianty –
klasická cesta vede přes chaty Croci, Matalza a Bassetta, šla jsem ji před pěti
lety a vůbec se mi nelíbila. Tedy – je neuvěřitelně malebná, ale na můj v kus
hrozně umělým způsobem. Vůbec nepůsobí jako drsná GR20.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Alternativní trasa vede přes
vrchol Monte Incudine (2134 m), je kratší a daleko lépe zapadá do konceptu
GR20. <o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Den začíná skotačením na hřebínku
mezi refuge De Usciolu a Punta Scaddatta. Ačkoli jsou to jen tři kilometry,
snadno vám můžou trvat tři hodiny. Pokud jdete z jihu, připravte se na to,
že vám tenhle hřebínek na konci poměrně náročné etapy dá zabrat. Máte-li štěstí
na počasí, výhledy z hřebínku jsou báječné. V sedle Bocca di Agnone
se cesta dělí. Klasická vede do nížin a kolem chat, alternativa ještě trochu
sklesá k řece Forcinchesi a pak začíná stoupat po hřebeni až na vrchol
Monte Incudine. V sedle pod vrcholem se obě cesty opět spojují, a lehkým
lezeckým terénem sestupují k refuge de Asinao.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Pokud se rozhodnete jít po
alternativní cestě, dejte si pozor na rozcestí s dřevěnými šipkami (viz
foto). Ať jdete z jihu nebo ze severu, hlavně nechoďte ve směru těch
šipek, vedou do pekla (k chatám Matalza a Croci a prodlouží vám zbývající cestu
skoro na dvojnásobek).<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQluuznQaKwrWWPzncRMULFGZDlOhSVMHvFeTxrSsqwckqhYmZ7_r2ZOL4RBpCXAQeJtU2DZetjLlqwBK0GYlIVeFIE96kU_9Lt8c0pdc_Ssjw7qnaUTrhSVFJfHNDSqOKkEYm_yGtrEnk/s1600/27aP6050417.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="786" data-original-width="1178" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQluuznQaKwrWWPzncRMULFGZDlOhSVMHvFeTxrSsqwckqhYmZ7_r2ZOL4RBpCXAQeJtU2DZetjLlqwBK0GYlIVeFIE96kU_9Lt8c0pdc_Ssjw7qnaUTrhSVFJfHNDSqOKkEYm_yGtrEnk/s400/27aP6050417.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Na tohle rozcestí pozor. Ve směru šipek jít zcela jistě nechcete, ať už
jdete kamkoli<o:p></o:p></i></div>
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Čas (klasická cesta): Ve směru ze
severu celkem 7,5-10 hodin, celkové stoupání 1250 m, celkové klesání 1450 m. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Ve směru z jihu celkem 8-11
hodin.<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Čas (alternativa): Ve směru ze
severu celkem 6,5-9 hodin, celkové stoupání 1100 m, celkové klesání 1300 m. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Ve směru z jihu celkem 7-10
hodin.<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Vrchol: </b>Pokud si vyberete GR20 alt, výstup na Monte Incudine (2134
m) budete mít zadarmo v ceně, značka totiž vede přímo přes vrchol.
V důsledku toho je to jediný významnější kopec, na kterém potkáte větší
počet lidí. Aspoň vám bude mít kdo udělat fotku. Výhledy jsou super a rozhodně
doporučuji sem ze sedýlka Stazzunara vylézt, i pokud se rozhodnete jít klasickou
cestou (nahoru 20-25 min, převýšení 150 m).<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMd2Dqy20lTQMSf_vBLmB0IPmf5hyrCfW5KOvI49-Ae8G6MiPbHXluRGAuY-v1yKZVvmc0v6VvvZJiE92sOcM6U7oogZv0XEMkxQJrfLAHd2ZJ0gGZFqqk6H6FNW7EFrCe1EXrEx4NlyLd/s1600/27P6050337.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="930" data-original-width="1394" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMd2Dqy20lTQMSf_vBLmB0IPmf5hyrCfW5KOvI49-Ae8G6MiPbHXluRGAuY-v1yKZVvmc0v6VvvZJiE92sOcM6U7oogZv0XEMkxQJrfLAHd2ZJ0gGZFqqk6H6FNW7EFrCe1EXrEx4NlyLd/s400/27P6050337.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Mlha se válí nad refuge de Asinao<o:p></o:p></i></div>
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<h3>
Etapa 15: Asinao – Paliri</h3>
<o:p></o:p><br />
V obou směrech poměrně
dlouhá a náročná etapa, která se dá ještě opepřit alternativou přes hřebeny
Punta di a Vacca. Nejprve dlouhý a příjemný sestup, až pod sedlo Bavella, kam
musíme vylézt do kopce. Odtud je to k refuge de Paliri přes kopec asi
2,5-3 hodinky. V kempu Paliri se vyplatí být brzy a zabrat si plácek na
stan s výhledem až k moři.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Čas (klasická cesta): Ve směru ze
severu celkem 6-8 hodin, celkové stoupání 1100 m, celkové klesání 1550 m. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Ve směru z jihu celkem 8-10
hodin.<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhIZigqF6zhG3jAZVmHrfXIOqR2p997wGwrmBLGUkMw9Vg8342TIJo1433JAZDnp4pm7z1ZelYP0yhO5wKul8ADfAzTdgO6iS9Vod4ZgB-mGaL4Do0svZI7fIxHTQ88qkRCCU6Aoiu1yDQH/s1600/28P6030188.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhIZigqF6zhG3jAZVmHrfXIOqR2p997wGwrmBLGUkMw9Vg8342TIJo1433JAZDnp4pm7z1ZelYP0yhO5wKul8ADfAzTdgO6iS9Vod4ZgB-mGaL4Do0svZI7fIxHTQ88qkRCCU6Aoiu1yDQH/s400/28P6030188.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Kemp u chaty Paliri<o:p></o:p></i></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<h3>
Etapa 16: Paliri – Conca</h3>
<o:p></o:p><br />
Tohle je hrozně krásná etapa.
Příjemný sestup nádhernou krajinou, úžasné oranžové skály lemují skoro celou
cestu, na řece Punta Pinzuta jsou pěkné vodopády a před závěrečným klesáním
projdete krásnou skalní branou. Ve směru z jihu je tahle etapa první,
takže prubířský kámen zdatnosti a odhodlání. Doporučuji vyrazit brzy a cestou
se hodně kochat.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQZM5fOyCt91wz2bpl9VGuRx2FCIva87HWKIPzZDX1tjYY_Y92OzfOfYEWNMD14-6j6YTfseB5nQCV_LX39YK3yaSB4ukMW-bDC0IqbAheLEBhYBUzxuVVLSGdD6ISNFsaWMJfn9ls9U4s/s1600/29P6030082.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="800" data-original-width="1200" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQZM5fOyCt91wz2bpl9VGuRx2FCIva87HWKIPzZDX1tjYY_Y92OzfOfYEWNMD14-6j6YTfseB5nQCV_LX39YK3yaSB4ukMW-bDC0IqbAheLEBhYBUzxuVVLSGdD6ISNFsaWMJfn9ls9U4s/s400/29P6030082.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Brána GR20 - hodinu cesty (nahoru) od první značky v Conca<o:p></o:p></i></div>
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Gîte d'Étape v Conca je
báječné přátelské místo s teplou sprchou, wifi a moc dobře tu vaří.<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Čas: Ve směru ze severu celkem 5,5-7
hodin, celkové stoupání 600 m, celkové klesání 1400 m. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Ve směru z jihu celkem 7-9
hodin.<o:p></o:p><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
GR20 je nádherná a drsná. Pokud
by na vás celá snad byla příliš, můžete si dát jen severní (Calenzana –
Vizzavona, 8 dní) nebo jen jižní část (Vizzavona – Conca, 6 dní). Každopádně
držím palce, a pokud budete mít jakékoli otázky, piště do komentářů.</div>
</div>
Katka Krejcovahttp://www.blogger.com/profile/07167903804687552987noreply@blogger.com12tag:blogger.com,1999:blog-4709526801818994330.post-62393019035124640262018-03-25T12:14:00.000-07:002018-03-25T12:48:44.346-07:00Bungee jumping v hidžábu<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<i style="text-align: justify;"><span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">©
Text: Kateřina Krejčová, foto: archiv Elsyi Fhani</span></i><br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Vyšlo
v magazínu Interview 01/2018, <a href="http://www.magazin-interview.cz/" target="_blank">www.magazin-interview.cz</a></span></i><br />
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9f-MgubYIe3pbasX3zVEPC96kbX9834YNsFvzkm4gtuD3DkHPuzcleZPawgRq7jbhjElu_ZLlwG0O3HY53BC7J1IIO5RDvk3EbQIfLT1kfluUehgnBitiE_qsqJ5eDwbfDi2qCGAX8-uZ/s1600/fullsizeoutput_3b3c.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9f-MgubYIe3pbasX3zVEPC96kbX9834YNsFvzkm4gtuD3DkHPuzcleZPawgRq7jbhjElu_ZLlwG0O3HY53BC7J1IIO5RDvk3EbQIfLT1kfluUehgnBitiE_qsqJ5eDwbfDi2qCGAX8-uZ/s400/fullsizeoutput_3b3c.jpg" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Elsya při svém životním skoku z mostu Kawarau na Novém Zélandu </i></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><span style="mso-spacerun: yes;"><b>Ačkoli pochází z Indonésie, její přístup k životu není příliš vzdálený západnímu pojetí. Vystudovala informatiku, věnuje se úspěšné kariéře, dobrodružně cestuje po světě - mnohé překvapí, že</b></span></span><b> ELSYA FHANI je věřící muslimkou. Velmi emancipovanou muslimkou. Hidžáb nosí, ale dobrovolně a ráda. A dokonce v něm sebevědomě skáče na laně z mostu na Novém Zélandu.</b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><span style="mso-spacerun: yes;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
O muslimkách jsem měla
nejrůznější představy, než jsem jednu z nich před dvěma lety poznala – Elsyu.
Nechala nás s Petrem u sebe na ostrově Bali bydlet několik dní, když jsme
podnikali cestu kolem světa. Pronajímala si byteček jako dlaň, v jediném pokoji
stála úzká postel a v malé chodbě, kterou používala zároveň jako kuchyňku, měla
jen rýžovar, v němž vařila vše od vody na čaj až po špagety. Nabídla nám
vlastní postel, ale nevím, kde by pak spala. Rozložili jsme si na zem karimatky
a ona nás po práci prováděla po okolí. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Podruhé jsme se potkaly před
nedávnem v Kuala Lumpur. Elsya povýšila a přestěhovala se do Malajsie. Šéfuje
teď týmu dvanácti lidí, kteří testují software. Objala mě jako nejlepší
kamarádku a trvala na tom, že u ní zase musím bydlet. Bavily jsme se o všem
možném. O mužích, rodině, práci, cestování i náboženství a ona souhlasila, že
náš rozhovor můžu zveřejnit.<i><span style="color: black; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"> </span></i><b><span style="color: black; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p></o:p></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<div style="text-align: justify;">
<b>Jak se mladá žena v Indonésii dostane k počítačovému
inženýrství? Bavil tě svět počítačů odjakživa? </b><o:p></o:p></div>
<div style="text-align: justify;">
Studovala jsem informační technologie v Jakartě a tou dobou jsem ani netušila, že něco jako softwarové testování vůbec existuje. Jen jsem věděla, že lidé, kteří dokončí můj obor, většinou pracují jako programátoři. Když jsem byla v posledním ročníku, jedna firma u nás dělala nábor. Ozvali se mi ze studijního oddělení a chtěli se mnou udělat pohovor. Má angličtina byla tou dobou dost špatná. Pamatuju se, že jsem měla hodně velkou radost, když jsem se dozvěděla, že mě vzali. O měsíc později jsem odlétala za prací do zahraničí.<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Školu jsi ale dokončila.</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Jasně! Měla jsem tři týdny na dopsání diplomové práce, což se mi podařilo. Tři měsíce po přestěhování do Kuala Lumpur jsem se už jen vrátila na promoci a dostala diplom. To bylo v roce 2010. Rodiče ze mě měli obrovskou radost.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiyN8v99fXfWZT9nk1MFhujtpabXvpUV2PSI7oE-nzRs2k0g8PCixX-z0sMXMv74cEPamvUu3iKFOZSJ8prUejHjXOP22rL4rovax7Q3O75DEaQ6w-ePPRAmWHf31popRLyE6XhxfhInZ4J/s1600/12.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="480" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiyN8v99fXfWZT9nk1MFhujtpabXvpUV2PSI7oE-nzRs2k0g8PCixX-z0sMXMv74cEPamvUu3iKFOZSJ8prUejHjXOP22rL4rovax7Q3O75DEaQ6w-ePPRAmWHf31popRLyE6XhxfhInZ4J/s320/12.jpg" width="213" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Foto z promoce, tehdy ještě s nezakrytými vlasy, říjen 2010</i><br />
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Teď je ti už skoro třicet a bydlíš spolu se dvěma mladými
muži. Z toho asi rodiče tak velkou radost nemají, ne?</b></div>
</div>
<div class="MsoNoSpacing">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Jsou velice liberální. Vědí, s kým
bydlím, a nemají s tím žádný problém. Ty kluky znají už z doby, kdy jsem
studovala. Každý máme svůj vlastní pokoj a vzájemně respektujeme své soukromí. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>Co pro tebe znamená tvá rodina a jaký má na tebe vliv? </b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Znamená pro mě hodně. Rodiče jsou
jediní, kteří mě berou v mých dobrých i špatných chvílích. Tam, kde jsem teď,
jsem jen díky jejich podpoře. Sice na jejich rady často nedám a dělám si věci
po svém, ale oni i tak stojí za mnou. Třeba ohledně mé první práce v zahraničí.
Kdybych je poslechla, rozhodně bych teď nešéfovala týmu dvanácti lidí. Chtěli
mě mít blízko sebe, ne abych hned po škole odcházela tak daleko. Když jsem jim
ale vysvětlila, proč je to pro mě dobré, podpořili mě. Nesouhlasí ani s mým
cestováním na vlastní pěst, bojí se o mě. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>Jaké zaměstnání mají tví rodiče? </b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Maminka je celý život v domácnosti a
stará se o děti. Vdávala se, když jí bylo sedmnáct, tehdy to bylo normální. Ale
první manželství jí nevydrželo. Když se rozvedla, měla už dvě děti. Pak si
vzala mého otce a s ním se jí narodily další čtyři. Táta pracoval ve státní
správě jako „kepala desa“ – starosta. Poté začal podnikat s nemovitostmi. Do
důchodu odešel, když mu bylo šedesát. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>Takže pocházíš z bohaté rodiny? </b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">To ani ne. Spíš ze střední třídy, což
ale znamená jen to, že jsme měli vždycky co jíst. Rodiče nemají žádné školy,
ale chtěli dát vzdělání všem svým dětem. Jenže studium v Indonésii je hodně
finančně náročné a vždycky, když mi začínal nový semestr, měli toho plnou
hlavu. Ze všech sourozenců jsem nakonec dokončila školu a získala titul jenom
já. Mí tři bratři už jsou ženatí a mají děti, ale nikdo z nich nepracuje v
kanceláři ani nemá pravidelný příjem jako já. Je to teď na mně, musím se
postarat o rodinu, protože díky ní jsem získala vzdělání a skvělou práci.</span><br />
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj0vjlXeT-km2j-yn9GRIqTPP7m6sajQJO6hy9VGrB0hH74W7IkAh19Mv_cSP7dkfLPaAGPIiY-gVUwQllg7Kki4XS5duFrRhzJQx557D_xhhpf9EYI5D1V-Bh-xJXvcnmwaIHOzqFgVX2D/s1600/DSC_0711.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1249" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj0vjlXeT-km2j-yn9GRIqTPP7m6sajQJO6hy9VGrB0hH74W7IkAh19Mv_cSP7dkfLPaAGPIiY-gVUwQllg7Kki4XS5duFrRhzJQx557D_xhhpf9EYI5D1V-Bh-xJXvcnmwaIHOzqFgVX2D/s320/DSC_0711.JPG" width="249" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><i>Elsya jako jediná ze sourozenců dokončila školu a získala titul</i></span></div>
<div style="text-align: center;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><i><br /></i></span></div>
</div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>Co dělají tví bratři? </b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Pracují hlavně ve službách, nejmladší
začal nedávno dělat hotelového poslíčka. Starší bratr je fotograf a mladší
bratr řídí mototaxi. Nevlastní bratr prodává nábytek a nevlastní sestra je
masérka ve wellness. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>Posíláš otci a matce peníze, které vyděláš? </b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Žiju daleko od nich, takže od chvíle,
kdy jsem dostala první mzdu, posílám část peněz rodičům. Vím, že jim nikdy
nedokážu splatit, co pro mě udělali, ale mám radost, že navzdory všem
okolnostem, se kterými jsem se musela nějak vypořádat, jsem získala titul a
nyní můžu tvrdě pracovat, aby byli díky mně šťastní. Dokonce jsem na splátky
koupila dům, který pronajímáme, a peníze z pronájmu jdou mým rodičům. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>Koupila jsi dům? Co tě k tomu vedlo? </b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Pocházím z vesnice, kde každý každému
vidí do talíře. Tamní lidé považují za úspěch, když má žena muže, děti a
střechu nad hlavou. Kdybych pracovala v zahraničí, ale nevydělávala dost peněz,
dokonce i široké příbuzenstvo by mě snadno začalo odsuzovat a pomlouvat, že
nedává žádný smysl, abych žila tak daleko od rodiny, když si tam ani pořádně
nevydělám. Jenže já nejradši utrácím za cestování, což se mé rodině moc nelíbí.
Podle rodičů je to zbytečné rozhazování a pořád mě nabádají k tomu, abych si pořídila
něco, co má skutečnou hodnotu. Třeba dům. A tak jsem to nakonec udělala. Říkám
mu Elsyin hrad a možná tam jednou budu i bydlet. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>Hledají ti rodiče manžela? </b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Ale já už jsem byla vdaná! Jenže jsem
se rozvedla, když mi bylo dvacet pět let. Rozhodnutí vdát se bylo mé vlastní,
manžela jsem si vybrala sama. Rodina sice moc nesouhlasila ani s tím, ale mou
volbu respektovala. Když jsem pak zjistila, že mě manžel několik let podvádí s
jinou ženou, a začal s tím dokonce už před svatbou, byl to pro mě obrovský šok
a vůbec jsem nevěděla, co mám dělat. Rodiče mě podpořili a díky nim proběhl
rozvod poměrně hladce. Svatbu i rozvod jsem si ovšem platila z vlastních úspor.
Umíš si představit, jak hrozně to bylo drahé? Na svatbě jsme měli sedm set
padesát hostů <i>(v Indonésii je tento počet hostů na svatbách obvyklý, pozn.
red.) </i>a co se týče rozvodu, ten se vždy vleče nejméně tři měsíce. Kdybych
to věděla, radši bych za ty peníze jela na cestu kolem světa.</span><br />
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiliF_VF32TC-_oVCy_fR5B0sTHXJZxNiILYCTgElIKlj2Rr1epjaYcTCqVUq4OxqrVJyUNBRHpYdxDxWYXxdBAckiOG5kuS4ch5dTcS39aPfQc_V7oA4dolhyphenhyphensrtHincNLrM879WL7oFXb/s1600/IMG_8955.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiliF_VF32TC-_oVCy_fR5B0sTHXJZxNiILYCTgElIKlj2Rr1epjaYcTCqVUq4OxqrVJyUNBRHpYdxDxWYXxdBAckiOG5kuS4ch5dTcS39aPfQc_V7oA4dolhyphenhyphensrtHincNLrM879WL7oFXb/s400/IMG_8955.jpg" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"></span></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 0.0001pt; text-align: center;">
<i>Poprvé
v životě u ledovce, úžasný zážitek. Ledovec Franz Josef na Novém Zélandu, září 2016</i><o:p></o:p></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>To úplně chápu. Teď ale cestuješ hodně. Jezdíš sama? </b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Ano. Cestování je pro mě taková
terapie. Jen pár týdnů po tom, co jsem zažádala o rozvod, jsem si náhodně
koupila jednosměrnou letenku do Austrálie. Nepřemýšlela jsem nad tím, jestli
vůbec získám víza nebo co tam budu sama dělat, prostě jsem si ji darovala k
narozeninám. Bydlela jsem u báječných lidí, vzali mě na jachtařský závod… Po
několika týdnech jsem se vrátila domů jako úplně jiný člověk – silnější a
mnohem samostatnější. Bohužel si můžu dovolit jen jeden výlet ročně, jelikož
mám pouhých sedmnáct dní dovolené. Nejradši bych ale cestovala pořád.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><span style="mso-spacerun: yes;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>Jaký je tvůj styl cestování? </b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Moji přátelé mají na cestách většinou
pevný itinerář, jezdí s kufrem, bydlí v hotelu a odškrtávají na seznamu
položky, které chtějí vidět. Takže když chci cestovat jinak, musím sama.
Nejradši mám spontánní rozhodování, potkávání zajímavých lidí a poznávání míst,
která mi doporučí. Cestuju s batohem, a tak si můžu dělat, co chci, a jezdit,
kam chci. Nejsem nijak závislá na plánech někoho dalšího. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>Co nejlepšího jsi na cestách zažila? </b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Každá cesta byla nejlepší! Byla jsem v
Jižní Koreji, v Austrálii, na Novém Zélandu, v Singapuru, Thajsku, Malajsii a
procestovala jsem i pěkný kus Indonésie. Parádní byl výlet po Novém Zélandu s
úplně cizím klukem, kterého jsem poznala přes couchsurfing <i>(největší
internetová služba bezplatného ubytování a zároveň celosvětová sociální síť
lidí nabízejících cestovatelům na přespání svůj gauč, pokoj či lehátko na
zahradě, pozn. red)</i>. Nikdy jsem ho neviděla, jen jsme si párkrát napsali a
on se mě zeptal, jestli si s ním nechci půjčit na Zélandu karavan a projet oba
ostrovy. Zavolali jsme si, zjistila jsem, že je to Američan, chvíli jsme řešili
detaily a za hodinu už jsme měli zarezervovaný karavan a koupené letenky. Bylo
to celé trochu ulítlé, ale nakonec z toho byl senzační výlet. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>Cestuji hodně, ale tohle bych asi nedokázala. Máš ještě
nějaké podobné zážitky? </b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Výborný byl taky batůžkářský výlet s
maminkou. Ona se o mě dost bojí, a tak jsem jí toužila ukázat, že nemá proč, že
cestování je vlastně docela snadné. Chtěla jsem jí vysvětlit, jak cestuju,
ukázat jí, jak se dá fungovat v cizí zemi, jak si najít ubytování, kde sehnat
jídlo nebo jakým způsobem se orientovat v ulicích neznámého města. Vzala jsem
ji na výlet autobusem do Singapuru a obě jsme si to moc užily. Myslím, že mě
pochopila a hodně se jí ulevilo.</span><br />
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhguhtcu9TfJo5bVGQg-HmlrzqkLkD1Ah4XHKTUvJM6x3e_h8sqtzVroBpMRhl4SvO9tDpE74m7vpDdqDvzwg2negFeylYPgnp5fVPoOB3nEGxI3b7VR2XkYQfMNG1ccL4BdRk4vFbQAd9M/s1600/IMG_0699.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhguhtcu9TfJo5bVGQg-HmlrzqkLkD1Ah4XHKTUvJM6x3e_h8sqtzVroBpMRhl4SvO9tDpE74m7vpDdqDvzwg2negFeylYPgnp5fVPoOB3nEGxI3b7VR2XkYQfMNG1ccL4BdRk4vFbQAd9M/s400/IMG_0699.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><i>První cesta s maminkou. V hinduistickém chrámu Tirta Empul na Bali, </i></span></div>
<div style="text-align: center;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><i>kde se věřící omývají ve vodě s údajně zázračnou léčivou silou, říjen 2013</i></span></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>Hostíš lidi přes couchsurfing i u sebe doma. Není to
nebezpečné? </b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Ne, vybírám si zájemce pečlivě – podle
jejich profilu a referencí. Předtím, než je pozvu k sobě domů, si spolu
vyměníme několik zpráv, a pokud usoudím, že jsou fajn, přijedou. Zatím jsem se
ještě nespálila a doufám, že se nic takového ani nenastane. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><b><br /></b></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>Kdo byl tvůj nezajímavější host? </b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Těžká otázka. Všichni byli něčím
zajímaví, ale asi nejvíc mě inspirovaly dvě dívky z Polska. Napsaly mi hned
poté, co jsem si založila profil na couchsurfingu. Byly ještě hodně mladé,
mnohem mladší než já tehdy před pěti lety, ale už dost statečné na to, aby
objely svět. Když přicestovaly se svými obrovskými batohy, byla jsem ohromena.
A to mě přimělo začít cestovat úplně jinak. Kufr jsem vyměnila za batoh, hotel
za couchsurfing a pevný itinerář za spontánní rozhodování. Jsem na sebe pyšná,
že jsem dokázala vylézt z komfortní zóny, vyhnout se davům. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>Je země, do které bys nikdy nejela?</b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Ano, Spojené státy. Nejen kvůli
nedávným aférám a snahám znemožňovat muslimům vstup do země, ale taky proto, že
je to moc daleko a tahle země nikdy nebyla na mém seznamu míst, která bych
chtěla vidět. Kdybych někdy v budoucnu dostala v USA pracovní nabídku, nejspíš
bych ji neodmítla. Ale jet tam na dovolenou? To asi ne. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Naučila ses na cestách hodně nového o
lidech a o životě? Nebo se setkáváš – byť na různých místech světa – hlavně s
lidmi kteří mají podobné smýšlení jako ty, protože vyznávají podobný životní
styl? <o:p></o:p></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Naučila jsem se spoustu věcí, zejména
od té doby, co cestuju sama a bydlím u lidí přes couchsurfing. Tento způsob mě
učí o různých kulturách, ukazuje mi, jak žijí lidé v různých zemích. Čím
hlouběji se do toho nořím, tím víc přátel získávám. Ta zkušenost celkově
změnila mé vnímání světa při cestování. Snažím se užívat si vše v klidu a svým
vlastním tempem, nehonit se, neplánovat. Celé je to tak trochu umění.
Trpělivost, důvěra a respekt. To jsou asi hlavní věci, které jsem se na cestách
naučila.</span><br />
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1PlpfFgQjk3MtyZdbyQ-IAw2cVWuMP6SQLiCfnDP2_uGaK6HonrH3ncDK83VL2AKQlpnsyk2TuFOwvscE17yegxm4XKzfc0QOiCLbLi39YjSuX_rlo3jmo1wLOdBUnNWDw4sg5astXcL0/s1600/IMG_8687.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1201" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1PlpfFgQjk3MtyZdbyQ-IAw2cVWuMP6SQLiCfnDP2_uGaK6HonrH3ncDK83VL2AKQlpnsyk2TuFOwvscE17yegxm4XKzfc0QOiCLbLi39YjSuX_rlo3jmo1wLOdBUnNWDw4sg5astXcL0/s400/IMG_8687.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><i>Oslava zakončení výletu po Novém Zélendu s Ianem, </i></span><br />
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><i>kterého poznala přes couchsurfing, září 2016</i></span></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>Jakou nejbláznivější věc jsi v životě udělala? </b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Skočila jsem bungee. V Queenstownu na
Novém Zélandu. Neměla jsem to v plánu a nikdy bych nevěřila, že to udělám.
Rozhodla jsem se na poslední chvíli. Potkala jsem dvě Švýcarky a šla jsem se
podívat, jak budou skákat. Jedna z nich pořád mluvila o tom, že Kawarau Bridge
je nejznámější místo pro bungee jumping na světě. Když jsem to uviděla, byla
jsem ohromena. Chtěla jsem to taky zkusit, a tak jsem prostě došla k pokladně a
zaregistrovala se na skok. Když jsem pak stála nahoře na mostě, cítila jsem
šílenou paniku a myslela, že to nezvládnu. Skočila jsem ze čtyřiceti tří metrů!<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>Na fotografii ze skoku máš zakryté vlasy. </b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Nosím hidžáb. Mám různé barvy a
vybírám si tak, aby se mi hodil k oblečení. Rozhodla jsem se sama asi před
čtyřmi lety. Podle mého názoru je víra v boha osobní věc, stejně tak rozhodnutí
něco nosit, nebo nenosit. Pokud si muslimská žena nebude zakrývat na veřejnosti
vlasy, je to její vlastní věc a její zodpovědnost. Nemám s tím žádný problém. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>Co k tomu vedlo tebe? </b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Byla jsem čerstvě po rozvodu a
děkovala jsem bohu, že nám nedal děti. Tím by to všechno bylo jen horší. Cítila
jsem se mu zavázána, a proto jsem začala nosit hidžáb. Nikdo mě k tomu nijak
nenutil.</span><br />
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjWKZcqhyphenhyphenXeUCv2Hm2iaf9eK5qK4zoheF4nST_ANc_4H5ZNHz_CuCKrpyy0KhJSIGURMqlb9daqoh6sds7_oVspfsa7wgbjodHt72KuwSDyOUV5CIUH5iAg2JERQxmOVTiIKWxFTpLTnXFL/s1600/DSC07926.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1064" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjWKZcqhyphenhyphenXeUCv2Hm2iaf9eK5qK4zoheF4nST_ANc_4H5ZNHz_CuCKrpyy0KhJSIGURMqlb9daqoh6sds7_oVspfsa7wgbjodHt72KuwSDyOUV5CIUH5iAg2JERQxmOVTiIKWxFTpLTnXFL/s320/DSC07926.JPG" width="212" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><i>Elsya nosí hidžáb a je to její vlastní rozhodnutí</i></span></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>Tvoje víra je tvá vlastní volba? </b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Narodila jsem se v muslimské rodině,
což ze mě automaticky dělá muslimku. Ale myslím, že všechna náboženství jsou v
podstatě stejná. Učí lidi, jak žít vzájemně v míru. Věřím, že život může být
krásný a jednoduchý v jakémkoli náboženství, pokud máš ráda lidi a respektuješ
je. Bez ohledu na tvé nebo jejich náboženství. Existuje mnoho extremistů, kteří
zapomněli, že nemůžou nutit lidi věřit právě v toho jejich boha. Každý má
svobodu vybrat si svou vlastní víru. To jediné, co musíme všichni udělat, je
naučit se žít spolu v míru a vzájemné toleranci. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>Chovají se k tobě lidi jinak, když hidžáb máš a když ne? </b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Někdy. Tím, že nosím hidžáb, lidi
snadno poznají, že jsem muslimka. Myslím, že mi vyjadřují větší respekt a cítím
ho i sama vůči sobě. Snadněji poznám, když chci udělat něco, co bych dělat
neměla, a včas se zarazím. Třeba kdybych chtěla jít do baru, lidi mě zastaví,
že bych tam chodit neměla <i>(muslimové nesmějí pít alkohol, pozn. red.</i>).
Když se tam ale koná nějaká pracovní akce, tak můžu jít klidně i do baru, nikdo
s tím nemá problém. <o:p></o:p></span><br />
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>Některé evropské země zákonem zakázaly zahalování na
veřejnosti – týká se to zejména burky a nikábu, kdy jsou ženě vidět jen oči. A
například ve Francii se na školách a úřadech nesmí nosit ani hidžáb. Co si o
tom myslíš? </b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Hidžáb pro mě znamená něco, co by
nemělo podléhat žádným zákonům. V koránu stojí, že muslimské ženy mají nosit
hidžáb. Tvoří část mé identity. Nosím ho, protože chci, a neumím si představit,
že by mi ho někdo sundal kvůli zákonu nebo nařízení. Ať už by to byl někdo
cizí, nebo dokonce někdo z rodiny. Rozhodnutí odložit hidžáb nemá přicházet
zvenku, ale zevnitř. Vždycky to musí být mé vlastní přesvědčení. <o:p></o:p></span><br />
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>Pro část světa se stal hidžáb symbolem nevítaného
náboženství, utiskované ženy, případně manželky potenciálního teroristy… </b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Vůbec nechápu, proč takové myšlenky
existují. Jen proto, že nějací muslimové páchají stupidní terorismus, si z toho
celý svět vyvodí závěr, že všichni muslimové jsou teroristé? Myslím, že to není
fér. Nedávno jste mohli slyšet o lidech, které postříleli, když se modlili v
mešitě. Kdo tohle dělá? Muslimové sami sobě? Není to šílené, že by chtěli muslimové zabíjet jiné muslimy? Byla bych moc ráda, kdyby lidé začali na muslimy a na
teroristy nahlížet jako na dvě úplně odlišné skupiny.</span><br />
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi7La-7vMldHzM7iEwOzCnDyU65cirn5bt3CJqFloJKhBlzcpy8EeVDa8LU0KgocSLp0yEvo22xHXIJiKsjlJEIEIrKy1iLdvjLhN-FibC1pUH5kQtat9o9y1AbdU9M9bc8le7y9OE3dqGP/s1600/0805.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi7La-7vMldHzM7iEwOzCnDyU65cirn5bt3CJqFloJKhBlzcpy8EeVDa8LU0KgocSLp0yEvo22xHXIJiKsjlJEIEIrKy1iLdvjLhN-FibC1pUH5kQtat9o9y1AbdU9M9bc8le7y9OE3dqGP/s400/0805.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><i>S Katkou, Petrem a dobrým strážcem chrámu v Denpasaru, leden 2015</i></span></div>
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>Sleduješ válku v Sýrii? Co si o tom myslíš? </b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Podle mého názoru vůbec nejde o
náboženství, ale o politiku. O ovládnutí co největšího území kdesi v arabských
zemích. Islám učí lidi, jak žít v míru. Ne se vzájemně zabíjet. Vlastně mě to
dost rozčiluje. Kvůli malé skupině extremistů teď mají muslimové nálepku
teroristé, i když je to naprostý nesmysl. Většina mých přátel je odlišného
vyznání a mě to těší. Každý má právo vybrat si svou víru zcela svobodně. <o:p></o:p></span><br />
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>A co třeba ženy v Saúdské Arábii – sice se o tom moc
nemluví, ale právě tam jsou na tom ženská práva velmi špatně. Umíš si
představit, že bys v takové zemi žila? </b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">V Saúdské Arábii jsem nikdy nebyla,
takže toho o ní moc nevím. Slyšela jsem ale, že ženy nemají právo vycházet
svobodně z domu, kam a kdy chtějí. Vůbec si neumím představit, že by mi tohle
vzaly zákony země, ve které bych žila. Já žiju ve světě, kde si jsou ženy a
muži rovni a mělo by s nimi být zacházeno stejně. Žena má mít právo vzdělávat
se, vydělávat si peníze a žít život tak, jak by chtěla. <o:p></o:p></span><br />
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><b><br /></b></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>Vedeš tým dvanácti analytiků, ve kterém jsou i muži. Jak
nesou, že jim šéfuje žena? </b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Ano, v mém týmu jsou i muži, ale
snášejí to dobře. Opravdu mě respektují a mám od nich pozitivní zpětnou vazbu.
V naší firmě se sexismus netoleruje. Snažím se být maximálně profesionální a
zároveň i přátelská. Vědí, že za mnou můžou s čímkoli přijít. Ať už s přáním,
či stížností – jsou vždycky vítáni. Chtěla bych být nejlepší šéfová! <o:p></o:p></span><br />
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>Co by se stalo, kdybys s bývalým manželem měla děti?
Rozvedla by ses, nebo bys s ním zůstala? </b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Jeho nevěra v jediném okamžiku zničila
veškerou mou důvěru v manželství. Kdybychom měli děti, možná bych s ním
dokázala zůstat, ale už bych se vždycky cítila nejistá, trpěla bych. Co se
jednou rozbije, zůstane rozbité už napořád. My jsme se to chvíli snažili dát
zase do pořádku, ale už nikdy to nemohlo být jako předtím. I v Indonésii žijí
single matky, které dokážou vychovávat děti samy. Věřím, že bych to taky
zvládla, ačkoli by to bylo složité… Snažila bych se, aby se mnou děti hodně
cestovaly, a chtěla bych, aby z nich vyrostli dobří lidé. Zní to jednoduše, ale
vím, že je to složité. A tak děkuju bohu, že nám děti nedal. Bůh je laskavý a
ví, že na ně ještě nenastal ten správný čas. Věci se vždycky dějí z nějakého
důvodu. A tak tu teď jsem – šťastně rozvedená žena.</span><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsqdJVo16-eho_yUUbVcPSch3rSMjorpU151JD6iAHVnG3rpBx_uBQbJjzRazdPmoZ-saAfgU0S0_wNVCaap2Gqoax0KbqK3ku73zM1fylcNq3rjzKbpC2UBYGAWKJpKOnjd8QCJbTzNrg/s1600/IMG_3674.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsqdJVo16-eho_yUUbVcPSch3rSMjorpU151JD6iAHVnG3rpBx_uBQbJjzRazdPmoZ-saAfgU0S0_wNVCaap2Gqoax0KbqK3ku73zM1fylcNq3rjzKbpC2UBYGAWKJpKOnjd8QCJbTzNrg/s400/IMG_3674.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><i>Cestování bere jako terapii, první letenku do Austrálie si koupila vlastně náhodou...</i></span></div>
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>Chtěla by ses znovu vdávat? A jak se na to dívá tvá
rodina? </b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">To je složitější. Kdyby mi rodina
nedala souhlas a plné požehnání, podruhé bych se už nevdala. Ani kdybych si
myslela, že jsem našla toho pravého. U nás není zvykem přivést si přítele do
rodiny, když s ním neplánujeme žít navěky. Jakmile někoho představíme doma,
znamená to, že je to vážné. Mladí spolu před svatbou nesmějí bydlet ani mít
sex, to všechno je tabu. Můžu si vybrat manžela podle svého a vdát se z lásky,
on ovšem zároveň musí splňovat kritéria, která stanoví má rodina. Některé rodiny jsou
v tomto ohledu ještě hodně tradiční a trvají na tom, aby muž, kterého si žena
přivede, pocházel ze stejného prostředí a vyznával tytéž hodnoty. Pokud by si
totiž žena vzala muže, který je něčím odlišný, a ten ji někdy v budoucnu
opustil, byla by to ve společnosti ostuda a hanba pro celou rodinu. Mí rodiče
mi dali jedinou podmínku. Můj muž musí být stejného vyznání jako já, tedy
muslim. Jenže takového muže není zrovna snadné najít, protože mí kolegové a
přátelé v Malajsii skoro z devadesáti procent muslimové nejsou. <o:p></o:p></span><br />
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNoSpacing">
<b>Jaké jsou tvé sny, co se týče budoucnosti? Plánuješ mít
děti? </b><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Děti bych moc chtěla. Myslím, že by
stačily dvě. Holka a kluk. Ještě předtím ale plánuju hodně cestovat. Objet
svět, navštívit místa, kde jsem nikdy nebyla, potkat hodně lidí a někde cestou
najít svého prince. A pak bych dál cestovala s ním a s našimi dětmi, to by bylo
perfektní.</span><br />
<b><br /></b>
<b>Mezi čtyřma očima</b><br />
S Elsyou mám vždycky pocit, že
nic na světě není problém. Na první pohled působí skromně, možná i trochu
plaše, ale během malé chvíle se změní ve veselý, bezprostřední živel. Obdivuji
na ní, jak nadšeně sdílí všechno, co má. Bez problémů mi v den, kdy jsme se seznámily,
nechala klíče od svého bytu a půjčila mi i svou SIM kartu s daty, abych se v
největším městě na Bali – Denpasaru, neztratila. Když jsme se pak sešly v
centru, pozvala mě na jídlo a usilovně přemýšlela, co všechno mi doporučit a
kam mě vzít. Zařídila mi lístky na tradiční taneční představení a bez většího váhání
souhlasila, že zpátky pojedeme stopem, ačkoli tento způsob dopravy předtím
neznala. Na nezvyklou situaci se nicméně velmi rychle adaptovala. Dva turisty, kteří
nás svezli do města, celou dobu zpovídala, domluvila mi s nimi svezení i na
další den a nakonec nás všechny pozvala do restaurace na rýžové palačinky.
Elsya je spontánní optimistka a zároveň žena, která bez přemýšlení přikývne,
když ji požádáte o pomoc.<br />
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">
</span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjR4VP-Abjz12w_-UonJZtr6j4Bb83kC3ga__O4hLYG9eTu2Qow_rpazdHAt4YKNj49tGmDnAV20chQKxgWJpR95Z5ACMyvGu7cTB3o_qAJ4us4iMat_vXbKmvgp0oFJ75qaXshQdoycoe_/s1600/DSC07746.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1063" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjR4VP-Abjz12w_-UonJZtr6j4Bb83kC3ga__O4hLYG9eTu2Qow_rpazdHAt4YKNj49tGmDnAV20chQKxgWJpR95Z5ACMyvGu7cTB3o_qAJ4us4iMat_vXbKmvgp0oFJ75qaXshQdoycoe_/s320/DSC07746.JPG" width="212" /></a></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>S autorkou rozhovoru v hinduistickém chrámu na Bali, leden 2015</i></div>
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">
</span>
<br />
<div class="MsoNormal">
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><b><br /></b></span>
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><b>Indonésie<o:p></o:p></b></span></div>
<span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">
</span>
<br />
<div class="MsoListParagraphCxSpFirst" style="margin-left: 18pt; text-indent: -18pt;">
</div>
<ul>
<li>Rozkládá se na více než 17 tisících ostrovech, největší z nich je Nová Guinea, nejobydlenější Jáva. </li>
<li>Jde o čtvrtý nejlidnatější stát světa s více než 250 miliony obyvatel. </li>
<li>Hlavní město Jakarta leží na Jávě a žije v něm zhruba 11 milionů obyvatel. </li>
<li>Téměř polovina lidí se živí zemědělstvím, mezi hlavní zemědělské plodiny patří palmový olej, rýže, káva a čaj. </li>
<li>Většinu HDP tvoří průmysl (těžba ropy a zemního plynu), který zaměstnává 15 procent populace, a sektor služeb, ve kterém pracuje zhruba třetina obyvatel. </li>
<li>Gramotnost obyvatelstva dosahuje 93 procent, ale pouze osm procent z nich má vysokoškolské vzdělání. </li>
<li>Státním zřízením je republika, kde občané volí svého prezidenta a parlament. </li>
<li>Průměrná délka života činí 69 let, průměrná porodnost 2,4 dítěte na ženu a roční přírůstek obyvatelstva 1,04 procenta. </li>
<li>Indonésie je zemí s největším počtem muslimů na světě, islám vyznává 87 procent obyvatel. Svoboda vyznání je ukotvena v ústavě a Indonésie uznává šest oficiálních náboženství. </li>
<li>Oficiálním jazykem je indonézština, ale vedle ní v zemi existuje více než 700 dalších jazyků. </li>
</ul>
</div>
</div>
Katka Krejcovahttp://www.blogger.com/profile/07167903804687552987noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-4709526801818994330.post-8784210969614233502018-01-15T01:32:00.000-08:002018-02-18T02:26:31.917-08:00První kontakt s Afrikou<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
<i>© Text: Kateřina Krejčová, Foto: Petr Ptáčník</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Konečně Afrika! Zahodili jsme obavy a vydali se na tři týdny do Keni a Tanzanie. Tenhle článek věnujeme vám všem, kdo byste se také rádi podívali do téhle části planety, ale máte z toho strachy nebo jste slyšeli příliš mnoho různých povídaček… Prozradíme vám tipy, jak tu cestovat levně a nenechat se okrást na každém kroku, odhalíme léčky, do kterých můžou Afrikou nepolíbení spadnout až příliš snadno, a vyvrátíme některé z těch nehorázných předsudků, které o černém kontinentu kolují.</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEidcEp2INHIKodMoEZcwUcNjWswphdsBuUA8NAiWPLfroX6aFCTaCpFyS298t0EacU91wvUmjTCpzebRCYmUbqsvH0coW3V4t09oPK2e9ZFxbChYr99vzZanaPaYZkear0Ne8vzZKBxm13i/s1600/DSC04227.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1066" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEidcEp2INHIKodMoEZcwUcNjWswphdsBuUA8NAiWPLfroX6aFCTaCpFyS298t0EacU91wvUmjTCpzebRCYmUbqsvH0coW3V4t09oPK2e9ZFxbChYr99vzZanaPaYZkear0Ne8vzZKBxm13i/s400/DSC04227.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>O Africe koluje řada předsudků. Jak je to doopravdy?</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
Náš plán před cestou je velmi jednoduchý a zcela nekonkrétní. Vylézt na nějaký pěkný kopec, vyrazit na safari a užít si pár dní na pláži, nejlépe na ostrově. A hlavně – zažít rovníkovou Afriku a poznat, jaká doopravdy je. Je všechno to, co se o ní říká, skutečně pravda? Směs předsudků se spojila v tento dojem: Skoro určitě nás tam okradou, takže bude nejlepší nebrat si s sebou vůbec nic cenného. Určitě chytneme průjmy z jídla, každý bude natahovat ruku a chtít bakšiš a všechno bude strašně drahé. Afrika je údajně drahá, mnohem dražší než všechno, co jsme kdy zažili. Ale i přesto se nám tam nejspíš bude líbit. Protože tepe a žije. S tímto očekáváním odlétáme do Nairobi…</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Předsudek č. 1: Všechno si musíte zařídit před cestou, na místě to bude mnohem složitější a dražší</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Předem jsme si nezařídili nic. Takoví už jsme. Chceme mít možnost nechat se unášet kouzlem okamžiku a rozhodovat se podle momentální nálady a okolností. Zatím se nám to vždycky vyplatilo, tak proč by to nemělo fungovat v Africe? </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEguJY5ZpvwiRKJ2G7zuRpWZbuqglKFRfBmqnM0zMHA7j7xpBgZRew4_XY5Si18W27tOc6y9dvvwMMbl3EnZm2h5ND7MW4OZkaxGJ5q4LQNuR-iKBXgVDCz1kLciD4iN16iMeXA11bZCUAWj/s1600/DSC03608.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1068" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEguJY5ZpvwiRKJ2G7zuRpWZbuqglKFRfBmqnM0zMHA7j7xpBgZRew4_XY5Si18W27tOc6y9dvvwMMbl3EnZm2h5ND7MW4OZkaxGJ5q4LQNuR-iKBXgVDCz1kLciD4iN16iMeXA11bZCUAWj/s400/DSC03608.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>I v Tanzanii už lidi často tráví čas čučením do mobilů...</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Jen jedinou věc máme domluvenou dopředu – couchsurfing na první noc u Drewa v Nairobi. Couchsufring (bydlení zadarmo u místních) považujeme za nejlepší způsob, jak skutečně poznat zemi. A místní nám vždy nejlépe poradí, co u nich doma stojí za to vidět a zažít. Drew je super. Nechá nás u sebe bydlet dvě noci, protáhne nás po městě, a jelikož jdeme s místním, nikdo se na nás nelepí a nesnaží se nás oškubat (tento aspekt jeho doprovodu plně doceníme až později). V jeho přítomnosti začnou dostávat naše keňské plány výraznější obrysy. Hora, na kterou si vylezeme, bude Mt. Kenya, protože se na ni smí jít i bez průvodce. A na safari vyrazíme do Masai Mara, protože tam je to nejlepší.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDPYgxWCvyILKawW7XqTJV8q8gJnCsupyPzcN1zHgj4WwCjR-3-z63iB5EcNaJRrvCOi_rDeNjOzpTQ7Uu7nhf6hLvULDWVWHLJL_NtVuxeelNFbK-qAVp-v3SYa0gXGMz88JLknR5wlvZ/s1600/DSC00605.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDPYgxWCvyILKawW7XqTJV8q8gJnCsupyPzcN1zHgj4WwCjR-3-z63iB5EcNaJRrvCOi_rDeNjOzpTQ7Uu7nhf6hLvULDWVWHLJL_NtVuxeelNFbK-qAVp-v3SYa0gXGMz88JLknR5wlvZ/s400/DSC00605.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>S naším super hostitelem Drewem na střeše konferenčního centra v Nairobi</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Drew nás zavede do turistické kanceláře ke svému kámoši Georgovi a my si během půl hodiny domluvíme třídenní safari s plnou penzí za bezkonkurenční cenu. Jasně, že z nás má Drew určitě nějakou provizi, ale proč by nám to mělo vadit, když ceny na internetu jsou dvojnásobné a cena v cestovce, kterou bychom si náhodně vybrali někde na ulici, by byla aspoň o 100 USD na osobu větší? Takhle je to win – win – win pro všechny zúčastněné strany.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Léčka č. 1: „Poprvé v Africe?“ nebo „Poprvé v Tanzanii?“</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Tahle věta zní jako příjemný „small talk“, snaha o navázání řeči, ukázání zájmu o vaši osobu. Ptají se na to všichni a pořád. Ve skutečnosti se jedná snad o nejzákeřnější past v celé rovníkové Africe. Jakmile totiž s úsměvem přikývnete, případně naivně potvrdíte, stává se z vás kořist! Štvaná zvěř. A může vás to stát opravdu hodně dolarů, a to i v případě, že se vás zeptal jen „náhodný“ kolemjdoucí. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhX59_gwCLNqzzJcZOAc9C1mLt1_ND58cXgdQ61MdxKKytQmDsSDgTIl2YybIp_CS19e9AGdI_YsoSKGCuGqMux8msMfkVfxGZ-yKAZUePlGhPnrdTCb9nrKLMWPZTNpsKvHi4RlM8Kbu1H/s1600/DSC01836.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhX59_gwCLNqzzJcZOAc9C1mLt1_ND58cXgdQ61MdxKKytQmDsSDgTIl2YybIp_CS19e9AGdI_YsoSKGCuGqMux8msMfkVfxGZ-yKAZUePlGhPnrdTCb9nrKLMWPZTNpsKvHi4RlM8Kbu1H/s400/DSC01836.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Buvoli a hejna plameňáků v národním parku Lake Nakuru</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Uvedu příklad: Stmívá se, stojíme u silnice ve vesnici Mto Wa Mbu a čekáme na <i>matatu </i>(zdejší hromadná doprava, 1-2 pasažéři na sedadlo velikosti půlky stehna dospělé osoby), které by nás odvezlo do kempu 5 km za vesnicí. Dá se s námi do řeči místní černoch a brzy se přidají dva další. „Poprvé v Tanzanii?“ Petr odpoví, že ano. A začne rozhovor, v jehož průběhu zaženou několik <i>matatu</i>, na které se snažím mávnout. Vysvětlí nám, že byly plné (což je blbost, u <i>matatu</i> víc než kde jinde platí, že jeden další pasažér se vždycky vejde). Pak nám začnou nabízet, že nás do kempu svezou oni. „Z čisté lásky k bližnímu, že jo?“ prohodím ironicky. Černoch přizná, že by za to chtěl rozhodně zaplatit. „Kolik platíte za <i>matatu</i>?“ zeptá se. Když řeknu, že 5 korun za osobu, uzná, že to se mu nevyplatí. „<i>Hakuna matata</i> (žádný problém),“ utrousím nejběžnější frázi ve svahilštině a on zbystří. „Ty už jsi tu někdy byla?“ V tu chvíli mě osvítí a já suverénně prohlásím: „Jasně, pracuju tu jako průvodkyně,“ a vytáhnu svou průvodcovskou průkazku. „Jezdím sem pořád, to jen on (ukážu na Petra) je tady poprvé.“ Černoch se zakření, mávne na první <i>matatu</i>, které jede kolem a my jsme zachránění. Nebýt mé duchapřítomnosti, nejspíš by nás nepustili do žádného z kolem projíždějících aut, nechali by nás tam vydusit až do úplné tmy a pak nám vnutili svezení tak za 20 – 30 dolarů…</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2_yQU9lHCFAwxaDGVkgffY-MKwqqvBVBJBF_DaEr-OZvTyWtr_M3Na-eTLk7OFJ-EHjwUe8JzTfJITy4sbrEcir8WmPoLPsKg7yAIwPD8hBArY3f97GQ_swpF2B3POsQgqveekfpYLGFh/s1600/DSC02487.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1068" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2_yQU9lHCFAwxaDGVkgffY-MKwqqvBVBJBF_DaEr-OZvTyWtr_M3Na-eTLk7OFJ-EHjwUe8JzTfJITy4sbrEcir8WmPoLPsKg7yAIwPD8hBArY3f97GQ_swpF2B3POsQgqveekfpYLGFh/s400/DSC02487.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>V Africe můžete využívat nejrůznější dopravní prostředky...</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
V Africe musíte být suverén. I tady totiž záleží nejvíc na rozdělení rolí – kdo je lovec a kdo kořist. A to platí už odnepaměti. Jediná správná odpověď na klíčovou otázku zní: „Ale vůbec ne, jezdím sem každý rok, miluju tuhle zemi, <i>hakuna matata</i>.“ Použít můžete jakoukoli frázi ve svahilštině. Čím méně bude obvyklá, tím víc bodů získáte. Základy svahilštiny jsou naprosto nejlepší obranou proti ošizení. Když vás naopak nějaká fráze vykolejí, nebo na „<i>karibu!</i>“ (vítejte), odpovíte taky „karibu“, rázem na sebe berete podobu raněné antilopy a domorodec se stává gepardem brousícím si na vás zuby.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Předsudek č. 2: Afrika je drahá. Extrémně drahá</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Brzy se ukáže, že to není tak docela pravda. Afrika (v našem případě Keňa a Tanzanie) je přátelská a levná. Možná dokonce i levnější než země Jihovýchodní Asie, třeba Barma. Pokud jíte, bydlíte a přesouváte se jako místní, zaplatíte pár korun za všechno. Pokud vás ale zajímají „turistické“ věci, pak ano. Vstupné do národních parků, taxíky, průvodci, hotely v turistických oblastech, restaurace v resortech – to vše stojí hromady peněz, neuvěřitelné hromady. Takže záleží, co je cílem vaší cesty do Afriky. Poznat Afriku? Nebo jet v zajetých kolejích podle itinerářů milionů turistů, které se podobají jak vejce vejci?</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjDgEAu8V5k5S5ZkbmCgGVUuFy93a7RHYH7b6_JTUHg_eiAE8npgmOb7hHC1NN4FC148AYv3pU3rCAeVAY7UcNwmwc2us2zlidxFpwmR5gM3YPZyOZBdz3GeOwyJNIwMBezNfnmKDoIZGhW/s1600/DSC01603.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1068" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjDgEAu8V5k5S5ZkbmCgGVUuFy93a7RHYH7b6_JTUHg_eiAE8npgmOb7hHC1NN4FC148AYv3pU3rCAeVAY7UcNwmwc2us2zlidxFpwmR5gM3YPZyOZBdz3GeOwyJNIwMBezNfnmKDoIZGhW/s400/DSC01603.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Tiché a klidné jezero Nakuru</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Jsme tu poprvé, afričtí zelenáči, ale už jsme projezdili tak velký kus světa, že nám zažité zkušenosti dávají určitou startovní výhodu. Skončíme někde na půl cesty. Některé dny nám stačí pár dolarů a my vidíme skutečný africký život, jíme africké jídlo a tisíckrát odpovídáme „Jambo, jambo!“ (ahoj!) na pokřikování malých dětí, nikdy nevíme, co přijde a kdo se objeví za další zatáčkou. Jindy zaplatíme sto dolarů za osobu na den a zažíváme to, co snad každá bledá tvář v Africe. Honbu v džípech za big five – lvy, leopardy, buvoly, slony, hrochy a další africkou zvířenou. Necháváme se okouzlit stády zvířat a divokými kočkami, ale náš den je pevně daný a neexistuje žádná možnost, jak se jen nepatrně odklonit od připraveného programu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmdlmP8TfIgoyV009m0NbJ6SDOKWmFfSDB6UZn2Mq6sy9877CJsH64lQyOXPxJXMIUw_r5qbH1PWtbEIsF8E3YOd8xE4Du2avUNy_hsTtn-1tdRmULRtWtPa4FvyxCjjF2uQgL04tQPplA/s1600/DSC02955.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1068" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmdlmP8TfIgoyV009m0NbJ6SDOKWmFfSDB6UZn2Mq6sy9877CJsH64lQyOXPxJXMIUw_r5qbH1PWtbEIsF8E3YOd8xE4Du2avUNy_hsTtn-1tdRmULRtWtPa4FvyxCjjF2uQgL04tQPplA/s400/DSC02955.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Safari v Masai Mara v Keni</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Hodí se také poznamenat, že na cestu do Keni a Tanzanie velmi využijete dolary v hotovosti. Čím vyšší nominální hodnota, tím lepší směnný kurz. Výběry i platby kartou bývají zpoplatněné a na eura se tvářívají dost kysele, občas nabízejí kurz 1 dolar=1 euro. Párkrát se nám dokonce stalo, že platba místními šilinky byla dokonce méně výhodná, než kdybychom platili v dolarech.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Když to bylo nejlepší a nestálo to moc</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Jakmile chcete dělat věci jinak, než je dělají ostatní, bude vás to stát buď mnohem víc, nebo mnohem míň peněz. Pokud například budete chtít zažít safari ve vrtulníku místo v džípu, zaplatíte majlant. Ale co když si mezi zvířaty chcete jezdit na kole nebo chodit pěšky? Překvapivě to není úplná ptákovina, ale náš nejlepší zážitek, a navíc za pár korun.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjc1PqcCzzeQ_3QrPHgrHetmJEarFH7NzdyPcxS1hAxWnWOZ3A4xWEWyDVK0BQXJDyQL9cdXM_5QtQuaAcnMVvJwI7IJqjJ4EcNlWJgurAzBTYGcThvjuG9aCM0HfYpe06jZl9MYE4y7hCK/s1600/DSC02008.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1063" data-original-width="1596" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjc1PqcCzzeQ_3QrPHgrHetmJEarFH7NzdyPcxS1hAxWnWOZ3A4xWEWyDVK0BQXJDyQL9cdXM_5QtQuaAcnMVvJwI7IJqjJ4EcNlWJgurAzBTYGcThvjuG9aCM0HfYpe06jZl9MYE4y7hCK/s400/DSC02008.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Na kole mezi zvířaty v národním parku Hell's Gate</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Safari na kole</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Málokdo zná národní park Hell’s Gate v Keni, protože je malý a na místní poměry bezvýznamný. Do povědomí se dostal díky pěknému kaňonu, který vzdáleně připomíná americké Narrows v Zionu, a taky se tu na jednom ze skalních výběžků natáčela scéna ze Lvího krále. Nás na Hell’s Gate nejvíc baví zvířata (zebry, žirafy, buvoli, antilopy, gazely a savanová prasátka) a fakt, že si mezi nimi můžeme chodit a jezdit a na kole, jak se nám zachce. Celodenní vstupné do národního parku stojí 26 USD na osobu (jedno z těch nejlevnějších v Keni), vedou tu desítky kilometrů prašných cest a navštívit se tu dají i obsidiánové jeskyně.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiOH_M9kUa9k3YCeJTZB5qRwrp1zaJ1znHKj1Nskl_hdwbzOdqYEvsCK7-Epjq7ZOBBK7wt-GWP7kyeWFyANEY1a9qGTMo6fQSv9QAFlJKQAVOd0DKPBGKLa-8R9yA-RnY7UUar1_EN0BCx/s1600/DSC02115.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1067" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiOH_M9kUa9k3YCeJTZB5qRwrp1zaJ1znHKj1Nskl_hdwbzOdqYEvsCK7-Epjq7ZOBBK7wt-GWP7kyeWFyANEY1a9qGTMo6fQSv9QAFlJKQAVOd0DKPBGKLa-8R9yA-RnY7UUar1_EN0BCx/s320/DSC02115.JPG" width="213" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Dobrodružnější povahy si mohou v soutěsce i trochu zalozit</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Kempování u hrochů</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Jak jsme se ocitli v kempu Fisherman’s u jezera Naivasha by bylo na dlouhé povídání, každopádně dojet se sem dá pohodlně i v <i>matatu</i>. Noc ve vlastním stanu nás stojí 140 Kč na osobu a nejradši bych tu zůstala aspoň týden. Kolem stanu se nám prochází ibisové, poletují leskoptve a mraky dalších ptáků, na stromě nad molem posedávají ledňáci a z vody vykukují očka hrochům. Čas od času vylezou na trávu a začnou se pást. Při výletu lodí podél břehu napočítáme 35 hrochů za hodinu, což je rychlost, kterou bychom možná nedosáhli ani v ZOO. Kemp od vody odděluje plot, který se snaží tvářit jako elektrický, ale když nepřesvědčil nás, nepřesvědčil by asi ani hrocha. I bez toho je v plotě díra velikosti autobusu, kudy chodí rybáři ke svým lodím, takže hroši mají v podstatě neomezený přístup do kempu, nicméně to vypadá, že mají s rybáři i domorodci výborné vztahy a že se tudíž v noci nemáme čeho bát…</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzVt68ZpHGdKFxlgFlDTfihE2DVKoYKI2pxwkxtZk99xTluccZDr8Z444Icz9dLhdu1IFRUQ1fE2JOBT4gDOP93eai8Oz4UfbJgGRrYHWn6CXJ8tPhFW4JxiQvQxrEkboZ6ulew-Yo7scv/s1600/DSC02436.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzVt68ZpHGdKFxlgFlDTfihE2DVKoYKI2pxwkxtZk99xTluccZDr8Z444Icz9dLhdu1IFRUQ1fE2JOBT4gDOP93eai8Oz4UfbJgGRrYHWn6CXJ8tPhFW4JxiQvQxrEkboZ6ulew-Yo7scv/s400/DSC02436.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Živí hroši v kempu u jezera Naivasha. Prý se nemáme čeho bát...</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Výstup na Mt. Kenya (vrchol Lenana 4985 m)</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Tohle pravda nebylo zrovna za hubičku, ale oproti běžné ceně, kterou si účtují agentury za čtyřdenní výstup na druhou nejvyšší africkou horu, to vlastně nestálo skoro nic. Standardně přijedete k bráně parku džípem, s sebou máte průvodce, kuchaře (nebo dva) a partu nosičů, kteří se starají o vaše pohodlí a staví vám stany. Samozřejmě se snaží, abyste si výlet protáhli na pět nebo šest dní, ale pokud odoláte, bude vás čtyřdenní výlet stát „jen“ asi 650 dolarů za osobu při dvou lidech. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqmqOZkTkuXs7Uds39-PBie0jx7hIaEWDyo-7PY4_IwJqx78q2fB_3mqNdBhUwpn8PHu0KTQsl4-7Ve7OMH5eyOnP1y-f_Sy8K_bZvDaFeOSs7CpyVMv8JRLkuV6-drSVgI-ako-z81dyk/s1600/DSC00846.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqmqOZkTkuXs7Uds39-PBie0jx7hIaEWDyo-7PY4_IwJqx78q2fB_3mqNdBhUwpn8PHu0KTQsl4-7Ve7OMH5eyOnP1y-f_Sy8K_bZvDaFeOSs7CpyVMv8JRLkuV6-drSVgI-ako-z81dyk/s400/DSC00846.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Cestou na Mt. Kenya se ukazují nádherné scenérie</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
My přijedeme do vesnice v <i>matatu </i>(100 Kč/os), tam si tvrdě usmlouváme dva kluky na motorkách (200 Kč/os), aby nás odvezli 30 km džunglí k bráně, tam zaplatíme povinné vstupné 156 dolarů/os za tři noci v parku a dál už jdeme sami, vaříme si v ešusu, spíme ve vlastním stanu a ve vrcholový den nevstáváme ve 2 ráno jako ostatní výpravy, ale až ve 4. Od poslední chaty na sestupu nás za 400 Kč na osobu sveze místní průvodce do nejbližší vesnice (50 km) a ještě nám cestou zastaví přesně na rovníku, na kterém staneme poprvé v životě (a ten den ještě třikrát). Na pokusy s výlevkou bohužel nemáme čas ani výlevku.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHkY4UvwuHSz0AyzwPsWs2Lw2-21cXiZ-GZyYNEylZh30jAHJMyyfS8dqDaK2hUAmD163wfGB0CuuMXLMpVeqim8c8xb5zW54TRvoph7xYQc-kVGNIBj1spgZnMSm1vfyaz9onXywuJe8n/s1600/DSC01130.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHkY4UvwuHSz0AyzwPsWs2Lw2-21cXiZ-GZyYNEylZh30jAHJMyyfS8dqDaK2hUAmD163wfGB0CuuMXLMpVeqim8c8xb5zW54TRvoph7xYQc-kVGNIBj1spgZnMSm1vfyaz9onXywuJe8n/s400/DSC01130.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Na vrcholu jsme se potkali s třemi místňáky, kteří přišli jinou výstupovou cestou</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Léčka č. 2: Organizované tours</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Obvyklá léčka všude na světě. Za organizovaný výlet se skupinou obvykle zaplatíte mnohonásobně víc, než když se na místo vydáte sami hromadnou dopravou. Jasně, „tours“ jsou pohodlnější, nemusíte nic řešit, protože vše máte zorganizované, nikam chodit, protože vás vyzvednou v hotelu a zase dovezou zpátky, tlačit se s místními v přeplněném dopravním prostředku, protože jedete prostorným džípem nebo taxíkem a můžete ušetřit i něco času. Zato přijdete o autentické zážitky a jste dost odtržení od reality a skutečného světa země, ve které se nacházíte. A nemáte žádnou svobodu dělat si, co chcete. Naplánovaný je čas oběda, čas odjezdu, 30 minut na prohlídku opic, 20 minut na prohlídku mangrovů a jedeme dál…!</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7ZdfJ7WKrZcaPqtRGpt1w77Bb6Nqyg52ZP2MFSNUU3P9_Q3NmvSJSpARTPlRP8MlHWK3IBAwJKmEpyNIHCcHwFYCsf6SCz3dVP-LmcQ2qSLR1Co6Po6NtIHKcy8sp-IfDn5Cxg7ICQi4Z/s1600/DSC01252.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7ZdfJ7WKrZcaPqtRGpt1w77Bb6Nqyg52ZP2MFSNUU3P9_Q3NmvSJSpARTPlRP8MlHWK3IBAwJKmEpyNIHCcHwFYCsf6SCz3dVP-LmcQ2qSLR1Co6Po6NtIHKcy8sp-IfDn5Cxg7ICQi4Z/s400/DSC01252.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Na jižní polokouli jsme už párkrát byli, ale na rovníku stojíme poprvé</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
V Keni a Tanzanii se můžete místními <i>matatu </i>případně <i>dalla dalla</i> (totéž, jen v jiné řeči) dostat kamkoli a doslova za pár korun. Třeba výlet do pralesa Jozani Forrest na Zanzibaru by nás v rámci tour vyšel na 40 USD/os, jenže my si to uděláme po svém… Nejprve se projdeme po místním tržišti, načež uvidíme autobus č. 310, který má jet, kam potřebujeme, a mávneme na něj. Sice nepřeváží žádné pasažéry, ale i tak na nás řidič kývne, ať si nastoupíme. Ukáže se, že zrovna sice není na své obvyklé trase, ale to mu nezabrání svézt nás přes půl města na to správné nádraží. A vůbec nic za to nechce! </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhoQUl-LoWHjWhfawYUr8Lc94avFrvyXL0_r9_t83muNvih1XyBdYx0tsh5lSwbCUblomdpOsN1GCG90XapXeulsb4WBr7D4gP7Pc_Wuh0UlnqbgOuKrwWHLyzG4_P0OFMcVbIb8ULW7p3y/s1600/DSC03924.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1068" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhoQUl-LoWHjWhfawYUr8Lc94avFrvyXL0_r9_t83muNvih1XyBdYx0tsh5lSwbCUblomdpOsN1GCG90XapXeulsb4WBr7D4gP7Pc_Wuh0UlnqbgOuKrwWHLyzG4_P0OFMcVbIb8ULW7p3y/s400/DSC03924.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Dalla dalla - náklaďák s korbou předělaný na autobus pro cca 30 pasažérů...</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pak za 15 Kč/os odjedeme správným <i>dalla dalla</i> k bráně do parku a zaplatíme vstupné 10 USD/os. V ceně máme půlhodinový výklad průvodkyně, prohlídku pralesa, mangrovů a tolik času mezi vzácnými endemickými opicemi guerézami červenými (red colobus), kolik chceme. Je to boží. A když se nakonec ještě rozhodneme navštívit pláž Paje na protilehlé straně ostrova, kam bychom se jinak nedostali, není žádný itinerář ani jiný účastník „tour“, který nám by v tom mohl zabránit. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhw8iGv_S-7yLyKrJ4ZWJ9FxRCoiz0BFU9XRss3Rq3fgd6Dr62ZrPVJ1HlIz1uhgNt9uBrYaeUfW9KIYCL7RKP47d3DmuWD1NbmIBu4kpT1zsVOtoGIKkClByABOPSbSFAOd7Ck1bKajIvL/s1600/DSC04103.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhw8iGv_S-7yLyKrJ4ZWJ9FxRCoiz0BFU9XRss3Rq3fgd6Dr62ZrPVJ1HlIz1uhgNt9uBrYaeUfW9KIYCL7RKP47d3DmuWD1NbmIBu4kpT1zsVOtoGIKkClByABOPSbSFAOd7Ck1bKajIvL/s400/DSC04103.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Vzácná gueréza červená. V národním parku Jozani forest jich žije na 1500...</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Chceme tam dojet <i>dalla dalla</i>, ale zastaví nám hned první auto, které jede kolem, a zadarmo nás sveze. Na pláži se prohání asi 150 kitesurfařů, vycachtáme si poprvé v životě nohy v Indickém oceánu (nepočítáme-li Andamanské moře) a náš neorganizovaný výlet za čtvrtinu ceny si maximálně užíváme.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEimXBnaOie_1AVxUYHIv8ZKzyOA8y0U4tU0mgxeCugXZA1wBif2nXOjm7g4BkFXBMsHZgPZjvy51FDuBTqXOIGgcmZD8r3P8tRpPO_ZnW1ijgZdvxIdAbh8wJ3CHAYY4d1QHrBWCV0TWEEy/s1600/DSC04167.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEimXBnaOie_1AVxUYHIv8ZKzyOA8y0U4tU0mgxeCugXZA1wBif2nXOjm7g4BkFXBMsHZgPZjvy51FDuBTqXOIGgcmZD8r3P8tRpPO_ZnW1ijgZdvxIdAbh8wJ3CHAYY4d1QHrBWCV0TWEEy/s400/DSC04167.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Na pláži v Paje napočítáme asi tak 150 kitesurfařů</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Předsudek č. 3: Každý jen natahuje ruku a chce bakšiš</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Tak to je úplný nesmysl. Dýško po nás chtěl jen samozvaný převaděč na keňsko-tanzanských hranicích, který se nás ujal za tmy a pozdě v noci. Pomohl nám směnit dolary za tanzanské šilinky a dal nám celkem užitečné a pravdivé informace. Když jsme mu na oplátku za pocit bezpečného překročení hranic dali 100 keňských šilinků (= 1 USD), byl šťastný jak blecha a volal za námi „God bless you!“ (Bůh vám žehnej). Takhle levně jsme si ovšem požehnání vysloužili jen díky tomu, že jsme se: 1) celou dobu tvářili, že přesně víme, co děláme a vlastně ho vůbec nepotřebujeme a 2) celou dobu konzistentně vytvářeli auru toho, že nemáme vůbec, ale vůbec žádné peníze a ta stovka je v podstatě to poslední, co nám ještě zbylo.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Mezi Keňou, Tanzanií a Zanzibarem jsme vypozorovali významné rozdíly. V Keni samozřejmě musíme smlouvat na každém kroku, ale vždy se dokážeme dostat na rozumnou cenu, se kterou jsou spokojené obě strany. A občas máme cenu jako místní hned, třeba za 6 rajčat si trhovkyně řekne 8 korun, půjčení horských kol na celý den nás vyjde na 240 Kč za oba včetně jejich přistavení až k našemu stanu a i za dopravu místními <i>matatu </i>platíme stejnou cenu jako domorodci. A zatímco v Kambodži nejčastěji slýchám děti pokřikovat „One dollar, one dollar…“, děti v Keni na nás nejčastěji volají „How are you…?“.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
V Tanzanii je to mnohem větší boj. Třeba když nám v místní jídelně přinesou účet s trojnásobně vyšší cenou (no jo, fotili jsme si jídlo, tudíž působili jako snadná návnada). Až když si u sousedního stolu půjčím účtenku a ukážu jim správné ceny, s uzarděním a výmluvami nám účet opraví. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOjQUCfECm5Nq9P7buPN2q_UQ7aObGRv_p6XyOuYe4rmDZOm2rPxG84Oi3hwiTi9D2U37Pe3VPxH5OZ2yfqJTcj8wy9N5PWvNZjl6aQUhPVfw21TVb6xtC0_A_4JWxYrNdN2tN4l40MqHK/s1600/DSC03442.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOjQUCfECm5Nq9P7buPN2q_UQ7aObGRv_p6XyOuYe4rmDZOm2rPxG84Oi3hwiTi9D2U37Pe3VPxH5OZ2yfqJTcj8wy9N5PWvNZjl6aQUhPVfw21TVb6xtC0_A_4JWxYrNdN2tN4l40MqHK/s400/DSC03442.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Fotit si jídlo může být signálem pro obsluhu, že jste snadná návnada </i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>a vůbec netušíte, kolik byste měli platit...</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Za jednodenní safari v kráteru Ngorongoro (který máme jen 40 km od našeho stanu) chtějí 200 USD za osobu, což nám přijde už tak nehorázné, že si z principu necháme radši zajít chuť. Radši si půjčíme kola a jedeme se projet kolem banánových plantáží a k velkému baobabu, což mě připraví o další životní mýlku. Totiž že <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Baobab" target="_blank">baobab</a> je endemit a žije jen na Madagaskaru.</div>
<div style="text-align: justify;">
<i><br /></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhLCgpdVy6zyaumt0uszJJbNLbQkF9d86SqJ-FwXvUc3JbAe0H02fPi_XRvxzkNO-Gs2XjIJfCeOx1HKZNQ_zIrJwh6B7Cr0DOrvceCs54qGjUvpjnnD8PRIjcnjk59qDiAobt8rnMbnPVn/s1600/DSC03511.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="869" data-original-width="1303" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhLCgpdVy6zyaumt0uszJJbNLbQkF9d86SqJ-FwXvUc3JbAe0H02fPi_XRvxzkNO-Gs2XjIJfCeOx1HKZNQ_zIrJwh6B7Cr0DOrvceCs54qGjUvpjnnD8PRIjcnjk59qDiAobt8rnMbnPVn/s400/DSC03511.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Baobaby rostou i v Tanzanii, nejen na Madagaskaru!</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
A teď Zanzibar. Proti Keni i Tanzanii ráj na zemi. Lidi nám tu běžně radí a pomáhají a vůbec nic za to nechtějí! Stále nám někdo ukazuje cestu, občas nás dokonce na hledané místo dovede a pak se rozloučí a popřeje hezký den. Několikrát jedeme stopem a řidiče ani nenapadne říct si o peníze! A když někomu dáme za skvělé služby dýško (ve výši třeba 5-20 Kč), vždycky se rozzáří a nadšeně poděkuje. Zanzibar je boží!</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Nakonec z nás ty peníze přeci jen vytáhli…</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Co jsme ušetřili za safari v Ngorongoro (tím, že jsme tam nejeli), stejně ale v Africe zůstane. Na severu Zanzibaru leží pláž Kendwa a ta je tak krásná, že pro jednou slevíme ze svých baťůžkářských zásad a rozhodneme se nehorázně si to tu užít. A tak místo toho, abychom se ubytovali v sousedním Nungwi, kde se dá sehnat noc v guest house za 40 dolarů, zabydlíme se v luxusním resortu na jedné z nejlepších pláží, jakou jsme kdy kde viděli. Budiž nám polehčující okolností, že se mi podařilo ukecat cenu ze 140 na 100 dolarů za noc, ačkoli to zprvu vypadalo, že s nimi nehnu ani o dolar. Ještěže jsou teď kurzy tak příznivé…</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsXKoy6VMPLanEzRaM5I4YjCpiKHvrmn2avcE2Bfn0OWxHj2xhNYrIBm9_Up3LyGqkAoabmCUQVUL9CmGU087o9gqxzFWhnOjReRHpaA84aJi4cCjr2-NTfKUAsln44vOZX5NTTnM-Z6iY/s1600/DSC04563.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsXKoy6VMPLanEzRaM5I4YjCpiKHvrmn2avcE2Bfn0OWxHj2xhNYrIBm9_Up3LyGqkAoabmCUQVUL9CmGU087o9gqxzFWhnOjReRHpaA84aJi4cCjr2-NTfKUAsln44vOZX5NTTnM-Z6iY/s400/DSC04563.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Pláž v Kendwa je rozhodně jedna z nejkrásnějších, jakou jsme kdy kde viděli</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Afrika se umí zažrat pod kůži, je to tak. Naštěstí se to ukáže být jediným pravdivým předsudkem o Africe. Nejen, že nás nikdo nepřepadl, neokradl ani neoloupil, dokonce i jídlo nám moc chutnalo a přibrali jsme dohromady aspoň čtyři kila. Už teď se těšíme na naši druhou africkou cestu, i když zatím nemáme ani páru, kdy a kam to bude. Další naše zážitky z Afriky už brzy...</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgTn52eKWK4ooeO_13CgGibsiMSI02w58drCwQ9-VMI31FmcyZEwInxmq6ps8oFJMQmmvYJ8DlwlQXDBQ0F2Iszj-T4uUAxtHltsn_ANHh1lm8Dfi4kORImTzErsrQwoa52eGbYBa126ONV/s1600/DSC02565.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgTn52eKWK4ooeO_13CgGibsiMSI02w58drCwQ9-VMI31FmcyZEwInxmq6ps8oFJMQmmvYJ8DlwlQXDBQ0F2Iszj-T4uUAxtHltsn_ANHh1lm8Dfi4kORImTzErsrQwoa52eGbYBa126ONV/s400/DSC02565.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Západ slunce v Masai Mara v Keni</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Hakuna matata</i>. Na závěr ještě přikládám písničku, která nám bude znít v uších ještě hodně dlouho po návratu. Pokud se chcete naučit nejjednodušší svahilské fráze, najdete je tam. A taky žirafy, slony, lvy, Masaje, Mt. Kenyu, savany, fotbal, který tu všichni totálně žerou (víte, že jsme jediná země na světě, která se jmenuje po slavném fotbalistovi?), Lvího krále a pravé africké rytmy.</div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://www.youtube.com/watch?v=lsVMJqT1eEc" target="_blank">https://www.youtube.com/watch?v=lsVMJqT1eEc</a></div>
</div>
Katka Krejcovahttp://www.blogger.com/profile/07167903804687552987noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-4709526801818994330.post-44177217053943320412017-11-27T01:42:00.000-08:002017-11-27T14:09:20.189-08:00Rok a půl života s krosnou na zádech<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
Text:<i> Lucie Šilhová, </i>Foto: <i>Petra Pikkelová. Rozhovor vyšel v magazínu Ona Dnes, 21.8.2107.</i><br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Vystudovala matematicko-fyzikální fakultu a nastoupila do banky jako analytička. Po pěti letech se Kateřina Krejčová s bankovnictvím rozloučila a vyrazila na netradiční cestu kolem světa. Zkušenost přetavila v knihu a blog o cestování, kde je momentálně nejčtenějším článkem ten o trapném chování turistů (<i><a href="http://www.zcestykolemsveta.cz/2017/05/cestovatelska-faux-pas-aneb-o-cem-se.html" target="_blank">zde</a></i>). </b><br />
<b><br /></b>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMdHTCCDVZWTSlSNgnfjokFDxbefUz_p_72DkQkh3yu3fGHWZ6LWUyGo71DiMxChPA6hpmaJBT8Dx5E-o-JewDDPGVojdXbkPwmsLI42EDL809ivmihdF6zzuWCVZ9_flzUzD16Ly-ur0d/s1600/3.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="977" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMdHTCCDVZWTSlSNgnfjokFDxbefUz_p_72DkQkh3yu3fGHWZ6LWUyGo71DiMxChPA6hpmaJBT8Dx5E-o-JewDDPGVojdXbkPwmsLI42EDL809ivmihdF6zzuWCVZ9_flzUzD16Ly-ur0d/s320/3.jpg" width="195" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i><span style="text-align: left;">Katka Krejčová objektivem </span><span style="text-align: left;">Petry Pikkelové</span></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i><span style="text-align: left;">(kliknutím lze zvětšit)</span></i></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Dopustila jste se někdy cestovatelského faux pas?</b> </div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Z neznalosti několikrát. Třeba na Fidži jsem chodila v pohorkách.</i> </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Co je na tom špatného?</b> </div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Velké těžké boty nejspíš působí agresivně. Zvlášť v zemi, kde je takové teplo, že lidé chodí buď v žabkách, nebo doma bosi. Přijít na návštěvu a chodit po domě v botách, je největší urážka. </i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Na svém cestovatelském blogu píšete, že masový turismus ničí svět brutální silou. Jak to myslíte? </b></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Cestování se stalo maximálně dostupné, do zahraničí dneska jezdí kdekdo. Někteří lidé se bohužel chovají jak utržení ze řetězu. Chtějí všechno vidět, chovají se neurvale, nehledí vlevo vpravo a vůbec je nezajímá, co to způsobuje. Nechci říct, že bychom neměli cestovat. Ale jako všechno, i tohle se dá dělat dobře nebo špatně. Cestovat lze s pokorou k zemi, s respektem k místním zvyklostem. Vzít si místo tílka tričko přece není nic složitého. </i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Téma vhodného oblečení ale není nijak nové. Omílá se od chvíle, kdy padla železná opona a Češi vyrazili do světa. </b></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>No vidíte. Je to už tolik let a stejně to pořád neumíme.</i> </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Neumíme, nebo nechceme umět? </b></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Myslím, že to pramení hlavně z nevědomosti. Lidé jsou často pohodlní na to, aby si zjistili základní informace o zemi, kterou se chystají navštívit. Leckdy je ani nenapadne si něco takového shánět. Nepřemýšlejí o tom, že svět má mnoho podob a kultur. A pak nevědomky urážejí místní obyvatele tím, že se třeba líbají na ulici, což je v buddhistických nebo muslimských zemích neslýchané.</i><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgPmBjioGjiLZOmTW5O5q3dEQKNBW2-AWetqluRsJnsGEXrgErCZSVYLpXIeOqN7gAaHuo7liLI7Tmt8ltYsUkczM-gV3xEDuBgKfJbU0LjG6uGPpxBAH4JCu9ZQUJErWVkfEoNmcxS5f8/s1600/08.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgPmBjioGjiLZOmTW5O5q3dEQKNBW2-AWetqluRsJnsGEXrgErCZSVYLpXIeOqN7gAaHuo7liLI7Tmt8ltYsUkczM-gV3xEDuBgKfJbU0LjG6uGPpxBAH4JCu9ZQUJErWVkfEoNmcxS5f8/s400/08.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Zdobení tváře tanakou v Myanmaru</i></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Pak jsou i tací, kteří vědí, ale nedbají... </b></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Ano, respekt je to klíčové slovo. Jsme tak zvyklí na své pohodlí, že z něj nehodláme slevit. Každá změna nás vykolejí, rozhodí. Je přirozené, že máme svou komfortní zónu, ale někdy je nutné z ní vystoupit. Když jdu s turisty do posvátného chrámu, kam se smí jen naboso, někteří klienti brblají, že si nebudou zouvat boty nebo sundávat ponožky, protože je jim to nepříjemné. O.K., je to jejich právo. Pak ale do chrámu nechoďte, odpovídám jim.</i> </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Co na to oni?</b> </div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Jejich ego to někdy špatně nese. Někteří lidé si prostě připadají důležitější než kultura země, ve které jsou na návštěvě, a odmítají se přizpůsobit. Dalším příkladem je neochota smlouvat při nákupu tam, kde je tato praxe běžná.</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Mě to taky nebaví, takže zaplatím to, co si řeknou napoprvé. To přece nemůže nikomu vadit, když si vydělá víc, než čeká</b>. </div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Jenže tím kazíte ceny. Nejen turistům, ale často i místním lidem. Někde to řeší tím, že mají dvojí ceny. Ale tam, kde se chtěli chovat k hostům fér, mají vaším nesmlouváním zaděláno na malér. V Kambodži například si už místní nemohou ani zajít do restaurace na jídlo. Turisté tam natolik zkazili ceny, že je to pro ně moc drahé. Možná vám to připadá nedůležité, ale i tohle pomalu nahlodává kulturu země.</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<i></i><b>Nyní pracujete jako průvodkyně cestovní kanceláře po asijských zemích. Nepere se práce s vaším pohledem na cestování?</b> </div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Naopak. Při své práci mám přece skvělou příležitost vysvětlovat lidem, jak cestovat s respektem a pokorou.</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Jde to, i když máte ve skupině rejpala, kterému se pořád něco nelíbí? </b></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>V každé skupině se najde takový ten alfa klient, který má nejsilnější hlas. Toho je dobré rozpoznat na začátku a pokusit se ho přetáhnout na svou stranu. Naočkovat ho nadšením, aby se stal ambasadorem dané země a šířil pozitivní náladu</i>.<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzo2HMuPG5WdAC0K1Ql4uh2m7xk1HlGrRRZnDlJG4Xnm8PgoYwXiHQ7t-sxDFpYiJYqhNZdcBXcsbEvSrRATluYpHkCuYBmCdSMRmaALXAEUgEUcH7upDRpC3slMiG5pImTu4IBtp6peDj/s1600/1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1095" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzo2HMuPG5WdAC0K1Ql4uh2m7xk1HlGrRRZnDlJG4Xnm8PgoYwXiHQ7t-sxDFpYiJYqhNZdcBXcsbEvSrRATluYpHkCuYBmCdSMRmaALXAEUgEUcH7upDRpC3slMiG5pImTu4IBtp6peDj/s320/1.jpg" width="219" /></a></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Daří se vám to?</b> </div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Někdy ano. Ale vyjít na cestách s lidmi, to je pro mě pořád velká výzva. Každý průvodce má svou metodu. Někteří se chovají ke klientům jako k dětem v mateřské školce. Já jdu opačnou cestou, snažím se naučit klienty, aby byli maximálně samostatní. Hned na začátku jim vysvětlím, že Barma není Švýcarsko a podle toho se mají na tu zem dívat a tak se v ní chovat. </i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Po vystudování matematicko-fyzikální fakulty jste nastoupila do banky. Vyrazila jste na cestu kolem světa proto, že vás práce nebavila? </b></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Ale mě to v bance bavilo! Pracovala jsem tam už během studií, takže to nebylo tak, že jsem šla někam jen proto, abych měla práci. </i><br />
<i><br /></i>
<b>Co konkrétně holku s matfyzem v bankovnictví zaujalo?</b><i> </i><br />
<i>Mě vždycky bavila matematika a řešení všemožných kvízů a hlavolamů, šťourat se v záhadách, analyzovat. No a přesně tuhle práci jsem dělala. Analyzovala jsem data o klientech, vždycky jsem dostala nějakou otázku a na tu jsem musela odpovědět. Prostě vyřešit záhadu. </i><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvD94VmboaiPkY42-NQx4_8_BL0wlRZK5vXegtmg1WdZQ52U6PNfLwkBW3avIlOw8Qk71SECC48ewc24j32SXtKZ1KPUHvVyIxajz5E7DY4GldcyHSWWt9XtyPXJuJBrQXeThso11L0tBK/s1600/07.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvD94VmboaiPkY42-NQx4_8_BL0wlRZK5vXegtmg1WdZQ52U6PNfLwkBW3avIlOw8Qk71SECC48ewc24j32SXtKZ1KPUHvVyIxajz5E7DY4GldcyHSWWt9XtyPXJuJBrQXeThso11L0tBK/s400/07.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Na vrcholu šestitisícovky Huayna Potosí (6088 m), Bolívie</i></div>
<i><br /></i>
<b>Proč jste práci, která vás bavila, opustila? </b><br />
<i>Vyrazit na cestu kolem světa byl můj sen. Nejsem samozřejmě jediná, takový má spousta lidí. Ale buď nemají čas, nebo nemají peníze, nebo mají děti, hypotéku a tak podobně. No a mě nic z toho nesvazovalo. Takže kdy, když ne teď, řekla jsem si. Navíc jsem měla přítele, který se rozhodl jet se mnou. </i><br />
<i><br /></i>
<b>Nebála jste se dát výpověď z práce, ve které jste byla spokojená? </b><br />
<i>Mám z matfyzu červený diplom, strach, že nenajdu práci, jsem neměla. Což se nakonec potvrdilo. Po návratu z cesty kolem světa jsem prošla docela drsným výběrovým řízením do konzultační firmy. Nabídli mi dvakrát větší plat, než jsem měla v bance. Ale nezůstala jsem tam. </i><br />
<i><br /></i>
<b>Proč? </b><br />
<i>Nastoupila jsem zrovna v době, kdy tam probíhalo reorganizační řízení a neměli pro mě práci. Takže jsem tři měsíce dostávala plat, přitom jsem nic nedělala. </i><br />
<i><br /></i>
<b>Co by za to někteří dali… </b><br />
<i>Já nejsem ten typ. Pro mě platí, že stokrát nic umořilo osla. Navíc jsem měla spoustu projektů a činností mimo a ubíjelo mě, když jsem viděla, jak mi protéká čas mezi prsty. Měla jsem práci, kterou jsem chtěla dělat, ale nemohla jsem. Místo toho jsem čas směňovala za peníze. To prostě nešlo. Jsem ráda, že jsem se tak rozhodla a odešla jsem. </i><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpx8a2ePI4zYF_k9lA-dUOxJpqtaUyhNkD97AaErz7MT95vHZVtUHlo85MD5QtzoNFMweWkRFJcr0KmjP6EaiLSjvLEKce20Bz00NxZDVsIg15gtnzdgzVuzmvFUDKIJO0_UgR7LJ9U_o6/s1600/4.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="792" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpx8a2ePI4zYF_k9lA-dUOxJpqtaUyhNkD97AaErz7MT95vHZVtUHlo85MD5QtzoNFMweWkRFJcr0KmjP6EaiLSjvLEKce20Bz00NxZDVsIg15gtnzdgzVuzmvFUDKIJO0_UgR7LJ9U_o6/s320/4.jpg" width="158" /></a></div>
<i><br /></i>
<b>Pojďme se vrátit k cestě kolem světa. Připravovala jste se na ni nějak speciálně? </b><br />
<i>Vlastně ani moc ne. Naučila jsem se základům španělštiny, protože ta je v Jižní Americe, kde jsme začínali, nezbytná. Odstěhovali jsme si z bytu věci, ten jsme pronajali a to bylo asi vše. Mimochodem, to je odpověď hypotékářům, o kterých jsem mluvila. Když byt pronajmete, splácí vám to hypotéku a vy můžete cestovat. Samozřejmě je třeba mít něco našetřeno, abyste na cestách měli z čeho žít. </i><br />
<i><br /></i>
<b>Inspiraci, kudy a kam jít, jste čerpali z průvodců? </b><br />
<i>Pojali jsme to trochu jinak, než se to obvykle dělává. Lidé většinou jedou stylem dvacet věcí, které musíte v dané zemi vidět. My jsme se naopak snažili pohybovat mimo hlavní turistické trasy. Šli jsme treky, které lidé nechodí nebo dokonce vůbec neznají, vylezli jsme na šestitisícovku... a přitom pořád na zádech vláčeli věci potřebné do všech klimatických pásem včetně </i><i>Aljašky. Vezli jsme s sebou stany, spacáky, vařiče. Prostě vše na rok a půl života. </i><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8NAXZ7uw1l8pwU_HzcPrXaD-kOlKYgyKXUnwZKZ_klobyQ6G36KZtIZR6RVZrxyZ0oils_ycyHBle-3HupA8WZ_VWM8eo3zjAL8iBKCDPJIUh88ueUaIu05-xiexoG8OCmqP9CyW4ds-L/s1600/04.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="179" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8NAXZ7uw1l8pwU_HzcPrXaD-kOlKYgyKXUnwZKZ_klobyQ6G36KZtIZR6RVZrxyZ0oils_ycyHBle-3HupA8WZ_VWM8eo3zjAL8iBKCDPJIUh88ueUaIu05-xiexoG8OCmqP9CyW4ds-L/s320/04.JPG" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>V poušti Gobi, Mongolsko</i></div>
<i><br /></i>
<b>Nestrašily vás otázky typu co když mi bude něco chybět? Co když nebudu moci dál?</b><i> </i><br />
<i>Největší zkušenost získáte cestou, připravovat se dopředu nemá moc cenu. Ale nebylo to tak, že bych doteď ležela na gauči a jednoho dne z něj vstala a vydala se do světa. Cestovala jsem odmalinka, ve čtyřech letech mě rodiče poprvé vzali na Sněžku. Hory jsem milovala a byla jsem v nich skoro pořád.</i><br />
<i><br /></i>
<b>Měla jste někdy během cesty strach o život?</b><i> </i><br />
<i>Ano. Největší asi v Patagonii, v národním parku Los Glaciares. Ve vichřici a za deště jsme ztratili cestu a ocitli se na okraji srázu, ze kterého bylo třeba se nějak dostat dolů. Nevěřila jsem, že to půjde, ale na místě jsme zůstat nemohli, vítr nás rychle ochlazoval a ubývalo sil. Tam jsem cítila opravdu velký strach. </i><br />
<i><br /></i>
<b>Lidí jste se nebála nikdy?</b><i> </i><br />
<i>Já mám v sobě nastaveno, že lidem z principu důvěřuji. Podívejte se, 484 dní jsme cestovali kolem světa a nikdo nás nezabil, nikdo se nás nepokusil okrást, unést, prodat na orgány, znásilnit. A to jsme potkali tisíce lidí v pětadvaceti zemích. To nemůže být náhoda. Není to přece tak, že mezi těmi všemi zlými jsme zázračně potkávali jen ty hodné. Statisticky vzato je tedy jasné, že těch dobrých je většina. A navíc jsme se pohybovali hodně v horách a tam já se nebojím nikdy. Ani když jdu sama. Vím, že tam žijí dobří lidé. Kamarádi se mi třeba divili, že jdu v noci na Sněžku, abych stihla východ slunce. Ty jdeš sama přes les? A proč ne? Tam úchyla opravdu nepotkám. </i><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgkxiSPpQGegwE67EcKUYXYakdUzDkVHBxwNMfk-KjF5i1TLe9u57kpY7mme_i8GufY2AHsCqztRHzjipEzQQxe4OVcJCdzG5Mcyq5WuwlXA6HYCVGrDT7JDGxVqE9GQuzGyYAABalzZRGZ/s1600/2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1559" data-original-width="1009" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgkxiSPpQGegwE67EcKUYXYakdUzDkVHBxwNMfk-KjF5i1TLe9u57kpY7mme_i8GufY2AHsCqztRHzjipEzQQxe4OVcJCdzG5Mcyq5WuwlXA6HYCVGrDT7JDGxVqE9GQuzGyYAABalzZRGZ/s320/2.jpg" width="206" /></a></div>
<i><br /></i>
<b>Říkala jste, že jste začínali v Jižní Americe. Tam ale, pokud vím, většina cestovatelů končí.</b><i> Normálně se lidé vydávají na cestu na jaře nebo v létě východním směrem. Kdo by taky vyrážel v únoru, že jo? Jenže já byla volná od zimy. Když teď pojedu do Ruska, tak tam zmrznu, říkala jsem si. Bylo tedy logické začít od Jižní Ameriky, kde zrovna bylo léto. Navíc jsem vždycky snila o Ohňové zemi. Znělo mi to nesmírně poeticky a chtěla jsem vědět, jak to tam vypadá. </i><br />
<i><br /></i>
<b>Jak se na cestu kolem světa díváte dneska? Co se vám vybaví, když zavzpomínáte?</b><i> </i><br />
<i>Z každé země vždycky něco konkrétního. Předtím jsem netušila, jaký je rozdíl mezi Barmou a Kambodžou, vždycky to byly jen skvrny na mapě. Dneska už za nimi vidím místa, lidi. </i><br />
<i><br /></i>
<b>A pohled na Evropu zvenčí a s odstupem? </b><br />
<i>My si říkáme, jakou tady máme svobodu, ale není to pravda. Evropa je sešněrovaná pravidly, zákazy, příkazy a pořád další přibývají. Většina Asie například je oproti tomu úžasná, pestrá, barevná, rozmanitá. Třeba doprava. My tady máme značky, semafory, pruhy, takže sedneme do auta a jedeme téměř bezmyšlenkovitě, protože nás něco někam vede. V takovém Vietnamu sice vládne na ulicích obrovský chaos, ale střety jsou minimální. Všichni se totiž soustředí plně na jízdu. Takže tam, když někdo bourá, jsou to často cizinci. </i><br />
<i><br /></i>
<b>Není to tak, že pravidla zjednodušují život?</b><i> </i><br />
<i>Částečně asi ano. Zároveň z nás však snímají zodpovědnost za vlastní chování. Jednou z výjimek uvolněné Asie je Singapur. Tam jsme za den napočítali asi osmdesát zákazů. Všude visí cedule tohle nesmíš, tamto musíš. Pokuta za žvýkání na ulici je příklad dovedený ad absurdum. Aby náhodou někdo nevychovaný žvýkačku nevyplivnul, zakázali pro jistotu žvýkat všem. Takhle si svobodnou zemi nepředstavuje asi nikdo.</i><br />
<i><br /></i>
<b>Říkala jste, že ráda cestujete sama. Proč? </b><br />
<i>Jedině tak zažívám opravdu intenzivní kontakt se zemí, s lidmi. Sama jsem sice zranitelná, ale zároveň mám nejvíc otevřené dveře k místním. Musím to zaklepat, zranitelnosti zatím nikdy nikdo nezneužil. Naopak. Když jsem sama, mají lidé tendenci mi pomáhat, vzít mě mezi sebe. </i><br />
<i><br /></i>
<b>Kdy jste se poprvé vydala na sólo cestu?</b><br />
<i>Bylo mi šestadvacet a rozešel se se mnou přítel. Potřebovala jsem se z toho nějak dostat, tak jsem sbalila krosnu – samozřejmě tím nejhorším možným způsobem, takže byla příšerně těžká – a vyrazila. </i><br />
<i><br /></i>
<b>Kam?</b><br />
<i>Šla jsem od Středozemního moře přes Pyreneje a pak navázala na severní Svatojakubskou cestu až na Finisterre. To je mys na západě Španělska vybíhající do Atlantiku. Lidé ho dříve považovali za konec světa. Vybrala jsem si severní trasu. Na cestu jsem se vydala na konci září, takže jsem některé dny z těch sedmdesáti, které mi cesta trvala, nepotkala ani živáčka.</i><br />
<br />
<b>Kolik kilometrů jste ušla? </b><br />
<i>1 800.</i><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgjtBH-EU4qlkQiiaAcdmecCNE7eonAMKmNF7AHOU3AiJn6EF1LnXS4LzHf8sWTPsAuiaynAyxgYQlPSF2BsgC38dBg_U1Xg6hN459o4K-w0csC-HVNnobZUfwN7u6UdP8kkTUrXT8izYC_/s1600/0275.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1041" data-original-width="1388" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgjtBH-EU4qlkQiiaAcdmecCNE7eonAMKmNF7AHOU3AiJn6EF1LnXS4LzHf8sWTPsAuiaynAyxgYQlPSF2BsgC38dBg_U1Xg6hN459o4K-w0csC-HVNnobZUfwN7u6UdP8kkTUrXT8izYC_/s400/0275.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Sama v Pyrenejích. Touhle cestou to všechno začalo.</i></div>
<i><br /></i>
<b>To jste ten konec vztahu docela slušně rozchodila.</b><br />
<i>To ano. A nejlepší na tom bylo, že domů se vrátila úplně jiná Kateřina. Ta zkušenost mi úplně defragmentovala mozek. </i><br />
<i><br /></i>
<b>V jakém smyslu? </b><br />
<i>Měla jsem v hlavě vše dokonale srovnané, uklizeno jako nikdy předtím. Kromě toho jsem maximálně poznala sama sebe. Vlastně jsem se sama se sebou konečně seznámila. Poznala jsem, co ve mně je, co všechno dokážu. Předtím jsem nikdy nespala sama venku v noci, nikdy jsem nešla takhle dlouhý trek, nikdy jsem si nemusela skládat do jednoho batohu věci, které mi musí stačit k životu, neuměla jsem v té době ani slovo španělsky… a zvládla jsem to. Samozřejmě, měla jsem plán bé. Když to nepůjde, vrátím se domů. Ale ono to šlo.</i><br />
<i><br /></i>
<b>Lidé, kteří šli Camino, často vyprávějí, jak neskutečně se v nich rozvinula intuice. Máte stejnou zkušenost?</b><i> </i><br />
<i>Stoprocentně. To je vám úžasná věc, když vám něco uvnitř říká, touhle cestou nechoď, teď se zvedni a odejdi. Netvrdím, že pak na to místo spadl strom, ale díky intuici jsem nebloudila, nezažila větší krize. </i><br />
<i><br /></i>
<b>Neztratila se intuice po návratu domů? </b><br />
<i>Snažím se, aby se tak nestalo. Určitě naslouchám víc sama sobě než dřív. Uvědomila jsem si, že pocit „tohle nedělej“ máme velmi často. Jenom od něj příliš rychle utíkáme, nevěnujeme mu pozornost. Varovnou myšlenku bleskurychle zahodíme, jen aby nenarušila náš klid. Tak tohle dneska snad už tolik nedělám. </i><br />
<i><br /></i>
<b>Co ještě vám putování dalo?</b><i> </i><br />
<i>Víru v sebe sama, že zvládnu i složité úkoly. Díky tomu jsem dopsala <a href="http://www.zcestykolemsveta.cz/2016/09/pozpatku-kolem-zemekoule-pribeh-jedne.html" target="_blank">knihu z cesty kolem světa</a>. Věděla jsem, že to dokážu, i když se to zdálo nemožné. </i><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgiCp05RSvXe5Rr8QZyQjjeH-De4pxn3t-ta8O4aHil6JvUJRnI9Hmc7v3nMHR3_IuJlYmOp8nPGHr_7T4zXRcvMBSge70_y578_J_Y7R3k3cr1uQF_jsObdcnArx3qQ6KRwghNJ7H3-E7m/s1600/10.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1146" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgiCp05RSvXe5Rr8QZyQjjeH-De4pxn3t-ta8O4aHil6JvUJRnI9Hmc7v3nMHR3_IuJlYmOp8nPGHr_7T4zXRcvMBSge70_y578_J_Y7R3k3cr1uQF_jsObdcnArx3qQ6KRwghNJ7H3-E7m/s320/10.jpg" width="229" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Knihu Pozpátku kolem zeměkoule jsem psala víc než rok a půl!</i></div>
<b><br /></b>
<b>Jaký byl návrat z takové meditativní cesty? Chtělo se vám zpátky mezi lidi? </b><br />
<i>Vrátila jsem se tak nabitá pozitivní energií, že jsem všechno dělala s nadšením, všem jsem chtěla pomáhat. Lidi říkali, že úplně zářím. Měla jsem radost, už jenom když jsem ráno slyšela datla ťukat do stromu. Byl to úžasný let… </i><br />
<b><br /></b>
<b>Jak dlouho trvalo, než se let zastavil? </b><br />
<i>On se zatím nezastavil. Protože vím, že až někdy budu mít opravdu velkou krizi, vyrazím sama a budu zase v pořádku. Myslím, že je to obecně platná metoda a funguje na spoustu problémů. Sbalit si batoh, vyrazit do neznáma, udělat krok do prázdna. Nevyřeší to všechny problémy, ale aspoň se scvrknou. </i><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjMnTRQAVllwClbWU139L9gV7d2e7moADGw3Nbv-Um8jzLeBRkwQxiHX6PK0nf4lMKW89xXq03IDr76u3OhaQQ-BECTPDuVcVr8UR3H-fb3YrhDjeduy9-c-spm5rI47B5zpGUGbPviltny/s1600/img.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="619" data-original-width="457" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjMnTRQAVllwClbWU139L9gV7d2e7moADGw3Nbv-Um8jzLeBRkwQxiHX6PK0nf4lMKW89xXq03IDr76u3OhaQQ-BECTPDuVcVr8UR3H-fb3YrhDjeduy9-c-spm5rI47B5zpGUGbPviltny/s320/img.jpg" width="236" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Rozhovor vyšel v Ona Dnes, 21.8.2017</i></div>
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
Katka Krejcovahttp://www.blogger.com/profile/07167903804687552987noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4709526801818994330.post-24893917195751624192017-11-12T07:34:00.000-08:002017-11-12T07:34:56.801-08:00Laponské babí léto v Abisku<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
<i>© Text: Kateřina Krejčová, foto: Petr Ptáčník a Kateřina Krejčová</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Deset podzimních dní za polárním kruhem. Vy byste snad chtěli svou dovolenou strávit jinak? Laponské babí léto čaruje na konci září dokonalé barevné kombinace sytě žlutých březových hájků, tyrkysově modrých jezer, bílých zbytků loňského sněhu, hnědých kopců a průzračně modré oblohy. Důvodů, proč navštívit „největší evropskou divočinu“ právě na začátku podzimu, je ale mnohem víc. Nás lákají divoká zvířata a šance vidět polární záři, která se prý kolem rovnodennosti objevuje významně často…</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhob4kS3rwxdkWKz7jApmNeqLnJc4pHTLmWLwW3dqSYoKw8sXTbvjlBakvo11Au5ftjpl_MUY65X5NGUXCIaGXF-clQ_8YHUl4Q2FMejS8vH7KMxhqaWi8WE3ZiJGDj_z1WM7h97CrOoVoe/s1600/01.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhob4kS3rwxdkWKz7jApmNeqLnJc4pHTLmWLwW3dqSYoKw8sXTbvjlBakvo11Au5ftjpl_MUY65X5NGUXCIaGXF-clQ_8YHUl4Q2FMejS8vH7KMxhqaWi8WE3ZiJGDj_z1WM7h97CrOoVoe/s400/01.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Vyrazit za polární kruh na konci září byl letos můj nejlepší nápad :-)</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
A co nás na treku po laponské krajině baví nejvíc? Nekonečná volnost a svoboda. Můžeme si tu zcela legálně chodit, kudy se nám zachce, a postavit si stan, kdekoli se nám zlíbí. To platí všude mimo národní parky, i když i v nich existují vyhrazená místa, kde se smí stanovat zadarmo. Dokonale čistá a chladivá voda v každém potůčku hasí naši žízeň a ojíněné borůvky kolem cest zpestřují náš jídelníček. Mléčná dráha bývá v noci skoro na dosah ruky, a jelikož sezóna už skončila, nepotkáváme celé dny téměř nikoho.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Trek – nejlepší způsob, jak zhubnout</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Tentokrát jsme neponechali nic náhodě. Na deset dní treku máme dost sušeného jídla, čerstvého ovoce a zeleniny i sušenek a čokolád. Základní váhu batohu máme už tak nízkou, že jsem přibalila kromě rajčat, paprik a limetek taky kiwi, banány, citrony, mandarinky a avokádo. Problém tedy není v tom, že bychom neměli CO jíst, pouze nemáme KDY jíst. Krajina kolem je tak krásná, že buď jdeme, nebo fotíme či se kocháme, ale na jídlo prostě nemáme čas. Včera jsme obědvali až o půl šesté večer, ale dnes, šestý den treku, jsme rozhodnutí nepodcenit to a naobědvat se dřív.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmLLcFMT3ENI9mk7kQuTSn9GCCAWx3Ys-YbcCe2c6C-rbd3ZZvkqFXx_95RxDZLkFtwmKWC01DaP5twj02ifxZholOeMCrHalxPBUPrf2d4CqZJMbpEmXbBcBOPnC3DFm3g3CyjOCvwx7L/s1600/02.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmLLcFMT3ENI9mk7kQuTSn9GCCAWx3Ys-YbcCe2c6C-rbd3ZZvkqFXx_95RxDZLkFtwmKWC01DaP5twj02ifxZholOeMCrHalxPBUPrf2d4CqZJMbpEmXbBcBOPnC3DFm3g3CyjOCvwx7L/s400/02.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Základní váhu batohu máme už tak nízkou, že můžeme nést jídla dostatek</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pozdě odpoledne se napojujeme na Královskou cestu Kungsleden, po které jsme původně plánovali jít v podstatě celou dobu. Jenže jakmile se nám dostala do ruky mapa, zjistili jsme, že značených i neznačených pěšinek vede horami celá řada a vydali jsme se mimo vyšlapané cesty. (O první šesti dnech v Laponsku si můžete přečíst <a href="http://www.zcestykolemsveta.cz/2017/10/dokonaly-podzimni-trek-laponskem.html" target="_blank">tady</a> a o výstupu na nejvyšší švédskou horu <a href="http://www.zcestykolemsveta.cz/2017/10/kebnekaise-na-nejvyssi-horu-svedska.html" target="_blank">zde</a>.) Těšíme se, jak si u chaty Alesjaure, našeho prvního bodu Královské cesty, uvaříme něco dobrého k obědu. Už zase je půl páté. Jo, hubnout na treku je snazší, než jsme si mysleli. Jenže ani tady nám oběd není přán. Sice tu máme na výběr hned z několika stolečků s krásným výhledem na jezero, jenže na nás útočí krvežízniví komáři, a to velmi neodbytně. Překvapuje nás, že v tuto roční dobu ještě otravují, v minulých dnech jsme žádné nepotkali.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhU92aGmP0_K-Guto0YfyFojbBZR5T4SRmfwtow3OHewovCk-9C-RzPiMfwxSL3WfgZ_NjsE11KH45bCqiB3BKE26OdhV2rD_JVW3N5KP7nQfNh68OqMjFKgY9PK9hLCAMSMGR656utvUnE/s1600/03.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="898" data-original-width="1597" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhU92aGmP0_K-Guto0YfyFojbBZR5T4SRmfwtow3OHewovCk-9C-RzPiMfwxSL3WfgZ_NjsE11KH45bCqiB3BKE26OdhV2rD_JVW3N5KP7nQfNh68OqMjFKgY9PK9hLCAMSMGR656utvUnE/s400/03.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Lidí během našeho putování potkáváme jen málo…</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Nenecháme si zkazit chuť a přesouváme se do bezpečnějších pozic. O půl hodiny později přijdeme k pěknému plácku na stan u potůčku, s přichystaným dřívím na oheň a úžasným výhledem na hory a jezero. Mohli bychom si jen uvařit „oběd“ a pokračovat dál, ale přijde nám to líto. A tak, výjimečně ještě za světla, postavíme stan a konečně se vydatně nadlábneme.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Aurora borealis, jakou jsme toužili vidět</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Uprostřed noci mě vzbudí slova, která se mi objeví v hlavě. „Vstávej, venku je polární záře.“ Petr vedle mě spí, nikde nikdo a mně se chce spát taky. Ze spacáku mě vytáhne až močový měchýř a… ona tam vážně je! Nádherná. Zelené, rychle se měnící pruhy vlají, stáčejí se a kroutí nad horami na východě a postupně se přesouvají po celé obloze. Vzbudím Petra a chvíli jen tak nadšeně sledujeme to nebeské divadlo. Pak zkusíme polární záři vyfotit a vězte, že to není žádná legrace. Situaci nám komplikuje zejména tma a zima.</div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjaApUdE9C1ZvXCZ2HT21XoKw1U5v7bN27t7VH7sF80c_DmOVRt6gATy1fnJm_ZPzGykvMEhyphenhyphenm7Q8DVSmxxx-musc3LWrCEIKg7-HEF3cubnIkWQ7dwvzWYBfPwwbBOb5LK_i-1-3pkUKWE/s1600/04.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjaApUdE9C1ZvXCZ2HT21XoKw1U5v7bN27t7VH7sF80c_DmOVRt6gATy1fnJm_ZPzGykvMEhyphenhyphenm7Q8DVSmxxx-musc3LWrCEIKg7-HEF3cubnIkWQ7dwvzWYBfPwwbBOb5LK_i-1-3pkUKWE/s400/04.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Polární záře nad naším stanem</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Zkoušíme si přisvítit stanem, aby měl objektiv kam ostřit a zrovna, když je Petr ve stanu i s foťákem, exploduje mi nad hlavou zelený ohňostroj. Zprvu mě napadne, jestli to záření není dokonce nebezpečné. Zelené proudy částic jako by se řítily přímo na mě. Úžasná, dynamická zář zhmotňuje moje nejtajnější sny a představy o tomto romantickém fyzikálním úkazu. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Sobí rodinka jako z reklamy</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Ráno se probudíme do nádherného slunečného dne a nadšeně se vydáme na cestu. Vede často podél zimní lyžařské trasy, která se značená jako nekonečná šňůra nechráněných železničních přejezdů. Po pár kilometrech narazíme na přívoz. Teď už nejezdí, ale dočteme se, že v sezóně se dá chytit pětkrát denně a pokud je vás víc než osm, můžete si ho zavolat pro soukromou jízdu. Cena za zhruba 4 km činí 350 švédských korun (asi 1000 Kč), ale když si chcete nechat převézt jen batoh, je to za polovic (a to se vyplatí!). V nejvyšším bodě dnešní trasy se nám odhalí krásné výhledy až do Norska (úžasné hory, kudy mimochodem taky vede trek), ale zahlédnu i něco, co mě vůbec nepotěší. Dole v údolích se válí šedá vrstva mraků, takže nás ještě dnes čeká sestup do lezavé, mokré a studené mlhy. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhC1C5bujNyvIfRbh9GPs1n8VQ3W6ZbigRTlQhVc1L5g31Y8y7VTu7yiW4T-FJzp-eYoGjlqBqPTKcwE87rs6mpaASYRFXhdq_CYjm7fGrEWMyMIzcFE1HFk5UWIkACxPmm36G0-Z9HVec7/s1600/05.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="831" data-original-width="1251" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhC1C5bujNyvIfRbh9GPs1n8VQ3W6ZbigRTlQhVc1L5g31Y8y7VTu7yiW4T-FJzp-eYoGjlqBqPTKcwE87rs6mpaASYRFXhdq_CYjm7fGrEWMyMIzcFE1HFk5UWIkACxPmm36G0-Z9HVec7/s400/05.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Sobí rodinka si nás přišla prohlédnout nečekaně zblízka</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Strašně moc se mi tam nechce! A tak se loudám a užívám si posledního dnešního sluníčka, zatímco Petr přede mnou něco fotí. Nejdřív si myslím, že fotí mlhu, když najednou uvidím, že přímo před ním stojí tři sobi. Táta, máma a mládě. Nemám ráda reklamy, ale tahle je za posledních deset let nejhezčí, co jsem slyšela: „Když potká sob soba, mají radost oba. Když se sejdou tři soby, tak se radost násobí!“. A já mám z těch sobů obrovskou radost. Zůstanu hledět s otevřenou pusou, sobi jsou od nás na deset metrů, ale naše přítomnost je nijak zvlášť nevzrušuje. Jsou skvělí. Skotačí kolem nás, žerou, táta sob občas popichuje mámu sobovou a malý sobík se jí stále drží „za sukně“.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzHfrJvv7Wsf_DGIt8XLjF44MKGJjQl6MBuzM2CZXNO-ZQ8XW6i-Z2hRjhieh464e3k5Zlm21_2Q7QCmQedKim3lCHeESRmXlNNo7yHw9ZPSuUHd5Ak2-hh4Glc0NJ0m20FaHTvWxJ4ssI/s1600/06.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="899" data-original-width="1600" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzHfrJvv7Wsf_DGIt8XLjF44MKGJjQl6MBuzM2CZXNO-ZQ8XW6i-Z2hRjhieh464e3k5Zlm21_2Q7QCmQedKim3lCHeESRmXlNNo7yHw9ZPSuUHd5Ak2-hh4Glc0NJ0m20FaHTvWxJ4ssI/s400/06.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>A tady už všichni pohromadě – táta sob a máma sobová se sobíkem</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Meditační kameny a okno do historie</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Uděláme jen pár kroků, když směrem k nám zavane ledový vítr. Ochladí se rázem snad o 10 °C. Mrak už se blíží… Na hranici světla a stínu, noci a dne, tepla a zimy leží meditační kámen. Tenhle koncept se mi moc líbí. Na celé trase z Nikkaluokta do Abiska leží deset meditačních kamenů, které vždy nesou nějaké moudro či poselství. Nad každým moudrem byste měli v tichosti za chůze meditovat, než dojdete k dalšímu kameni a tím získáte další námět na přemýšlení. Moudra jsou to jistě hluboká, leč jsou psaná z jedné strany ve švédštině, z druhé strany v laponštině a cedulku s překladem do pro mě srozumitelnějšího jazyka hledám marně. V originále zní třeba takto:</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Ödmjukheten inför blomman i trädgränsen oppnar vägen upp på fjället.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0IHe5Y6clI6L0ZTd17T_El7RG6Kz0foOlsBTMbFZa1DzlYGADv7UklgF7l4Jbq-9ujJhqMZrHLsdFoMillv8d6V4zQIdWNxnzvlelx0EI_S-FZ8e__KeqaW2sy5ZlY25lkx4oMTKFJuB0/s1600/07.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="784" data-original-width="1180" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0IHe5Y6clI6L0ZTd17T_El7RG6Kz0foOlsBTMbFZa1DzlYGADv7UklgF7l4Jbq-9ujJhqMZrHLsdFoMillv8d6V4zQIdWNxnzvlelx0EI_S-FZ8e__KeqaW2sy5ZlY25lkx4oMTKFJuB0/s400/07.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Jeden z meditačních kamenů podél trasy</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Po pár metrech zapadneme do hustého mraku, který se za námi zavře jako dekl od ponorky. Je mi taková zima, že si obleču péřovku, rukavice a nejradši bych si vzala i podvlíkačky, kdyby nedlely hluboko v batohu. Cedule za mostem oznamuje, že vstupujeme do národního parku Abisko. Tady platí jiná pravidla než v divočině, kterou jsme chodili doposud. Nesmí se tu lovit, trhat rostliny, rozdělávat oheň a stanovat mimo vyhrazená místa. Míříme k chatě Abiskojaure a já sním o topení a vyhřáté místnosti. Ještě předtím nás ale cedule u pěšinky upozorní na historické pozůstatky opevnění z druhé světové války, které si můžeme volně prohlédnout. To si Petr samozřejmě nenechá ujít. Nejprve najde a proleze betonovým krytem, poté mě táhne na kopec, kde prozkoumává bunkr s kulometnými střílnami. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhEMe9DttRgIqPV6HzIpy9t2yybYGqX6ZyOecFTZ2A4AZTpCPdHEhUDcc7g29o_8HHqhCjyLdm9sUPkUfcmnhOgT3dgZPmBRv808W5-xaA7ESFT3XW9JmLhissEPZCKV-ibBpG4Qw-HPudH/s1600/08.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="884" data-original-width="1330" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhEMe9DttRgIqPV6HzIpy9t2yybYGqX6ZyOecFTZ2A4AZTpCPdHEhUDcc7g29o_8HHqhCjyLdm9sUPkUfcmnhOgT3dgZPmBRv808W5-xaA7ESFT3XW9JmLhissEPZCKV-ibBpG4Qw-HPudH/s400/08.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Pozůstatky opevnění z druhé světové války v národním parku Abisko</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Ani chata v národním parku už nemá otevřeno, jen zimní přístřešek, tedy chatka s kamny, kuchyňkou a dvěma postelemi. Tu si zabrali už čtyři lidé, kteří přišli před námi, takže nám nezbývá než postavit si stan. Stejně ale neodoláme a zajdeme do vyhřáté chatičky „na kus řeči“. Teploměr venku ukazuje -1 °C a hustý lezavý mrak slibuje, že dnes bude chladná noc.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Vzhůru za sluncem</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Probudíme se do stejného hustého šedivého mraku, v jakém jsme usnuli, takže to jediné, co mi po ránu dává smysl, je vylézt na pořádný kopec. Podle plánu chceme jít údolím až k jezeru, takže ten plán musíme změnit. Jen jediná cesta vede od chaty vzhůru, a to přes hřeben do údolí Kårsavagge. Podaří se mi pro ni nadchnout i Petra, a tak rázem balím mokré a zablácené věci o poznání radostněji. Březovým lesem nejprve obcházíme jezero a pak začneme konečně stoupat a odkrajovat výškové metry, které nás dělí od slunečného dne. Asi po půl hodině objevím na obloze kulatý světlý flek a za dalších deset minut Petr radostně zahlásí, že už vrhá stín. Při pohledu kolmo nahoru uvidím sytě modrou oblohu. A pak, přesně na pomezí mraků, před sebou uvidíme losici. Přímo u pěšinky se spokojeně krmí listím. Nehýbeme se, jen ohromeně zíráme a ona si spokojeně okusuje nízké keříky. Pozorujeme ji snad dvacet minut, než zmizí za horizont.</div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEisI8SSxd3BLhNJRRzi0mHz116qYHeGVyI1JZzEOr94ZpNxOdaEUHeqZVe1SenHWUiGPoD5AphiP-oKw_97R-ghbAN-4QZQMWHyuw0TK0yZzkfAZLfwpR6Q85mD5EzQqHXQhf_rcnExGlJ9/s1600/09.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="749" data-original-width="1126" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEisI8SSxd3BLhNJRRzi0mHz116qYHeGVyI1JZzEOr94ZpNxOdaEUHeqZVe1SenHWUiGPoD5AphiP-oKw_97R-ghbAN-4QZQMWHyuw0TK0yZzkfAZLfwpR6Q85mD5EzQqHXQhf_rcnExGlJ9/s400/09.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Máme velkou radost, že kromě sobů vidíme i krásnou losici</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Stoupáme výš a najednou se ocitneme v nebi. Mlha se válí pod námi, slunce svítí a hřeje, všude ticho a podzimně barevno. Skočíme si k nedalekému potůčku pro vodu a chvíli se jen tak kocháme dokonalými výhledy. Pak vyšplháme zbylých 400 výškových metrů na hřeben, odkloníme se od pěšinky, která začíná sestupovat do druhého údolí a pokračujeme po hřebeni ještě asi dvě hodiny, nejkrásnější dvě hodiny celé naší laponské výpravy. Z mraků jako z krupicové kaše čouhají hory, ledovce a jezera, břízky na svazích září žlutou a oranžovou a červeno rezavé keříky lemují naši cestu. Podle mapy tudy sice žádná cesta nevede, ale je tam zakreslený most přesně v místech, kam bychom chtěli dojít, a čas od času zahlédneme i kamenného mužíka. Na hřebeni potoky netečou, takže jsme zase bez oběda. Až kolem páté schroupneme kiwi a tatranku a pak začneme sestupovat znovu do mraků. Tentokrát nás to ale netrápí, protože věříme, že je to jen na chvíli a nocovat budeme zase na kopci pod hvězdnou oblohou.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgDL0dtgg2h9OYfNlRIaw-gcoA57mnmG_0TXqd4_OfiJtTL2LvQmMNYD1J3tEDQ_ttJlvpCLhjhfOdCHo2g8tv_g9JoLjY1IxhzBX1v9kv94PqoFcM8UYzgPuoqDaML5QYwT_AFen2yN-h/s1600/10.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgDL0dtgg2h9OYfNlRIaw-gcoA57mnmG_0TXqd4_OfiJtTL2LvQmMNYD1J3tEDQ_ttJlvpCLhjhfOdCHo2g8tv_g9JoLjY1IxhzBX1v9kv94PqoFcM8UYzgPuoqDaML5QYwT_AFen2yN-h/s400/10.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Cestou necestou po laponských hřebenech</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
K mostu natrefíme díky apce mapy.cz naprosto přesně. Je postavený v tradičnějším stylu než ostatní mosty, přes které jsme přecházeli – lanový, dřevěný, trochu se houpe a kvůli vlhké mlze i klouže, ale zvládneme to. Pak vyrazíme ve směru ukazatele „Abisko tourist – 7 km“, aniž bychom se podívali do mapy. A to se ukáže být největší chybou dnešního dne. Přímo odsud totiž vedla neznačená pěšina do kopců mimo národní park. Jdeme hustou mlhou po pohodlné cestě a doufáme, že každou chvíli odbočíme po pěšině vedoucí vlevo do kopců, jenže žádnou takovou neobjevíme. Dokonce to ani nevypadá, že by vlevo od nás nějaký kopec byl. Jen močály, křoviny a hustý les. A tam se nám chodit nechce, s prodíráním se džunglí už máme své zkušenosti.</div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Po devíti dnech zpátky do civilizace</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Kolem osmé večer dojdeme pod kopec. Vyšplhat nahoru a dojít za hranici národního parku odhadujeme tak na tři hodiny. Turistická stanice v Abisku leží kilometr odtud. Je tma, zima, jsme unavení a hladoví, takže všechno hovoří pro návrat do civilizace. A tak jdeme. Nejprve skoro hodinu bloudíme po silnici a hledáme turistickou stanici, a když ji konečně najdeme, podobně dlouho běháme kolem, jelikož obsahuje desítky rozlehlých budov a my nedokážeme najít ani zimní přístřešek, ani kemp. A když už konečně objevíme kemp, umývárky jsou zavřené, neteče tu voda a není ani kam jít na záchod. Hrozný, zdlouhavý a nepříjemný opruz. NÁVRAT DO CIVILIZACE JE JAKO ČELNÍ SRÁŽKA S BETONOVOU ZDÍ.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-1aIN2b15d6KcP6ZAohpcUHtZWpBhwvawWFNJg2FN6kxpmLhxvSBB1NtamSVDAsx5zYzbfBQqQ7noX3WYc8dyyHGsGekqRGT_Eh1oZfpL4rqPtde8J4EXvJmR7_Jv33-oNshGgccCHTUP/s1600/11.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1398" data-original-width="1600" height="348" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-1aIN2b15d6KcP6ZAohpcUHtZWpBhwvawWFNJg2FN6kxpmLhxvSBB1NtamSVDAsx5zYzbfBQqQ7noX3WYc8dyyHGsGekqRGT_Eh1oZfpL4rqPtde8J4EXvJmR7_Jv33-oNshGgccCHTUP/s400/11.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Mezi nejdůležitější body nezanechávání stop v divočině patří důsledné uklízení odpadu, </i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>zejména toho lidského…</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Kdybychom se včas podívali do mapy, byli bychom teď už na kopci u potoka, stan pod hvězdnou oblohou a kdyby se zadařilo, třeba by se zase objevila i polární záře. Už dávno bychom byli po večeři a užívali si výhledy na potemnělou severskou krajinu. Místo toho trčíme v téhle díře, stan postavený v hustém studeném mraku na kamenitém plácku plném kořenů, kolem hromada dalších stanů, smrad a hluk od dálnice, která nám vede skoro za hlavou a nákladní vlaky, které projíždějí jen kousek za silnicí po celou noc, nikdy nezapomenou hlasitě zatroubit. Petr jde sehnat vodu, abychom si mohli aspoň ještě uvařit večeři a cestou zjistí, že za tenhle kemp musíme ještě navíc platit (až do pozítří, pak už je zdarma).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Brána do Laponska</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Ráno se probudíme do odporné kejdy. Zima, vlhko, hustá mlha souvisle pokrývající celý svět. Sbalíme se, a jdeme využít výhod zdejšího kempu, když už za něj platíme (cca 300 Kč/os). Asi 500 metrů odsud stojí hlavní budova s vybavenou kuchyní, čistými toaletami a sprchami s horkou vodou, kterou můžeme využívat. Civilizace má něco do sebe, ale stejně bych minulou noc strávila radši na kopci. Pak necháme na recepci batohy a vyběhneme ještě na jeden kopec. Na Mt. Nuolja vede lanovka a nachází se tam také „Aurora Sky Station“, prý nejlepší místo na pozorování polární záře na světě a zároveň luxusní restaurace, kde si k polární záři můžete dát i nóbl večeři. Výstup připomíná ten včerejší jako přes kopírák. Nejprve hustá vlhká mlha, pak se na obloze objeví světlejší kolečko, za dalších padesát výškových metrů už vrháme stín, kolmo nad hlavou se objeví modrá obloha a pak už se otevře výhled do celého okolí. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgldaWgEfQb7vazl7JWF2fdQjaR0pryArgo9oOK15DZx0weFacd4hm1XkcZoe7hdoy7ulieuUNnJ0DqV1OAq_cufnfAF3B_qYMwS3J4zzBupUTJ3f_8xG0OemcjKuxgxun1sA83QAzFI8T_/s1600/12.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgldaWgEfQb7vazl7JWF2fdQjaR0pryArgo9oOK15DZx0weFacd4hm1XkcZoe7hdoy7ulieuUNnJ0DqV1OAq_cufnfAF3B_qYMwS3J4zzBupUTJ3f_8xG0OemcjKuxgxun1sA83QAzFI8T_/s400/12.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Lanovka do nebe nebo do pekla? Záleží, kterým směrem jedete…</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Místo losice se dnes z mraku vyloupne moc pěkný vodopád a také „Lapporten“, laponská brána, symbol zdejšího kraje. Lanovka vede při pohledu zpátky přímo do mraků a my stoupáme podél ní až ke stanici. Už týden mají zavřeno, lanovka nejezdí, sezóna skončila. Výhled sice není špatný, ale jinak je to celé jen reklamní trik. Nestojí tu nic víc než horní stanice lanovky a jakési zavřené bistro. Polární záři bych mnohem radši pozorovala z kteréhokoli okolního kopce, protože tam bych měla jistotu, že mě u toho nikdo nebude rušit. Petr zavelí k návratu a jak sestupujeme, po mnoha dnech se rozpustí inverze a my se vrátíme do Abiska, které ve slunečném dni není vůbec tak ošklivé jako v husté mlze. </div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjsErux5rxNEIvRtbc70u0PDYCMlcC_cYJvwZ9d0jaVbNml09VS86IhMZuCn7q-BNcGFdQM3-VYhM_-xXSlHHfgv0hJlQkGjhRazm4R765OhP6fEjrK68_oUlI6G4k7xftJq7e-CG-aA_Vs/s1600/13.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjsErux5rxNEIvRtbc70u0PDYCMlcC_cYJvwZ9d0jaVbNml09VS86IhMZuCn7q-BNcGFdQM3-VYhM_-xXSlHHfgv0hJlQkGjhRazm4R765OhP6fEjrK68_oUlI6G4k7xftJq7e-CG-aA_Vs/s400/13.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Laponská brána, symbol národního parku Abisko</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Zpět do Kiruny jedeme vlakem. Jedou jen dva denně a my jsme jediní, kdo tu čeká. Podle jízdenek sedíme ve vagonu 61. Petr se trochu bojí, aby to vůbec jelo, ale za chvíli už vláček brzdí ve stanici. Vagóny má přesně dva – 61 a 62. Cesta trvá asi dvě hodiny a moc si ji užívám. Výlet za severní polární kruh byl super. Objevili jsme další překrásný svět, kde by se dalo týdny chodit úžasnou krajinou bez lidí. Cestou necestou, pozorovat stáda sobů, losy a polární lišky a čas od času zalézt do nějaké té švédské sauny. Laponsko je podobně krásné jako Aljaška, jen tu nežijí medvědi, ale trek tady našince vyjde na pětinu ceny.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQdhJOWeYWDhcVnZ8b8my9MxvRs4wh7X_gaGscIgZfzARisCvZpQUWIyGS4fpXIDyqK_4X_8Ck1mPUDvtXqbohqKgrPNRYMlpolBcmh7PJO4kMm86wwnUppd8wjHby_msQ2gELd9oKOlKf/s1600/14.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="923" data-original-width="1388" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQdhJOWeYWDhcVnZ8b8my9MxvRs4wh7X_gaGscIgZfzARisCvZpQUWIyGS4fpXIDyqK_4X_8Ck1mPUDvtXqbohqKgrPNRYMlpolBcmh7PJO4kMm86wwnUppd8wjHby_msQ2gELd9oKOlKf/s400/14.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Podzim v Abisku čaruje úžasné barevné kombinace</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Na závěr dobrá rada. Pokud by vás napadlo brát si za polární kruh avokádo, ujistěte se, že je dobře zralé. Já s sebou nosím celou dobu čtyři. V noci s námi spí ve spacáku, aby nemrzla, ve dne je věším na batoh, aby se hřála na sluníčku. Faktem ale zůstává, že avokádo za polárním kruhem nedozraje, asi to má geneticky dané. Dvě jsme schroupali natvrdo a zbylá dvě si zase odvezeme domů, snad nám dozrají tam…</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Vyprávění o našich prvních dnech za polárním kruhem najdete <a href="http://www.zcestykolemsveta.cz/2017/10/dokonaly-podzimni-trek-laponskem.html" target="_blank">tady</a> a o dobývání nejvyšší hory Švédska si můžete přečíst <a href="http://www.zcestykolemsveta.cz/2017/10/kebnekaise-na-nejvyssi-horu-svedska.html" target="_blank">tu</a>.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Otázky, které by vás mohly napadnout:</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><i><br /></i></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Jaký trek jsme to vlastně šli?</i></div>
<div style="text-align: justify;">
Plánovali jsme severní část <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Kungsleden" target="_blank">Královské stezky Kungsleden</a>, jenže ta vede většinou údolím a je tím pádem – neradi bychom se někoho dotkli – pro nás poměrně nudná. Takže jsme každou chvíli hledali v mapě možnost, kde to vzít přes kopce a po hřebenech. V oblasti je dovoleno chodit i mimo značené cesty a my z toho byli naprosto nadšení.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Kolik lidí jsme potkávali cestou? </i></div>
<div style="text-align: justify;">
V průměru tak 3 denně, ale byly dny, kdy jsme nepotkali nikoho. Každý den nám ale nad hlavami několikrát přeletěl vrtulník.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Kolik jsme ušli kilometrů? </i></div>
<div style="text-align: justify;">
Celkem 130 km, denně 12-25 km. Mapy.cz se ukázaly jako velmi užitečný pomocník, jelikož znaly značené i neznačené stezky.</div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJB6HpwTUn6o3y0HZ54dPFd0tsDpBOWwFCx5khFqLVhRWl1h3JnG0UKdBB0ue2veMcSBP8CeA6NtPo1CCTVg1vvZe3puPWbK0_7VcLFO9j6myIt6NQtVSLqqH70Fa_FSXDcwRNsj-8X_FO/s1600/15.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1062" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJB6HpwTUn6o3y0HZ54dPFd0tsDpBOWwFCx5khFqLVhRWl1h3JnG0UKdBB0ue2veMcSBP8CeA6NtPo1CCTVg1vvZe3puPWbK0_7VcLFO9j6myIt6NQtVSLqqH70Fa_FSXDcwRNsj-8X_FO/s400/15.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Meditační kámen na rozhraní světla a stínu, slunce a mlhy</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Co jsme jedli? </i></div>
<div style="text-align: justify;">
Výhradně jídlo dovezené z Česka (chaty po cestě už byly zavřené). Instantní nudle, ovesné a bramborové kaše, sušenky, čokolády, sýry, chleba, rybičky a hromadu ovoce a zeleniny… Už máme tak nízkou základní váhu batohu, že si můžeme dovolit i takový luxus jako čerstvé kiwi 9. den treku. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Jak těžké jsme měli batohy?</i></div>
<div style="text-align: justify;">
Nejtěžší položkou naší výbavy je bezesporu jídlo, kvůli množství ovoce a zeleniny. Na začátku treku má Petr asi 20 kg a já kolem 17 kg, ale odjídáme zhruba 1 kg/os/den, takže na konci máme oba kolem 9 kg.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Jak často jsme se myli? </i></div>
<div style="text-align: justify;">
Jediná sprcha doma před odletem, ale nijak nás to netrápilo. Spíš mi vadilo, že večer už bývala taková zima, že jsem čištění zubů radši nechávala až na ráno… Pokud se tedy neobjevila polární záře, ta mě dokázala namotivovat ze stanu vylézt a zuby si vyčistit.</div>
<div style="text-align: justify;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Jaké jsme měli spojení se světem?</i></div>
<div style="text-align: justify;">
Naprosto žádné, a to na tom bylo nejkrásnější. Na kopci nad Abiskem jsme po osmi dnech bez signálu chytili 4G, ale po deseti minutách jsme telefony ještě na další dva dny vypnuli.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Kolik nás cesta stála?</i></div>
<div style="text-align: justify;">
Asi 13 tis. Kč za osobu včetně letenek (8,5 tis Kč/os.) a veškerých dalších nákladů.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Napadají vás další otázky? Rádi zodpovíme!</div>
</div>
Katka Krejcovahttp://www.blogger.com/profile/07167903804687552987noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-4709526801818994330.post-7841948056149981032017-10-15T06:56:00.001-07:002017-10-15T10:43:59.529-07:00Kebnekaise – na nejvyšší horu Švédska<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
<i>© Text: Kateřina Krejčová, foto: Petr Ptáčník a Kateřina Krejčová</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Švédská ledová královna se stala jedním z hlavních důvodů naší cesty za polární kruh. Jasně, stáda sobů, polární záře, panensky čistá krajina a největší zbylá evropská divočina. To všechno nás láká, jenže když se my dva vydáme na trek, neradi chodíme okolo horké kaše. Mnohem radši lezeme na ledové krásky. Tahle nám dá zabrat ale daleko víc, než bychom od ní čekali…</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPpdjyH5t6tiICaN0s6kZT3HPQ41WQ59pJbXic_F1F_bY57i0Ho4V662gpeP8Ji1Cd_oX3rFZ9V0gGCmV5dHh2Tvg2bJYF9lZ3wq84ruNKwEVhJG6SP-njyx9BXPWCZavh4ZAyS6RXWguf/s1600/1DSC08753r.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPpdjyH5t6tiICaN0s6kZT3HPQ41WQ59pJbXic_F1F_bY57i0Ho4V662gpeP8Ji1Cd_oX3rFZ9V0gGCmV5dHh2Tvg2bJYF9lZ3wq84ruNKwEVhJG6SP-njyx9BXPWCZavh4ZAyS6RXWguf/s400/1DSC08753r.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Jižní vrchol Kebnekaise (2097 m)</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Prvním člověkem, který vystoupal na vrchol Kebnekaise, byl francouzský polárník a geolog Charles Rabot v roce 1883. V masivu Kebnekaise naleznete 23 ledovců a ten největší je pojmenovaný právě po něm. Druhým člověkem a zároveň prvním Švédem byl sedmnáctiletý klučina, Johan Alfred Björling, významný objevitel a polárník, který se účastnil několika švédských expedic do Grónska a za polární kruh a jednu z nich dokonce vedl. Při té poslední ve svých 22 letech zahynul. Björlingův ledovec leží na jihovýchodním svahu nejvyšší hory.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Kudy nahoru?</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Vstáváme za svítání a kolem půl deváté vyrážíme nalehko na malý výlet. Tak si to aspoň představuju. Petr mi ještě připomene, ať si vezmu čelovku. Přijde mi to trochu zbytečné, tohle bude rychlé a bezbolestné, odpoledne budeme zpátky. Ale jelikož člověk nikdy neví, radši si ji vezmu. Je nádherný slunečný podzimní den. Přesně takový ten prozářený, s dokonalou viditelností, čerstvým svěžím vzduchem a těšením se, že nás čeká něco krásného.</div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNCwnkncq5GeAethGaYTrJKh-EEG7A6zUag2L3r295WlAolRET-wribmcy_l7ltbUwB6JKxEeFApM-A71Y3wz6K9rorz9EP2kGnv58YSDcwltQNJbpc61ESG-9_Rj0-9MvwlGviR04prnb/s1600/2DSC08673.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="845" data-original-width="1350" height="250" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNCwnkncq5GeAethGaYTrJKh-EEG7A6zUag2L3r295WlAolRET-wribmcy_l7ltbUwB6JKxEeFApM-A71Y3wz6K9rorz9EP2kGnv58YSDcwltQNJbpc61ESG-9_Rj0-9MvwlGviR04prnb/s400/2DSC08673.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Nádherný podzimní den</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
K chatě Kebnekaise fjällstation to máme asi 2 kilometry do mírného kopce, celou dobu nám nad hlavou pendluje vrtulník, který vozí líné turisty do divočiny. Chata pod Kebnekaise vypadá spíš jako luxusní turistický komplex. Vedou sem elektrické dráty, mají tu heliport, hotel, saunu, restauraci servírující vybrané lahůdky, bar a obchod se sportovním vybavením. Myslím, že do divočiny by neměla vést elektřina a lidi by tam měli chodit po svých…</div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhhZ3L2A78e2hHtU4H4a9RsEKmdTH73MSz1wHybQQFWWvB535F8W2_ppu6pS-SVXUlfTy3-RYE4cCVBWS9z1ocEBK4JqJylCO8tLgLgXNhYwXm4P6mvS268MVZ5Dw-5fAt0tIhU7wzb4EDq/s1600/3DSC08678.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="848" data-original-width="1426" height="237" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhhZ3L2A78e2hHtU4H4a9RsEKmdTH73MSz1wHybQQFWWvB535F8W2_ppu6pS-SVXUlfTy3-RYE4cCVBWS9z1ocEBK4JqJylCO8tLgLgXNhYwXm4P6mvS268MVZ5Dw-5fAt0tIhU7wzb4EDq/s400/3DSC08678.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Kebnekaise fjällstation, hotel s plným komfortem</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Mám nastudováno, že na vrchol vedou dvě cesty. První ze západu, delší a turistická, a pak východní přes ledovec, horolezecká, v jednom místě zajištěná ocelovými lany. Někde jsem četla, že to nahoru od chaty trvá asi 4 hodiny. Dáme se do řeči s mladou slečnou, která u hotelu zrovna myje okna. Hory má prošlapané jako své boty a dá nám několik dobrých tipů na příští dny. Východní výstupovou cestu nám ale nedoporučí. Prý bychom potřebovali aspoň ferratové úvazky a hodí se i helma a lano kvůli trhlinám v ledovci. Neřekne přímo, že to bez vybavení nejde, takže asi jde, ale po delším váhání se rozhodneme pro delší, zato jistější cestu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Budou to galeje!</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Západní stezku na vrchol značí červené puntíky. Nejprve jen pozvolna stoupáme údolím, ale pak se pěšina prudce stočí doprava a podél potoka se odhalí solidní krpál. Jak tak jdu, zkouším počítat. Vycházíme z nadmořské výšky asi 600 m n. m. a vrchol Kebnekaise má 2097 m. Cestou musíme vystoupat na předvrchol Vierranvárri a pak sklesat zase o 200 metrů dolů do sedla. A při zpáteční cestě přes něj musíme znovu. Vychází mi tedy, že dnes musíme překonat převýšení 2000 m a ujít přes 22 km. Z toho pochopím, že to dnes vůbec nebude procházka levou zadní, ale těžké galeje. Rozčarovaná z rozporu skutečnosti a očekávání mám chvíli nutkání otočit se, zabalit to a prožít krásný den lenošením u stanu. Naštěstí mám už do morku kostí zažranou zásadu bez vrcholu se nevracet. Nikdy. Tedy dokud nejde o kejhák, což tady rozhodně nejde. Tady jde pouze o moji lenost. A tak se krok za krokem škrábu do kopce.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgGR8BiZEHGlQVN8B-B0pVKIHwYN5ugJ-GWa3S48bAhJHeKNOtKkhEc8gfc1ZaLJkjdbbv9VHQuvgckrDopkx6-cJBFti1Ofw5TFc6OUtweKFgqjjbuloiqSgVYe456qpZvVfIgmLFX5wCu/s1600/4DSC08687.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1248" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgGR8BiZEHGlQVN8B-B0pVKIHwYN5ugJ-GWa3S48bAhJHeKNOtKkhEc8gfc1ZaLJkjdbbv9VHQuvgckrDopkx6-cJBFti1Ofw5TFc6OUtweKFgqjjbuloiqSgVYe456qpZvVfIgmLFX5wCu/s400/4DSC08687.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Někde tady (850 m n. m.) mi došlo, že to nebude pohodička…</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Podél potoka nastoupáme asi 250 výškových metrů, když se před námi otevře kamenitá planina uzavřená ze všech stran vysokými horami a most přes potok. Petr tvrdí, že před sebou už vidíme výstupovou trasu. Nejprve po mostě, za ním východním svahem do sedla, pak na vrchol nesmyslně vysoké hory, z ní kamsi dolů do širokého sedýlka a nakonec vzhůru až na horu nejvyšší. Připadá mi to všechno příliš přitažené za vlasy, to je přeci hrozně vysoko a daleko, ale samozřejmě má pravdu, když chceme vylézt na nejvyšší horu Švédska, ošidit to nepůjde.</div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj3_AfkFZFmBBifZGZVVQBeGm7_vjfw1ZD2HraZM68UArRQDlGO9pLsq1f5VMdjuFaxSbfieSFJ3r9t86OBMjWNTL7c_WVCIUUIsb8Fa_RHk94B24uAbfFA3sjmT9snRGnGjgjeDlApQ9PQ/s1600/5DSC08695+-+kopie.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="834" data-original-width="1256" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj3_AfkFZFmBBifZGZVVQBeGm7_vjfw1ZD2HraZM68UArRQDlGO9pLsq1f5VMdjuFaxSbfieSFJ3r9t86OBMjWNTL7c_WVCIUUIsb8Fa_RHk94B24uAbfFA3sjmT9snRGnGjgjeDlApQ9PQ/s400/5DSC08695+-+kopie.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Výstupová cesta, která se nám odhalí po třech hodinách chůze</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Pěšina za mostem je navíc uchozená a umrzlá, klouže to tak, že si musím prošlapávat svou vlastní cestu sněhem, což je dost náročné a zdlouhavé. Petr odhaduje, že do sedýlka před Vierranvárri nám to bude trvat nanejvýš 15 minut, ale kvůli zledovatělé cestě se tam škrábeme dobrou tři čtvrtě hodinu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Bez maček nahoru nelez</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Pak už ale vykoukne sluníčko zpoza kopce a objeví se moc pěkné výhledy. Dáme si pauzu na tatranku a šplháme dál. Tady se jde už líp, na jižním svahu sníh už stihl změknout, neklouže, nýbrž dobře drží. Asi v polovině stoupání potkáme tříčlennou rodinu. Říkají, že vyšli pouze na Vierranvárri, na vrchol Kebnekaise se neodvážili. Severní, sestupový svah Vierranvárri je zmrzlý a nebezpečný, pokud nemáme mačky (a to nemáme), nemáme to ani zkoušet.</div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiMkvMCJ4IihvpQ8cOLkf8N4gQZizkQs6qqULQ9dGU0DEjC8DgW5pTDx9ix1n47BMzKOIifHLGVkmDOcjVQ4gC6-2v1_yQlEQwQO86AtEKfQcHI3IHXSXhcF37JumJcuWAJP3uX9CJHgnXA/s1600/6DSC08705.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="988" data-original-width="1485" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiMkvMCJ4IihvpQ8cOLkf8N4gQZizkQs6qqULQ9dGU0DEjC8DgW5pTDx9ix1n47BMzKOIifHLGVkmDOcjVQ4gC6-2v1_yQlEQwQO86AtEKfQcHI3IHXSXhcF37JumJcuWAJP3uX9CJHgnXA/s400/6DSC08705.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Stoupání jižním svahem na předvrchol Vierranvárri (1706 m n. m.)</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Výhledy z Vierranvárri jsou moc pěkné, na vrcholu stojí hodně kamenných mužíků. Petr fotí a já jdu zkoumat severní svah, protože mě najednou děsí pomyšlení, že bychom skončili tady. Sníh je tvrdší než na druhé straně, ale křupe a neklouže, jde se dobře. Dohoní mě Petr a mě konečně cesta začíná bavit. Asi proto, že mi zas někdo řekl, že to nejde. Věci, které nejdou, děláme mimořádně rádi. Začínáme si ale jasně uvědomovat důsledky svých činů. Jsou dvě odpoledne, na vrchol to máme ještě tak dvě hodiny a za čtyři se začíná stmívat. Takže pokud chceme až nahoru, na zpáteční cestě zaručeně zatmíme. Ještěže máme ty čelovky…</div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgTR19CHJKJrLPoUmC1NIiG770yB9VSYO-vAIFY1CTKqT8XW3FElRzFRDxGhNOd_PMs-qMiwTXnQ_fDjPBQy2xdeEk2XThTtAX2uAH05OkFmIxrOPivhUSsI8eFMagOwNRlhlaWQag3Sun4/s1600/7DSC08715.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1063" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgTR19CHJKJrLPoUmC1NIiG770yB9VSYO-vAIFY1CTKqT8XW3FElRzFRDxGhNOd_PMs-qMiwTXnQ_fDjPBQy2xdeEk2XThTtAX2uAH05OkFmIxrOPivhUSsI8eFMagOwNRlhlaWQag3Sun4/s400/7DSC08715.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Výhledy do kraje a jeden z kamenných mužíků na Vierranvárri</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
V sedle před závěrečným stoupáním potkáme kluka. Má horolezecký úvazek, na nohách mačky a na obličeji silnou vrstvu opalovacího krému. Ten dneska rozhodně nic nepodcenil. Nahoru šel východní cestou, prý byla pěkná, ale ve stěně mu padaly na hlavu kamínky a kousky ledu, takže helmu využil. Na vrcholu stál prý zhruba před hodinou, takže před sebou máme ještě slušný kus cesty. Poděkujeme a rovnou se vrháme vzhůru. Nejprve po kamenech přímo za nosem (když se člověk dívá do nebe), pak se pěšina stočí doprava a vede úbočím po sněhu až ke dvojici chat, kterou jsme viděli z protějšího svahu. </div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXs9_o4hMXyM1R156n8frz5iZhI0z6Kw-r1XnJfx3M2OtWQ_38xM5ZqJo4aGSjuXSRo5Mw4O2u7tqZVyS311JEAvjw6sfUHfp9yrZ4bghuUbeaaSAsf1ZFUHJhYdQfaEIqxzNrpVvnHEID/s1600/8DSC08754r.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXs9_o4hMXyM1R156n8frz5iZhI0z6Kw-r1XnJfx3M2OtWQ_38xM5ZqJo4aGSjuXSRo5Mw4O2u7tqZVyS311JEAvjw6sfUHfp9yrZ4bghuUbeaaSAsf1ZFUHJhYdQfaEIqxzNrpVvnHEID/s400/8DSC08754r.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Chaloupka téměř na vrcholu je ze všech tři nejkrásnější</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Tu první jde prozkoumat Petr. Prý to uvnitř smrdí, jsou tam odpadky a cedule, že se bude bourat. Druhá vypadá mnohem útulněji. Dvě pryčny, stolek, mapa a nápis: „Vítejte v nejvýše položené budově Švédska situované v 1870 m n. m.“ Takže nám zbývá ještě 230 výškových metrů. Dáme si sváču, necháme si tam batůžek a krátce po 15. hodině vyrážíme na úplný vrchol. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Není jen jeden nejvyšší</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Téměř nahoře stojí ještě jedna nouzová chata, takže cedule v té spodní nemluvila pravdu. Tahle vypadá půvabně, jako by uvnitř bydlel Santa Claus. Petr k tomu poznamená, že by šla možná přidělat i na sáně tažené sobím spřežením, takže by mohl Santa rozvážet dárky přímo z tepla domova. A po Vánocích se zabydlet třeba zas někde jinde…</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8byE-jKN6aP4vyF6keIuvqw7UKvL24_Gll9Dxbkcj_E5OVJR0lMWhfbmHtaRGJGz7jK21-M6Z4xRj7vY8GTeBivpDXQCHa1yIXXVT9vXKLHGjKShpu7FSzy8LeFtTSIdTUxKmX69v6MYA/s1600/9DSC08775.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1063" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8byE-jKN6aP4vyF6keIuvqw7UKvL24_Gll9Dxbkcj_E5OVJR0lMWhfbmHtaRGJGz7jK21-M6Z4xRj7vY8GTeBivpDXQCHa1yIXXVT9vXKLHGjKShpu7FSzy8LeFtTSIdTUxKmX69v6MYA/s400/9DSC08775.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Už jen posledních pár metrů nás dělí od vydřeného cíle</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Konečně před námi vykoukne bílá čepička s ostrou špičkou! Lezení na cukrovou homoli není žádná legrace, ale za chvíli už stojím na vrcholu a Petr chvíli po mně, protože fotil. Ačkoli hrana, na které stojíme, způsobuje lehké závratě, stejně uděláme pár seriózních a pár lehkomyslných vrcholovek. Vrchol, přesněji řečeno jižní vrchol, je ostrý s impresivním výhledem do krajiny. Jenže Kebnekaise má dva vrcholy – jižní ledovcový a severní skalnatý. Dlouhá léta se ten jižní udával o mnoho vyšší než severní. V roce 1902 měl víc dokonce o 26 metrů. Jenže ledovec taje a podle posledních údajů z loňského roku měří jižní vrchol už jen o necelý metr víc než jeho severní kolega, který trpělivě čeká, až přijde jeho chvíle. Až jižní vrchol ještě o trochu odtaje, už nebudeme moct říkat, že jsme stáli na nejvyšším bodě Švédska, jelikož na ten severní jsme nedošli. Tyčí se vzdušnou asi 400 m od nás, jenže cesta vypadá nebezpečně a dostat se tam a zase zpátky by trvalo nejméně hodinu. Blíží se noc a musíme zpátky.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgoRNOgSBWpAlP2FT_udXHtZHsVbO7eTQ4oo-vD1oeWGWXrLXAAeTofhcVj-ebZTtZJkSLYcAy25qNtHJaYqLgKrF6xpjLwRuZViuBhILohgI8HRG5A5sapaV1r0iP9Ikpmvhz7VJjbNA8r/s1600/10aDSC08815.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1048" data-original-width="1577" height="132" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgoRNOgSBWpAlP2FT_udXHtZHsVbO7eTQ4oo-vD1oeWGWXrLXAAeTofhcVj-ebZTtZJkSLYcAy25qNtHJaYqLgKrF6xpjLwRuZViuBhILohgI8HRG5A5sapaV1r0iP9Ikpmvhz7VJjbNA8r/s200/10aDSC08815.JPG" width="200" /></a><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj5Td4A3zAts9UTCxvkjdQrN5vFpF1VgzlX5rLzYbQUceIlRWKmNNpXua2taImCCOtuIGGHuW68defH8K111sQaU-A9lfSDYq-3cE-G8KGPUmdylcG2xv0FG0pJE8CufnlLMev6PQZ1i1Gn/s1600/10bDSC08830.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1001" data-original-width="1507" height="132" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj5Td4A3zAts9UTCxvkjdQrN5vFpF1VgzlX5rLzYbQUceIlRWKmNNpXua2taImCCOtuIGGHuW68defH8K111sQaU-A9lfSDYq-3cE-G8KGPUmdylcG2xv0FG0pJE8CufnlLMev6PQZ1i1Gn/s200/10bDSC08830.JPG" width="200" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Na vrcholu – byli jsme tam oba, ale nevlastníme selfie tyč :)</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>(Kliknutím lze zvětšit)</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Na zpáteční cestě se zastavíme v Santově chatičce. Uvnitř najdeme vrcholovou knihu, ze které se dozvíme, že včera bylo na vrcholu hodně lidí (byla sobota), ale dnes kromě nás jen jeden. Slovák Robert, kterého jsme potkali cestou. O chatu níže vyzvedneme batoh a svižně vykročíme na zpáteční cestu. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Pro krásu se musí trpět...</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Sněhem dolů se jde rychle a dobře, jenže nás čeká ještě jedno nepříjemné lezení vzhůru. Zatímco dolů z Vierranvárri to šlo severním svahem výborně, teď se škrábat zpátky nahoru není žádná sranda. Je to strmé, trochu namrzlé, jsme už unavení a občas nám to trochu uklouzne, ale zvládneme to. Teď už jen dolů, jenže slunce zapadá, nás už bolí celé tělo a před námi ještě daleká cesta. Jelikož si dobře vzpomínáme, v jak špatném stavu je ledová pěšinka z druhého sedla, vezmeme to prudkým sněhovým svahem. Nejdřív se mi to zdá trochu děsivé, kdyby nám ujela noha, rozplácneme se dole na kamenech, ale máme trekové hole jako solidní oporu a neprošlapaný sníh poměrně drží.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj3wCtTQmcu-FOGtEwRAoqVNC1X5SadyfwKNAEKAt4ilpiXvBVgtqo1PX1-w5ugiOfHjMuCHVKJK-MCCZn6FMEGKUVvcrEBayU80dP3YU_zmffBlbLgV0HIWNUk74lReMumRoGb0tKJ1C0q/s1600/11DSC08840.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="997" data-original-width="1600" height="248" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj3wCtTQmcu-FOGtEwRAoqVNC1X5SadyfwKNAEKAt4ilpiXvBVgtqo1PX1-w5ugiOfHjMuCHVKJK-MCCZn6FMEGKUVvcrEBayU80dP3YU_zmffBlbLgV0HIWNUk74lReMumRoGb0tKJ1C0q/s400/11DSC08840.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Poslední popsaná stránka ve vrcholové knize</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Tahle strategie vyjde. Cesta svahem nám ušetří spoustu času a sil. Někde v těch místech potkáme dnešního šestého člověka. Zvolna stoupá po zledovatělé pěšině a my moc nechápeme, co tam nahoře chce dělat. Zavolám na něj a ptám se, jestli je všechno v pořádku. Sundá sluchátka z uší, kývne, že ano, a dál už nás neposlouchá. A to jsem myslela, že široko daleko největší blázni jsme tady my dva. Za šera jsme u mostu a poslední prudký úsek cesty scházíme už skoro za tmy. Údolí začíná pohlcovat těžký černý mrak, tak snad nám z něj nezačne ještě pršet. V převeliké dálce uvidíme červené světýlko. Pochází ze stožáru heliportu u chaty, takže musíme dojít až k němu a od něj pak ještě ke stanu. Huh, jsou to galeje, ale bylo to krásné…</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj0gy3WS-UjBvSSzNyXBjpgzJhAtv5wHTfrrpKlRlifIVNVKEn9UNmggMS3ZZMgwsOSkr4VnKHU1QF2A4sUVc1VqHdn0vPQfNhNQoX39jDsPXBLWhnlKPe_3IUMNLcFei9lR2UC-Zs_5Ib_/s1600/12DSC08916.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj0gy3WS-UjBvSSzNyXBjpgzJhAtv5wHTfrrpKlRlifIVNVKEn9UNmggMS3ZZMgwsOSkr4VnKHU1QF2A4sUVc1VqHdn0vPQfNhNQoX39jDsPXBLWhnlKPe_3IUMNLcFei9lR2UC-Zs_5Ib_/s400/12DSC08916.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Pro cestu dolů jsme zvolili strmý zasněžený svah místo zledovatělé pěšinky</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Rozsvítíme čelovky a trmácíme se dál. Chata lákavě svítí, pár lidí zrovna večeří v restauraci, ale my jen projdeme kolem. Tady bych si nechtěla dát ani čaj, protože bych nesnesla pomyšlení, že tím financuji ten zpropadený vrtulník. Za chalupami na dřevěném chodníčku si dáme poslední pauzu. Lehnu na záda a snažím se chvíli nevnímat, že mě kromě zad začínají bolet i nohy. Nakonec doklopýtáme i ten malý kousek, který nám ještě zbývá ke stanu. Uvaříme si vydatnou a rychlou instantní večeři a jen to dojíme… chrrr…</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9L-ZqDOM_Ybu_37piqp2P-4mF1xTOJmY-rroyoSfThenpfMGhi8uynbj8oVjXNLIN6zsdBabOAEX2fj94ZFcaAscxbtthOXHledDax3g-kGuAJK1cl3CjVCURj-eIMR-WMdKRrQK9gPYm/s1600/13DSC08769.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9L-ZqDOM_Ybu_37piqp2P-4mF1xTOJmY-rroyoSfThenpfMGhi8uynbj8oVjXNLIN6zsdBabOAEX2fj94ZFcaAscxbtthOXHledDax3g-kGuAJK1cl3CjVCURj-eIMR-WMdKRrQK9gPYm/s400/13DSC08769.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>V noci si necháme zdát sny o tom, jak nádherné je Laponsko shora…</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Proč jsme se do Laponska vydali a co jsme tam dělali? Přečtěte si <a href="http://www.zcestykolemsveta.cz/2017/10/dokonaly-podzimni-trek-laponskem.html" target="_blank">tady</a>. Další vyprávění o naší cestě za polárním kruhem tu najdete <i>už brzy</i>…</div>
</div>
Katka Krejcovahttp://www.blogger.com/profile/07167903804687552987noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-4709526801818994330.post-88214487505544583522017-10-08T06:35:00.002-07:002018-09-15T03:11:23.299-07:00Dokonalý podzimní trek Laponskem<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
<i>© Text: Kateřina Krejčová, foto: Petr Ptáčník a Kateřina Krejčová</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Daleko na severu Švédska, až za polárním kruhem, leží čarokrásná, panensky čistá krajina, kterou vedou stovky kilometrů značených i neznačených stezek. Svět, kde vám sobi budou přát dobré ráno a nad stanem v noci zářit polární záře. A nad tím vším se majestátně tyčí švédská nejvyšší hora Kebnekaise. Zažít tu můžete chladná rána, i zpocená trička po výstupu do sedla. Vydejte se na božský trek téměř bez lidí! Ale bacha – Laponsko po sezóně je jen pro ty největší drsňáky, protože koncem září by se za polárním kruhem klepal zimou i Chuck Norris…</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiynxmRsvxlY6-z9Lhga0URCW5cKsZI0udmsNgNtoRsl8IMuRdw_UEDHxhoeE6_JCPJ2FuqSCMkWEHaUPeZ8qFcjz6vILUBhC7mRmC400Tk8BtQBV904xKMPmdc2ZlMBxWyhZ6N2vZ_8PJV/s1600/1DSC09423.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="812" data-original-width="1222" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiynxmRsvxlY6-z9Lhga0URCW5cKsZI0udmsNgNtoRsl8IMuRdw_UEDHxhoeE6_JCPJ2FuqSCMkWEHaUPeZ8qFcjz6vILUBhC7mRmC400Tk8BtQBV904xKMPmdc2ZlMBxWyhZ6N2vZ_8PJV/s400/1DSC09423.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Výlet za polární kruh zněl jako bláznivý nápad. Byl to letos můj nejlepší!</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Nápad vydat se za polární kruh se zrodil vlastně náhodou. Měli jsme s Petrem naplánovanou dovolenou na poslední zářiový týden a řešili jsme, kam pojedeme. Prohledávali jsme levné letenky snad všude mezi Kubou a Srí Lankou, včetně Tádžikistánu, Islandu, Maroka a Kypru, ale jediné rozumné jsme našli do Stockholmu. Jenže, co tam? Začala jsem pátrat důkladněji a objevila Abisko, národní park za polárním kruhem. Sice tam sezóna končí těsně předtím, než tam přijedeme, a tudíž už budou všechny chaty zavřené, ale my máme stan a nebojíme se ho použít! A tak jsem nám koupila letenky do Kiruny, jednoho ze severských letišť. (Mapu letišť za polárním kruhem najdete <a href="http://www.swedishlapland.com/map-stories/flights/" target="_blank">tady</a>.)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhkhYtA7RA1uy9Ulqq2_EpodmQkCV0Y956Lwi41RShYhu6sDiBDgtyQs94RVUKifBrH0qndOGRh0u70s8d1to6ulPA-i0Yqhy_-Ublc-St-dbqJZ_YpYz-vafs50fEf6sE_wdph3fUwovHs/s1600/2mapa.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1006" data-original-width="1600" height="251" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhkhYtA7RA1uy9Ulqq2_EpodmQkCV0Y956Lwi41RShYhu6sDiBDgtyQs94RVUKifBrH0qndOGRh0u70s8d1to6ulPA-i0Yqhy_-Ublc-St-dbqJZ_YpYz-vafs50fEf6sE_wdph3fUwovHs/s400/2mapa.jpg" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Letiště za polárním kruhem</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Krátká je cesta do divočiny</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Ještě ráno jsme si dávali sprchu doma, poslední na mnoho dní, a večer už pozorujeme polární záři nad stanem, široko daleko ani noha. Letecké spojení s Kirunou je rychlé, s přestupem ve Stockholmu jsme za šest hodin za polárním kruhem. V Kiruně se dají dokoupit všechny nezbytné věci – například plynové kartuše na vaření a podrobné mapy, a z místního nádraží odjíždí dvakrát denně autobus do Nikkaluokta, oblíbeného výchozího místa pro trek. Pokud tedy už není po sezóně. Před nákupem letenek jsem zjistila, že dnes autobus ještě pojede. A pak dva zítra a konec až do jara.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvqYIpf83TUj4WsGm3SlK3TTCP2ZloTh1sgDh_JR-S-XG9euMi5CXcSkzvsUWzNOOL9_rlPCR8QNmPaVgd3fMQ3nj4E5mr9ElVL5ML5lYo3bvRpPBtveHun2IF3eWO_D-Xm7HSUiG8SkRC/s1600/3DSC08482.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1009" data-original-width="1518" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvqYIpf83TUj4WsGm3SlK3TTCP2ZloTh1sgDh_JR-S-XG9euMi5CXcSkzvsUWzNOOL9_rlPCR8QNmPaVgd3fMQ3nj4E5mr9ElVL5ML5lYo3bvRpPBtveHun2IF3eWO_D-Xm7HSUiG8SkRC/s400/3DSC08482.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Nikkaluokta – výchozí bod</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
V Nikkaluokta stojí chata, před ní dřevěné stolky a lavice a taky informační cedule, mapa a fotky, které ukazují, co nás cestou čeká. Autobus tu spolu s námi vyklopil asi osm dalších dobrodruhů, kteří se rozprchli, jako když do nich střelí. My nikam nespěcháme. Ještě si dáme svačinku a nakoukneme do chaty. Z jídelního lístku se dozvím, že v oblasti žijí nejen sobi, ale i losi, protože z obou tu nabízejí stejk. S konzumací divokých zvířat zásadně nesouhlasím, ale mám další bod na seznamu toho, co bych chtěla v příštích dnech zažít. Chtěla bych vidět losa.</div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpwYmfcnRA1RdvC6uwZy1DAMLqxDyGPqOIKIrq-kagqkwv69KHlnXhTsO1ltc-ovOXMvFR2YXaa9IqaxHkiyGt9-22kBnomWGmLQoKwd-xV9jw7k3eiZd0usf8ekku2725-DsKzgol0eyQ/s1600/4DSC08496r.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="901" data-original-width="1600" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpwYmfcnRA1RdvC6uwZy1DAMLqxDyGPqOIKIrq-kagqkwv69KHlnXhTsO1ltc-ovOXMvFR2YXaa9IqaxHkiyGt9-22kBnomWGmLQoKwd-xV9jw7k3eiZd0usf8ekku2725-DsKzgol0eyQ/s400/4DSC08496r.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Jezero <span style="text-align: justify;">Láddjujávri v podzimním hávu</span></i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
A ještě jednu zajímavost objevíme v chatě. Mohla by se vám hodit. Stojí tu velký koš na plynové bomby. „Odlož nebo si vezmi. Zdarma!“ hlásí cedule. Vyzkoušíme a zjistíme, že většina z nich není prázdná, některé jsou dokonce úplně plné. Jelikož máme ze zimy, která se blíží, poměrně respekt, vezmeme si jednu se zimní směsí navíc, když nabízejí… A pak už přestaneme otálet a uděláme první krok do divočiny.</div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Pod horu vysokou</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Výrazná pěšina se zarývá do severské tundry a abychom nezabloudili, vytyčuje cestu ještě dřevěný ukazatel. Voňavý větřík nám čechrá vlasy, sluníčko v nízkém úhlu svítí, jako by chtělo ještě před zimou všechno naposledy zahřát a žluté lístky bílých bříz šustí a třepotají se. Jako bychom spadli oběma nohama rovnou do podzimu. Svět hraje všemi odstíny od sluníčkově žluté po zemitě okrovou a nízké keříky se už začínají červenat. Cestu nám usnadňují dřevěné chodníčky postavené přes bažiny a rozvětvené potoky. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgweD9W2erQ5lVrNvmWa-heY_TYNtKjia8O0jrhMyRRQecFmgdksvFaUbJaO7GnZrikpgc_loORYX6TUniBTvm2J1TiZSyWUYmbbs3uNlwuPJmqKaS8WOc8bxpX8DOcZp7nZp3A5xP8e6xo/s1600/5DSC08495.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="999" data-original-width="1503" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgweD9W2erQ5lVrNvmWa-heY_TYNtKjia8O0jrhMyRRQecFmgdksvFaUbJaO7GnZrikpgc_loORYX6TUniBTvm2J1TiZSyWUYmbbs3uNlwuPJmqKaS8WOc8bxpX8DOcZp7nZp3A5xP8e6xo/s400/5DSC08495.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Dřevěné chodníčky přes močály nám dělají radost</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Večer dojdeme k jezeru Láddjujávri, odkud je nádherný výhled na zasněžené vrcholky hor. Nechybí mezi nimi ani ledová královna Kebnekaise, nejvyšší hora Švédska, na kterou máme zálusk. Na překrásném místě u potoka na břehu jezera si postavíme stan a já jsem tak unavená, že téměř okamžitě usnu. Zanedbám večerní hygienu, jenže venku je taková zima, že vytáhnout ze spacáku by mě dokázala snad leda polární záře. Ani nemusím říkat dvakrát. V půl desáté večer se objeví. Přelévá se od severozápadu po celé severní obloze až na východ. Je bílá, lehce nazelenalá a moc krásná. A tak vstanu a jdu si vyčistit ty zuby.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQtTvD4m90ku5CS-3rra0y4Dfs4NFAZgvc-dygUxUB4OdAty04dJt_k_ow9SD-Si5_NKxCdpi_EeaLfSicmXjzOWDdm0V8wwL6RiaNwjNzvKr2LXFnXYfO529Z40WJ13drkG0AaQt2TfJn/s1600/6DSC08566.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="812" data-original-width="1222" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQtTvD4m90ku5CS-3rra0y4Dfs4NFAZgvc-dygUxUB4OdAty04dJt_k_ow9SD-Si5_NKxCdpi_EeaLfSicmXjzOWDdm0V8wwL6RiaNwjNzvKr2LXFnXYfO529Z40WJ13drkG0AaQt2TfJn/s400/6DSC08566.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>… občas se ale ani bahnu nevyhneme</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Ráno nás probudí zvuky motoru. Po jezeře jezdí přívoz. Lodě plují kolem nás každou chvíli, jako by tu byly stovky turistů, ale spíš tu není vůbec nikdo. Ráno se nikam nehrneme, den začínáme rozvážně a pomalu. Obcházíme jezero a míříme k zasněženým vrcholkům v dálce. Na druhé straně jezera se dočteme, že cena za přívoz, kterým bychom ušetřili 6 km chůze, činí 350 švédských korun, tedy skoro 1000 Kč. To je tak šílená cena, že radši nechci ani vědět, kolik stojí vrtulník, který nám stále létá nad hlavou tam a zpátky a kterým se líní turisté vozí z Nikkaluokty do horské stanice pod Kebnekaise. Ekologický aspekt asi nikdo neřeší…</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
O půl sedmé si postavíme stan v oficiálním kempu u rozcestí. Poznáme ho podle hezkých plácků a kadibudek, ze kterých je tak úchvatný výhled, že by vám vypadly oči z důlku. Nad stanem nám tentokrát září mléčná dráha a miliony hvězd.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjNybq2RjS83u29oqx_VWPvF3cfW8T2ZVZpiQi23UHI_QaRL5HDEMaaD3SqjA2QLWXlSYug0rvXWgiO9Ky6Ghgz8HaP5YPXVUK706BZScfr54D4l3db3S2wQ1LlNYIRZN8_2g62kEPxfiSV/s1600/7DSC08671.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="887" data-original-width="1334" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjNybq2RjS83u29oqx_VWPvF3cfW8T2ZVZpiQi23UHI_QaRL5HDEMaaD3SqjA2QLWXlSYug0rvXWgiO9Ky6Ghgz8HaP5YPXVUK706BZScfr54D4l3db3S2wQ1LlNYIRZN8_2g62kEPxfiSV/s400/7DSC08671.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Luxusní kadibudka s výhledem na masiv Kebnekaise</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>(vykukuje vpravo nohoře)</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Druhý den ráno vstaneme se svítáním a vydáme se na výlet. Výstup na Kebnekaise vydá na samostatný článek, najdete ho <a href="http://www.zcestykolemsveta.cz/2017/10/kebnekaise-na-nejvyssi-horu-svedska.html" target="_blank">tady</a>.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Kam pěšiny nevedou…</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Probudíme se v osm ráno, notně rozlámaní. Nad stanem a celým údolím visí těžký šedivý mrak, a tak je na čase vyrazit někam do kopců. Odkloníme se od hlavní trasy a vyrazíme se na sever směrem k osadě Tarfala. Soutěskou teče řeka a z obou stran ji svírají podzimně vybarvené svahy. Stoupáme po značené cestě kamsi nahoru do mraků podél drátů elektrického vedení. Z mapy vím, že od posledního sloupu musíme zahnout prudce nahoru do sedla, a tak si dávám pozor, aby se mi dráty neztratily v mlze. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiz6mlp3sSSOeI76T3NqT5Y98MmZG1VLBXq7P4H8PJFCsssbMM-1KO04pgmIaVxjKcWJRV0dtX8WkU4-maZrrsS67Uq7LhdQAwK7-0Ul-dZJDWw_NRyYWDZd8CMd-WYkVORQoAxUp7G5yyP/s1600/8DSC08933.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="806" data-original-width="1213" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiz6mlp3sSSOeI76T3NqT5Y98MmZG1VLBXq7P4H8PJFCsssbMM-1KO04pgmIaVxjKcWJRV0dtX8WkU4-maZrrsS67Uq7LhdQAwK7-0Ul-dZJDWw_NRyYWDZd8CMd-WYkVORQoAxUp7G5yyP/s400/8DSC08933.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Podél potoka šplháme kamsi vzhůru…</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Čím výš jdeme, tím měně toho před sebou vidíme, ale pak se začnou postupně vynořovat obrysy hor a ledovců. A najednou se ocitneme nad mraky, svítí nám slunce, obklopují nás nádherné scenérie a objeví se dokonce i masiv Kebnekaise a jeho vrcholová špička. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiuc2RBYyZwYimA1Hh5sXvKWYovvlURcBRTjoJDwHz-dCXd6GjmvEplCR9gIifpCZCwyQLHYwClho_RD9quK1qCCPxHWIfedA8VH-iJAqWP8k-nAnsDLQGeJQ_BJGfSr9nBADn1XwAnv7MX/s1600/9DSC08970.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="771" data-original-width="1160" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiuc2RBYyZwYimA1Hh5sXvKWYovvlURcBRTjoJDwHz-dCXd6GjmvEplCR9gIifpCZCwyQLHYwClho_RD9quK1qCCPxHWIfedA8VH-iJAqWP8k-nAnsDLQGeJQ_BJGfSr9nBADn1XwAnv7MX/s400/9DSC08970.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>… pak prolezeme mrakem skrz a objeví se svět</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Zahlédnu poslední sloup a vydám se do kopce. Dole na planině zahlédneme malou vesničku, červené domky jeden jako druhý, ale vypadá opuštěně. Obyvatelé se už asi přesunuli na zimu na jih. Cesta do sedla neexistuje. Celý svah je strmý, kamenitý s velkými a těžkými balvany nasypanými přes sebe. Je to nepříjemné lezení a člověk si musí dávat hlavně pozor, aby s ním nějaký balvan neodjel dolů do údolí. Takhle musíme zdolat asi 400 výškových metrů, než se dostaneme až do širokého sedla. Na obě strany vidíme dole v údolích nízkou oblačnost, ale tady na hřebenech je krásně.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEikoCVsEzT5kGJOj1Fdl8bwydrtmTj-IRvVOelgYOhEa95lJy6xLXAVuj6ubcQJTnHOXQ08CSbHjh3zEpbi5fodOP0p2BaDBWx_mgyvuXMfeGJLuxxwZEKO4IDYgv7MTE7BLd5YkbHJNZvl/s1600/10DSC08981.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="773" data-original-width="1164" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEikoCVsEzT5kGJOj1Fdl8bwydrtmTj-IRvVOelgYOhEa95lJy6xLXAVuj6ubcQJTnHOXQ08CSbHjh3zEpbi5fodOP0p2BaDBWx_mgyvuXMfeGJLuxxwZEKO4IDYgv7MTE7BLd5YkbHJNZvl/s400/10DSC08981.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Nepříjemné stoupání do sedla</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Nejprve scházíme dolů sněhem, a to se jde moc hezky. Pak ale následuje několik kilometrů po kamenech, a to pro unavené nohy není nic příjemného. Nad námi se tyčí hora Kaskasatjåkka pokrytá ledovcem a nás překvapí sněhové plotny, které přecházíme. Jsou po celé délce pokryté temně rudým prachem a my vůbec nedokážeme vymyslet, čím to může být.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIXbzLrMz-DPfO5nPMcV1uFxOd-r20LIpZtfSfjDFzkG9mZmi6I6GJVbFtMU-4ZHQUzZAJEef5FoU-khyFtyRX0zZ6_njHEm3sIkwHvy4ENYP6VNYe0cgTjCNhRhFatf6YPbPBT2Bg1B9-/s1600/11DSC08999.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1010" data-original-width="1521" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIXbzLrMz-DPfO5nPMcV1uFxOd-r20LIpZtfSfjDFzkG9mZmi6I6GJVbFtMU-4ZHQUzZAJEef5FoU-khyFtyRX0zZ6_njHEm3sIkwHvy4ENYP6VNYe0cgTjCNhRhFatf6YPbPBT2Bg1B9-/s400/11DSC08999.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>I na druhé straně jsou mraky v údolí…</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Sestup trvá nekonečně dlouho. Míříme přímo na výrazný vrchol Várdu, pod kterým leží dvě jezera. Kolem toho menšího bychom měli dojít k potoku, u něhož stojí nouzová chata. V těch se dá nocovat zadarmo, a tak si dělám naděje, že bych třeba dnes nemusela stavět stan. Na planině kolem jezer vystřídají kamenitou stráň plochy trávy, a to je úplný balzám na rozbolavělé svaly. Pomalu už se začíná stmívat, když se v dálce objeví hora špičatější než Matterhorn. Obloha za ní se růžoví, slunce už dávno zapadlo a my jsme notně unavení. </div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7OktPAo0hmXV3nJHjDSq6vA0yQWiY2CG2D6UeyPmVZAIsuteJl4eWGO6i_JjYwF9BHyi7-fo7vOM-WZFqXHuQKBNbB9JMrFbXgLwv5M83F5lu1qW-xvUMdQ2iasge4C2xFKMidEjVpEaB/s1600/12DSC09057.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7OktPAo0hmXV3nJHjDSq6vA0yQWiY2CG2D6UeyPmVZAIsuteJl4eWGO6i_JjYwF9BHyi7-fo7vOM-WZFqXHuQKBNbB9JMrFbXgLwv5M83F5lu1qW-xvUMdQ2iasge4C2xFKMidEjVpEaB/s400/12DSC09057.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Laponský Matterhorn v růžové</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Za planinou pěšina prudce klesá do údolí a já konečně zahlédnu chatu Kaskavagge. Stojí na protilehlém svahu, který vypadá tak strmě, že netušíme, kudy bychom k ní měli lézt. Petr tvrdí, že ta chata lidi nezachraňuje, ale zabíjí, když se k ní pokoušejí dostat. A tak jen sejdeme k řece a všechno zůstane stejné jako každý jiný večer. Já postavím stan a Petr uvaří večeři.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Mlha hustší než krupicová kaše</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Ráno se probudíme do krásného dne. Nad hlavou jasno, ale v údolíčku pod námi se už začínají kupit těžké mraky a občas pohltí i visutý most, který stojí kousek od nás. Připomíná pak trochu Golden Gate v mlze. Přímo naproti přes řeku vidíme chatu a teď v denním světle rozhodně nepůsobí tak nepřístupně. Za mostem k ní vede pěšina.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDvMSaPaiI6FAI0M-NqnVjDoWStLe_HNvxNVBZaPNm22DwR6pZHAbccX9SVr8U0YAQKSbbkae1N0cbbliBraNXxZibZCBjLQAqG114GpuE0Or8cDX2YUi2beVZK_ZyQFawXVHt4vJoOvbK/s1600/13DSC09082.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1063" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDvMSaPaiI6FAI0M-NqnVjDoWStLe_HNvxNVBZaPNm22DwR6pZHAbccX9SVr8U0YAQKSbbkae1N0cbbliBraNXxZibZCBjLQAqG114GpuE0Or8cDX2YUi2beVZK_ZyQFawXVHt4vJoOvbK/s400/13DSC09082.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Laponský Golden Gate</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Dnešní den přinese zásadní pochopení života, vesmíru a vůbec. Přišel na to už Darwin, takže vám neřekneme nic přelomového, ale aspoň jsme si to prožili do morku kostí. Nejdůležitější na světě je umění přizpůsobit se. Ze stanu vylézáme nabalení jako na severní pól a Petr poznamená: „Podvlíkačky si sundám, až bude zas vedro.“ S tímhle přístupem snadno přežijete i za polárním kruhem.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1frZl3Umg8dF9lZ2pOXpUxTe5EeUmkCLMcTa5J-pj9SgdXg3FNznX5jmmb9SQNLu2n_atLW8jBjiUUtTm00RImpRbJp1akIDVG17XmLxGuWea9hSxAmSna7d4D67jtuJDGd5qEY_LbxmP/s1600/14DSC09139.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="888" data-original-width="1336" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1frZl3Umg8dF9lZ2pOXpUxTe5EeUmkCLMcTa5J-pj9SgdXg3FNznX5jmmb9SQNLu2n_atLW8jBjiUUtTm00RImpRbJp1akIDVG17XmLxGuWea9hSxAmSna7d4D67jtuJDGd5qEY_LbxmP/s400/14DSC09139.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>„… a když bude ještě větší vedro, sundám si i trenýrky…“ </i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Šplháme na hřeben a těsně se mineme s mraky, které mezitím stoupají do našeho údolíčka. Když překonáme nejvyšší bod dnešní trasy, objeví se před námi planina s jezerem a Petr si všimne stáda sobů. Jsou docela daleko, je jich asi patnáct a pozorujeme je možná deset minut, než si náš všimnou a utečou za horizont. Přejdeme planinu a už před sebou vidíme široké hluboké údolí plné mlhy hustší než krupicová kaše. Strašně se mi tam nechce! Následující fotky byly vyfoceny během deseti minut. Zajímavostí je dvojitá svatozář, která se nám dělá nad hlavou právě na rozhraní mraku a slunce.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXEtAQIhhv58GJcjWLRFsnTrUpusoci6e-10-lBU129BWY4gUfd7RUpLIgEE1A6D0NBvtPenPnA7ocp2XExrVh8cIb8q_uy86PqFVwyf-PmkesC3H8iwj4ZZRrvRBUUemMMApRC7IeWPAd/s1600/15aDSC09201r.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="868" data-original-width="1543" height="112" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXEtAQIhhv58GJcjWLRFsnTrUpusoci6e-10-lBU129BWY4gUfd7RUpLIgEE1A6D0NBvtPenPnA7ocp2XExrVh8cIb8q_uy86PqFVwyf-PmkesC3H8iwj4ZZRrvRBUUemMMApRC7IeWPAd/s200/15aDSC09201r.JPG" width="200" /></a><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjjNXfqepfodalY02NuW0WKMNGIaXOtwL248bVjNPxPifvFRL-kEtt10xuKYqS_PPRuGnqto_XufpV9a_YZl_M7yroDDBD1l3bQftEchbm_U9Wsz898wjbWJYjFcgCIcmBqPfsQ0v1UI8Yg/s1600/15bDSC09202r.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="112" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjjNXfqepfodalY02NuW0WKMNGIaXOtwL248bVjNPxPifvFRL-kEtt10xuKYqS_PPRuGnqto_XufpV9a_YZl_M7yroDDBD1l3bQftEchbm_U9Wsz898wjbWJYjFcgCIcmBqPfsQ0v1UI8Yg/s200/15bDSC09202r.JPG" width="200" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhN4jwxtA-YWIYleQ-VJLO2dxNincm4_r7jiGa2BG4DNpm8iY5LLTVHA5wP3yRVc1624MzE1tlNvhELC00GvRASHaPosokiexmHMZZhfzdOVXhr34-Fi5XF_xW_Zeq7cP94GvxG5jwjxAxU/s1600/15cDSC09203r.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="112" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhN4jwxtA-YWIYleQ-VJLO2dxNincm4_r7jiGa2BG4DNpm8iY5LLTVHA5wP3yRVc1624MzE1tlNvhELC00GvRASHaPosokiexmHMZZhfzdOVXhr34-Fi5XF_xW_Zeq7cP94GvxG5jwjxAxU/s200/15cDSC09203r.JPG" width="200" /></a> <a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZvdXfzKzyK879W-tR3yfFK_r_6SGkNo_RhiyHZ2eriN1e9-R6ROJCSfXaRZj7UQPjhiMtbPcoCNceeO3t7RFoXepmd2y41Rnfr2jvQptEBa6Feo-2kl5N-NmH7fisKTeF5ehzOHlSbqPa/s1600/15dDSC09204r.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="899" data-original-width="1600" height="111" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZvdXfzKzyK879W-tR3yfFK_r_6SGkNo_RhiyHZ2eriN1e9-R6ROJCSfXaRZj7UQPjhiMtbPcoCNceeO3t7RFoXepmd2y41Rnfr2jvQptEBa6Feo-2kl5N-NmH7fisKTeF5ehzOHlSbqPa/s200/15dDSC09204r.JPG" width="200" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Ze slunečného dne musíme do husté mlhy… Vyfoceno během deseti minut</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Rázem se setmí, ochladí a nálada klesne k bodu mrazu. Milovníky ledového vína by snad mohly potěšit aspoň ledové borůvky. Brzy se objeví první stromy a pak už scházíme dolů celkem malebnou podzimní krajinou, které mlha propůjčuje tajuplný ráz. Přejdeme další most a ocitneme se v údolí Visttasvággi. Prý je překrásné, tím víc nás mrzí, že z něj dnes nebude nic vidět. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh06hDqAW_y1VVtp5dDH0eho8qZs0fzt0txXc-YR4y4-5SNYGUPhTVKE8dEBzIV2tRn__5977-kvOA5ruaKnnnhelMiBxmWy5yhkpaoEDTxs4Yhx9fRackCBgbIbggn6n1N4yyuhkMBkhxH/s1600/16DSC09248.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="899" data-original-width="1353" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh06hDqAW_y1VVtp5dDH0eho8qZs0fzt0txXc-YR4y4-5SNYGUPhTVKE8dEBzIV2tRn__5977-kvOA5ruaKnnnhelMiBxmWy5yhkpaoEDTxs4Yhx9fRackCBgbIbggn6n1N4yyuhkMBkhxH/s400/16DSC09248.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Laponská specialita – ledové borůvky</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Za dalších 5 km dojdeme k turistické chatě. Už dopředu cítíme kouř a představujeme si vyhřátou chalupu, kde se zahřejeme a usušíme, než vyrazíme dál. Stane se ale něco podivného. Vistastugan tvoří několik chalup pohromadě, ale ta hlavní má zamčeno. Rozdělíme se a každý se vydáme jiným směrem, hledat živou duši. Já se vypravím k boudě stojící opodál. Nade dveřmi má nápis „U polárních lišek“, a když nakouknu dovnitř, vidím saunu. Wow. Bohužel má zamčeno. Petr dostane za úkol prozkoumat tři boudy stojící vedle sebe. Mrkne oknem jen do té první, které se kouří z komínku, a hlásí, že tam prý viděl člověka, který si, hned jak ho uviděl, začal oblékat kalhoty. Čekáme, že se muž obleče a vyjde ven, ale nestane se nic. Petr mu nechce narušovat soukromí, a tak se přesuneme ke stolku venku a na mokrých židličkách si uvaříme pozdní oběd. Poté smutně a nezahřátě pokračujeme dál.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhxgFfF8GM0Qf0l9s0axzUUtqu91D1bnlkPYsth2ag2uY3d_239QabMFh-tVmWy1uWUKoG3VrxWQpbvaI4oSGQ3Y-FNWLRT5RUHDv-NpkbY0WAjgUhZ9rFZpOY3e8Q2UbGapWCLlnM3qbfV/s1600/17DSC09251r.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="767" data-original-width="1150" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhxgFfF8GM0Qf0l9s0axzUUtqu91D1bnlkPYsth2ag2uY3d_239QabMFh-tVmWy1uWUKoG3VrxWQpbvaI4oSGQ3Y-FNWLRT5RUHDv-NpkbY0WAjgUhZ9rFZpOY3e8Q2UbGapWCLlnM3qbfV/s400/17DSC09251r.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Vaření před chatou</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Pokud byl ten člověk turista jako my a topil si tam v kamnech, bude mít teď moc špatnou karmu, protože nás celou dobu viděl oknem a nepozval nás dál. A pokud to byl správce a měl turisty na starost, bude ji mít ještě horší, když se nás ani nezeptal, jestli něco nepotřebujeme. Neumím najít žádné logické vysvětlení pro chování toho člověka, které by mu nezhoršilo karmu... Nikoho dalšího jsme v údolí Visttasvággi nepotkali.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFw4omE8-Kq_ul8UIqYnlCVZQ5RKUBr2rggbtHDWpEHfen-VIli5NlgRzKBxnYqLa6kJijxI-QaXblwXBSVfQTlR7AUYzM_PRzaQlST4ia1ZKxTpLpTyPJP4xiamT0sLKGDFWqRRnXiPVR/s1600/18P9264862.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1068" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFw4omE8-Kq_ul8UIqYnlCVZQ5RKUBr2rggbtHDWpEHfen-VIli5NlgRzKBxnYqLa6kJijxI-QaXblwXBSVfQTlR7AUYzM_PRzaQlST4ia1ZKxTpLpTyPJP4xiamT0sLKGDFWqRRnXiPVR/s400/18P9264862.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Jdeme mrakem…</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Pokračujeme mrakem dál. Nejprve mrakem za světla podél řeky, potom mrakem za šera po úbočí svahu a nakonec mrakem za tmy po kamenité pláni. Mým jediným cílem dnešního večera je vylézt z mraku ven a stanovat pod hvězdnou oblohou, nikoli v mléčné kaši. Dělám, co můžu, jdu rychle a bez odpočinku, jenže pěšina ne a ne stoupat někam nahoru, vede si flegmaticky po dně údolí a nikam se nehrne. Když už je tma příliš tmavá a naše únava příliš velká, postavíme si stan na plácku u potoka. Stavíme ho ještě v husté mlze, ale jen co zalezu do stanu, hlásí Petr, že už vidí nad hlavou hvězdy. A za pár minut už není po mlze ani památky. Nevím, jestli to brát jako osobní prohru nebo vítězství.</div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiOsWmVqYmur3R8LsT75kK49JaaHJXgwdvYUCjZNM7WGAWW36qHKyv0qDXkXbDiOYLHVD51_R-Og0oWsxVgW1RTUD4u4AqF4J5djND_oV26kzeBEz89Kv5_Kc-qd9AEStw-ofHP09369o1Z/s1600/19DSC09293.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1038" data-original-width="1562" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiOsWmVqYmur3R8LsT75kK49JaaHJXgwdvYUCjZNM7WGAWW36qHKyv0qDXkXbDiOYLHVD51_R-Og0oWsxVgW1RTUD4u4AqF4J5djND_oV26kzeBEz89Kv5_Kc-qd9AEStw-ofHP09369o1Z/s400/19DSC09293.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Za polárním kruhem umí být zima</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
V noci pořádně přituhuje. Teplota klesne tak k -10 °C a zmrznou nám i mokré pohorky. Ráno se mi do té zimy nechce a zdržuju, co to dá, abych tam nemusela. Píšu deník, balím mimořádně pomalu, dlouho řeším, co si vzít na sebe – což je plně právo ženy, problém je, že tady skutečně nemám moc z čeho vybírat – a když už si nakonec vyberu tři vrstvy, stejně si pak tu nejspodnější ještě rozhodnu převléct. Petr mě nervózně popohání, ale není mu to moc platné. Kolem poledne mé obstrukce konečně přinesou ovoce, slunce se přehoupne přes kopec a zasvítí do stanu. Z nejchladnější noci je rázem nejteplejší den a úplně cítím, jak se mi energie vlévá do žil. Netrvá dlouho a kráčím si jen v tričku a kraťasech.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHx5PcApcDEeEWyw_CINthC1Qcd7ruMCymO6OJGnB0htgUox-UOtqzSyyXccPsAFeJsAbV6lhS0BhxQg5I0_qWZ4TGBnpZQUlgLJeIRjlkTqX0paIxbmTI46aWn59bOblrUm0Gigf1Uv5h/s1600/20DSC09360r.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="791" data-original-width="1407" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHx5PcApcDEeEWyw_CINthC1Qcd7ruMCymO6OJGnB0htgUox-UOtqzSyyXccPsAFeJsAbV6lhS0BhxQg5I0_qWZ4TGBnpZQUlgLJeIRjlkTqX0paIxbmTI46aWn59bOblrUm0Gigf1Uv5h/s400/20DSC09360r.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Alesjávri, vesnička za polárním kruhem</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Pěšina nás dovede nejprve k mostu, ze kterého vidíme pěkný vodopád, a pak se klikatí žluto-červenou krajinou kolem tří jezer. Pak překoná poslední pahorek, stočí se doleva a odhalí nám výhled na vesničku Alesjávri na břehu velikého jezera a turistickou chatu Alesjaure stojící o kus dál. Ačkoli to od vesničky k chatě není víc než 1,5 kilometru, trvá nám to možná hodinu, protože výhledy jsou tak dokonalé, že stále jenom fotíme a zíráme. Hory se zbytky sněhu se zrcadlí v temně modré hladině jezera a žlutozelená tráva ve vodě vytváří působivé zátočiny roztodivných tvarů.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh7DTI7yDuGsdgnGNPFRi8H6NcTE3HX6sgrjYPza31JX2kmT5qPil8kMQ-rywlevsV9DEhKnZv2gmt0FAKisGN6XVg36oz5YdI8bxrxX-9qiKje16wXlXB0e2ydy2pU_8CHKHpjFh5cJDPB/s1600/21DSC09420r.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1030" data-original-width="1545" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh7DTI7yDuGsdgnGNPFRi8H6NcTE3HX6sgrjYPza31JX2kmT5qPil8kMQ-rywlevsV9DEhKnZv2gmt0FAKisGN6XVg36oz5YdI8bxrxX-9qiKje16wXlXB0e2ydy2pU_8CHKHpjFh5cJDPB/s400/21DSC09420r.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Přicházíme na Kungsleden – královskou cestu, po které jsme původně plánovali jít celou cestu</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Alesjaure tvoří významnou zastávku na královské cestě Kungsleden, na kterou se konečně šestý den našeho putování napojujeme. A co s námi bude dál? Uvidíme toho losa i jinde než jen na jídelním lístku? Dozvíte se <a href="http://www.zcestykolemsveta.cz/2017/11/laponske-babi-leto-v-abisku.html" target="_blank">tady</a>.</div>
</div>
Katka Krejcovahttp://www.blogger.com/profile/07167903804687552987noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-4709526801818994330.post-40375160395083938682017-09-10T13:42:00.004-07:002017-09-10T13:45:45.772-07:00Norsko – desetidenní trek přes Hardangerviddu, 2. část<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
<b>Když už má skandinávský vodopád jméno, je to velkolepá podívaná. Zatím jsme cestou potkávali jen ty bezejmenné, teď nás čekají dva pořádné. Valurfossen, ztracený v divočině, ke kterému vede jen neznačená stezička mezi močály, a Vøringsfossen, u kterého postavili luxusní hotel a vyhlídkové plošiny a kam přijíždějí turistické autobusy jeden za druhým. Míříme za ledovcem. Hardangerjøkulen je šestý největší ledovec v Norsku.</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjksuCfS-k-QYdDPYglndiaimbTC-SGfSamWqBF2g28klwTuzQ9EaKbflnJOQ5FRp6shriu0cpY5wv1NIABEfcyY1YDlSafwN9vYFeiGNB0PUDqagaDe8Jmq5TOs_La_ni2viZyCTNFEmr8/s1600/DSC08301r.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="852" data-original-width="1515" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjksuCfS-k-QYdDPYglndiaimbTC-SGfSamWqBF2g28klwTuzQ9EaKbflnJOQ5FRp6shriu0cpY5wv1NIABEfcyY1YDlSafwN9vYFeiGNB0PUDqagaDe8Jmq5TOs_La_ni2viZyCTNFEmr8/s400/DSC08301r.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Výhled na krajinu v okolí Finse</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
V Norsku jsem byla poprvé v květnu, když mě vzal Petr na <a href="http://www.zcestykolemsveta.cz/2017/06/perfektni-eurovikend.html" target="_blank">Perfektní Eurovíkend</a>. Cesta vlakem z Osla do Bergenu mě nadchla natolik, že jsem chtěla co nejdřív zpátky a po těch nádherných kopcích chodit. Neměli jsme žádný pevný plán, vlastně ani mapu. Trasa našeho treku vzešla tak trochu náhodným píchnutím do mapy v turistických informacích v Oddě. V první půlce našeho putování jsme se odvážili na slovutný kámen Trolltunga vyčnívající ze svislé skalní stěny 700 m nad jezerem a vylezli na nejvyšší kopec Hardengerviddy Hårteigen, o tom si můžete přečíst <a href="http://www.zcestykolemsveta.cz/2017/09/norsko-desetidenni-trek-pres.html" target="_blank">tady</a>. Druhá část cesty byla možná ještě o něco lepší…</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEieOOcDGNuEYTKxG2dJxXx1hKPIIau6wPQb_veYtv_ZQ8oZphc1naChsWVqoCFbaVK3zX-eHObnZexZKqXlKZM8Clvv2Ou8K1e0z1QXP0DsB70kcH1NCd5QvO93xXag_5doh6GOXZsoiKUe/s1600/DSC07720.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEieOOcDGNuEYTKxG2dJxXx1hKPIIau6wPQb_veYtv_ZQ8oZphc1naChsWVqoCFbaVK3zX-eHObnZexZKqXlKZM8Clvv2Ou8K1e0z1QXP0DsB70kcH1NCd5QvO93xXag_5doh6GOXZsoiKUe/s400/DSC07720.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Západ slunce pozorujeme z pohodlí stanu…</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><b><br /></b></i></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Den šestý – divočinou za vyhlídkou na vodopád</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Probudíme se do dalšího dne bez mráčku. Cesta nás vede přes kopce a pak podél řeky až k hotelu Hedlo uprostřed hor, kde si venku na lavičce uvaříme oběd. V mapě objevíme značený vodopád Valurfossen. Ačkoli je to k němu celkem slušná zacházka, rozhodneme se ho vidět. K vyhlídce na vodopád vede neznačená stezička přes bažiny a močály. Každou chvíli zejeme po kotníky v blátě nebo mokrém mechu, ale utěšujeme se tím, že když už několik dní nepršelo, je to určitě mnohem lepší než obvykle. Vodopád je na české poměry naprosto impozantní, ale kromě nás tu není nikdo, kdo by jeho půvab mohl ocenit. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgruFffRB7th5LBylWssKiid4vgeVdoqkdMGmvtNYklK4tLzrOHtol60G7Gv6qJ7PpQ9NQuhP4CL42KjP_8e4DgJIhQxwPKgJYGDEe2Thl70E7BYKToyYgUXewBMwgI08RHB-nMzTZ6OXn9/s1600/DSC07797.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="823" data-original-width="1239" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgruFffRB7th5LBylWssKiid4vgeVdoqkdMGmvtNYklK4tLzrOHtol60G7Gv6qJ7PpQ9NQuhP4CL42KjP_8e4DgJIhQxwPKgJYGDEe2Thl70E7BYKToyYgUXewBMwgI08RHB-nMzTZ6OXn9/s400/DSC07797.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Valurfossen. Kolmý stupeň vodopádu měří 70 m, celková výška činí 272 m</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Slunce už se kloní k západu a před námi je ještě dlouhá cesta. O půl osmé přijdeme na rozcestí. Kilometr odsud o 200 výškových metrů níž v kaňonu vyhloubeném řekou Veig má ležet vyhlídka na druhou část vodopádu. Neváháme, opřeme batohy o keřík a jdeme na to. Stezička močálem nás dovede na nezajištěnou skalní hranu s propastí mnoho set metrů kolmo dolů. V průzoru mezi stromy vidíme spodní část vodopádu – podle norských měřítek možná jen sadu divokých peřejek, ale nám to bere dech. Nedokážeme pochopit, kdo a jak tuhle zarostlou vyhlídku mezi bažinami objevil a zanesl do mapy.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Den sedmý – hromady vody</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Dnes máme namířeno do vesnice Liseth, kde se nachází další pojmenovaný vodopád. Nejprve procházíme bažinami, potom močály, nakonec bahnem. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7c_XfCm2keqGMwGdfahGycbR4y-3gmqcpLh4ZCeg7OtycuF5YmwWOFyCLXEQ6PNdk4Smgmq2A_xwBeHF7mrKs5WIP-GvDWMvqOMO4aXkhrAFqenOYDQt0c8KYUWLhyT8MqaGfjqNwqoys/s1600/DSC07852.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="640" data-original-width="1121" height="227" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7c_XfCm2keqGMwGdfahGycbR4y-3gmqcpLh4ZCeg7OtycuF5YmwWOFyCLXEQ6PNdk4Smgmq2A_xwBeHF7mrKs5WIP-GvDWMvqOMO4aXkhrAFqenOYDQt0c8KYUWLhyT8MqaGfjqNwqoys/s400/DSC07852.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Taková normální pěšinka</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Přeskakovat z kamene na kámen, bořit se do mechu a mokřadů a obcházet nejhorší úseky hustými křovisky vyčerpává a zkouší nám zkazit náladu. Ale jelikož přitom stoupáme do slušného kopce, ze kterého je krásný výhled na ledovec Hardangerjøkulen, máme se moc fajn, a to i ve chvíli, kdy začne pršet. </div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Kolem druhé hodiny zastavíme u potůčku, abychom si uvařili oběd. Dnešní menu sestává z bramborové kaše s tuňákem a kukuřičkou, na což nám stačí trocha vroucí vody. Petr už má vaření v divočině v malíčku. Najde si rovné místo na vařič, do ešusu nabere vodu a kolem vařiče omotá zástěnu z karimatky, aby nám vítr nezhášel plamen a vaření trvalo co nejkratší dobu. Když voda začíná vřít, v nestřeženém okamžiku se vařič i s hrncem překlopí, voda vylije a karimatka začne hořet. Ještěže je takové mokro a nechytne okolní tráva. Požár snadno uhasíme, ale musíme vařit znovu. Karimatky si teď snadno rozeznáme. Moje je ohlodaná od kalifornského sviště (viz příběh o tom, jak jsem <a href="http://www.zcestykolemsveta.cz/2014/08/prezila-sama-mezi-medvedy.html" target="_blank">Přežila sama mezi medvědy</a>), Petrova prohořelá z Norska…</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhp4Mu8U6ZJXfWbMyvWawA5eGkfBaiIX_rZo4Xfr0styZ1wsLvfjL5hNIAqS_IvFASQYjKMKdWC1p7rkkHVuar2jLKY7zeEZ74wSC-CXT5X3OfvcWXjFM_jyCeW_bC8cJ5Ld-oaU8e_tLu1/s1600/DSC07875.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="839" data-original-width="1263" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhp4Mu8U6ZJXfWbMyvWawA5eGkfBaiIX_rZo4Xfr0styZ1wsLvfjL5hNIAqS_IvFASQYjKMKdWC1p7rkkHVuar2jLKY7zeEZ74wSC-CXT5X3OfvcWXjFM_jyCeW_bC8cJ5Ld-oaU8e_tLu1/s400/DSC07875.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Venku chutná nejlíp. A vaření v ešusu může být poměrně dobrodružné…</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Kolem pěšiny rostou podivné plody. Mají žlutou až červenou barvu, velikost třešně a strukturou trochu připomínají ostružiny. Potkali jsme už několik žen s bandaskami, popisovaly nám velice lahodné bobule, které šly sbírat, a tak se rozhodnu, že to risknu, že by to mohlo být ono. Přijde mi zajímavé, že červené jsou tvrdé a nezralé, žluté naopak měkké, šťavnaté a moc dobré. Chutnají po meruňkách. Ládujeme se jimi celou cestu do údolí a až později zjistím, že se jedná o ostružník morušku (cloudberry), významný přirozený zdroj vitamínu C v severských zemích. Z morušky se dělají marmelády, deserty i likéry a najdete ji dokonce na finské dvoueurové minci.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgoNoV2A9qaYozAdZwiChDqSdgeewDr2W8z2PTkGvn4XajafwT-muD2HfG3P6l4ol_TD-TzPHbl_9gExCMdFjHZ_zY3vCXVTFuXVpgsJ0cYCLT_EkuCVDBRA_qF9Y0lzacQ1S9NyJkRWiir/s1600/DSC07887.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="901" data-original-width="1353" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgoNoV2A9qaYozAdZwiChDqSdgeewDr2W8z2PTkGvn4XajafwT-muD2HfG3P6l4ol_TD-TzPHbl_9gExCMdFjHZ_zY3vCXVTFuXVpgsJ0cYCLT_EkuCVDBRA_qF9Y0lzacQ1S9NyJkRWiir/s400/DSC07887.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Plody ostružníku morušky chutnají po meruňkách a úplně se rozplývají na jazyku</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Vesnici Liseth tvoří domky roztroušené po svahu, neobjevíme centrum, obchod ani informace. Jen hotel s obřím parkovištěm přímo u vodopádu. Vøringsfossen je zcela mimořádný. Z jedné strany padá vysoko ze skály malý potok, přímo naproti němu se řítí do hlubin 182 m burácející řeka. Společně vytvářejí oblak vodní tříště, který se romanticky vznáší nad údolím, a odtékají k nedalekému fjordu jako klidná říčka. Ačkoli mrholí, vydržíme se dívat dlouho. Pak zase hodíme batohy na záda a ještě dvě hodinky stoupáme do kopce, než objevíme místo na stan, které není bažinou.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiV44ryxgM0OuJyYqjU81czQdEoosPPWEMr_UeQ5REozMMf-HhPwDH7u0lJw0o7ALnFy4e8yOTTNFY1wF-9OWeD2XkoT9geZgKIcVZUyDedHnZHARwienvFznAXW9cOeLf2kUaWr50_Zc6i/s1600/DSC07914.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1297" data-original-width="862" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiV44ryxgM0OuJyYqjU81czQdEoosPPWEMr_UeQ5REozMMf-HhPwDH7u0lJw0o7ALnFy4e8yOTTNFY1wF-9OWeD2XkoT9geZgKIcVZUyDedHnZHARwienvFznAXW9cOeLf2kUaWr50_Zc6i/s320/DSC07914.JPG" width="212" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Vøringsfossen – údajně nejnavštěvovanější vodopád v Norsku. </i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Asi proto, že se až k němu dá dojet autem…</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Den osmý – zmizelý most</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Ráno nás osvěží jemný deštíček a všude kolem se válí mraky. Na chvíli nás úplně pohltí, ale pak nám začnou postupně odhalovat výhledy na kopce, jezera a fjordy. Přes potok vede viklavý mostek a nad ním na skále sedí beránek se zeleným zvonečkem a zvědavě pozoruje, jestli spadneme do vody. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjSfdrlgh_m8ipst-GgtI431c6ZmNLMP3xdwxQOUb1gcyYSjXXm9mmnqKxJd_-BlEj0NI_EBbOFhfoR9oK5iKC4595HzgSRvzglR0dMRboQVp6Z8uni1Veg3VUvMJewd14jYYvbJADjX5ZW/s1600/DSC8017r.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="789" data-original-width="1184" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjSfdrlgh_m8ipst-GgtI431c6ZmNLMP3xdwxQOUb1gcyYSjXXm9mmnqKxJd_-BlEj0NI_EBbOFhfoR9oK5iKC4595HzgSRvzglR0dMRboQVp6Z8uni1Veg3VUvMJewd14jYYvbJADjX5ZW/s400/DSC8017r.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Ovečky si nás přišly prohlédnout</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Stoupáme stále vzhůru, až se mraky roztrhnou a odhalí nám skály a hluboké údolí přímo pod námi. V dálce pod sebou vidíme přehradu a po chvíli přijdeme na rozcestí. V mapě máme značenou jen jedinou cestu k chatě Rambesdalseter, podle GPS vedou k chatě dvě cesty. První nahoru a kolem ledovcového splazu, druhá dolů a po hrázi. Ukazatel míří k přehradě, ale my se radši vydáme tou delší, zato hezčí cestou. </div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Jde se nám moc příjemně. Překonáme několik kopečků a už scházíme k rozcestí, ze kterého to má být k chatě Rembesdalseter jen 1,5 hodinky chůze. Je asi půl třetí, vyráželi jsme v devět a zatím jsme měli je jednu krátkou přestávku na tatranku. U chaty bychom si mohli uvařit zasloužený oběd. Rozcestník nám ale zhatí plány. Chata je značená pouze směrem, ze kterého jsme přišli, a na rozcestí visí zbytek jakési staré a potrhané zprávy, ze které pochopíme, že cesta dál je uzavřená. Proč? A to jste to nemohli napsat dřív?! Koukáme do mapy a jediným problémem by mohl být poškozený most přes ledovcovou řeku. Velmi nerada se vracím a zároveň ve mně hlodá zvědavost, jestli by to přeci jen nějak nešlo…</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEidc0liS-0emlfNdI_KIM8tiEiVjUnW0hog2hsp3SxZtnDIjy3nD7297nA0-ZYy4oAqbMHCxdwg9raK_SpzDArIzqiIOJ4LXewZRT2BWIN3ju782D8kzUs6ihx9A4pBx4SLLvLu4gRrHXVN/s1600/DSC08051.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="925" data-original-width="1391" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEidc0liS-0emlfNdI_KIM8tiEiVjUnW0hog2hsp3SxZtnDIjy3nD7297nA0-ZYy4oAqbMHCxdwg9raK_SpzDArIzqiIOJ4LXewZRT2BWIN3ju782D8kzUs6ihx9A4pBx4SLLvLu4gRrHXVN/s400/DSC08051.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Výhled na fjord Simadalsfjorden</i></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Přebrodíme potok a vylezeme na skalku s výhledem na ledovec. Shodneme se, že nějak by to asi jít mohlo, a tak se vydáme dolů k řece. Teče dravě, ale v hloubce pod námi se dělí na dva široké proudy. Chata Rembesdalseter stojí na zelené louce na dohled, nás od ní dělí jen ta jediná řeka. V místě, kde měl být podle mapy most, po něm nenajdeme ani hřebíček. Jako by tam žádný most nikdy nebyl. Řeka by nejspíš přebrodit šla, v nejhlubším místě je vody tak do půli stehen. Teče ale dost prudce a přímo pod brodem je šumící peřej. Kdyby nás proud vody strhnul, byla by to jízda až k prvnímu vodopádu následovaná sérií volných pádů až do jezera. Šanci někde cestou se z vody vyškrábat odhadujeme na nulu a riziko strhnutí proudem tak na 30 %. A tak nám nezbývá nic jiného, než začít se škrábat po skále nahoru a vrátit se zpátky k přehradní hrázi.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0YmOHYRh9W4H0aOp5ZFhifZV0andzSTHKvjj9mSIgEvOXQhvgPN2W9s3Nmy251wxHouB8VAb4m20Er-FrFveBTdSDsykgK7c5gWgGjrUoDYEUhXs2y-oBzDx3uDVDpYRfb2O8cZd-NcYL/s1600/DSC08092r.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="823" data-original-width="1235" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0YmOHYRh9W4H0aOp5ZFhifZV0andzSTHKvjj9mSIgEvOXQhvgPN2W9s3Nmy251wxHouB8VAb4m20Er-FrFveBTdSDsykgK7c5gWgGjrUoDYEUhXs2y-oBzDx3uDVDpYRfb2O8cZd-NcYL/s400/DSC08092r.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Z ledovcového splazu vytéká řeka a my doufáme, že by mohla jít přebrodit...</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Za dva dny v poledne nám odjíždí vlak z Finse do Bergenu a tahle čtyřhodinová zacházka, ač zábavná a dobrodružná, vytváří poměrně silný časový tlak. Když dorazíme k přehradě, cítím se kompletně grogy. Je skoro půl sedmé, oběd jsme vynechali a motáme se tu terénem už 9,5 hodiny téměř bez přestávky. Jen, co vystoupáme k prvnímu potůčku, vytáhnu karimatku a spacák, lehnu si do svitu zapadajícího slunce a nechám Petra, aby mi zachránil život. Zvládne to na jedničku. Uvaří nám kotel špenátových těstovin pro čtyři lidi a o hodinu později mě vytáhne ze spacáku a donutí ještě popojít. Kolem půl desáté si u jezera postavíme stan a téměř okamžitě usneme.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Den devátý – wow!</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Poslední dlouhý den na treku překoná všechno. Nevím, jestli za to může štěstí na počasí – zase máme celý den téměř dokonalé azuro, nebo úžasná okolní krajina. Nejspíš obojí a k tomu trochu melancholie z toho, že báječný prázdninový výlet pomalu končí. Ještě si ale užijeme výšlap kolem ledovce.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjM_BFACn3VA_fuPCR8YxvOa-Qczqf7DU1c6jCeOTGP_piAnrrJTOAI1aCb2WugtUDt7lYsUgC7JZvGEF_gIdb4lMiIUz3ThjKUoHx3aNWjNO8BW5vUs9D46_Yksxh3t946O0BQD1K-Wc_A/s1600/DSC08104.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="992" data-original-width="1494" height="212" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjM_BFACn3VA_fuPCR8YxvOa-Qczqf7DU1c6jCeOTGP_piAnrrJTOAI1aCb2WugtUDt7lYsUgC7JZvGEF_gIdb4lMiIUz3ThjKUoHx3aNWjNO8BW5vUs9D46_Yksxh3t946O0BQD1K-Wc_A/s320/DSC08104.JPG" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Ranní probuzení</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Čím výš stoupáme, tím lepší jsou výhledy, tak už to bývá. Málem si vykroutím hlavu, jak se stále otáčím z jedné strany (skály a jezera) na druhou stranu (výhled do daleka flekatý jako dalmatin díky plotnám odtávajícího sněhu). Občas se otáčím i za sebe a moc mě potěší, když v převeliké dálce ještě jednou zahlédnu charakteristický tvar Hårteigenu, na kterém jsme stáli před pěti dny. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Barva střídá barvu, v tyrkysových jezerech se zrcadlí zasněžené kopce, mezi skalami raší zelený mech a ani růžový kvítek si nenechá ujít svou příležitost jednou za rok vykvést. A batůžkáře, které za celý den potkáme, bychom dokázali spočítat na prstech. Jeden nám vypráví, jak si místní letos stěžují na počasí, prý celé léto propršelo.</div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgl6hoeEb61RGerYIo56jaW4TlQlHr4o-Pd9csGvtxSOtQOqK32PxzIT3RH37l2Pr1a3Dma-wT_xzR6gc-xZJeVc4HDbJGDyHq5Vg7aaeHXbuQyzvah8efRV_AttIFlt9FhpwyOGoVpKmwW/s1600/DSC08109.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1053" data-original-width="1587" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgl6hoeEb61RGerYIo56jaW4TlQlHr4o-Pd9csGvtxSOtQOqK32PxzIT3RH37l2Pr1a3Dma-wT_xzR6gc-xZJeVc4HDbJGDyHq5Vg7aaeHXbuQyzvah8efRV_AttIFlt9FhpwyOGoVpKmwW/s400/DSC08109.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>V azurové nebe 4,5 z 10 dnů v Norsku jsme nedoufali ani v nejtajnějších snech</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Dnes nespěcháme a kocháme se krajinou. Nevynecháme oběd ani časté přestávky, na sněhových pláních se koulujeme a kamenným mužíkům občas přidáme balvan na čepičku. Cestu nám zpestří pár houpajících se lanových mostů, které jsou příliš vysoké a pod kterými teče příliš divoká řeka, než aby se mi nesvíral žaludek při pohledu dolů dírami mezi prkny.</div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiESY_S6Yq5WxVniz-SWj0TgbXmB0lVkO_OkZh_yfQKtWDsZGndOl02QHxlmAzK9vEWXNArZYhTKqRwIlr9_cd3uZ4Zm_rZcfeoDKEFM5KJ8BON5tkt-c1U0y3vVMcEsSXe3r2pTS5bSRkm/s1600/DSC08158.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="910" data-original-width="1369" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiESY_S6Yq5WxVniz-SWj0TgbXmB0lVkO_OkZh_yfQKtWDsZGndOl02QHxlmAzK9vEWXNArZYhTKqRwIlr9_cd3uZ4Zm_rZcfeoDKEFM5KJ8BON5tkt-c1U0y3vVMcEsSXe3r2pTS5bSRkm/s400/DSC08158.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Přechod některých mostů je trochu adrenalinový zážitek</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Vodopády spadají z ledovce do jezer, kde plavou modré, bílé a šedivé kry. Když se přehoupneme přes poslední sedlo, objeví se před námi zvlněná hnědá krajina téměř beze sněhu, posetá jezery a přeseknutá vedví železniční tratí. Zahlédneme pár barevných domků a na plácku s výhledem na jezero Finsevatnet si postavíme stan.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Den desátý – návrat do civilizace</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Modré nebe a sluneční paprsky nás od časného rána lákají ven ze spacáků. Na trávě si dáme rozcvičku a snídani. Kolem desáté vyrážíme na vlak. Na 4,5 km máme 2,5 hodiny, takže spoustu času na blbnutí s foťákem a užívání krásného dne. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXvF2VHg_OcSmBqKvBYS-n2B64rivvG3IvqW-ayyseoClWFdHe93-nAzGh5yumNX6RSSL1R6j1xdmoEiJEMOcxXdVO4VqZbJfaIBiJPZ558BnSaGvFAZ9h-KYUwDrSEHE9QtmYXj-2hyphenhyphenPi/s1600/DSC08361.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1063" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXvF2VHg_OcSmBqKvBYS-n2B64rivvG3IvqW-ayyseoClWFdHe93-nAzGh5yumNX6RSSL1R6j1xdmoEiJEMOcxXdVO4VqZbJfaIBiJPZ558BnSaGvFAZ9h-KYUwDrSEHE9QtmYXj-2hyphenhyphenPi/s400/DSC08361.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Zima se blíží, i kytky oblékají kožich...</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Potkáváme spoustu výletníků, kteří vyrazili na jednodenní procházku, a když sejdeme na cyklostezku, míjí nás skupiny na horských kolech. Na nádraží jsme včas na to, abychom v místní restauraci požádali o chleba, rajče a cibuli (65 NOK, obchod jsme nenašli) a ještě před odjezdem uspořádali velkolepou hostinu s posledními rybičkami v konzervě. Skvěle se nadlábneme a odjíždíme s pocitem, že nám to zas jednou všechno krásně vyšlo.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
PS: Na každém treku velmi pečlivě dodržujeme zásady „Leave No Trace“. Ty zahrnují nejen to, že si po sobě odnášíme důsledně všechny odpadky, ale také to, že nestanujeme na kvetoucích loukách, nevylučujeme v blízkosti vodních zdrojů a toaletní papír po sobě pálíme nebo zahrabáváme. </div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg-TwKKeZUrHFgQOEKoqpdv6jMTMOGZjJvLmnplhdTDrsGjtivcyTyvnH-_2LrUajtbtp4ZHzQa8deT_vosEX-UF8GTiJwufd-2KB3aokkjF_CyfAQXSEMSRPm2vW4co0EmeWRxQvlYS9JZ/s1600/DSC08447.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1063" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg-TwKKeZUrHFgQOEKoqpdv6jMTMOGZjJvLmnplhdTDrsGjtivcyTyvnH-_2LrUajtbtp4ZHzQa8deT_vosEX-UF8GTiJwufd-2KB3aokkjF_CyfAQXSEMSRPm2vW4co0EmeWRxQvlYS9JZ/s400/DSC08447.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Odnášet si po sobě odpadky není zas až tak velký problém. </i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Tohle je veškerý odpad dvou lidí za 10 dní</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
„Leave No Trace“ v praxi znamená, že když opustíte své stanoviště, nikoho, kdo přijde po vás, by nemělo ani napadnout, že tam někdy někdo stanoval. A to ani v případě, že si postaví stan hned u místa, kam vy jste chodili (třeba i pár dní) na záchod. </div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Otázky, které by vás mohly napadnout</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Kolik lidí jsme potkávali cestou? </i></div>
<div style="text-align: justify;">
V průměru tak 8-10 denně, pokud nepočítáme Trolltungu, Vøringsfossen a příchod do Finse.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Kolik jsme ušli kilometrů? </i></div>
<div style="text-align: justify;">
Celkem 124 km, denně 10-18 km. Mapy.cz se ukázaly jako velmi užitečný pomocník, jelikož znaly značené i neznačené stezky.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Kde jsme se myli? </i></div>
<div style="text-align: justify;">
Pokud myslíte sprchu, tak doma. Otužilci mohou vyžívat jezer či řek, my jsme dali přednost smrádečku ale teplíčku, jelikož deset dní v merinu není zase tak moc :).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Co jsme jedli? </i></div>
<div style="text-align: justify;">
Výhradně jídlo dovezené z Česka (v Norsku je draho). Instantní nudle, ovesné a bramborové kaše, sušenky, čokolády, sýry, chleba, rybičky, zeleninu… Kilo zásob na člověka a den, takže batohy byly stále lehčí a lehčí.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Jaké jsme měli spojení se světem?</i></div>
<div style="text-align: justify;">
Pět dní jsme telefon vůbec nepoužívali, ala mobilní signál nejspíš místy byl. U Trolltungy signál je, na některých kopcích se dá v omezené míře chytit i datové připojení. Plný 4G signál byl jen v okolí vesnice Liseth, v Tyssedalu a ve Finse.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhd5wbKWCqXKjrT39uY9yc-XesaM7XCTVaF2Cu9f1q47Pgl5W11ms6YLEfDk0_FbBmnuFTFkY4z3lGIl31Ka8_a2xSrhkbyVZnkH3amLaaU2hs8JN5eimBZfNZQyChlX_HGnzSIzMTf3seP/s1600/DSC08400.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="797" data-original-width="1199" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhd5wbKWCqXKjrT39uY9yc-XesaM7XCTVaF2Cu9f1q47Pgl5W11ms6YLEfDk0_FbBmnuFTFkY4z3lGIl31Ka8_a2xSrhkbyVZnkH3amLaaU2hs8JN5eimBZfNZQyChlX_HGnzSIzMTf3seP/s400/DSC08400.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Přes Finse vede údajně nejmalebnější železniční trasa Evropy</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>V jakém jsme tam byli období a jak velká byla zima?</i></div>
<div style="text-align: justify;">
V Norsku jsme byli poslední srpnový týden. Noční teploty se pohybovaly mezi 0-5 °C, denní zhruba mezi 10-15 °C. Když vysvitlo sluníčko, příjemně hřálo a stačila mi mikina a kraťasy.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Kolik nás cesta stála?</i></div>
<div style="text-align: justify;">
Pod 10 tis. Kč za osobu i s jídlem a šlo by to i za polovinu, kdybychom měli větší štěstí na letenky a do Oddy dojeli stopem.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Napadají vás další otázky? Rádi zodpovíme!</div>
</div>
Katka Krejcovahttp://www.blogger.com/profile/07167903804687552987noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-4709526801818994330.post-21482731875884528162017-09-03T12:52:00.000-07:002017-09-10T13:43:32.357-07:00Norsko – desetidenní trek přes Hardangerviddu, 1. část<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;">
<b>Vezmeme vás do Norska na trek, který v sobě spojuje snad všechny aspekty dokonalé dovolené. Tedy pokud si pod dokonalou dovolenou představujete hory, ledovce, vodopády, spaní pod stanem a široko daleko ani nohu. Nekonečná svoboda a dechberoucí výhledy. Tak to máme my dva nejradši!</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjWVIWHXfQCkiwkubpA0t1WTTf-R_HAQ0C1zp68x587KyaiY1B2uEfg1ve_C1LJy3IqnkL-MiTJv1qSiBYddYLqCC7v4CGYYFt9UzE1shYwg0MZROsIhaqDikaZLFQQmCMf7KiXgZOaLI7z/s1600/DSC07420.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="919" data-original-width="1382" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjWVIWHXfQCkiwkubpA0t1WTTf-R_HAQ0C1zp68x587KyaiY1B2uEfg1ve_C1LJy3IqnkL-MiTJv1qSiBYddYLqCC7v4CGYYFt9UzE1shYwg0MZROsIhaqDikaZLFQQmCMf7KiXgZOaLI7z/s400/DSC07420.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: center;">
<i>Stanování v národním parku Hardangervidda</i></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;">
Norsko má mezi Čechy mimořádnou oblibu a na treku jich potkáváme skoro tolik, co Norů a Němců. Proč? Výhody jsou zjevné. V přírodě si můžete postavit stan, kde se vám zalíbí, kromě míst, kde je výslovně napsáno, že nesmíte. Pitná voda teče v každém potůčku a říčce, takže jí s sebou nemusíte nosit moc. A pokud vám dojde jídlo, často můžete dokoupit zásoby na horských chatách. Letenky do Bergenu nebo Osla seženete za pár korun a let trvá jen dvě hodiny. Z nevýhod můžeme zmínit snad jen zlomyslnost místních trolů a špatnou pověst zdejšího počasí, kterou Petr vystihl slovy: „Očekáváme, že nám tam bude pršet pořád.“ </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJeUq4i3EjhFFCPCbNE1IGeTtknuQe0QJBAu_npXMJSP68mnRpPDZSY7x4GC5NAx5ABAHUuYKXFKcz2xEeAUK-Z5xqqGie19-6I7kt-zqhXhNPY6SDH6m-PVFNYPumJxO3Dcv6N-7_T9zA/s1600/DSC07749.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJeUq4i3EjhFFCPCbNE1IGeTtknuQe0QJBAu_npXMJSP68mnRpPDZSY7x4GC5NAx5ABAHUuYKXFKcz2xEeAUK-Z5xqqGie19-6I7kt-zqhXhNPY6SDH6m-PVFNYPumJxO3Dcv6N-7_T9zA/s400/DSC07749.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: center;">
<i>Turistické trasy v Norsku jsou značené červeným „T“</i></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;">
Toto očekávání se nenaplnilo.</div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;">
<b>Den první – přílet</b></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;">
V Bergenu přistáváme po 22. hodině, s mírným zpožděním. Venku je stále světlo. Využíváme možnosti volného kempování a stan si postavíme na louce za nejbližší benzínkou, stěží 800 m od odletové haly. Sotva zalezeme do stanu, začne poprchávat.</div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;">
<b>Den druhý – tajemství našeho plánování</b></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;">
Vstaneme v 6 ráno a vydáme se zpátky k letišti na tramvaj do centra. Odtud jede v 8:20 přímý autobus do Oddy. Máme štěstí, zabíráme poslední volné dvojsedadlo. V Oddě musíme sehnat plynovou kartuši, koupit mapu a vymyslet trasu. Ano, čtete dobře, vydáváme se na úžasný trek, ale zatím ještě netušíme, kudy to bude. Máme jen dva pevné body – Trolltunga a Hårteigen (kopec asi dva dny chůze od Trolltungy). Předpokládali jsme, že se vydáme přes národní park Hardangervidda směrem na východ, ale to bychom potřebovali dvě mapy, přičemž každá stojí 229 NOK (asi 650 korun). Na severním okraji první mapy nás zaujme ledovec a nad ním stanice Finse, nejvýše položená stanice železniční trasy Oslo – Bergen. Zkušeným okem ověříme, že tahle trasa by mohla zabrat tak 9-10 dní a máme plán. Navíc nám stačí jen jedna mapa. Skvělá práce a nejlepší rozhodnutí měsíce!</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVKRXefGIlDrmPH121ay5BMNsjWFO9Majw9R-Sh3x6ThADqKgwg98Jn2DHI6-Di4A_lQBQIjTnEKFhcu7mtfDIco8RLE8zunmQ1tPHgY-P18OiWY6UuJtmsHquogSfBTN7TcukIfxdA8O3/s1600/DSC06930.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVKRXefGIlDrmPH121ay5BMNsjWFO9Majw9R-Sh3x6ThADqKgwg98Jn2DHI6-Di4A_lQBQIjTnEKFhcu7mtfDIco8RLE8zunmQ1tPHgY-P18OiWY6UuJtmsHquogSfBTN7TcukIfxdA8O3/s400/DSC06930.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: center;">
<i>Odda v dešti</i></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;">
Prší. To je v souladu s naším očekáváním, a tak vytahujeme z batohů nepromokavé oblečení a vydáváme se směrem na Tyssedal. Zkoušíme stopovat, ale zastaví nám až linkový autobus a nechá si zaplatit. Z Tyssedalu vyrážíme pěšky, ale po dvou kilometrech nás svezou dvě Američanky, které míří do Skjeggedalu. Prozradí nám zajímavou informaci. Trolltungu prý navštívilo loni 90 000 lidí. „Wow, to asi za chvíli spadne,“ zní moje první reakce. Hned potom začnu počítat. Oficiálně se sem smí jen půl roku v roce, z toho tři měsíce jen s průvodcem. Většina lidí přijde v létě během tří měsíců, kdy se sem smí i bez průvodce. To je 90 dní, takže v průměru zhruba 1000 lidí na den. Nejvíc jich bude o víkendu a dnes je sobota. Nejrychlejší dorazí v 9 ráno, poslední opozdilci se budou vracet v 7 večer. Pokud přijde 2000 lidí během 10 hodin, znamená to jednoduše, že má každý přesně 18 vteřin na to, aby se na skalním výčnělku Trolltungy vyfotil. To bude mazec. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg_hJQqu182tZRfr281k8Xel2GbY-n84yUfyf2MVIW6G0QBgmNuNPI75ttq_AomSxX3m_C1N3l3DB2KUFIEDESD5MaIN7I-ieohpz9lrqkgU66swlIX6i3M_-t3lbyvv-nbLa_hRJ59q_Cp/s1600/P8204082.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg_hJQqu182tZRfr281k8Xel2GbY-n84yUfyf2MVIW6G0QBgmNuNPI75ttq_AomSxX3m_C1N3l3DB2KUFIEDESD5MaIN7I-ieohpz9lrqkgU66swlIX6i3M_-t3lbyvv-nbLa_hRJ59q_Cp/s400/P8204082.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: center;">
<i>Trasa k Trolímu jazyku je poměrně frekventovaná</i></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;">
Dámy nám zastaví u začátku trasy a my se blátem a v dešti vydáváme téměř kolmo vzhůru, po cestě, před jejíž náročností nás skoro každý varoval. Když jsme připravení na to, co přijde, dá se to. Přes údolí vidíme silnici hadovitě šplhající nahoru, po které jezdí auta a chodí pěší se stejným cílem jako my. Je úplně nová a je mi z toho trochu smutno. Myslím, že na světě by měla zůstat místa, kam se nedá dojet autem…</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtqcbWZnySxdcwUrv2nD77EntZLQQ6KSDgMQP6E9kq9RV-_jugx54xExx91uvNk3fp4C3AtvdZB7iJjx6LoN8PKOEKX9h3eHfP9KDvFD_3i-ItopYUJRpAtDvc0tqddm4q4rf-59wFm22d/s1600/DSC06930r.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtqcbWZnySxdcwUrv2nD77EntZLQQ6KSDgMQP6E9kq9RV-_jugx54xExx91uvNk3fp4C3AtvdZB7iJjx6LoN8PKOEKX9h3eHfP9KDvFD_3i-ItopYUJRpAtDvc0tqddm4q4rf-59wFm22d/s400/DSC06930r.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: center;">
<i>Stoupáme nahoru a déšť nám ani nevadí. Předpokládáme, že tu prší pořád</i></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;">
Prší. Přecházíme náhorní pláň a šplháme se do sedla. Je už skoro šest večer, potkáváme hodně lidí vracejících se k autům. Procházejí kolem nás v plynulých rozestupech. „Asi jak se stihli dofotit,“ komentuje to Petr. Když se zeptám jednoho kluka, jestli je nahoře stále ještě dav, podívá se na mě dost překvapeně. „Není tam už nikdo, jen několik lidí kempuje kolem.“ </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjs0KOed6qDHMSIpUlb7VvF7YH78LdEIIY5PPl1uT485ZNaaNR2yz_v6OnNQ-AamukMeRUa3K3Z9jUGStXl71DqT3zx8xlM9YpDngzg8vlbJCRgdPF9kl8nomOsoKW2kP4WZcUHAdYwG0kX/s1600/DSC06981.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1063" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjs0KOed6qDHMSIpUlb7VvF7YH78LdEIIY5PPl1uT485ZNaaNR2yz_v6OnNQ-AamukMeRUa3K3Z9jUGStXl71DqT3zx8xlM9YpDngzg8vlbJCRgdPF9kl8nomOsoKW2kP4WZcUHAdYwG0kX/s400/DSC06981.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: center;">
<i>Když přestane pršet, objeví se na chvíli i duha</i></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;">
V 9 večer, po 5,5 hodinách chůze přicházíme na místo. Trolltunga neboli Trolí jazyk zeje prázdnotou. V šeru na vysoké ISO se tu můžeme fotit třeba celou noc. Každopádně když tu skálu trčící do vzduchoprázdna uvidím poprvé, přestanu asi na půl minuty dýchat a v hlavě se mi bije úžas, zděšení a jednoznačné přesvědčení, že tam mě nikdy nikdo nedostane. O deset minut později, poté co vyfotím Petra a jdu se opatrně podívat aspoň na začátek skály, se najednou ocitám na její úplné špičce a „vesele“ na ní pózuju. Dost mě z toho mrazí.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgohHQf6gYyOjSXdsvR2JLVHvXRx74drCfR9pubdVD-gjvxKfn7yXDZvvYHCHFRL4_pax1ux-ToL1AyEYWCWVTmMIFTr6JAZO2aG4rHvfco9KFUiFtT-tl-zaEkVxtrOcoTBw_aWdVczzOt/s1600/DSC06998.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1063" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgohHQf6gYyOjSXdsvR2JLVHvXRx74drCfR9pubdVD-gjvxKfn7yXDZvvYHCHFRL4_pax1ux-ToL1AyEYWCWVTmMIFTr6JAZO2aG4rHvfco9KFUiFtT-tl-zaEkVxtrOcoTBw_aWdVczzOt/s400/DSC06998.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: center;">
<i>Zážitek z Trolltungy je poněkud „vzdušný“</i></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;">
Na úzkém místě mezi skalkami, ze všech stran obklopeni bažinami, postavíme stan a jen, co zalezeme dovnitř zase začne pršet. Je to tu super! </div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;">
<b>Den třetí – fronta a exhibicionismus</b></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;">
Na ráno mám sérii hned tří budíků po půl hodinách od půl šesté. Pokud by vykouklo sluníčko, mohl by být východ slunce na Trolltunze nezapomenutelný. Po včerejšku jsme dost zničení, a tak když zazvoní první, požádám Petra, aby se podíval, jak je venku. „Zataženo…“ a tak spím dál. Při druhém zazvonění se zeptám stejně. „Zataženo…“ Je to jak z pohádky Lotrando a Zubejda. „A díváš se pořádně?“ „Dívám…“</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcGE1Mo2-Mymd_hCGcxthIFFqhmuLX_RO6qxgclEWdBbJLucpaPAnh3qncHaVLJLWtuByc3K8iui7xCPDSJVbqPVZdBFtBdbTT59UIHq40lFnHCE1uCbKHPOFG1aIHhy2kymMSyD7hFfaq/s1600/DSC07022r.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="997" data-original-width="1495" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcGE1Mo2-Mymd_hCGcxthIFFqhmuLX_RO6qxgclEWdBbJLucpaPAnh3qncHaVLJLWtuByc3K8iui7xCPDSJVbqPVZdBFtBdbTT59UIHq40lFnHCE1uCbKHPOFG1aIHhy2kymMSyD7hFfaq/s400/DSC07022r.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: center;">
<i>Kolem poledne se tvoří asi hodinová fronta na fotku</i></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;">
V devět nás probudí sluneční paprsky, které způsobují v našem novém bílém stanu téměř explozi světla. Na skálu se stojí dlouhatánská fronta a nám je jasné, že tentokrát jsme něco propásli. Mezi uchazeči o fotku se najdou různí dobrodruzi. Někteří si sedají na úplný okraj skály s nohama dolů, jiní vyskakují do výšky a jeden mladík napochoduje na skálu úplně nahý, jen s batohem na zádech. Že když už tam jednou je, musí to být velký okamžik. Rázem začnou cvakat desítky fotoaparátů, ozve se potlesk a chichotání. Úplný poprask způsobí až ve chvíli, kdy roztáhne všechny končetiny a jak ho Pánbůh stvořil vyskočí do vzduchu čelem k obecenstvu.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9Q_vLW7ET31UbehYqEftImZ2FZ2mPL7TDTQZXzaHaymgHu6DdJajE1ZFldr8pRfblQ1neqSd62-IfSmMrlqc8AlRKxxcKCH4wkQbDa3fIr1VzDu8rg0aruhYYc2Y-1wzPooCLkbw4jIlF/s1600/DSC07039.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9Q_vLW7ET31UbehYqEftImZ2FZ2mPL7TDTQZXzaHaymgHu6DdJajE1ZFldr8pRfblQ1neqSd62-IfSmMrlqc8AlRKxxcKCH4wkQbDa3fIr1VzDu8rg0aruhYYc2Y-1wzPooCLkbw4jIlF/s400/DSC07039.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: center;">
<i>Lidé chodí na Trolltungu s nejrůznějšími úmysly…</i></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;">
Jen pár metrů za velkou skálou, na kterou se aktuálně stojí asi půlhodinová fronta, leží menší výčnělek do prostoru, a tam není nikdo. Tady můžeme řádit s foťákem, jak dlouho chceme a dost nás to baví. Jelikož tohle je jen „Malá Tunga“, odvážím se dělat věci, které bych vedle rozhodně nedělala, a to mnohem blíž úplně stejně hluboké propasti jako na té „Velké Tunze“. Psychologie musí být zajímavá věda.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAL7F_Vdy_KPDSfLdpfTB70H9ts5M1GE2sekWs0yWSMz4EYi6RdulJ0wWtjs7ZOLNk_Dz9iQVMFQ5R6cI5QWDnv1axGmQfRtMYLV0pPu8g8Okso43i5EOW1WuRmHcNDA0xs2ktmfW3INJA/s1600/DSC07116.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAL7F_Vdy_KPDSfLdpfTB70H9ts5M1GE2sekWs0yWSMz4EYi6RdulJ0wWtjs7ZOLNk_Dz9iQVMFQ5R6cI5QWDnv1axGmQfRtMYLV0pPu8g8Okso43i5EOW1WuRmHcNDA0xs2ktmfW3INJA/s400/DSC07116.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: center;">
<i>Jen o pár metrů dál ční do prostoru menší skalka, té si ale nikdo nevšímá</i></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;">
Kolem poledne sbalíme fidlátka a vyrazíme směr národní park Hardangervidda. Cesta nás vede po skalách, kolem vodopádů, odhaluje výhledy široko daleko a občas nás taky zuje a namočí do ledové vody až po kolena. K chatě Tyssevasbu přicházíme kolem páté. Ještě než stihneme vstoupit dovnitř, odchytí nás správce chaty a ptá se, jestli tam chceme spát. Když řekneme, že ne, informuje nás, že si uvnitř můžeme jen uvařit a že „day use“ stojí 90 NOK za osobu (tj. by nás vaření vlastního jídla uvnitř vyšlo na 500 Kč). Chceme jen nakouknout dovnitř. Co uvidíme, nás hodně překvapí. V kuchyni je teplo a hraje tam rádio. Připadám si, jako kdybych vstoupila do soukromého norského obýváku. Na stole ubrus a svíčky, knihovna plná knih a deskových her, kuchyň vybavená možná líp než u nás doma. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1mMLch7ON19cOO1itUoVadtKEL7wXUXLSJ-Ty5rnQnL1yUJmOR0rRiiPSKPLdK8d1hxK9A6LAZiggb6zDFyp-ZFKphTfCSV1IkgYTKnguqpuRLrZTUkPJE0tQLupxzqx8tth2WHV7hhyphenhyphenE/s1600/DSC07223r.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1mMLch7ON19cOO1itUoVadtKEL7wXUXLSJ-Ty5rnQnL1yUJmOR0rRiiPSKPLdK8d1hxK9A6LAZiggb6zDFyp-ZFKphTfCSV1IkgYTKnguqpuRLrZTUkPJE0tQLupxzqx8tth2WHV7hhyphenhyphenE/s400/DSC07223r.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: center;">
<i>Obývák v horské chatě Tyssevasbu</i></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;">
Krátká přestávka v suchu a teple nám udělá dobře a pak pokračujeme zase do zimy a vlhka až na hranici národního parku, kde si postavíme stan hned pod sněhovými pláněmi.</div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;">
<b>Den čtvrtý – paradox počasí</b></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;">
Cesta nás vede surreálně zasněnou krajinou krčící se pod ocelově šedou oblohou. Neprší. Překonáváme mnoho hřebenů a sedel a z jednoho z nich se objeví výhled na Hårteigen, nejvyšší horu Hardangerviddy. Strmé žulové stěny trčí kolmo k nebi, vrcholek se odmítavě schovává v mraku. Vypadá monumentálně. Jako by sahal až do nekonečna. Na tuhle horu moc chci a chci tam ještě dnes. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUj7tvdDSPP75NblO4Q8PJ6ZhSNwTG88bobzALM1nWN6-60ByEcM-gw_txb_spbMcy8_jajB1o2UGL4t_8udDCKBt7QwPhC72Vj2UmN6FTqLgg2Ma7rz74kfKIo2mRqif4iWLwdWfHLTsV/s1600/DSC07380.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="969" data-original-width="1459" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUj7tvdDSPP75NblO4Q8PJ6ZhSNwTG88bobzALM1nWN6-60ByEcM-gw_txb_spbMcy8_jajB1o2UGL4t_8udDCKBt7QwPhC72Vj2UmN6FTqLgg2Ma7rz74kfKIo2mRqif4iWLwdWfHLTsV/s400/DSC07380.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: center;">
<i>Hårteigen, hora, na kterou chci a nejlépe ještě dnes</i></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;">
Kolem půl šesté stavíme stan pod Hårteigenem, nedaleko jediné výstupové cesty. Rovné travnaté místo s výhledem blízko potůčku se zdá být naprosto ideální. Dnes ani chvíli nepršelo a teď to dokonce vypadá, že se počasí ještě zlepšuje. V okamžiku, kdy jsme sbalení a připravení k pokusu o vrchol, začne pršet. Tohle nemá smysl. Zalezeme do stanu a hrajeme cestovní verzi hry Nuggets, kterou jsem přesně pro tyhle situace vyrobila před odjezdem.</div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;">
<b>Den pátý – nejkrásnější hora v národním parku</b></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;">
Ráno se probudíme pod sytě azurovou oblohou táhnoucí se od obzoru k obzoru. Včerejší déšť byl snad vzkaz shůry. „Nespěchej, počkej si…“ </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-pSbYlab1NQ2qXLITqTZWkRcEuSK_CiNrU-hA595gNB2ivCEMkx48ROvIeCjjz2PnZPsGfn-eCQH5_ePwZjvrRp5z735hJ5AZWLR77LdCUZsJ60T0e17q5u_417wz42iDmH_8akzq-oKa/s1600/DSC07445.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1063" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-pSbYlab1NQ2qXLITqTZWkRcEuSK_CiNrU-hA595gNB2ivCEMkx48ROvIeCjjz2PnZPsGfn-eCQH5_ePwZjvrRp5z735hJ5AZWLR77LdCUZsJ60T0e17q5u_417wz42iDmH_8akzq-oKa/s400/DSC07445.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: center;">
<i>Petr neváhá pro dobrou fotku sejít až k jezeru. Po snídani se vydáme na vrchol</i></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;">
Hned po snídani se kamenitou strání škrábeme vzhůru do strmého kuloáru. Zpod ledové krusty se zvedají fixní lana. Jedno je poměrně nové, ale ta ostatní budí spíš hrůzu než pocit bezpečí. Lezecký kousek po fixech měří asi 20 metrů, následuje vzdušná římsa a poměrně příjemná ferrata, cesta zajištěná ocelovým lanem. Vrcholek je rozlehlý a členitý. Na každém pahorku stojí kamenný mužík a v nejvyšším bodě vysoká mohyla. Nacházíme se jen o pár metrů výš než na Sněžce, ale připadáme si jako na vrcholu světa.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgydYjhDAIFwWA7jGHmyjfgdOOQ1z3SBa5a_kPBQ7z9xrxDG4OjrS3qvwBH19cJc81bgbMPpu0OW_qKcT7kgLS0Fw5MGQ8t25S_rbPOCwNPIjxKxw0_i5pIaS8b1edj9Rq3Asx5X-OxNPd9/s1600/DSC07490.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1063" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgydYjhDAIFwWA7jGHmyjfgdOOQ1z3SBa5a_kPBQ7z9xrxDG4OjrS3qvwBH19cJc81bgbMPpu0OW_qKcT7kgLS0Fw5MGQ8t25S_rbPOCwNPIjxKxw0_i5pIaS8b1edj9Rq3Asx5X-OxNPd9/s400/DSC07490.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: center;">
<i>Výhled z vrcholu je nejsladší odměnou za námahu a překonání strachu</i></div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;">
Po výborném obědě a dokonalé siestě na karimatce rozložené pod norským sluncem vyrážíme na další cestu. Ledovec Hardangerjøkulen, cíl celého našeho putování, se bělá na obzoru před námi.</div>
<div style="margin-bottom: 12pt; text-align: justify;">
<i><a href="http://www.zcestykolemsveta.cz/2017/09/norsko-desetidenni-trek-pres_10.html" target="_blank">Pokračování příště…</a></i></div>
</div>
Katka Krejcovahttp://www.blogger.com/profile/07167903804687552987noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-4709526801818994330.post-24232960601035881562017-07-13T13:25:00.000-07:002017-07-13T13:25:12.942-07:00Sama v Laosu: Jak jsem hackovala tubing ve Vang Vieng<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
<b>O Vang Vieng si můžete myslet, že je to nejhorší turistické doupě v Laosu, plné hluku, barů, nočních pařeb a předražených hamburgerů. Anebo že je to úžasné klidné místo v horách porostlých hustou džunglí, s čistou řekou a spoustou zajímavostí k vidění. Záleží jen na vás, jakým směrem se vydáte, či budete zrovna dívat…</b><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; font-weight: bold; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqASyQSffFw_SsFfE8ce55x_HGNrvuLDUct-37KyXsG5aa295vuZ-Y4ovHHTo2GTQJ-l3AZd719EnW_zWQo6Dje9L-koB573frVRd1HG8HMySi_0W-L4zgmlrk2N0Ht6NZKYeincpMHhLy/s1600/DSC00283.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="962" data-original-width="1600" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqASyQSffFw_SsFfE8ce55x_HGNrvuLDUct-37KyXsG5aa295vuZ-Y4ovHHTo2GTQJ-l3AZd719EnW_zWQo6Dje9L-koB573frVRd1HG8HMySi_0W-L4zgmlrk2N0Ht6NZKYeincpMHhLy/s400/DSC00283.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Rafting, tubing, kayaking... Na turisty jsou tu připravení</i></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
Cesta z Vientiane do Vang Vieng trvá asi 3,5 hod a autobus mě vyklopí právě na té rušné třídě plné barů, karaoke a hostelů. Je půl desáté večer a zaplout do jednoho z nich by bylo to nejjednodušší řešení. Já mám ale zjištěno, že za městem u řeky leží kemp, kde noc v pronajatém stanu stojí 120 Kč včetně snídaně, odvozu a tiché přírody kolem. Vzhledem k tomu, že tolik často stojí jen tuk-tuk z autobusového nádraží do města, je to vlastně „ubytování se snídaní za cenu tuk-tuku“, až na to, že tady máte dopravu do města a zpátky v ceně tolikrát, kolikrát budete chtít.<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgo_U5drxs0zkccZ6JtRnGmx5semQkwkgUFlY66bU4hK-gu-lt-eKUVUGGBlOjOS2w6ZZSl7P1bKUcZU37lYTdsi3qx3WuOnvDMJTG1kF2SWg8KqWIGmKBwz6Xv2AnN-0-FFgRGCyyIwd_B/s1600/DSC00065.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1063" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgo_U5drxs0zkccZ6JtRnGmx5semQkwkgUFlY66bU4hK-gu-lt-eKUVUGGBlOjOS2w6ZZSl7P1bKUcZU37lYTdsi3qx3WuOnvDMJTG1kF2SWg8KqWIGmKBwz6Xv2AnN-0-FFgRGCyyIwd_B/s400/DSC00065.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Kemp u řeky, kde jsem kromě obsluhy úplně sama...</i></div>
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Co dělat ve Vang Vieng</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Lákadel na turisty naleznete ve Vang Vieng bezpočet. Kajakování, jeskyňaření, horolezení, let balónem či v motorovém rogalu, jezdění na zip-line... Můžete si půjčit kolo, motorku nebo buginu, vyzkoušet canyoning, nebo se tu tak jako většina turistů bohapustě opít. To největší klišé ve Vang Vieng, které by měl zažít úplně každý, kdo tudy byť jen projíždí, je tubing. Tedy jízda po řece v nafouknuté duši.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhTjCz8lWjIPsWcKWkMOVGbFzlSnveW_ncTJbeFy9MoIaWhWz5T7YI0or61P08Ql0kZ4tsW4lT8geq0gISK1Sj6gFRJrTLEcIPWcE1Fjt-LSMTMZu728kQr2oKRlqgMGiAsKLxnMV8DsE1G/s1600/DSC00299.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1063" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhTjCz8lWjIPsWcKWkMOVGbFzlSnveW_ncTJbeFy9MoIaWhWz5T7YI0or61P08Ql0kZ4tsW4lT8geq0gISK1Sj6gFRJrTLEcIPWcE1Fjt-LSMTMZu728kQr2oKRlqgMGiAsKLxnMV8DsE1G/s400/DSC00299.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Tubing aneb jízda v kruhu</i></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Tubing tohle město proslavil a za starých dobrých časů prý bary podél řeky lákaly tubery na pivo a opium, takže si umíte představit, jak to na řece vypadalo. Teď je hlavním prodejním artiklem pivo a wifi, a i to stačí. Po řece se mimo sezónu v duších vozí každý den desítky lidí, v sezóně stovky. V kempu se mi moc líbí – takový soukromý ráj. Cvrčení cikád, skály hned za stanem, k snídani křupavá bageta s máslem a džemem, wifi i ve spacáku a ideální počasí. Kromě mě tu nikdo jiný ve stanu nespí. Záchody jsou tu jen turecké a sprcha studená, ale to si rozhodně nestěžuji, jen dokresluji obrázek, aby byl úplný. Rozhodnu se tu tedy zůstat o něco déle a do plánu si zařadím i tubing.</div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Ticho v jeskyni</b></div>
<div style="text-align: justify;">
První den se vydám prozkoumat městečko, ale neobjevím nic, co by stálo za řeč. Obchody, restaurace, turistické agentury, stánky s ovocem a Café Parisiene, kde asi čtvrt hodiny slintám nad dortíky. Chtějí za ně ale skoro dvakrát víc než v Praze, což je absurdní, takže se spokojím jen s tím slintáním.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpIlDznN-rZyYoeEvgqGOjla8ooVYoSEU4sJzl-rcA_H_4vlha69Xv0DmuIXewZl7F-pULkzFTnxKWxCQFgYsnScBMdUnE2sONlygLYTmZDpBZ1ibNjtKlGblYojqUUk_bpe4Nn-fm78IQ/s1600/DSC00246.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpIlDznN-rZyYoeEvgqGOjla8ooVYoSEU4sJzl-rcA_H_4vlha69Xv0DmuIXewZl7F-pULkzFTnxKWxCQFgYsnScBMdUnE2sONlygLYTmZDpBZ1ibNjtKlGblYojqUUk_bpe4Nn-fm78IQ/s400/DSC00246.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Dortíky v místní kavárně vypadají úchvatně, ale stojí tak moc, že si radši nechám zajít chuť</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
Vydám se směrem do přírody, až přijdu ke vstupu do resortu. Chtějí zaplatit za vstup (chodec 6 Kč), tak se ptám, za co platím. Nečekaně – za použití mostu. Dostanu lístek a o 200 m dál je skutečně most a tamní hlídač ode mě lístek zase vybere. Asi abych se nepokoušela přecházet most vícekrát. Za mostem jsou také stánky s ovocem, ale tady mají všechno ovoce zabalené v plastových fóliích na polystyrenových táccích. Asi to má působit luxusněji, ale na mě to působí: „No fůůůj!“ O kus dál leží průzračně čistá tůň a vodou se dá projít až do jeskyně, kde dovádí děti. Hned bych taky skočila do vody, ale mám s sebou foťák, peníze a doklady, které není kde schovat, a tak si musím nechat zajít chuť.<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj05q2xfyAzkht8vPWOGWrPHpsXOU74Q0ycsOwDovZOY3z3Gt0Ks9XBbIwG3Af78_K2nuzN0PaYzee8ipERsGEEqgxf8MoHaNMMrhbTdTHrwRjc4XQ1nmcLDTqqmhWJkZnx_eS9fNxzOBe0/s1600/DSC00187.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj05q2xfyAzkht8vPWOGWrPHpsXOU74Q0ycsOwDovZOY3z3Gt0Ks9XBbIwG3Af78_K2nuzN0PaYzee8ipERsGEEqgxf8MoHaNMMrhbTdTHrwRjc4XQ1nmcLDTqqmhWJkZnx_eS9fNxzOBe0/s400/DSC00187.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Jeskyně Jang. Tam jsem byla taky úplně sama...</i></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Zkoumám okolí a zaujmou mě schody vedoucí kamsi nahoru. A od pokladny na mě mává paní, jestli chci do jeskyně. No, jasně! Zaplatím 45 korun a lezu nahoru. Dech mi v tom horku dojde už v polovině, a tak si sednu a hledím do dáli. Jenže zespod na mě začne mávat ta paní, ať jdu nahoru, a tak jdu. Jeskyně Jang je parádní, a to nejlepší na ní je, že jsem tu úplně sama. Tlumené světlo žlutých žárovek a úplné ticho. U vchodu stojí strohý nápis „zavřeno v 16:30“, což je za hodinu, a tak se trochu bojím, aby klíčník pro malý divácký zájem nechtěl zavřít už dřív, ale i tak si ji důkladně prohlédnu. Je členitá, s mnoha stala -ktity, -gmity i -gnáty, varhany, zákruty i vysokými síněmi. Super! A dokonce mě tu ani nikdo nezamkne.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Dvě Češky v kempu</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Jak jsem zmiňovala, že tu stanuji sama, tak už ne. Jsme tu dvě. Češky. Jak jinak. Nebo spíš: Kdo jiný by chtěl bydlet ve Vang Vieng ve stanu?<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKJCM9eX0hKtP7fcTxqeZRQl1_UIg5suv5j31D8LbM_pnqFF-odawuN_WEl_9uZ_3nJqxxML2N8Qe4IzWJRPWgna6_jqn0MJoPMT1G6NRd_0rWNDmLd8RY33Q9HqkO73_120CLn5mhvIHu/s1600/DSC00317.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1041" data-original-width="1567" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKJCM9eX0hKtP7fcTxqeZRQl1_UIg5suv5j31D8LbM_pnqFF-odawuN_WEl_9uZ_3nJqxxML2N8Qe4IzWJRPWgna6_jqn0MJoPMT1G6NRd_0rWNDmLd8RY33Q9HqkO73_120CLn5mhvIHu/s400/DSC00317.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Tak už mám v kempu kámošku. Je to taky Češka!</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
Hned ráno vyrazíme s Terezou zkoumat jeskyni, kterou máme přímo za kempem. Já zvolím strategii „plavky“, která se ukáže jako jediná správná. Do jeskyně se jde totiž vodou, která je poměrně hluboká. Nejprve po kolena, pak do půli stehen, po břicho… a pak až po krk. Dojdu, kam až sahá světlo a dál už jen do tmy vodou pokračuje natažené lano. Připadala bych si jako Théseus od Ariadny a byla by to super stezka odvahy dojít až na konec provazu, ale na to nemám. Potřebuji čelovku. Vrátíme se tedy zpátky, Terka si vezme plavky, obě popadneme čelovky a jdeme! Za prvním záhybem, kam už světlo zvenku nedosáhne, rozsvítím a překvapí mě, jak je jeskyně krásná. Velké vápencové krápníky shora dolů i naopak. Procházíme vodou a ta náhle končí a směrem nahoru z ní trčí žebřík. Vylezeme po něm, procházíme síněmi, občas to vypadá, že už to nikam dál nemůže vést, ale vždycky se objeví nějaký malý nenápadný průlez. Jeskyně je zřejmě několikapatrová, párkrát musíme nahoru a pak zase dolů. Úzké škvíry, tma a ticho jeskyně. Sem tam nějaký krápník. Ještěže v téhle jeskyni nejsem sama, asi bych se trochu bála... Na konci se objeví proužek světla a miniaturní průlez. Ocitneme se uprostřed zelené džungle. Boží!</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi3B_-a3Hy6Eqg7MaAiR4udD232OXjQyvYQu7SUSa4axAJMpBkMXG7ze4nt1vri7Os07IdyuBPXWnMNgyTp_Y70_RWImeWA_3b5oCxiSjyXghD7WMd7rYprhm65dPvgjDskdDiOx28Xl4do/s1600/DSC00266.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi3B_-a3Hy6Eqg7MaAiR4udD232OXjQyvYQu7SUSa4axAJMpBkMXG7ze4nt1vri7Os07IdyuBPXWnMNgyTp_Y70_RWImeWA_3b5oCxiSjyXghD7WMd7rYprhm65dPvgjDskdDiOx28Xl4do/s400/DSC00266.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Temná jeskyně, do které vede lano jako Ariadnina nit</i></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Později zjistím, že Tham None Cave je jedna z největších jeskyní ve Vang Vieng a za druhé indočínské války se v ní schovávali vesničané. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Originální tubing</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Povzbuzena příjemným ranním zážitkem se rozhodnu vydat do města a koupit si u agentury výlet na tubing. Foťák, pas a většinu peněz nechám ve stanu a doufám, že je tady po návratu zase najdu. Podél hlavní silnice č. 13 stojí mnoho stánků. Vlastně mě vůbec nepřekvapí, že jeden z nich prodává dětské nafukovací kruhy. Tato skutečnost mi vnukne MYŠLENKU, ačkoli netuším, jestli by to mohlo fungovat. Některé jsou dost velké, aby se v tom jelo celkem pohodlně…<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEggZj7injiUHpaJuIu75kCkHrlVHQLgW4hTxUltRa8T7xflzkSOUNMty1WUGrUkAtRxW60OrbjM1kz4t3gSZZDpZfye5aKhmQi3-gTOU_MKod6IwxiubB208i1xicXeYD8x0Ple5lqlcSP4/s1600/DSC00313.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEggZj7injiUHpaJuIu75kCkHrlVHQLgW4hTxUltRa8T7xflzkSOUNMty1WUGrUkAtRxW60OrbjM1kz4t3gSZZDpZfye5aKhmQi3-gTOU_MKod6IwxiubB208i1xicXeYD8x0Ple5lqlcSP4/s400/DSC00313.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Kruh jako kruh, no ne?</i></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Za ten největší zaplatím 60 Kč. Je krásně zelený s obrázky ovoce. Tubing tour ve městě stojí asi 200 Kč, což zahrnuje odvoz tam a zpátky a půjčení duše. Já jsem právě za velký (a dokonce už nafouknutý) kruh zaplatila méně než třetinu. Je na něm sice napsáno „Made in China“, ale snad něco vydrží a nenechá mě ve štychu někde uprostřed řeky. Vydám se pěšky směrem od města. Jdu proti proudu řeky a přitom stopuji. Zastaví mi kluk v songthaew a zadarmo mě sveze, kam si řeknu. Trochu to přeženu se vzdáleností, což ovšem zatím netuším. Dojdu k řece, všechny věci nacpu do nepromokavého pytle, překonám počáteční obtíže při nasedání a už sedím v kruhu a pluji po řece. Dost dobrý!<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDcmjaAxW9CCf8D_l8yhbajkHW-aiht9ne1RFWOvjcbwHNir2mZlGigNbr4jogjzRGKda1E9upPpbGlIxP4OnUv1UIY8Shu4d-njoBX5hOl1pu_EDf-nxZU_sm6-luoiy4twMVmvmb2xfv/s1600/DSC00258.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1058" data-original-width="1600" height="263" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDcmjaAxW9CCf8D_l8yhbajkHW-aiht9ne1RFWOvjcbwHNir2mZlGigNbr4jogjzRGKda1E9upPpbGlIxP4OnUv1UIY8Shu4d-njoBX5hOl1pu_EDf-nxZU_sm6-luoiy4twMVmvmb2xfv/s400/DSC00258.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Řeka pro tubery, most pro motorkáře... A bez zábradlí...</i></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Nikde nikdo, obklopená horami, pluji si po řece Nam Song a užívám si ticho a krásy přírody. A už jsou tady první peřejky! Trochu drhnu zadkem o dno, bojím se jak o sebe, tak i o kruh, a tak radši vystoupím a přenesu svoji kocábku do hlubších vod. A už zase jedééém! Stromy, džungle, hory, sem tam rybář, který na mě kouká poměrně nedůvěřivě, ale vesele mě zdraví, hejna motýlů, ptáci, a tak si tak pluji. Hlavní zvuky zahrnují cvrčení cikád, občasné „hřmotné burácení vodopádů“ a čvachtavé topení se Kačenek… Když mě peřeje vyděsí příliš, prostě se zvednu a přenesu kruh. A tak si tak pluji – opakuji to pro navození atmosféry toho, jak dlouho si pluji. Pluji si skutečně velmi dlouho a nikde nic a nikdo. Zhruba v tuto chvíli mi dojde, že jsem se nechala odvézt asi příliš daleko, protože při správném tubingu mají být oba břehy hustě osázeny bary, které si mě na laně přitáhnou k sobě, aby mi nabídly drink. A já s sebou nemám ani vodu a navíc už začínám mít pěkný hlad.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqSQgvyZvr6NRrep8YFa7OFjWFa_E8ItptVc3WvBSYtZhVUjbJbqJC5h8RcczLKG8d2Xb2hRA9kiZPdQZ3aeysx56mGb7tUXxK19zCSkqaJ8ZZ9e9QZLJioSw54bE-aLv6sy7Dpg4uJis6/s1600/DSC00099.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1063" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqSQgvyZvr6NRrep8YFa7OFjWFa_E8ItptVc3WvBSYtZhVUjbJbqJC5h8RcczLKG8d2Xb2hRA9kiZPdQZ3aeysx56mGb7tUXxK19zCSkqaJ8ZZ9e9QZLJioSw54bE-aLv6sy7Dpg4uJis6/s400/DSC00099.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Most k jeskyni Jang. Chcete-li na druhou stranu, musíte zaplatit</i></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pluju a pluju a najednou před sebou uvidím vodního buvola, kterak leze do řeky. Pluji přímo k němu. Zastaví se přímo uprostřed proudu, otočí se směrem ke mně a začne na mě zírat. Hrozně mě to rozesměje, protože mi připomene medvědy grizzly číhající ve vodopádech na lososy, kteří jim skáčou rovnou do tlamy. Buvola zaženu hlasitým voláním, ať uhne, ale směju se ještě za další zatáčkou. A tak pluju a pluju. Řeka moc neteče, a tak musím pádlovat rukama. Takhle jsem si břišní svalstvo už dlouho neprocvičila. Objeví se první domky a přístřešky místních. Pak pluji kolem rozsáhlého území, kde se těží štěrk a peřeje tu naberou na síle. Chvíli mám chuť to projít po břehu, ale pak se rozhodnu nebýt srab a je z toho nejlepší úsek cesty. Parádně to sviští. Ještě chvíli pluju a pluju a pak, po třech hodinách plavby v kruhu, před sebou konečně uvidím restauraci na břehu řeky. Hurá, jsem zachráněna! </div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiu-zrNKRSx-R592EL0h9edY4Z4shckSmNHpZUJZflDbh4eB-jdu43TlCOGSKG3nxOgtprMf5CfadcdzGpR45xJlBFB4KalW5f81X6BvJ_ca1sv3ga77MJwN4PwrXyJFgitg6tdISu9g9tm/s1600/DSC00379.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiu-zrNKRSx-R592EL0h9edY4Z4shckSmNHpZUJZflDbh4eB-jdu43TlCOGSKG3nxOgtprMf5CfadcdzGpR45xJlBFB4KalW5f81X6BvJ_ca1sv3ga77MJwN4PwrXyJFgitg6tdISu9g9tm/s400/DSC00379.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Výhled z blízkého vrcholku, boží!</i></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dám si nudle a vodu a o hodinu později pokračuji dál. Mám za sebou asi 6 km a ještě 2 km mě čekají do mého kempu. Po další půlhodině parádního tubingu na dětském kruhu uvidím velkou ceduli „START TUBING“. Aha, tak tady jsem správně měla začínat! Musím říct, že to, co následuje za cedulí, je obludnost. Jeden bar vedle druhého se vzájemně se přeřvávající hlasitou hudbou, všude plno lidí v naprosto totožných šedivých duších a nějací opilí Němci se mě snaží chytit a vyklopit. A Číňané, kteří kolem plují v davech na kajacích zase nedokážou vymyslet nic lepšího, než cákat na mě pádly. Naštěstí to mám ke kempu už jen kousíček. Dál už rozhodně jezdit nepotřebuju. Kdybych si zaplatila těch 200 Kč za standardní zábavu, byla bych teď hodně zklamaná, ale drandění v zeleném kruhu za 60 zejména v horní části řeky nemělo chybu. Tím bych vás chtěla trochu pošťouchnout k tomu, aby ať už chcete dělat cokoli, jste si to udělali po svém. A pokud se rozhodnete sjíždět řeku Nam Song v Laosu, ať už v duši, kruhu, kajaku nebo třeba loďce z PET lahví, nezapomeňte se předtím namazat opalovacím krémem, nebo si užijete bolestivou noc. </div>
</div>
Katka Krejcovahttp://www.blogger.com/profile/07167903804687552987noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-4709526801818994330.post-8158059201817683112017-06-11T01:25:00.000-07:002017-06-11T02:01:34.869-07:00Perfektní Eurovíkend!<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
<div class="MsoNormal">
<b>Dnes bych vás chtěla
na chvíli přenést z tropické laoské džungle do evropského velkoměsta.
Možná to pro vás bude podobný šok, jako byl pro mě, a možná vás překvapí, že i
dobrodruh si může užít eurovíkend. Rozhodně vám nechci tvrdit, že byste měli
vyměnit trampování v Českém Švýcarsku za hotel v Paříži, ani že jsem
pověsila stopování na hřebík. Dneska vám budu vyprávět o romantice. Chápu, že
takový typ článku byste ode mě asi nečekali…<o:p></o:p></b></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilebBy5CHMmF1ls3zd8QlIA3W13sdE-6PUheasdDKeIdGcUye-0XgBXxVJDqkzG-LF9aFfar9_k120K-aC-3vV2bNLFNJtd-mQMknVdbw2qTdHlKMdeQsPPX1NFN9kloAHvcBn1qEqYw-8/s1600/DSC04410.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1234" data-original-width="1600" height="307" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilebBy5CHMmF1ls3zd8QlIA3W13sdE-6PUheasdDKeIdGcUye-0XgBXxVJDqkzG-LF9aFfar9_k120K-aC-3vV2bNLFNJtd-mQMknVdbw2qTdHlKMdeQsPPX1NFN9kloAHvcBn1qEqYw-8/s400/DSC04410.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Lze zažít romantiku v evropském městě?</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
Když se řekne „eurovíkend“, představím si tak trochu nudu. Evropské město. Spoustu selfíček. Muzea. Historické památky. Možná dokonce odškrtávání si co největšího množství památek „když už jsme tady“. Anebo naopak užívání si postele a sauny v hotelu, pěti chodů v restauraci, jenže to pak není čas nic zažít a nejpohodlnější postel mám stejně doma, no ne? A co nejhůř – hrozící hádky s partnerem, protože každý chce vidět něco jiného. A může být vůbec evropské město něčím skutečně zajímavé a výjimečné? </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZHVSCK8upleGNxbJO-Ck9uaA_b1VkitIvdKlf_QKt4a23n_2OZJgcQsXp1SUv3ScC638-io0TO4n-oCr-U7oVytw3kZG_UBo3oh37vdmZV7WU07Wg1OlBKghEt9oFTybcca-TIA06TEe7/s1600/DSC04490.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZHVSCK8upleGNxbJO-Ck9uaA_b1VkitIvdKlf_QKt4a23n_2OZJgcQsXp1SUv3ScC638-io0TO4n-oCr-U7oVytw3kZG_UBo3oh37vdmZV7WU07Wg1OlBKghEt9oFTybcca-TIA06TEe7/s400/DSC04490.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Poznáte, o kterém městě bude řeč?</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Překvapení!</b></div>
<div style="text-align: justify;">
K pětiletému výročí vztahu s Petrem jsem od něj dostala pětici víkendů na příštích pět let. Za každý rok jeden společný víkend. A ten první víkend nastal v květnu. Vím, že si mám sbalit co nejméně věcí, vzít si pas, teplou bundu a deskovou hru. Odjezd v pátek večer, návrat o tři dny později. Jinak ale nevím nic. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8cH-Zz73G-FgafNrZEFA23qk6eWxG5aOc8vOBZ-Z4WYSfPB2kaaFi1I1UI422Qa3mKHlAAqilhosRn66epDmTVSL8p7e0rUcDyT7rLBpor8LfgKLoa9EPPe3D0EEfqZk0EDD8xWBo_Fu7/s1600/DSC04449+%25283%2529.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8cH-Zz73G-FgafNrZEFA23qk6eWxG5aOc8vOBZ-Z4WYSfPB2kaaFi1I1UI422Qa3mKHlAAqilhosRn66epDmTVSL8p7e0rUcDyT7rLBpor8LfgKLoa9EPPe3D0EEfqZk0EDD8xWBo_Fu7/s400/DSC04449+%25283%2529.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Petr si pro mě přichystal překvapení. A ne jedno...</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Jsem trochu nervózní a vůbec netuším, co mám čekat. Ale hodně mě to baví. Nejlepší na tom je, že nemám žádná očekávání a už vůbec žádný seznam věcí, které bych chtěla vidět. Vyrážíme pěšky na metro. Petr má malý batoh a velký foťák, já batůžek a kabelku. Na Zličíně přesedáme na autobus č. 100, takže vše hovoří pro to, že jedeme na letiště. Terminál 1, to vypadá, že letíme někam mimo EU! Ale né, jenom trik, mám si zase sednout, jedeme na terminál 2. Petr si vezme můj pas a jde nám vyřídit odbavení a já si zatím sednu v letištní hale. Vrátí se za chvíli a vypadá rozrušeně. „Víš, jak jsem ti pětkrát připomínal, ať si vezmeš pas? Tak já ho nemám, a ani občanku…“ Nevím, jestli to zas není nějaký trik, každopádně mě nechá v hale a jede si domů pro pas. Ještěže bydlíme tak blízko.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjrETHJ9-qbesYlaMzo27WCWCAVCeC6D9u1fnHFVyu3N2EBsyjTPUsodBzjtMrW93DiQil6wyD4MTynrfNbPIdk1w2y7wWKod6B8lM4U5rPA4U8k4LKnPtqkZANUVXfVzlnl_YohYg8MWdB/s1600/DSC04544.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjrETHJ9-qbesYlaMzo27WCWCAVCeC6D9u1fnHFVyu3N2EBsyjTPUsodBzjtMrW93DiQil6wyD4MTynrfNbPIdk1w2y7wWKod6B8lM4U5rPA4U8k4LKnPtqkZANUVXfVzlnl_YohYg8MWdB/s400/DSC04544.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Vypadá to, že se poprvé v životě podívám do Skandinávie...</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Letadlo se odlepí z ranveje a kapitán nás vítá na letu do Osla. To zní skvěle, ve Skandinávii jsem ještě nikdy nebyla. Dostanu další indicii. V neděli odpoledne nastane významná změna.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Jak jsme se měli v Oslu</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Náš první společný eurovíkend začne úplně jinak, než bych od eurovíkendu čekala. Po příjemném probuzení a nejúžasnější snídani v hotelu u letiště máme v plánu vyrazit do centra města. Návrh Petra zní: „Stopem?“ Jasně! Stojíme u silnice s palcem nahoru, usmíváme se do sluníčka a čekáme, kdo nám zastaví. Nikdo! Asi úplně nezapadáme do kolonky „stopaři“. Nejsme ani špinaví, ani nás netíží obrovské krosny. Já mám dokonce sáčko. Petr zkusí vylepšit svou image starým cestovatelským kloboukem, ale ani ten nezabere. Musíme tedy pěšky na vlak, ale aspoň cestou vidíme pár zábavných značek a několik letadel nám přistává přímo nad hlavou. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQ8hI-8sGFiyeugSfsiXHTADWlgioAkZ9pdiBUqQGFFkF4opJm-aqsMW3zTm8loFXWv1WH_7G0lqJkQZ81pTfC8BXdcx2UBxxKAGmaKC-FJAUW-r31DXbGmCvPpjyyyMfvHZLyOmoVvG8K/s1600/DSC04334.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1081" data-original-width="1600" height="270" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQ8hI-8sGFiyeugSfsiXHTADWlgioAkZ9pdiBUqQGFFkF4opJm-aqsMW3zTm8loFXWv1WH_7G0lqJkQZ81pTfC8BXdcx2UBxxKAGmaKC-FJAUW-r31DXbGmCvPpjyyyMfvHZLyOmoVvG8K/s400/DSC04334.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Norští losi žijí hned u letiště</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pak už víkend začne probíhat trochu ve stereotypu „eurovíkend“. Navštívíme muzeum (Fram – o velké lodi a jejích polárních expedicích), projedeme se turistickou lodí, okoukneme královský palác, projdeme si město kolem radnice, parlamentu a národního divadla, vyfotíme se s trollem a u fontány. Ale je to boží! Poslechneme si totiž taky pouliční muzikanty, narazíme na dámy v historických krojích nastupující do moderní tramvaje, nakoukneme do místního zelinářství, výborně se najíme v mexickém fastfoodu, protože ceny v Oslu jsou v průměru třikrát vyšší než ceny v Praze, a rozhlédneme se ze střechy zdejší opery, kde si člověk musí dávat velký pozor, kam šlape, protože v chodníku jsou úmyslně přichystané nenadálé nástrahy. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjz7wAoUUrqsVzeCbaUK6cDY61vZLHnELZmS3IafYpBTKLDe-do7YRFvM_vuG6K2OnXw-mlwBwLEwwzwrW9gq_JF34pZIUZkma8KewsmcGow1vrt8ytdxLAyhIUfcqw0afwgEJbztTEfeDt/s1600/DSC04354.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjz7wAoUUrqsVzeCbaUK6cDY61vZLHnELZmS3IafYpBTKLDe-do7YRFvM_vuG6K2OnXw-mlwBwLEwwzwrW9gq_JF34pZIUZkma8KewsmcGow1vrt8ytdxLAyhIUfcqw0afwgEJbztTEfeDt/s400/DSC04354.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Návštěva muzea je takové eurovíkendové klišé. </i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>My se vydáme do muzea polární lodě Fram</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
V neděli mě Petr vezme do parku, který je posetý nahými sochami od Gustava Vigelanda. Některé ze soch jsou poněkud bizarní, jiné úžasně dynamické, některé jsou jen nahé a stojí. Do toho jedna velkolepá fontána a patnáctimetrový monolit složený ze 121 propletených těl. Tahle procházka mě hodně baví, ale blíží se nedělní odpoledne a s ním i významná změna…</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhsCD8jIkvU5ihuyJdgLzwctYeKjNnIY_7IAhZTXHbJ-PAEOOkbyp5B9ccqqqsASxPTHDC15xrvixch5ucB9LkdsQ40Jqmb7x2hoJB5HWY0yhjmzbXo3-5VVuicv6FD6Im3G5byKBniH3SI/s1600/DSC04654.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1064" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhsCD8jIkvU5ihuyJdgLzwctYeKjNnIY_7IAhZTXHbJ-PAEOOkbyp5B9ccqqqsASxPTHDC15xrvixch5ucB9LkdsQ40Jqmb7x2hoJB5HWY0yhjmzbXo3-5VVuicv6FD6Im3G5byKBniH3SI/s320/DSC04654.JPG" width="212" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Jedna ze soch v parku Vigeland</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Jako v bavlnce</b></div>
<div style="text-align: justify;">
To nejlepší na tomhle víkendu je, jak krásně o mě Petr pečuje. Všechno má dokonale promyšlené a naplánované tak, aby se mi to líbilo a aby zbyl čas i na improvizaci, lenošení a případně i „mé bláznivé nápady“. Když má pocit, že bych mohla mít hlad, vytáhne moje oblíbené koláčky, sušenky nebo sýr. Když ví, že budeme chodit po městě, vezme mi věci do batohu, abych to neměla těžké. Když se potřebuji vysmrkat, nabídne mi kapesník… Veškeré náznaky mé hypotetické sebemenší nespokojenosti hasí hned v zárodku s bezprecedentní vynalézavostí stojící na pevných základech perfektní připravenosti na všechno. „Dáš si čokoládu?“ Cítím se dokonale hýčkaná. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi2qb3lRBasidgBPbUKUAXEYwhJVJNT39LNIkl3abFt3w5AWiPmNI-FhlDE1AVAOzO8Fp2if5hUoiKqigAP98dM974-D2QRZynCFPNvqKofRtJJPDI3U7xVySOnlM30ZjmnB-KE_G0yH7rl/s1600/DSC04424.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1147" data-original-width="1600" height="229" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi2qb3lRBasidgBPbUKUAXEYwhJVJNT39LNIkl3abFt3w5AWiPmNI-FhlDE1AVAOzO8Fp2if5hUoiKqigAP98dM974-D2QRZynCFPNvqKofRtJJPDI3U7xVySOnlM30ZjmnB-KE_G0yH7rl/s320/DSC04424.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Užívám si skvělý víkend se svým tygrem :)</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Při příjemné večeři Petr prohlásí, že na romantiku musí být správná teplota, což dokonale sedí. Pokud se klepete zimou tak, že vás nezahřeje ani náruč vašeho milého nebo ještě hůř – cáká z vás pot na všechny strany, žádná velká romantika z toho nekouká. My máme po celý víkend teplotu akorát. Petr objednal nejkrásnější možné počasí, takže si téměř stále užíváme dokonalé azuro, zatímco doma prší, fičí a je tam daleko větší zima než tady.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Výlet z výletu</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Významná změna je na dosah. Petr si mě vodí. Nejprve do přístavu. „Vidíš tamtu velkou loď? Ta je ale krásná, co?“ (Pojedeme lodí??) Pak do obchodního centra. „Tady chvíli počkej u toho stromu.“ (Proč mám čekat u stromu v obchoďáku??) A nakonec na nádraží. „Jak by se ti líbilo vyrazit si na výlet?“ (Ale my jsme na výletě…?!) Nasedneme do vlaku a já se ošívám, protože se v první třídě cítím trochu nesvá. Ptám se, co mě čeká. Projedeme se po jedné z nejkrásnějších železnic světa. A jak dlouho to pojede? „Asi SEDM hodin. Ale neboj, nudit se určitě nebudeš. Máme s sebou tři deskové hry, je tu wifi, čaj a káva zdarma…“</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhG3jLYVc_74V9hpjZdcsqt2ndpGqGvHHAyKhZ85xEFzFUQx390u3Dn5QLJm8tEKnjeiXywuRKaWXWLermcwjXHKcnMDD8d3VjDSB9_Zv6wPlzIyJlVk02kf2BRYKAsxvKLJ5nNOcfvY4E2/s1600/DSC04745.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhG3jLYVc_74V9hpjZdcsqt2ndpGqGvHHAyKhZ85xEFzFUQx390u3Dn5QLJm8tEKnjeiXywuRKaWXWLermcwjXHKcnMDD8d3VjDSB9_Zv6wPlzIyJlVk02kf2BRYKAsxvKLJ5nNOcfvY4E2/s400/DSC04745.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Sedm hodin projíždíme pohádkovou krajinou. </i><br />
<i>Jen z jedoucího vlaku se špatně fotí... :)</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
Tohle už trochu přehnal. S tou péčí. K čemu mi jsou deskové hry na možná nejhezčí vlakové trase světa? Oslo-Bergen, mimochodem. Tetelím se blahem, nalepím se na okýnko a čučím ven. Je to naprosto boží. Za oknem se míhá severská krajina, městečka střídají husté lesy, hory, vodopády, fjordy a jezera. Pak se objeví první sníh a za chvíli už projíždíme bílou krajinou, kde některým domkům vykukuje ze sněhové přikrývky jen střecha. Táhlé nekonečné hřebeny hor, sníh a modrá obloha mě nechávají snít o tom, že po hřebenech chodím s krosnou a ze spokojeného zírání mě jen občas vytrhne Petr, který mi v pravidelných intervalech nosí čaj a nabízí tvarohové buchtičky.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvziWwrPYuikB-SBkWb4dSgHdzYUMw1vQoffa-u6RdU7-eFnrXInJIFLyAWK8i8O8tfzVxi88P0HyXFUJFPr6ACrDDMJ4Lzdva120vlhCwyqM0V97oJnGmKrTTdL9KLQTOKuoYVC4kFPWU/s1600/DSC04894.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvziWwrPYuikB-SBkWb4dSgHdzYUMw1vQoffa-u6RdU7-eFnrXInJIFLyAWK8i8O8tfzVxi88P0HyXFUJFPr6ACrDDMJ4Lzdva120vlhCwyqM0V97oJnGmKrTTdL9KLQTOKuoYVC4kFPWU/s400/DSC04894.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Celý víkend máme dokonalé azuro. A to i v nejdeštivějším městě Evropy, v Bergenu</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Nejsem skalní fanda do vláčků ani železnic. Ale tahle vyjížďka je nejkrásnější dárek, jaký jsem dostala za hodně dlouhou dobu. Dostala jsem sedm hodin, kdy nic nemusím. Nemusím se o nic starat, na nic myslet, nic řešit. Můžu jen sedět ve vlaku a kochat se dokonalou krajinou. Vydržela bych tam a zpátky jezdit třeba týden.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Hlavní město fjordů</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Se setměním dojedeme do Bergenu. Pěšky si projdeme centrum města a pak zamíříme na úplně opačnou stranu, do hotelu. Ráno mě Petr vyžene na snídani o něco dřív než v předchozích dnech, ale i tak zbyde chvilka času na lenošení. Ven nás láká nejen sluníčko, ale taky chuť vylézt na kopec. Na dosah jsou dva, na Fløyen jezdí zubačka, na Ulriken lanovka. My se vydáme „přes lesy, skály, fjordy a potoky“ pěšky. Je to moc hezká cesta mezi upravenými norskými domečky, většinou po asfaltu, chvíli po pěšině lesem. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1AmUemBWtXglzOoUjvPZ0awrXFnYqG7NgGeTntLN2mDXRlExvUYPboqHOEza7eThR9LjzHu9Xnm46OLy7FSPdEIsVW_cd9rjTFb0xFIWZRrabOYH1FK7qk0T_Skvo6hwgRI1ZmigrQo0a/s1600/DSC04822.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="940" data-original-width="1413" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1AmUemBWtXglzOoUjvPZ0awrXFnYqG7NgGeTntLN2mDXRlExvUYPboqHOEza7eThR9LjzHu9Xnm46OLy7FSPdEIsVW_cd9rjTFb0xFIWZRrabOYH1FK7qk0T_Skvo6hwgRI1ZmigrQo0a/s400/DSC04822.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Výhled z kopce <span style="text-align: justify;">Fløyen a zubačka</span></i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Má vůbec cenu opěvovat výhled z vrcholu? Všechny výhledy do krajiny jsou vždycky krásné a nejvíc ty vykoupené vlastním potem. Škoda, že tu nemůžeme zůstat ještě aspoň týden a podniknout některý z parádních výšlapů, které zdejší krajina nabízí. Chvíli zevlujeme a kocháme se a pak se vydáme druhou stranou do přístavu. Ještě nasávám poslední dojmy z křivolakých uliček, když procházíme mezi bílými domky s lesklou černou střechou a pobaví mě jednorožec pověšený na štítu jednoho z historických domů v centru. Víkend nám pomalu končí.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsw70FVomuguSQ-5IPWgz6PNrULntBzGPAhAFp0v6BEmdN17qzBCwtDqu3U_c-EjcVzdzgXfa12qfepMLPzsy9uJh5_hsnOVjh7dgXzuvVWUjfQ8SfEZhVkLZHF0c3EjRch69l4KjiWRDX/s1600/DSC04927.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsw70FVomuguSQ-5IPWgz6PNrULntBzGPAhAFp0v6BEmdN17qzBCwtDqu3U_c-EjcVzdzgXfa12qfepMLPzsy9uJh5_hsnOVjh7dgXzuvVWUjfQ8SfEZhVkLZHF0c3EjRch69l4KjiWRDX/s400/DSC04927.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Na zpáteční cestě ještě sedím u okna. </i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Věděli jste, že Norsko má víc ostrovů než Indonésie?</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Tramvaj z náměstí jezdí až na letiště. Do Prahy nám to letí přímo. Sedím u okýnka a navíc na té správné straně, abych si mohla město prohlédnout ještě jednou z výšky. A krom toho taky dalších pár set ostrovů, mosty, zasněžené vrcholky hor, fjordy a jezera. Současně se Severním mořem se objeví taky souvislá vrstva mraků. Trochu mě to mrzí. Když už ty mraky trvají trochu moc dlouho, řeknu Petrovi, že měl to hezké počasí objednat i na cestu. „Neboj, už jsem ty mraky vypnul,“ prohlásí Petr a já v hloubce pod sebou uvidím, že oblačnost znenadání končí jedinou linií, jako by ji skutečně někdo vypnul a objeví se krásný výhled na placaté Dánsko. Prostě dokonalý romantický víkend! ♥</div>
</div>
Katka Krejcovahttp://www.blogger.com/profile/07167903804687552987noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-4709526801818994330.post-87806098289313257712017-05-30T22:52:00.000-07:002017-05-30T22:52:48.878-07:00Sama v Laosu: 4000 ostrovů na Mekongu<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
<b>Vydávám se do téhle pro mě zatím neznámé země a nevím toho o ní moc. Vím, že nemá moře, že tu žijí buddhisté a mnoho lidí mi vyprávělo, jak moc se jim tu líbilo. Těším se, jak se mi začnou jednotlivé dojmy skládat do obrázku, který nakonec vytvoří barevnou mozaiku mých zážitků z Laosu. </b><br />
<b><br /></b>
<div class="separator" style="clear: both; font-weight: bold; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiu2QarQXksDf0R6pjgmDugpL1oo1XZEjIn50boBX7jeBfhhssybiFzmXxz3HNPYGlAcueBEMUYgCosZ15ddTee2mUrplUwDHn58cu9x0pQUC4vRSNTkFFDPBIcMFQO7aZrMZAn5dLZnnjS/s1600/DSC08686.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiu2QarQXksDf0R6pjgmDugpL1oo1XZEjIn50boBX7jeBfhhssybiFzmXxz3HNPYGlAcueBEMUYgCosZ15ddTee2mUrplUwDHn58cu9x0pQUC4vRSNTkFFDPBIcMFQO7aZrMZAn5dLZnnjS/s400/DSC08686.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Do Laosu se vydávám poprvé a navíc sama...</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; font-weight: bold; text-align: center;">
<br /></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
Cestovat sama má mnoho výhod. Dostanu se k lidem blíž a všechny svoje problémy si musím vyřešit na vlastní kůži a prožít až do konce. Místní mají pocit, že by se o mě měli postarat, a nikdy se mi nestalo, že by mě chtěl někdo okrást. Rozhodování o tom, co a kdy budu dělat, je jen na mě, a je daleko snazší nechat se vést náhodou a nic moc neřešit.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiy0iFNCeuwJci4pBRQ5VU6KbK1ZROZgiauwXnuvNWfAte_g_0AjBzL5yOayUDVFRJmSDF_hM9iChBdce5b4F7YpMmNuJnNadg1Y2t8zEDeJ5g-ATLi33OVo6iFt6-qCI7Hr5dwGXUpGXH9/s1600/DSC09043.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiy0iFNCeuwJci4pBRQ5VU6KbK1ZROZgiauwXnuvNWfAte_g_0AjBzL5yOayUDVFRJmSDF_hM9iChBdce5b4F7YpMmNuJnNadg1Y2t8zEDeJ5g-ATLi33OVo6iFt6-qCI7Hr5dwGXUpGXH9/s400/DSC09043.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Plumérie, národní kytka v Laosu. Roste všude a úžasně voní</i></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Doprava v Laosu</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Laoská doprava má mnoho zvláštností a charakteristik, které mě překvapí hned po příjezdu. Tak například zdejší terminál, na kterém mě vysadí autobus, má wi-fi zdarma, takže můžu zjistit, kde to vlastně jsem a co tu budu dělat. Dozvím se, že Pakse je druhé největší město v Laosu, ačkoli na první pohled vypadá jako menší provinční středisko a žije tu méně než 100 tis. obyvatel. Vydám se pěšky do centra, vzdáleného asi 2 km, a cestou pochopím, že v tomhle městě zůstávat nechci a radši hned vyrazím někam dál. Jenže! Co městu chybí na zajímavosti, to si kompenzuje na počtu autobusových terminálů. Má hned čtyři, vzdálené od sebe vzájemně i deset kilometrů, a ještě jedno tržiště, ze kterého odjíždí lokální spoje. Čert aby se v tom vyznal. A žádná MHD mezi terminály samozřejmě nejezdí…<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi41sfxU15K61gMadkLFPiiVPppFXlyZO-W9FX6VRxpSTBip_9O6kWlGvyk-liVQmrb-gzqKM1qqWs0tognH5HjpmhL9Tsv7iJNgjc9olx5gZKYZE7bypXtLVcFX1gNtTtasFJOzeB7Za_f/s1600/DSC09304.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi41sfxU15K61gMadkLFPiiVPppFXlyZO-W9FX6VRxpSTBip_9O6kWlGvyk-liVQmrb-gzqKM1qqWs0tognH5HjpmhL9Tsv7iJNgjc9olx5gZKYZE7bypXtLVcFX1gNtTtasFJOzeB7Za_f/s400/DSC09304.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Samlo aneb jak vypadá taxík v Pakse</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
Načež se objevuje zvláštnost další, zdejší tuk-tuky. Jmenují se totiž <i>samlo </i>a je to motorka s přidělaným sedátkem, kam by se vešlo tak 3-5 lidí, jenže tady není ZA motorkou, jako jinde v Asii, nýbrž z boku jako sajdkára se stříškou. Jedno si chytnu. Milý postarší pán mi po otázce na cenu odpoví „five“, tedy pět. 5000 kipů je asi 15 korun, to zní fér. Cesta je to dlouhá asi 8 km a jízda samlem mě dost baví. U silnice stojí muž se dvěma pytli cementu, mává na náš vůz a já se snažím zmenšit, aby se vešel. Řidič ale nezastaví a odveze mě samotnou až na nádraží. Platím mu 5000, ale ukáže se, že chce 50 000. Tedy asi 150 korun. To je víc než za taxík v Praze! Za přihlížení a komentářů dalších místňáků se začneme handrkovat a dohadovat. Nakonec mu dám 15 000 kipů (45 Kč), z čehož jsme naštvaní oba. Podle něj je to málo, podle mě příliš moc.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0UnFiiFqIO5_Eat-ey7uCe2rKfgCUbM_xuwN6zWIAmI5eq-wWcF3uFEBT4obwxDFe8V-s6SzRq9sRtcw-h-elhQFRJp7R9Rq7eH2fdjQKH00tIm73NU1iX-3s55VAam7p1doELt1HYa4c/s1600/DSC08911.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0UnFiiFqIO5_Eat-ey7uCe2rKfgCUbM_xuwN6zWIAmI5eq-wWcF3uFEBT4obwxDFe8V-s6SzRq9sRtcw-h-elhQFRJp7R9Rq7eH2fdjQKH00tIm73NU1iX-3s55VAam7p1doELt1HYa4c/s400/DSC08911.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Čerstvě vylíhnuté laoské kotě</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
Na nádraží už čekají autobusy a songthaews. Těm se přezdívá také „big tuk-tuk“. Za náklaďákem je přidělaná korba s úzkými podélnými lavicemi pro cestující, někdy dokonce ve dvoupatrové úpravě… Mám namířeno k Mekongu do oblasti <i>Si Pan Don</i> neboli 4000 ostrovů, která je vzdálená 150 km. Za jízdenku chtějí 120 korun, což je rozumná cena. Na korbu by se nás vešlo možná šedesát a některé songthaew praskají ve švech, ale nás jede jen osm, tak si každý cestující zabere jednu lavičku a na ni si lehne. Nechápu to. Na hrbolaté cestě to skáče víc, než na dětské trampolíně…<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Který ze 4000 vybrat?</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Laos sice nemá moře, ale oblast na Mekongu při hranici s Kambodžou tento nedostatek plně kompenzuje. V přístavu Nakasang mi dojde, že když se to tu jmenuje „4000 ostrovů“, asi tu budou mít hodně ostrovů… A že si musím vybrat jeden, na který pojedu. Na výběr dostanu tři: Don Khong, Don Khone a Don Det. Vyřeší to za mě skupinka starších Thajců, kteří jsou tu na dovolené. Sdílená loď vyjde mnohem levněji než soukromá, a tak se svezu s nimi na Don Det. Dál pokračují tuk-tukem k vodopádu Liphi, a jelikož jsme si dobře popovídali, vezmou mě s sebou. Když projíždíme po starém francouzském železničním mostě mezi dvěma ostrovy, výhled mi skoro vyrazí dech a do toho místa se okamžitě zamiluju. Jedeme k vodopádu, za vstupné dám 100 korun, což mi přijde trochu moc, a Thajci se tu navíc zdrží jen deset minut, z toho pět se se mnou fotí, a pak jedou zase zpátky do Bangkoku… Já si najdu ubytování hned u mostu a půjčím si kolo. <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTGBlEglfnJ6oRhR0H-fBM-YjkPK_HRmv0dMBvTNULc2sU5xZgLvHzb3oIa_MdQR8JHtvcQBwOhoiEwr2NvmWcTb6qyxB5JIRUWweJ22sHXsJoCXRIhiTFXmD1G-GlbsR417Og2Vw_EHMR/s1600/DSC08777.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTGBlEglfnJ6oRhR0H-fBM-YjkPK_HRmv0dMBvTNULc2sU5xZgLvHzb3oIa_MdQR8JHtvcQBwOhoiEwr2NvmWcTb6qyxB5JIRUWweJ22sHXsJoCXRIhiTFXmD1G-GlbsR417Og2Vw_EHMR/s400/DSC08777.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Malý buddhistický chrám v oblasti 4000 ostrovů</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i><br /></i></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
Druhý den se ukáže, že jsem si nemohla vybrat líp. Dva zdejší ostrovy Don Khone a Don Det jsou spojené mostem, objet se dají oba pohodlně za jediný den a ze zajímavostí a přírodních krás jde až hlava kolem. Projíždím po břehu řeky nejprve vesničkou, poté mezi poli. Mým hlavním dojmem z těchto ostrovů je velké množství dětí, psů, koček a kuřat. Kuřata jsou vždy pod dohledem kvočny, zato děti si tu běhají zcela volně. Některé jezdí na kole (tak od tří let), některé na motorce (tak od šesti nebo sedmi). Statistiky hovoří o tom, že průměrný věk v Laosu je 19 let a děti od 0 do 14 let tvoří 40% populace, což činí Laos zemí s nejmladším obyvatelstvem v Asii.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwOV_qN_hiiSJ8U1I7t5_gW5yf4DDGk29s0kVx0NaUa9G3fDoYSvtyZQDLcIGna_24hpKqiu4mcMNu2KZ1YC9nGNegpqf_HtZ6AEvpXrV6f3llePjJT2KLnt1_RPBg_Nueze9HtzpbyGwR/s1600/DSC08550.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwOV_qN_hiiSJ8U1I7t5_gW5yf4DDGk29s0kVx0NaUa9G3fDoYSvtyZQDLcIGna_24hpKqiu4mcMNu2KZ1YC9nGNegpqf_HtZ6AEvpXrV6f3llePjJT2KLnt1_RPBg_Nueze9HtzpbyGwR/s400/DSC08550.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Děti jedou do školy. Motorku řídí asi desetiletá holčička...</i></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Jak rychle jedu na svém kole, mi předvede asi čtyřleté dítě. Rozeběhne se za mnou, chvíli běží vedle mě, a pak mi naskočí na blatník. Pohodlně se usadí a jede se mnou! Nemám ani nosič, skutečně sedí jen na blatníku, ale dítěti to nevadí, vypadá, že už v tom má praxi. Nezmůžu se na nejmenší protest, ale když na příští odbočce zahnu, dítě seskočí a dlouho za mnou smutně kouká…<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg3TO0MKMdAMqJQyNlSqkz3jhdLIwzTPULhwpYJfVqX-VBKwcC75_nH0zaHZmfCqKLKv6fcoWkT7LJmQP91gneCgFjrKWxaOaLT-nxODUOUuqgwHmjzxaZoy3MoMxUITYBHPf3tZoj8sGv6/s1600/DSC08512.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg3TO0MKMdAMqJQyNlSqkz3jhdLIwzTPULhwpYJfVqX-VBKwcC75_nH0zaHZmfCqKLKv6fcoWkT7LJmQP91gneCgFjrKWxaOaLT-nxODUOUuqgwHmjzxaZoy3MoMxUITYBHPf3tZoj8sGv6/s400/DSC08512.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Laos je země s nejmladší populací v Asii</i></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pokračuji v objížďce ostrova a brzy vjedu do husté džungle, kde létají úžasní pestrobarevní motýli. Polorozpadlé dřevěné mostky radši objíždím, a kde to nejde, kolo vedu. Pak se objeví banánová plantáž a hned za ní sad, kde pěstují kešu. Neodolám, zahodím kolo, přelezu plot a jdu si je vyfotit zblízka. Dojedu až na úplný jih ostrova Don Khone, kde leží vesnička Hang Khone, odkud vyrážejí lodě pozorovat vzácné sladkovodní delfíny. Hodinová projížďka stojí asi 200 korun za celou loď pro 1-4 lidi. Přidám se ke dvěma Francouzům a plujeme směrem ke kambodžským hranicím, které jsou odsud, co by kamenem dohodil. A už vidíme první delfíny. Neskáčou tak vysoko jako ti mořští a rozhodně nejdou fotit, ale delfíni to jsou. Celkem jich napočítám asi deset.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj0vqZxhhE2KzcNEpfdDKjIQxGpmciQA62WNP5J_yw965zhG5biNSskSwNQDyFfN7RFjshs0_3vMeKMDF2cw2yDXpIZsqI8TEPb9QBU5hyphenhyphenLE1yhxsBLzjOB0V43YfF9EUQ9CR8i95_4Glt3/s1600/DSC08656.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="899" data-original-width="1600" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj0vqZxhhE2KzcNEpfdDKjIQxGpmciQA62WNP5J_yw965zhG5biNSskSwNQDyFfN7RFjshs0_3vMeKMDF2cw2yDXpIZsqI8TEPb9QBU5hyphenhyphenLE1yhxsBLzjOB0V43YfF9EUQ9CR8i95_4Glt3/s400/DSC08656.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Kešu na stromě v sadu na Don Khone</i></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Odpoledne objíždím na kole ostrov Don Det. Ten je mnohem turističtější než Don Khone. Na severu leží „město“, tedy restaurace, „hotely“, turistické agentury, prádelny a jedna internetová kavárna. Uvnitř má dva počítače. Jeden nefunguje a druhému je vidět až do větráčku a jeho jediným prohlížečem je historicky první verze Exploreru. Pochopím, že tady mi upload fotek neprojde. Cestou zpátky domů se zastavím v jedné restauraci nad řekou a dám si večeři. Žluté zeleninové kari s kokosovým mlékem a rýží je geniálně skvělé a dostanu toho obří mísu. Takže se přejím a ještě zatmím. Poslední tři kilometry se vracím potmě. Rozrytá pěšina, stále nějaký ten výmol nebo polorozpadlý mostek. Neosvětlený cyklista, chodec, dítě, pes nebo kuře. Občas mi posvítí aspoň protijedoucí motorka, takže dojedu celá.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYCc5nEc5bNkqLs7Y1uaFm2hYSx4vgMDH2w7njOTh74j55NeZTkImxu6WSOn-l6lX10GxG2NrQMF25hF3vJJA8BhDA47vNzy9wc9uc9S9zOdxJszTjKotphw6BJaEOKeNUX_unu39RxxwB/s1600/DSC08755.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1150" data-original-width="1600" height="286" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYCc5nEc5bNkqLs7Y1uaFm2hYSx4vgMDH2w7njOTh74j55NeZTkImxu6WSOn-l6lX10GxG2NrQMF25hF3vJJA8BhDA47vNzy9wc9uc9S9zOdxJszTjKotphw6BJaEOKeNUX_unu39RxxwB/s400/DSC08755.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Žluté kari se zeleninou a kokosovým mlékem nemá chybu</i></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Největší vodopád na světě…</b></div>
<div style="text-align: justify;">
… je tak trochu demagogie a rozhodně nečekejte, že byste ho mohli vidět celý. Mekong při hranici s Kambodžou dosahuje šíře přes 10 km a podél celé této šířky se táhnou vodopády, které znemožňují splavnost mezi Laosem a Kambodžou. Jsou ale rozdělené „čtyřmi tisíci ostrovů“, takže vodopádů tu můžete vidět mnoho, ale maximum, které uvidíte na jednom místě, je 20 metrů vysoký a přibližně 400 m široký proud vodopádů Khone Phapheng. Jak celá oblast 4000 ostrovů i se všemi vodopády vlastně vypadá, nejlíp pochopíte ze satelitní mapy, když si zadáte Khone Phapheng nebo Si Pan Don.</div>
<div style="text-align: justify;">
Na kole dojedu až k odbočce na vodopády Khone Pa Soi. Zaparkuju kolo a přes sadu dřevěných lanových mostků, které nepůsobí dvakrát důvěryhodně, se vydám vyprahlou džunglí až k vodopádu. Dva kluci ze Švédska s pomocí nataženého lana brodí silný proud řeky, protože výhled ze břehu není tak pěkný, jako z ostrůvku uprostřed. To bych ale s foťákem nedala, kluci jsou mokří až po krk. A nechávat tu foťák jen tak se mi taky moc nechce.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjeEX1QyWdpFxQqiUL4fELfdfqAw_FAKJatwvBVHPJTtTYsNJ_Xygi4NRvJ1gRVHBzBMUIA8ARLZbWm36-GStAGwaZK_oPgmRVxHRmGoC4NpC8alUjH2SniGoKjqgqF2hG3su1nhI6jLF4k/s1600/DSC08602.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="953" data-original-width="1434" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjeEX1QyWdpFxQqiUL4fELfdfqAw_FAKJatwvBVHPJTtTYsNJ_Xygi4NRvJ1gRVHBzBMUIA8ARLZbWm36-GStAGwaZK_oPgmRVxHRmGoC4NpC8alUjH2SniGoKjqgqF2hG3su1nhI6jLF4k/s400/DSC08602.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Dřevěný mostek. Pro motorky...</i></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
K vodopádu Khone Phapheng se vydám s Julií z Francie, dělíme se o náklady na loď. Nejprve dojedeme na pláž, kde inzerují projížďku k těmto vodopádům za 100 tis. kipů (300 korun). V chatce u řeky polehává několik starších mužů, jeden z nich mi cenu odkývá a už se zvedá, ale ostatní ho hlasitým bručením přeruší a on mi začne vysvětlovat, že za loď dáme 120 tis, ale pak že si musíme vzít ještě tuk-tuk, který nás zaveze až k vodopádu a pak ještě každá zaplatíme 55 tis. vstupné, takže celkem nás to vyjde na 380 tis. kipů (což je víc než 1000 korun). Se zbláznil, děda, né?<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgV51SF1fy7L6Fp8coxu1AwM4yqgFVcnc0j1hmxHOp4Auu4fQ7BWUkSFrt94SZbcHy5bj-mpwNXo35OYD4pHR6xRQsG9vnmqh-CWsBPUrzW87lRrDfKvJFoLIqI3biZYJPGn0gmp3sLis1-/s1600/DSC08907.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgV51SF1fy7L6Fp8coxu1AwM4yqgFVcnc0j1hmxHOp4Auu4fQ7BWUkSFrt94SZbcHy5bj-mpwNXo35OYD4pHR6xRQsG9vnmqh-CWsBPUrzW87lRrDfKvJFoLIqI3biZYJPGn0gmp3sLis1-/s400/DSC08907.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Mé ostrovní kolo. Má košík, zvonek a blatník, nemá světlo...</i></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Zkoušíme různě smlouvat, třeba že si vezmeme kola na loď a pak už nebudeme potřebovat ten tuk-tuk, ale s tím nesouhlasí. Pak nám dojde, že je neděle a chlapům se prostě nechce pracovat, proto nám nabídli tak vysokou cenu. A nic s nimi nehne. Julie mi vypráví, co se o Laosanech povídá a že jsou prý nejlínější národ v Asii: Víte, jaký je rozdíl mezi Vietnamcem, Thajcem a Laosanem? Když Vietnamci pěstují rýži, pečlivě sazeničky přesazují, vytrhávají plevel a všemožně se starají, aby rýže dobře rostla. Když Thajci pěstují rýži, vycházejí každý den na zápraží a sledují, jak rýže roste. Když Laosani pěstují rýži, leží doma v hamace a <i>poslouchají</i>, jak rýže roste…<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgDa1VXlxKqvKXJgyqSaUs3z44QweE-C7GwYiGlK6yo4DMN8sJzFxISYDBLEjBecrz9-TNl2FSUrMGr2Y_BPvT4YsGiswlBaJRFHPkR1AsfXKNqvsdHykaOuauLq8yPVJij9nyDdh0F1NTP/s1600/DSC08878.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgDa1VXlxKqvKXJgyqSaUs3z44QweE-C7GwYiGlK6yo4DMN8sJzFxISYDBLEjBecrz9-TNl2FSUrMGr2Y_BPvT4YsGiswlBaJRFHPkR1AsfXKNqvsdHykaOuauLq8yPVJij9nyDdh0F1NTP/s400/DSC08878.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Burácející vodopády Khone Phapheng, jakože "největší na světě"...</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
Musíme zpátky do vesnice a tam si domluvit loď v agentuře. Zaplatíme za ni sice 150 tis., ale doveze nás skoro až k vodopádu a žádný tuk-tuk rozhodně není potřeba. Kolem vodopádu jsou vybudované vyhlídkové plošiny a mezi nimi (ač je to kousek) rozváží návštěvníky elektrovozítko. Za pohled to stojí, ale tím nejlepším na dnešním výletu shledáme právě tu hodinu lodí mezi ostrovy tam a hodinu zase zpátky, protože jedině tak, že člověk v tom Mekongu pluje (anebo plave!, což si taky vyzkouším), pochopí, jak rozsáhlé, rozmanité a okouzlují tohle území 4000 ostrovů vlastně je.<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Na kole za dávnou historií</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Asi 100 kilometrů na sever leží ospalé městečko Champasak, které se honosí významným khmerským chrámem. Dopravní anabázi vezmu jen stručně. Přímo pod bungalovem u mostu mi zastaví loď a doveze mě a další cestující do přístavu v Nakasangu. Tady už čeká autobus a minivan. Mají v tom nějaký systém, protože přesně vědí, kdo má nasednout kam. Asi za dvě hodiny zastavíme u benzínky a tady se najednou systém změní. My, kdo jedeme do Champasaku, máme přesednout do minivanu, ti, kdo jedou do Pakse, se stěhují do autobusu. Proč až teď, když celou dobu jedeme za sebou? Minivan nás zaveze do přístavu a za řekou už leží Champasak. Přívoz má stát 15 korun, je nás 7 bělochů a zdejší anglicky mluvící žena chce za převoz 60 korun za osobu. Dohadujeme se s ní asi půl hodiny, ostatní by jí to klidně i zaplatili, ale já jsem radikálně proti. Učí to pak místní špatným mravům (=parazitovat na turistech). Použiju maximální argumentační nátlak, takže nakonec všichni zaplatíme „jen“ 30 a žena se ještě tváří ukřivděně. Ach jo.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjP97hbWbiKZv-0FyR4W0v1-p3zLG2hhwNManqOMOWmsAhrrHIL0SPpnczl1TkAVEJVzyhlpSTVLNg0IsJUo1XWDCDqOeHiQtCAjySFE5qu2lhv-dcByjQTZMlIk54Ot23DOHu52XZEHPn7/s1600/DSC09027.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjP97hbWbiKZv-0FyR4W0v1-p3zLG2hhwNManqOMOWmsAhrrHIL0SPpnczl1TkAVEJVzyhlpSTVLNg0IsJUo1XWDCDqOeHiQtCAjySFE5qu2lhv-dcByjQTZMlIk54Ot23DOHu52XZEHPn7/s400/DSC09027.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Přívoz přes Mekong do Champasaku. Paráda, až na to handrkování...</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
Ospalost místního městečka demonstruje třeba zdejší pošta, kde se pokusím poslat pohledy. Úředník tu sice za přepážkou sedí, ale řekne mi, že nemá známky a poslat odsud se nic nedá. Projížďky na kole po Champasaku a okolí mohu jen doporučit. V centru stojí pěkné koloniální domy, buddhistické chrámy a svatyně objevíte každých pár set metrů a nad krajinou mohutně se tyčící hora Phu Kao s posvátným přírodním lingamem na vrcholu.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqDu_pBldQFre2juxof9YWhej9_4zWQaW8xnTLrIn8ZjNBaZcev5nIr7l5OW0vnOHfEyFqNP-JtYWZ6NzoXcyyJEKm-HJsjWQAXVO-Jhm0C1OBRcBwAkkMtRPSJMfbJiOlsGdFAoBW8obp/s1600/DSC09093.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1063" data-original-width="1600" height="212" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqDu_pBldQFre2juxof9YWhej9_4zWQaW8xnTLrIn8ZjNBaZcev5nIr7l5OW0vnOHfEyFqNP-JtYWZ6NzoXcyyJEKm-HJsjWQAXVO-Jhm0C1OBRcBwAkkMtRPSJMfbJiOlsGdFAoBW8obp/s320/DSC09093.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Stromový Buddha na cestě do Wat Phou</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
Necelou hodinu cesty leží Wat Phou, chrám, který stával pod posvátnou horou už před tisíci lety. Sice nesnese srovnání s kambodžskými chrámy v Angkoru, ačkoli byl postavený ve stejné době a stejnými vládci, ale prohlídka celého komlexu i tak zabere zhruba tři hodiny. Wat Phou proslul tím, že stojí na úbočí posvátné hory, kde pramení nevysychající pramen.<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXOUKEDWpTDiSpeiFf2WgLLj03ebqlhdGtWmju2-3e5I5YAfQydqQtfhs__vr_sj3J5qRLbxUmqqXJfgkKxdbYiM12qB_7OF6Ibwgv2yDO0negoRchS2I8IMHtuJQO8tFwdA8F83OLUd1p/s1600/DSC09200.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="934" data-original-width="1406" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXOUKEDWpTDiSpeiFf2WgLLj03ebqlhdGtWmju2-3e5I5YAfQydqQtfhs__vr_sj3J5qRLbxUmqqXJfgkKxdbYiM12qB_7OF6Ibwgv2yDO0negoRchS2I8IMHtuJQO8tFwdA8F83OLUd1p/s400/DSC09200.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Výhled z Wat Phou do kraje</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
Schodiště vzhůru k prameni lemují voňavé stromy plumérií a shora mám výhled do širého kraje. Stále tu žijí buddhističtí mniši a věřící, kteří se chodí do chrámu poklonit Buddhovi, provádějí zvláštní rituál s dřevěnou tyčí, dlouhou asi dva metry. Věřící chytí tyč a změří si s ní rozpětí svých paží, které označí přidělanou gumičkou. Poté vezme tyč do sepnutých dlaní, pomodlí se a přiloží její konec do spáry mezi cihlami. Znovu se pomodlí a poté opět změří rozpětí svých paží. Teď dosáhne zhruba o 3-4 cm dál! Jak to funguje, se mě neptejte, ale stane se to všem příchozím, které vydržím pozorovat.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEibQHCyy7r8wkDLxe8zjXGfsLm7_CMCsnCJ248h5kvzlKVGqkG6af8iyr0vPpn_N1X41eVz0mMSQuB2D_pcVFWx-gMTeeu040nh9Uv6ykZTm864i2QspisukKFGotCmeoCmFqpql6ty320Q/s1600/DSC09243.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="967" data-original-width="1455" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEibQHCyy7r8wkDLxe8zjXGfsLm7_CMCsnCJ248h5kvzlKVGqkG6af8iyr0vPpn_N1X41eVz0mMSQuB2D_pcVFWx-gMTeeu040nh9Uv6ykZTm864i2QspisukKFGotCmeoCmFqpql6ty320Q/s400/DSC09243.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Pozůstatky chrámu Wat Phou, kde se stále dějí zvláštní věci...</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
Je krátce po poledni. Jsem zpátky v Champasaku, vrátila jsem kolo, sbalila si věci a teď se potřebuji dostat do Pakse. Dojdu na hlavní silnici a zkouším stopovat. V opačném směru toho jezdí celkem dost, ale v tom mém projedou za 15 minut jen tři auta a asi osm motorek. Motorky nestopuji, protože mám dva batohy, foťák a velký klobouk. Nicméně jeden motorkář, který kolem před chvílí projel, se vrátí a zeptá se, kam jedu. Pakse! Když mi nabídne svezení, odmítnout nedokážu. To bude jízda. Jeden batoh na záda, druhý přes rameno, klobouk do ruky. Šlápne na to a letí. Vítr mi šlehá do očí, takže je mám radši zavřené, helmu jsem nedostala a držet se nemám čeho. Občas najedeme na výmol a to pak hodně nadskočí… I přesto mám pocit, že se mnou jede mnohem opatrněji, než by jel sám. Chvíli se bojím, ale pak mi dojde, že v Laosu jezdí na motorce už pětileté děti, tak co. Když se trochu uklidním, začnu pozorovat krajinu a užívat si to. V centru Pakse (37 km od Chamapasku) jsme za půl hodinky. Uf.<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>(Pokračování příště…)</i></div>
</div>
Katka Krejcovahttp://www.blogger.com/profile/07167903804687552987noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-4709526801818994330.post-7490124400528799422017-05-05T00:56:00.000-07:002017-05-05T01:09:38.846-07:00Cestovatelská faux-pas aneb o čem se nemluví<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<i>© Text: Kateřina Krejčová, foto: Petr Ptáčník a Kateřina Krejčová, pokud není uvedeno jinak</i><br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Vracíme se z ostrova, kde žijí velké mořské želvy. Jeden z nejkrásnějších zážitků v mém životě a zároveň jeden z těch nejsmutnějších. Pozorovat želvy, jak ukusují mořskou trávu a každou chvílí plavou k hladině se nadechnout, bych vydržela věky. Když se držím stranou, želva si mě ani nevšimne a já se můžu nerušeně dívat. Návštěvníků na ostrově jsou mraky, jenže často netuší, jak se mají při setkání se želvami chovat. A tak nezřídka vidíte turisty ve svítivých plovacích vestách, jak stojí ve vodě v kroužku kolem želvy, vytahují tyče s foťáky, strkají hlavu pod vodu a fotí si s ní selfie. A když želva v panice prchne, rychle spěchají za ní, aby udělali ještě aspoň pár fotek…</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi75DD12UiLYDvuKHtngDpiLM2BgA_llvFvc2cZU0EoPu5ushb5rnLN0JxsCe1EutiE4Peuuswe0PZd390dZsF_bu90KB-m7f8iKuUF6A9snKdffdP5KpxoxCJfyNHseMZkc49iNhBzFjlW/s1600/01.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi75DD12UiLYDvuKHtngDpiLM2BgA_llvFvc2cZU0EoPu5ushb5rnLN0JxsCe1EutiE4Peuuswe0PZd390dZsF_bu90KB-m7f8iKuUF6A9snKdffdP5KpxoxCJfyNHseMZkc49iNhBzFjlW/s400/01.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Pokud se želva rozhodne plavat přímo k vám, </i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>zůstaňte v klidu, nehýbejte se a nechte to na želvě :)</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Když cestujeme, měníme. Lidi, přírodu, návyky, tradice, prostředí, kulturu i historii… V ideálním světě bychom měnili k lepšímu. Každou interakcí, každým setkáním bychom nechávali ze sebe to nejlepší, poznávali a ukazovali rozmanitost, respektovali a ctili tradice. Cestování by tak obohacovalo jak cestovatele, kteří by obdivovali krásy naší planety a přívětivost jejích obyvatel, tak i domorodce, kteří by díky cestovatelům objevovali, jak vypadá svět tam venku a zároveň si uvědomovali, v čem je jejich život unikátní a že by měli být hrdí na své zvyky a pěstovat si je.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjdNl-NblaWM25YY8A5Q6t4MFb_7dYSAVra-6phi35owGkMyXc6xoAYiEZ_2ZKFshkLgMV-7uidM_JhIwICHeySUZycq_ueP6sMmkW4lOPwCkeHcSbpv9pzZphhRDx-H4geTtjYmqVl8L04/s1600/02.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjdNl-NblaWM25YY8A5Q6t4MFb_7dYSAVra-6phi35owGkMyXc6xoAYiEZ_2ZKFshkLgMV-7uidM_JhIwICHeySUZycq_ueP6sMmkW4lOPwCkeHcSbpv9pzZphhRDx-H4geTtjYmqVl8L04/s400/02.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Cestování založené na sdílení. </i><i>To je třeba <a href="http://www.couchsurfing.org/" target="_blank">couchsurfing</a></i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Přesně tak to ale není. Cestováním velmi často měníme k horšímu. Mnoho dříve krásných míst spláchla turistická tsunami, která z domorodců udělala vyžírky, z turistů chodící peněženky, z tradic zdroj příjmů a z přírodních krás skládku odpadků. Nechci tady mluvit o odpovědném a udržitelném cestování. Chci vyprávět příběhy, které jsem zažila na vlastí kůži, a přemýšlet o tom, proč se staly a co s tím může udělat každý z nás.<br />
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjaEcOKt1j3o5eBNuns3QYSmiFRl9mXX_0h2YxLVIcHvmkD4uFusUgzjnwYn7bk7KnYRRqaN0KuMookZU-6d1D6j2sVQgcR-P6ZEMgW4o484fT-u2XRuFQF2tQkk6yHK_aC54wWCy-Q1mt3/s1600/03.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="257" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjaEcOKt1j3o5eBNuns3QYSmiFRl9mXX_0h2YxLVIcHvmkD4uFusUgzjnwYn7bk7KnYRRqaN0KuMookZU-6d1D6j2sVQgcR-P6ZEMgW4o484fT-u2XRuFQF2tQkk6yHK_aC54wWCy-Q1mt3/s400/03.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Čekání na východ slunce před chrámem Angkor Wat</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>O mniších</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Luang Prabang, Laos. V každém turistickém průvodci se dočtete o zdejším buddhistickém rituálu, který se koná každý den už nejméně 600 let. Každé ráno prochází městem procesí několika set mnichů. Při této duchovní tradici darují místní obyvatelé mnichům jídlo při východu slunce a za to dostávají požehnání a budují si dobrou karmu. Tento rituál má mnoho pravidel. A protože ho objevili turisti a jezdí se na „krmení mnichů“ dívat v celých houfech, zjednodušený kodex snadno naleznete na internetu i v tištěných průvodcích. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzpAa9bSt4mQis6_a1KYaHQs-mvuRA8ByleOSyEUhdYCRjBYeZvME_IhvhpcEcx6NYmlDVFurL_-2QJPwMwHrAhWwx3XUxdLCLo3JJE8gpiZk__0x1gThBJ3SSr57pRcby1lTUhP40F_oO/s1600/04.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="256" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzpAa9bSt4mQis6_a1KYaHQs-mvuRA8ByleOSyEUhdYCRjBYeZvME_IhvhpcEcx6NYmlDVFurL_-2QJPwMwHrAhWwx3XUxdLCLo3JJE8gpiZk__0x1gThBJ3SSr57pRcby1lTUhP40F_oO/s400/04.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Luang Prabang patří mezi nejmalebnější města v Jihovýchodní Asii</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pokud chcete pozorovat ranní průvod, měli byste být slušně oblečení a držet se ve větší vzdálenosti. Pokud chcete fotit, měli byste to dělat tak, aby to nikoho nerušilo, tedy nejlépe při tom nebýt vidět. Pokud chcete sami darovat jídlo mnichům, situace se začíná komplikovat a pravidel přibývá. Měli byste to udělat pouze v případě, že to pro vás má duchovní smysl a místní se vás od toho budou snažit odradit. Když se i přesto rozhodnete zapojit, musíte mít zakrytá ramena a kolena, sedět na zemi bez bot s nohama pod sebou (ukazovat v buddhistických zemích na někoho nohou znamená největší nezdvořilost) a hlavu mít níž než mnich. Nesmíte mluvit a dotýkat se mnichů. Jídlo, které jim nabídnete, by mělo být jednoduché, vegetariánské (rýže, zelenina…), ale z kvalitních surovin, a když ho budete kupovat, nesmíte smlouvat – to je nezdvořilé. Darovat mnichům znamená darovat to nejlepší.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhR3LRGpnKEKJCJzdIIR-BiPHTgSm8uigZeI4UOsxh1e3LQ-_pDCQ-QjI0mdCvhef_5VSZFVwZJ3S1ZCSbyrr9zaZt-HqkrYEp_Hmaydx9GiE15vC5rAdVtW-cE7QyhzbVQrCIzEGUAqztP/s1600/05.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="203" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhR3LRGpnKEKJCJzdIIR-BiPHTgSm8uigZeI4UOsxh1e3LQ-_pDCQ-QjI0mdCvhef_5VSZFVwZJ3S1ZCSbyrr9zaZt-HqkrYEp_Hmaydx9GiE15vC5rAdVtW-cE7QyhzbVQrCIzEGUAqztP/s400/05.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Ranní procesí mnichů. Udělala jsem jen dvacet fotek a zůstala nezpozorovaná</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
A jak to vypadá ve skutečnosti? Jen vyjdu na hlavní třídu, vidím natěšené turisty sedící na židličkách u silnice a prodejce „jídla pro mnichy“. Mnichům tu můžete koupit průmyslově vyráběné keksy, sušenky a chipsy, což turisti skutečně dělají. Když přijdou mniši, dají každému do misky jeden balený keksík. Jenže mniši hnusíky nejedí! Nebo by aspoň neměli. Turisti vypadají, že jsou v sedmém nebi, jak udělali dobrý skutek, prodejci dělají skvělý byznys, když za drahé peníze prodávají levné náhražky jídla, a mniši zachovávají den za dnem kamennou tvář. A to i ve chvíli, kdy nevhodně oblečená Číňanka pobíhá kolem s mobilem, strká mnichům foťák až do obličeje a fotí si, jak její miláček dává mnichovi keksík…</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEje549i72NrsOEl1blRpzQkuJTXaKE2CdHuMNHr9GBHIRoIPahanHHMZo4Vsz8IeACQ4aQoLY0VI6ErRp92hWvM8UFCLAi0LtAP3sTb5ZX93FiQGt06jj8Cn_UE79-74ewKUbvsROscaCFI/s1600/06.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEje549i72NrsOEl1blRpzQkuJTXaKE2CdHuMNHr9GBHIRoIPahanHHMZo4Vsz8IeACQ4aQoLY0VI6ErRp92hWvM8UFCLAi0LtAP3sTb5ZX93FiQGt06jj8Cn_UE79-74ewKUbvsROscaCFI/s400/06.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Keksíky pro mnichy už připravené v košíčcích</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>O povrchnosti a selfies</b></div>
<div style="text-align: justify;">
První letošní Darwinovu cenu vyhrál chlapík, který umřel, když si chtěl vyfotit selfie s divokými slony. A počet lidí, kteří kvůli selfie zemřeli jen v minulém roce, je více než sto. Stáváme se „selfish“, sobeckými a sebestřednými. Co mě vytáčí nejvíc, jsou selfie s Buddhou. Abych byla objektivní. V buddhistických zemích v Jihovýchodní Asii, tedy v théravádovém buddhismu je to naprosto normální a s Buddhou se tady fotí skoro každý, dokonce i buddhističtí mniši. Jenže podle tibetského buddhismu je socha Buddhy svatý předmět, a dokonce i obrázek sochy Buddhy je svatý předmět. A pokud se vyfotíte s Buddhou, umisťujete tím sami sebe na svatý předmět, což přináší špatnou karmu. V každém buddhismu nicméně bez výjimek platí, že pokud už se s Buddhou rozhodnete vyfotit, musí být vaše hlava níž, než hlava Buddhy.<br />
<br />
A fotku s Ježíšem už máte?</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9EnxF14digwiOIEhsJFjoIGC_jAbRhMp9LlLiemcmrbr3dyKfa9_H4bX7WstoP5uXLOZx2frrO4t8T50sNv27pshu4afdt9eaYyE2tx85ssj08sj4TENloR9jgI0Qe1BtPljaigsGbeyD/s1600/07.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="232" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9EnxF14digwiOIEhsJFjoIGC_jAbRhMp9LlLiemcmrbr3dyKfa9_H4bX7WstoP5uXLOZx2frrO4t8T50sNv27pshu4afdt9eaYyE2tx85ssj08sj4TENloR9jgI0Qe1BtPljaigsGbeyD/s400/07.jpg" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Selfie se žralokem může být to poslední, co v životě uděláte… </i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Převzato z <a href="http://bb901.com/travel-news-more-people-have-died-by-taking-selfies-in-2015-than-by-shark-attacks">http://bb901.com/travel-news-more-people-have-died-by-taking-selfies-in-2015-than-by-shark-attacks</a></i></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Ve městě Ayutthaya v Thajsku mají úžasného Buddhu. Jeho obličej zarostl do kmene stromu. Každý den k němu přicházejí stovky turistů. Ne, aby se na něj podívali, ale aby se u něj vyfotili. Jako na běžícím pásu. Jedna bílá žena, cvak! Skupinka Asiatů, cvak! Prsty do véčka a hollywoodské zářivé úsměvy. A další ve frontě… </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVWN7PXoRoGOI9DRq3B9hqpsPTbvnxMHfr0vIOJe1Ww4hR63nCDy0Yo0jIzprXS3Rf-qHiekYunnT3XAZOQZML4ZjrXdrF5bI4q9G219_2pfYQsWfwEE51nYlBu1nVlAkItMBtPEfS5BvR/s1600/08.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVWN7PXoRoGOI9DRq3B9hqpsPTbvnxMHfr0vIOJe1Ww4hR63nCDy0Yo0jIzprXS3Rf-qHiekYunnT3XAZOQZML4ZjrXdrF5bI4q9G219_2pfYQsWfwEE51nYlBu1nVlAkItMBtPEfS5BvR/s400/08.jpg" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Na téhle fotce je špatně úplně všechno. Ona má holá ramena, on má holá kolena, nemají hlavu níž než je hlava Buddhy a hlavně… Proč tam ty lidi jsou?! </i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Převzato z <a href="http://travelwithfashion.tumblr.com/post/144144286269/buddha-head-entwined-in-a-tree-at-wat-mahathat">http://travelwithfashion.tumblr.com/post/144144286269/buddha-head-entwined-in-a-tree-at-wat-mahathat</a></i></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Nikoho nenapadne na Buddhu se podívat, chvíli zůstat, prohlédnout si okolí, meditovat. Sednu si tedy před něj v uctivé vzdálenosti do tureckého sedu, zuju boty a dívám se mu do očí. Začne se ozývat syčení a nespokojené mručení davu. Překážím ve fotce. Ale vyřeší to jednoduše. Obejdou mě a s Buddhou se jednoduše vyfotí zboku. Mou tichou demonstraci za zamyšlení nepochopil nikdo. A mimochodem, kdo má větší právo stát v první řadě? Ten, kdo fotí, nebo ten, kdo se jen dívá? Ten, kdo si vychutnává okamžik TEĎ, nebo ten, kdo ho chce uchovat NAVĚKY?</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMQjcHMEfHqoTKa2pbgpY4VZMoPZQFONxRh8dHAOFdwPs7r8gb4QcXKhU-Ufbum0DB-TBIGOQcfZqX31EwpdpUJrKmt0gYA9AGJ7USOJQmv7Js8lM4GfmffvFUjIgVXFqTDY7IetSDkI4F/s1600/09.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="203" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMQjcHMEfHqoTKa2pbgpY4VZMoPZQFONxRh8dHAOFdwPs7r8gb4QcXKhU-Ufbum0DB-TBIGOQcfZqX31EwpdpUJrKmt0gYA9AGJ7USOJQmv7Js8lM4GfmffvFUjIgVXFqTDY7IetSDkI4F/s400/09.jpg" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Kdo má větší právo stát v první řadě? Čekání na Johnnyho Deppa. </i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Převzato z <a href="http://www.dailymail.co.uk/femail/article-3260626/Elderly-woman-pictured-premiere-online-hero-one-NOT-capturing-scene-camera-phone.html">http://www.dailymail.co.uk/femail/article-3260626/Elderly-woman-pictured-premiere-online-hero-one-NOT-capturing-scene-camera-phone.html</a></i></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Na náměstí v Hanoji se chystá ohňostroj. Davy čekají a tlačí se, aby měly co nejlepší výhled. Oblohu rozsvítí první rachejtle. Všichni vytáhnou své chytré telefony a začnou ohňostroj fotit a natáčet. Neužívají si ohňostroj napřímo, ale skrz displeje svých zařízení. K čemu vám, lidi, ty (nekvalitní) fotky ohňostroje budou? Budete je jednou ukazovat vnoučatům?</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAGt0TVzxJoA2f79iw8Jpj9RkFfikmatBe0JJya-L49PD2e9PMvBsjPTQsKqLGWo_yHCMhS-GDnH01pU1LmaS_YTpSYHbG90E3BxPQNW76kFhZKJ_uh43dORKRgjhl66Xrh2x5HR8VIc4p/s1600/10.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAGt0TVzxJoA2f79iw8Jpj9RkFfikmatBe0JJya-L49PD2e9PMvBsjPTQsKqLGWo_yHCMhS-GDnH01pU1LmaS_YTpSYHbG90E3BxPQNW76kFhZKJ_uh43dORKRgjhl66Xrh2x5HR8VIc4p/s400/10.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Hanojský ohňostroj…</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Některé národy a etnika nemají rády, když je někdo fotí. Například Bolivijci a indiáni. Věří, že když je fotíte, mohli byste jim ukrást duši. Etika cestovatelské fotografie velí nejprve se zeptat, než si člověka vyfotíte. Anebo to udělat zdálky, aby vás neviděl… </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMPUgbPvztTtpCiXpVDYNmG1N7fHxFiV0zA1CWr0q9_uAcKBnqHT7raOpqcBqw3IiHq3lk36QMGv3TANwb3nTp0NGZLqpe0DRq5-0wDF_PK2parMJxQb7HFr5ZanteNJmbyrTyfeFwSP49/s1600/11.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="293" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMPUgbPvztTtpCiXpVDYNmG1N7fHxFiV0zA1CWr0q9_uAcKBnqHT7raOpqcBqw3IiHq3lk36QMGv3TANwb3nTp0NGZLqpe0DRq5-0wDF_PK2parMJxQb7HFr5ZanteNJmbyrTyfeFwSP49/s400/11.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Když si Bolivijka z La Pazu všimla, že ji Petr fotí, </i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>vypadala, že má chuť po něm hodit sekáček na maso</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Nártoun, malé roztomilé zvířátko, žije na ostrově Bohol na Filipínách. Vejde se tak akorát do dlaně, umí skvěle skákat a jeho oční bulvy jsou prý větší než jeho mozek. Nártouny (i mnichy a želvy) je zakázáno fotit s bleskem. Nártouna by totiž blesk mohl vyděsit tak, že by z toho umřel. Když čínská turistka dostala vynadáno za blesk, který použila na nebohého mžourajícího nártounka, chvíli se ošívala a vymlouvala a pak z ní vypadla všeříkající věta: „Oni to nemají rádi?“ </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiznWYS8PDkD1LjBnvkex8EktQ05gnGntUZyx89j3Scmvy7gWXaS3PPhgN2GPJGfApR9F6c5InuSl52Lj5fvga5YSH_KHmIxmnhF17GZes-vvxfsExp80W6wz8xeFfOJpZ1ECWYCUlv1pAz/s1600/12.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiznWYS8PDkD1LjBnvkex8EktQ05gnGntUZyx89j3Scmvy7gWXaS3PPhgN2GPJGfApR9F6c5InuSl52Lj5fvga5YSH_KHmIxmnhF17GZes-vvxfsExp80W6wz8xeFfOJpZ1ECWYCUlv1pAz/s400/12.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Nártoun filipínský, nejroztomilejší zvířátko z ostrova Bohol</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Vychutnat si kouzlo jeskyně</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Máte rádi jeskyně? Já moc a myslím si, že Češi milují jeskyně, ačkoli máme jen malé a neznámé (patrioti prominou). Jít do jeskyně pro mě znamená zážitek. Tajemnou atmosféru. Ticho. Jemné světlo. Průvodce, který tlumeným hlasem upozorňuje na krápníky a zajímavé útvary. Jenže jiný kraj, jiný mrav. Například Asiati v jeskyních křičí. Pořvávají na sebe jako by byli doma v obýváku a užít si třeba fantastickou Paradise Cave ve Vietnamu během vietnamských prázdnin téměř nejde, protože vám budou praskat bubínky. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgnrTQSPdXBFYGcMGaB2iEE9TWT2IkdSjMJGEV8qKg7hURDbrbl3ynmjOx4kXcvKiNOpD0HkVlkKkK_xQyz-xI_u9yIFAlqysuzLKpyvBpdbekc9Kww8wMxijyorIcv2OADy7HqeELEnylz/s1600/13.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgnrTQSPdXBFYGcMGaB2iEE9TWT2IkdSjMJGEV8qKg7hURDbrbl3ynmjOx4kXcvKiNOpD0HkVlkKkK_xQyz-xI_u9yIFAlqysuzLKpyvBpdbekc9Kww8wMxijyorIcv2OADy7HqeELEnylz/s400/13.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Nádherná jeskyně Paradise Cave</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Jeskyně Konglor v Laosu měří 7,5 km a protéká jí podzemní řeka. Přidám se k dvěma mladým Francouzům, nastoupíme na loďku a náš kapitán obratně vede kormidlo mezi všemi mělčinami. Sedím až třetí v řadě a najednou mě do nosu udeří nepříjemný smradlavý kouř. Francouz si na lodi v jeskyni ZAPÁLIL CIGARETU. Takže místo toho, abych si užívala plavbu a obdivovala krásy přírody čichám smradlavý zápach. Slušně ho upozorním, že v jeskyni by kouřit neměl. Nic. Poprosím ho, ať přestane kouřit. Nic. Napotřetí už na něj zařvu, ať típne tu cigaretu, což nakonec udělá, ale venku z jeskyně si to se mnou ještě dlouho vyříkává. Udělal by tohle v jeskyni v Evropě? </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsmfW1aJ5BX4i7PV4SUh6sbs9juv4m3JEBNLg43f9RhmTzeAStmz4hj4c81HG-4lMi-91bZxUHemitywhSq7e7saYJRKBT7kxhyphenhyphenaf3dk5uA0_A53RdzFZ-TZt1q2yEVGSFu7D_G0Bo768E/s1600/15.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="267" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsmfW1aJ5BX4i7PV4SUh6sbs9juv4m3JEBNLg43f9RhmTzeAStmz4hj4c81HG-4lMi-91bZxUHemitywhSq7e7saYJRKBT7kxhyphenhyphenaf3dk5uA0_A53RdzFZ-TZt1q2yEVGSFu7D_G0Bo768E/s400/15.jpg" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Svítící červi v jeskyni Waitomo vypadají jako vzdálené galaxie. </i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Převzato z <a href="http://www.waitomo.com/Waitomo-Glowworm-Caves/Pages/default.aspx">http://www.waitomo.com/Waitomo-Glowworm-Caves/Pages/default.aspx</a></i></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Na Novém Zélandu leží slavná jeskyně Waitomo se svítícími červy. Procházíme temnou jeskyní, kde světélkují jen červí ocásky a občas nás na něco upozorní baterka průvodkyně. Tady nikdo nekřičí ani nekouří, takže tajuplná atmosféra je téměř na dosah, jenže… Součástí naší skupiny je i rodinka s holčičkou, která má boty, které silně růžově svítí a při každém jejím kroku začnou výrazně blikat. Asi aby ji rodiče v té jeskyni našli, kdyby se jim náhodou ztratila... </div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Dresscode a erotika na veřejnosti</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Klidně mě nazývejte puritánkou. Zakrytá ramena a kolena, žádná špagetová ramínka, velké výstřihy, ani průsvitné materiály. Žádné bokové kalhoty odhalující bříško či záda a žádné šátky zakrývající odhalené části. Tak vypadá slušné oblečení v buddhistických zemích a je striktně vyžadováno při vstupu do většiny chrámů. A platí to i pro muže. Jenže v mnoha zemích nosí takové oblečení naprosto běžně a na ulici rozhodně nepotkáte Barmánku v tílku nebo minisukni. A proto by mělo být samozřejmostí přizpůsobit se místním zvykům a chodit tak na veřejnosti taky. Vždyť to stejné chceme po muslimech v Evropě, ne? Aby se PŘIZPŮSOBILI… Dlouho jsem do Jihovýchodní Asie vůbec nevozila jiné oblečení než tříčtvrteční kalhoty, dlouhé sukně a trička s rukávem a bez výstřihu. Teď už si k moři do Thajska nebo Vietnamu někdy přibalím i tílko, ale nosím ho jen na pláž.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiMFAycIp2gOfiZf0ky2DSicfUaJ0e3qNfpeQ9YS1j2XCky9GrCBFx-wKEd8vSDbLmiF3m1NrhsNh4MtquSxZ-zbeugLu1HA1_w43wHRH24osSGgsVhXd5Rf6qQH7keTKjoOWsFdaW3LkPF/s1600/16.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiMFAycIp2gOfiZf0ky2DSicfUaJ0e3qNfpeQ9YS1j2XCky9GrCBFx-wKEd8vSDbLmiF3m1NrhsNh4MtquSxZ-zbeugLu1HA1_w43wHRH24osSGgsVhXd5Rf6qQH7keTKjoOWsFdaW3LkPF/s320/16.JPG" width="212" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Tradiční oblečení žen a mužů v Barmě neodhaluje ramena ani kolena. </i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Není to mrtvá tradice, ale každodenní zvyk</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Problém nastává pokaždé, když jedu do Jihovýchodní Asie jako průvodkyně. Někteří mí klienti si ŽÁDNÉ dlouhé kalhoty či trička s rukávem nepřivezou nebo je nechtějí nosit, po ulicích chodí jako v létě na Lipně a do chrámu si tedy s řečmi ováží kolem ramen a kolem pasu průsvitný šátek. Jenže tak to nemá být. Takovým chováním vyjadřujete nulový respekt k zemi, do které přijíždíte a k jejím obyvatelům. Snažím se to vysvětlovat, stále dokola, důkladně a vlídně. Vždycky se najde aspoň jeden, který to bere jako problém, zásah do soukromí (oblékání), doporučení nerespektuje a vrhá špatné světlo na celou skupinu. Případně argumentuje slovy: „Spousta turistů tady chodí takhle“. Aneb „oni to dělají taky, tak proč bych nemohl i já?!“ Jak často si tuhle větu říkáme a ospravedlňujeme s ní věci, které bychom neměli dělat?</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgnfLcJSwN50b_9olfYu3FEs863ZccoGrrDq_MR-C9ex4PzYSkJhv5q1DUmGV4AiIS0KIzGnFeZE1dbXc92PN9YO7DqMI05kiiENdbdhJu-30pyqBr5G0FV8xONZhxhzoyiESeaqXII8yzL/s1600/17.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgnfLcJSwN50b_9olfYu3FEs863ZccoGrrDq_MR-C9ex4PzYSkJhv5q1DUmGV4AiIS0KIzGnFeZE1dbXc92PN9YO7DqMI05kiiENdbdhJu-30pyqBr5G0FV8xONZhxhzoyiESeaqXII8yzL/s400/17.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Na vrcholu pagody Phou Si v Laosu. Tílka a šortky si nechte radši do Chorvatska…</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
V Kuala Lumpur v Malajsii, muslimské zemi (!), jsem v nacpaném metru viděla mladý pár turistů ze západu. Ona blonďatá, v tílku s výstřihem a v šortkách, se tiskla ke svému příteli a nenápadně mu dávala pusu na rty. V Lehu na buddhistickém severu Indie se dva mladí vedli po ulici tak, že on ji držel za zadek. Jenže v těchto zemích byste se s přítelem neměli na veřejnosti ani držet za ruce a dokonce se ani nijak dotýkat cizí hlavy. Za ramena či ruce se běžně vodí osoby stejného pohlaví, ale není to veřejná demonstrace homosexuality, nýbrž vyjádření přátelství. Na veřejné projevy sexuální náklonnosti k osobám opačného pohlaví byste v muslimských a buddhistických zemích neměli ani pomyslet. A tím se dostáváme k zásadní otázce.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Proč se na cestách chováme jako hovada?</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Zaprvé – z nevědomosti. Prostě nevíme, že v dané zemi či vesnici či komunitě vládnou pravidla, o kterých jsme nikdy neslyšeli. Třeba na Fidži se nesluší chodit po vesnici v klobouku, a dokonce ani v pevných botách, ale jen v žabkách, a do domu se vstupuje zásadně naboso. Do džinistického chrámu v Indii byste zase měli vstupovat pouze se sepjatými dlaněmi jako při modlitbě. Do hinduistického chrámu na Bali mají zapovězený vstup menstruující ženy a do některých částí chrámů by cizinci neměli chodit vůbec. A proto je důležité nastudovat si před cestou zvyky země, kam se chystáme, ptát se místních, zdali nepácháme nějaké faux-pas a sledovat, jak se chovají domorodci.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Zadruhé – v ohrožení života. V Americe mají sofistikovaný systém „Leave No Trace“ (Nezanechávejte stopy) pro všechny, kteří se chtějí pohybovat ve volné přírodě. Nejzásadnějším pravidlem není <i>Neodhazuj odpadky</i>, nebo <i>Nestanuj v blízkosti vodních zdrojů</i>, ale <i>Plánuj pečlivě</i>. Jakmile se člověk totiž ocitne v ohrožení života, dopady svého jednání na přírodu přestává řešit. Pokud se ztratíte v džungli a jediným způsobem, jak na sebe upoutat pozornost, bude zapálit půl lesa, uděláte to? Pokud budete prchat před bouří z vrcholu hory, sbalíte si nejdřív své odpadky?</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Zatřetí – při pocitu nepohodlí. „Zouvat si boty před vstupem do chrámu, to ještě snesu. Ale i ponožky?! Vždyť je tam špinavá podlaha! A taky prach a písek a můžu z toho chytit nějakou plíseň, ne? Když tam chodí naboso tolik lidí…“ Máte na výběr, přátelé. Sundat nebo nechodit dovnitř.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Začtvrté – z hamižnosti a chtivosti. Když se rozhodneme, že nějakou věc musíme mít, bez ohledu na následky. Sošku ze slonoviny, zub ze žraloka nebo… selfie se želvou. Pro vás je to jedna jediná (nebo pět nebo deset…) fotka se želvou, a pro jedno selfie se přece svět nezboří, zvlášť když jste na tom místě jen jednou za život. Pro želvy, mnichy, nártouny, celebrity, domorodce v krojích a mnohé další jedince to znamená neustálé každodenní obtěžování, když jim pořád někdo strká selfie tyč pod nos. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVzkff_vjqGRVKUdzj7oQoGEDALNw1kO2lv3T2l7B7n58UqWfmMsAoBn9CjBcAEwd6q18aTanvzILePhLvTaWMv81c4JZHrHVrw2iOOztCn7QxqPQGcVblQosj8w-xV2JIaCkTarhyPjif/s1600/18.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="261" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVzkff_vjqGRVKUdzj7oQoGEDALNw1kO2lv3T2l7B7n58UqWfmMsAoBn9CjBcAEwd6q18aTanvzILePhLvTaWMv81c4JZHrHVrw2iOOztCn7QxqPQGcVblQosj8w-xV2JIaCkTarhyPjif/s400/18.jpg" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Připadá vám to cool? Vážně?</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Převzato z </i><span style="text-align: left;"><i><a href="http://www.dailymail.co.uk/news/article-2833073/Pioneer-selfies-Diver-capturing-awesome-underwater-selfies-marine-life-past-decade.html">http://www.dailymail.co.uk/news/article-2833073/Pioneer-selfies-Diver-capturing-awesome-underwater-selfies-marine-life-past-decade.html</a></i></span></div>
<div style="text-align: center;">
<span style="text-align: left;"><br /></span></div>
<div style="text-align: justify;">
Zapáté – kvůli vlastnímu egu. Tohle je vlastně důvod, který v sobě zahrnuje všechny ostatní. Nepídíme se po informacích, protože jsme přeci nejchytřejší na světě a už jsme zcestovali kus světa. Nechceme vylézat se své komfortní ulity a nechceme měnit ani sebe ani své názory. Co záleží na nějakém zvyku, který takhle místní dodržují už stovky let, když mně se nelíbí a necítil bych se kvůli němu dobře? Co záleží na nějaké plastové lahvi, která mi vypadla někde v národním parku, přece se kvůli tomu nebudu vracet sto metrů? Co záleží na tom, že místní nekouří a kolem zrovna pobíhá houf dětí, když já mám chuť na cigaretu? Ve všech případech stavíme vlastní ego nad respekt. Velmi často chceme vidět všechno a rychle, a hlavně si s sebou přivézt co nejúžasnější fotky, abychom je mohli všem ukazovat. A tak nemáme čas ani se rozhlédnout, přemýšlet, ponořit se do atmosféry daného místa a splynout s okolím. Přitom často právě to <i>ponoření se</i> přináší ty nejbohatší zážitky, zkušenosti a pochopení.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Zpytování mého vlastního svědomí</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Mám na kontě už taky pár hulvátských zářezů. Třeba ty želvy. Jen co poprvé vlezu do moře, uvidím přímo před sebou velikánskou želvu. Nejdřív se jí leknu, pak poskočím úžasem. A o kus dál další dvě! Sundám šnorchl a hlasitě zakřičím na Petra: „Týjo, tady jsou tři želvy velký jako kráva!“ Petr je hned u mě a začne je fotit a za chvíli už se to kolem hemží dalšími obtěžujícími turisty. A já mám chuť si ukousnout hlavu a v tu chvíli pochopím, jak moc těžký život želvy na tomhle ostrově mají.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
A s mnichy mám taky vroubek. Stejné procesí jako v Luang Prabang se koná každý den při východu slunce i v Nyaung Shwe v Barmě, jen naprosto bez turistů. A tady na naší první cestě do Barmy běžíme za mnichy, předbíháme je, vytahujeme aparát a zcela nestydatě si je fotíme… Ještě teď se červenám, když si na to vzpomenu. Výraz tupé neznalosti a ignorance. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilOMYRd-o2wmEqiY08pcQSFK3DpyheXvVt787pC4uC6zpBHTU4rMWKaLFcgXDTKJonQI2oujuwAR0qe5z1W3BHEHlVDiXgr9vGLP84h4vw-9rDF1YKx7YyBXo7GM8dPBz7_Y3tGs6wUUSm/s1600/19.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="215" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilOMYRd-o2wmEqiY08pcQSFK3DpyheXvVt787pC4uC6zpBHTU4rMWKaLFcgXDTKJonQI2oujuwAR0qe5z1W3BHEHlVDiXgr9vGLP84h4vw-9rDF1YKx7YyBXo7GM8dPBz7_Y3tGs6wUUSm/s400/19.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Zezadu to nevadí, ale nestrkejte mnichovi objektiv do obličeje…</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Při cestách do Jihovýchodní Asie taky každý den piju balenou vodu, a jelikož tady třídění plastů moc nefrčí, způsobuji pravidelně ekologickou katastrofu. Lahve končí v moři, ve spalovně nebo na skládce. Když vypiju tři denně, je to víc než doma za celý rok. A pokud tak cestuji měsíc nebo dva, neštěstí je na světě. Jak tohle řešíte vy?</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9u-yKSvF17-VjiynsQes1s2GqOfOE0qEFQ-luMHULOiys1ebdhivjTKw-jWn4nfRyhCt1tIO2cJz9WFGs5fQDVfoSJ2swqGIpb4iwcgnT6kx1lzVW6nch4VPWSUfkVg0XOdBEBoyT4EM4/s1600/20.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9u-yKSvF17-VjiynsQes1s2GqOfOE0qEFQ-luMHULOiys1ebdhivjTKw-jWn4nfRyhCt1tIO2cJz9WFGs5fQDVfoSJ2swqGIpb4iwcgnT6kx1lzVW6nch4VPWSUfkVg0XOdBEBoyT4EM4/s400/20.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Výstup z metra v Manile. Jak řešíte plasty na cestách vy?</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
A když jsme u toho ega, tak kvůli němu v jednom případě důsledně ignoruji cedulky s nápisem „Zujte si boty!“. Ovšem ne před chrámy, leč před místními toaletami… Mám to ve škatulce „Co by Evropan nikdy neudělal“, protože zouvat se v Asii před vstupem na často TURECKÝ záchod mi přijde vrcholně nechutné. A mé ego si myslí, že kdybychom je naučili, že na veřejných záchodcích se nezouvá, malinko bychom pozvedli jejich kulturu. Ale asi bych i tohle měla přehodnotit a začít se chovat tak, jak se chovají místní.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgO8OtEVvMfCSh1B5bew9V6i64YXpQZ7Yxdkl9gYWI2hj6pAmmnijOajq_YLnPVmY3E0jjRxpTSHMDIy2qpGQUukVk0_nyP4I7fRa6sokw5Kcqt5d0GmoYxyZZ99eBsltfz4jAQqrEbU3Am/s1600/21.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgO8OtEVvMfCSh1B5bew9V6i64YXpQZ7Yxdkl9gYWI2hj6pAmmnijOajq_YLnPVmY3E0jjRxpTSHMDIy2qpGQUukVk0_nyP4I7fRa6sokw5Kcqt5d0GmoYxyZZ99eBsltfz4jAQqrEbU3Am/s400/21.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Moje oblíbená fotka s ještěrkou. V konečném důsledku stejně hloupá jako selfie s želvou. </i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Na svou obranu chci říct, že tato ještěrka potkala v životě jen jediného turistu...</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
A proto o tom všem píšu – lidi, prosím, cestujme ohleduplně a s respektem. Svět pak bude daleko krásnější místo. A pokud mě někdy uvidíte, jak se zase chovám jako hovado, kopněte do mě.</div>
</div>
Katka Krejcovahttp://www.blogger.com/profile/07167903804687552987noreply@blogger.com7tag:blogger.com,1999:blog-4709526801818994330.post-85145825413298159402017-03-30T05:30:00.000-07:002018-05-24T12:35:57.688-07:00 „Ochoč si své strachy“ aneb tisíce pěších kilometrů Viktorky Hlaváčkové<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:WordDocument>
<w:View>Normal</w:View>
<w:Zoom>0</w:Zoom>
<w:TrackMoves/>
<w:TrackFormatting/>
<w:PunctuationKerning/>
<w:ValidateAgainstSchemas/>
<w:SaveIfXMLInvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid>
<w:IgnoreMixedContent>false</w:IgnoreMixedContent>
<w:AlwaysShowPlaceholderText>false</w:AlwaysShowPlaceholderText>
<w:DoNotPromoteQF/>
<w:LidThemeOther>EN-US</w:LidThemeOther>
<w:LidThemeAsian>X-NONE</w:LidThemeAsian>
<w:LidThemeComplexScript>X-NONE</w:LidThemeComplexScript>
<w:Compatibility>
<w:BreakWrappedTables/>
<w:SnapToGridInCell/>
<w:WrapTextWithPunct/>
<w:UseAsianBreakRules/>
<w:DontGrowAutofit/>
<w:SplitPgBreakAndParaMark/>
<w:DontVertAlignCellWithSp/>
<w:DontBreakConstrainedForcedTables/>
<w:DontVertAlignInTxbx/>
<w:Word11KerningPairs/>
<w:CachedColBalance/>
</w:Compatibility>
<w:BrowserLevel>MicrosoftInternetExplorer4</w:BrowserLevel>
<m:mathPr>
<m:mathFont m:val="Cambria Math"/>
<m:brkBin m:val="before"/>
<m:brkBinSub m:val="--"/>
<m:smallFrac m:val="off"/>
<m:dispDef/>
<m:lMargin m:val="0"/>
<m:rMargin m:val="0"/>
<m:defJc m:val="centerGroup"/>
<m:wrapIndent m:val="1440"/>
<m:intLim m:val="subSup"/>
<m:naryLim m:val="undOvr"/>
</m:mathPr></w:WordDocument>
</xml><![endif]-->
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i>Viktorku Hlaváčkovou vyzpovídala Katka Krejčová, foto archiv Viktorky Hlaváčkové</i><br />
<b><br /></b><b>Chození po horách je nejlepší věc,
jakou pro sebe kdy udělala. Sama se nebojí ani v rumunských kopcích, protože, jak říká, ohrozit ji může jen vlastní blbost. Když na ni přijde špatná nálada, zažene ji
čokoládou. A když nemá čokoládu, zpívá si... Znáte taková ta setkání spřízněných duší? S Viktorkou jsme si skvěle popovídaly, tak snad tenhle rozhovor bude bavit i vás... :)</b><br />
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh74hOVWrgy6VWs-x6Gu1E48dyJEK_rna_Xv5M3gF0YYF3YvdMX11pA8zaNBmEavA-_aT-dhzPf22vyrgPFc7aftI8UZCdHljAeK6qYytvW63KIJfCO3pJPE85sTeeVIO1mT9nzI6BaOvwJ/s1600/a.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="270" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh74hOVWrgy6VWs-x6Gu1E48dyJEK_rna_Xv5M3gF0YYF3YvdMX11pA8zaNBmEavA-_aT-dhzPf22vyrgPFc7aftI8UZCdHljAeK6qYytvW63KIJfCO3pJPE85sTeeVIO1mT9nzI6BaOvwJ/s400/a.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Viktorka a motýl</i></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Obě máme podobnou zálibu. Chození po horách, a to nejlépe sama a s batohem.
Jenže zatímco já jsem sama po horách nachodila jen něco přes
2000 km a odvážila se tak do Pyrenejí nebo na Korsiku, Viktorka už
došla ze Zlína přes karpatský oblouk a Balkán až do Istanbulu a chystá se ještě
dál - třeba až k protinožcům. A zatímco můj rozpočet na Pyreneje byl
20 euro na den, Viktorka si vystačí s 1-2 eury na den...<br />
<br />
A ještě něco - že chodí sama s batohem přes hory takové štreky, byste do téhle drobné slečny rozhodně neřekli. Ale upřímně, jak vypadá holka, do které byste něco takového řekli?<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b>Chodíš sama pěšky s batohem tisíce kilometrů, hlavně po
horách. Proč to děláš?</b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i>Poznávám spoustu nových věcí, které bych jinak nepoznala.
Ale hlavně mi to dělá nesmírnou radost. Nic lepšího jsem pro sebe nikdy
neudělala než to, že jsem sbalila batoh a vyrazila. </i><br />
<i><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEisAmC2k2-NSs6SUrw9yPylTCK9AR2wM-ExYNCpxyUix-Bb_7KzNHMEUF0RMKC3utztCR_SQzL_XvufWZpUsk7fikMGec3rjWlZjOBUaqzcW2tjpV2IT4XcAio_7X-vTxCvOuQLzKvWDlaF/s1600/01a+Fagara%252B%25C3%25AD%252C+Rumunsko.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="241" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEisAmC2k2-NSs6SUrw9yPylTCK9AR2wM-ExYNCpxyUix-Bb_7KzNHMEUF0RMKC3utztCR_SQzL_XvufWZpUsk7fikMGec3rjWlZjOBUaqzcW2tjpV2IT4XcAio_7X-vTxCvOuQLzKvWDlaF/s400/01a+Fagara%252B%25C3%25AD%252C+Rumunsko.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Ve Fagaraši v Rumunsku</i></div>
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b>Jak Tě to změnilo a co ses na cestách naučila?</b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i>To je otázka na sto padesát stran odpovědí... Čechov říkal něco jako „po kapkách ze sebe vyždímávat otroka“, to by mohlo být ve stručnosti
ono. Akorát ten temnochlad ruské literatury mi není blízký. </i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b>Cestuješ bez stanu, zatímco já považuji stan za „bezpečí
domova“ a psychologickou ochranu před vším nebezpečím. Jaké jsou Tvoje triky na
zvýšení bezpečí? </b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i>Myslím si, že pro většinu cestovatelů je stan, přesně jak
říkáš, především „psychologická ochrana“. Jsme zvyklí, že když se nacházíme v
nějaké uzavřené důvěrně známé místnosti, žádné nebezpečí nám nehrozí, a stan
podle mě takovou „bezpečnou místnost“ psychologicky nahrazuje. Je to ale reálné
bezpečí? Spím-li ve stanu, jsem zpravidla dobře vidět z poměrně širokého okolí,
ale spím-li pod širákem, často mě není vidět na pár metrů. Zároveň taky ze
stanu nevidím moc kolem sebe, a stan si většinou nejde sbalit během 30 sekund,
takže se nemůžu flexibilně přizpůsobovat okolnostem. V praxi se mi tyhle
„bez-stanové mimikry“ a flexibilita nejednou vyplatily.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Třeba v Bulharsku se jednou můj bivak snažil
najít opilý lesník, protože si vzal do hlavy, že si se mnou užije pěknou noc.
Kdybych spala ve stanu, prostě ho otevře, a skočí po mně. Vzhledem k tomu, že
jsem byla pod širákem, viděla jsem už poměrně z dálky, že mě hledá, a když se
zdálo, že by se mu to nakonec mohlo podařit, prostě jsem tiše a v rychlosti
hodila bivak do batohu a pelášila pryč, do bezpečné vzdálenosti. A podobných
příhod, kdy se mi bivakování pod širákem vyplatilo, je dost. Bez stanu můžeš
nenápadně spát kdekoli, třeba na střeše, ve skládce pneumatik, na území, kde je
to zakázáno, v příkopu nebo třeba v křovisku v centru města. Ale širák má další
výhody, než jen bezpečí.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span></i><br />
<i><span style="mso-spacerun: yes;"><br /></span></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXt9Q0Tf4Mr-3j0jzptSoWzfa_4botnJuzsU7sFKIcg_UxNUNLmf_su2NqVD5N-DGLEIvgFEhovqCZ9xBIF9W7BNi4PsQ6ijJIFYkCowaaG6wyYu-fQVFqT1Ue8C5cu8geGMD0pipNJpfH/s1600/14+bivakov%252B%25C3%25ADn%252B%25C5%259F+v+hor%252B%25C3%25ADch.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXt9Q0Tf4Mr-3j0jzptSoWzfa_4botnJuzsU7sFKIcg_UxNUNLmf_su2NqVD5N-DGLEIvgFEhovqCZ9xBIF9W7BNi4PsQ6ijJIFYkCowaaG6wyYu-fQVFqT1Ue8C5cu8geGMD0pipNJpfH/s400/14+bivakov%252B%25C3%25ADn%252B%25C5%259F+v+hor%252B%25C3%25ADch.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Bivakování v horách</i></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>
</i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i>Jinak triků na zvýšení bezpečí je hodně, vždycky závisí na
okolnostech. Vyplácí se jimi řídit, ale na druhou stranu je fakt, že lidi mají
tendenci bát se mnohonásobně víc, než je úměrné reálnému ohrožení. Stojí za to
pokusit se ochočit si vlastní strachy tak, aby ti pomáhaly, nenechat se jimi
ovládat. </i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b>A cítíš se sama v horách bezpečně?</b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i>Popravdě ano, bezpečněji, než kde jinde. V horách jsou totiž
jen dva ohrožující faktory – já a příroda. Sebe znám, a přírodu respektuju,
takže je to celkem jednoduché, pokud jde o pocit bezpečí. Ohrozit mě může v
podstatě jen vlastní blbost. Ale to se taky občas stává :-).</i><br />
<i><br /></i>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZrNPm26VKutwX7O1kuIlFt_b0AyGtYqHEXAr_hU0-WrEO5t8FxxwH-j8FVly3mt5E28_CSQzEHaQ5GC6_8YpYixuajPa6ZmcCVq4-7mTHwZX0iYaAs695oTjOvIXAHVW8QvhsDUD4q1RU/s1600/18+bivakov%252B%25C3%25ADn%252B%25C5%259F+v+poli.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZrNPm26VKutwX7O1kuIlFt_b0AyGtYqHEXAr_hU0-WrEO5t8FxxwH-j8FVly3mt5E28_CSQzEHaQ5GC6_8YpYixuajPa6ZmcCVq4-7mTHwZX0iYaAs695oTjOvIXAHVW8QvhsDUD4q1RU/s400/18+bivakov%252B%25C3%25ADn%252B%25C5%259F+v+poli.JPG" width="400" /></a></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Bivakování v kukuřičném poli</i></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b>Jak má mladá žena říct doma „Mami, jedu sama s batohem na
měsíc do Rumunska. Budu tam chodit po horách. Neboj, to bude v pohodě…“, aby to
rodiče vzali? </b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i>To asi hodně záleží na tom, jak vytrénovanou maminku ta
mladá žena má. Čím dřív ji trénovat začnete, tím to pro ni bude v budoucnu
jednodušší. Hlavně by se mělo po krůčkách. Nejdřív se totiž zděsí, když jí
řeknete, že jedete samy do hor na dva dny, ale po pár letech přidávání se může
stát, že se o vás bude bát míň, než se bojíte vy, aby se o vás nebála.
Samozřejmě je to taky dost individuální. Doopravdy existují maminky, které
řeknou: „To je úžasný, hned bych jela taky! Užij si to, holčičko moje, a dávej
na sebe pozor.“ </i><br />
<i><br /></i>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEid9uMZqm-BMyiFKPTAJBenpkzjgD9UolmS75TpBsbH-eTGdcqJAOU5g47Tl_MYTRJ7cMcgKhXbk4cHqFQdYtZshs_zIaeAhpZLJZRp5i68GgAmBbhsEdiLQ7-WbOJKTpJDyjHLAX9VALRD/s1600/15+bivakov%252B%25C3%25ADn%252B%25C5%259F+v+pneumatik%252B%25C3%25ADch.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEid9uMZqm-BMyiFKPTAJBenpkzjgD9UolmS75TpBsbH-eTGdcqJAOU5g47Tl_MYTRJ7cMcgKhXbk4cHqFQdYtZshs_zIaeAhpZLJZRp5i68GgAmBbhsEdiLQ7-WbOJKTpJDyjHLAX9VALRD/s400/15+bivakov%252B%25C3%25ADn%252B%25C5%259F+v+pneumatik%252B%25C3%25ADch.JPG" width="400" /></a></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Bivakování v pneumatikách...</i></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b>Jaké nejveselejší setkání nebo okamžik jsi na cestách
zažila?</b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i>Úžasné setkání pro mě bylo třeba to, když jsem šla přes
karpatský oblouk a zabloudila jsem do Polska. Prvních baťůžkářů, které jsem
potkala, jsem se zeptala, jestli náhodou nemají mapu, že bych se potřebovala
zorientovat. Mapu neměli, tak jsme si jen vyměnili pár vět a rozloučili se. Šla
jsem si do obchodu koupit čokoládu, a ta slečna tam za mnou přiběhla a ptá se
mě, jestli náhodou nejdu celý karpatský oblouk. „My totiž jdeme celé Karpaty z jižního
Rumunska do Bratislavy a všimli jsme si, že máš na batohu solární panel. Tak
jsme si říkali, že jdeš asi taky dlouhou cestu.“ Nastala totální euforie.
Sdílení pocitů, zážitků a zkušeností. Bratrství v jedné minutě. Není to jako
Camino de Santiago, kde potkáváš mnoho poutníků denně. Karpatský oblouk chodí
jen pár lidí ročně a každý po svém, neexistuje zatím značená dálková
celokarpatská trasa. Podle dostupných informací jsem první žena, která to
přešla sólo, takže oproti značeným dálkovým trekům je takový poutník pro místní
trochu asociál. Byla to tedy skvělá náhoda, a mě to setkání dokonce inspirovalo
během dalších měsíců, když jsem měla slabší chvíle. Pro mě to byl jeden z
nejdůležitějších pozitivních momentů z cesty. </i><br />
<i><br /></i>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj80B7Ka5PLmtcFuOs-6JG0afxVzw85NYLj8GKzTtYHxMfdD0rhG1pXFbFdv45pfZrB83OGViw6hAigGhAuYWHUe3ahnmdSegRcMMqF7y9LkZ4nhVJ2x2hv-HnJNN0pL9RH0JegSHKLqMYI/s1600/04+Kamz%252B%25C5%259Fci%252C+%252B%25C5%259Becko.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj80B7Ka5PLmtcFuOs-6JG0afxVzw85NYLj8GKzTtYHxMfdD0rhG1pXFbFdv45pfZrB83OGViw6hAigGhAuYWHUe3ahnmdSegRcMMqF7y9LkZ4nhVJ2x2hv-HnJNN0pL9RH0JegSHKLqMYI/s400/04+Kamz%252B%25C5%259Fci%252C+%252B%25C5%259Becko.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Kamzíci</i></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b>A něco, co Tě vyloženě rozesmálo? </b><i><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i>Letos mě třeba rozesmál jeden bulharský řidič náklaďáku,
který nejprve nemohl pochopit, proč se nechci nechat svézt, když široko daleko
nic není. Pak vyskočil z auta, obcházel mě kolem dokola s otevřenou pusou a
vykulenýma očima si mě prohlížel. Pokládal mi při tom nejrůznější banální otázky,
jako třeba kde beru jídlo nebo vodu, kde spím atd. Moje odpovědi byly stejně
banální, jako že jídlo mám z obchodu, vodu beru ve studánkách… Jeho šokované
konstatování, že spát v lese je nebezpečné, protože tam je „zvěř - divočáci,
medvědi, jeleni a emigranti“ mě rozesmálo natolik, že už jsem nebyla schopná
reagovat na žádnou z otázek a smála jsem se až do večera. No a napadají mě
další, možná veselejší, jenže to by zase bylo na dlouho… </i><br />
<i><br /></i>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjMbld6ltMD4KXvtu0l1i1drvGABTFakZ3oSuC6ts70mJ4r1VC3tcW8lkv4uhl4BvZuL3857F2RbnYNV43oBJr0PLD0MSj1lyxy1v9sxm08CmvsOlpcqbRqTIqfrdJsItLfZi1gEC0dLs1y/s1600/12+hostem+tureck%252B%25C4%2599+rodiny+v+ji%252B%25C5%25BCn%252B%25C5%259Fm+Bulharsku.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="277" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjMbld6ltMD4KXvtu0l1i1drvGABTFakZ3oSuC6ts70mJ4r1VC3tcW8lkv4uhl4BvZuL3857F2RbnYNV43oBJr0PLD0MSj1lyxy1v9sxm08CmvsOlpcqbRqTIqfrdJsItLfZi1gEC0dLs1y/s400/12+hostem+tureck%252B%25C4%2599+rodiny+v+ji%252B%25C5%25BCn%252B%25C5%259Fm+Bulharsku.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Hostem turecké rodiny v jižním Bulharsku</i></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b>A kdy Ti bylo úplně nejhůř a jak jsi to řešila?</b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i>To nevím, kdy to bylo úplně nejhorší. Někdy je člověku blbě
týden, a přitom o nic nejde. Paradoxně myslím, že když se třeba dostanu do
situace, kdy můj život visí na vlásku, a pak to dobře dopadne, stane se z
nejhorší chvíle ta nejlepší. Všechno je zamotané do sebe, nejhorší chvíli asi
nenajdu. Ale pomáhá mi třeba, že si někam sednu, vybrečím se, a pak si řeknu
„dost“. Seberu se, hodím batoh na záda a jsem zas v pohodě. Všechno je nakonec
o tom, jak si to člověk přebere v hlavě. Nebo skoro všechno. </i><br />
<i><br /></i>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhIXMvlx_nJxihrQK9vYH0UAlsORC9-gcezKhSJ1TIUKYWcmt0gXKS1sbMtFpcWiUeWC_k5Qla-TzRGOUDjeRdcF4ODvhgr4vq8pJKWpH_mHds2tWehfiELjErmnhVjpUfuNnKOnJyhAdZL/s1600/10+WWOOFing%252C+Bulharsko.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhIXMvlx_nJxihrQK9vYH0UAlsORC9-gcezKhSJ1TIUKYWcmt0gXKS1sbMtFpcWiUeWC_k5Qla-TzRGOUDjeRdcF4ODvhgr4vq8pJKWpH_mHds2tWehfiELjErmnhVjpUfuNnKOnJyhAdZL/s400/10+WWOOFing%252C+Bulharsko.JPG" width="400" /></a></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>WWOOFing v Bulharsku</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i><br /></i></div>
</div>
<i>
</i><br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b>Jak se cestou zabavíš, když máš zrovna dlouhou chvíli? Máš něco, co Ti zaručeně vždycky spraví náladu?</b><br />
<i>Vážně nevím, jak to udělat, abych měla na cestě dlouhou chvíli. Náladu mi zlepšuje čokoláda. A když zrovna žádnou nemám, zpívám si. </i><br />
<i><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5ZxRYfkLF5b08i4-GQAGlKkFCAxF7Fvr0OrlkoUBuO0scJvC43ZbNMs45xm1y1bvcMLO_8CuRtbXykHK29naQibJ4EF27eMyTnEo3vl3B4xXO9hvGRjAepumZlzMdCP6Q6WrHKtcBxmBK/s1600/11+ob%25C2%25A6%25C5%25A4d+ze+zbytk%252B%25C2%25BB+r%252B%25C5%25BB%252B%25C5%25BCe+a+star%252B%25C4%2599ho+chleba.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5ZxRYfkLF5b08i4-GQAGlKkFCAxF7Fvr0OrlkoUBuO0scJvC43ZbNMs45xm1y1bvcMLO_8CuRtbXykHK29naQibJ4EF27eMyTnEo3vl3B4xXO9hvGRjAepumZlzMdCP6Q6WrHKtcBxmBK/s400/11+ob%25C2%25A6%25C5%25A4d+ze+zbytk%252B%25C2%25BB+r%252B%25C5%25BB%252B%25C5%25BCe+a+star%252B%25C4%2599ho+chleba.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Kultura stolování - oběd ze zbytků rýže a starého chleba</i></div>
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b>Kdysi mi někdo řekl: „Já bych sám se sebou nevydržel ani dva
dny.“ Jak vydržíš tak dlouho sama se sebou?</b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i>Tak žiju se sebou celý život, za ty roky jsem si asi zvykla<span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">…<span style="mso-spacerun: yes;"> </span></span><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">A samota na horách je zase skvělá příležitost sám sebe poznat,
srovnat si v hlavě myšlenky.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Nechat se
ovládat momentálními náladami</span> a dojmy, to je cesta do pekel. Na druhou
stranu, kdo cestuje sám, ten zas tolik sám nebývá. Ostatní jsou mnohem
otevřenější a komunikativnější k sólo poutníkovi než ke skupině, takže na
cestách taky hodně lidí poznám. </i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b>Balíš nalehko. Jak moc a jak to děláš?</b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i>Outdoorové vybavení na zádech mám něco málo přes pět kilo.
Plus voda, jídlo, příslušenství k foťáku… Dělám to tak, že si balím jen to
nezbytné, pokud možno co nejlehčí a případně multifunkční. Třeba moje pláštěnka
váží 184g, je to balíček jako malá svačina, a přitom mi poslouží nejen za chůze
v dešti, ale taky jako univerzální přístřešek (místo stanu), podložka pod
karimatku nebo nouzový oděv (třeba když mám možnost vyprat si všechno oblečení
v pračce, obléknu se do pláštěnky, abych nechodila nahá. A vypadá to i celkem
stylově, když si to něčím stáhnu v pase). Když někde vidím návody, jak si sbalit
nalehko, a mluví se tam o jedněch ponožkách na každý den v týdnu a třech
tričkách, pobaví mě to. Kvalitní ponožky z merina stačí troje i do pohor v
parném létě a nemusíš prát 6-9 dní. A tričko jedno, z merina, basta. Hodně
inspirace na zajímavé ultralight vychytávky nacházím v <a href="http://www.pod7kilo.cz/" target="_blank">Pod 7 kilo</a>, a o svých
ultralight zkušenostech píšu na svém <a href="http://www.wanderingthere.net/" target="_blank">blogu</a>. </i><br />
<i><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtEJRqHmcm_f-PPCQobQqYwoIoaWo-XLzqlIMdK0FKthVKYXbpZmPLw9uMQuHe7xJDCpj9R-XosHhHQqbXKaMLYSYUo_LivNXvSAhSlZFXRdopJIA2lykCJs1VmIzHaFvTvf5p8KNaP8AJ/s1600/c.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtEJRqHmcm_f-PPCQobQqYwoIoaWo-XLzqlIMdK0FKthVKYXbpZmPLw9uMQuHe7xJDCpj9R-XosHhHQqbXKaMLYSYUo_LivNXvSAhSlZFXRdopJIA2lykCJs1VmIzHaFvTvf5p8KNaP8AJ/s400/c.JPG" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Nejvyšší hora Bulharska právě zdolána</i></div>
<br /></div>
<b>
</b><br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b>Jakou největší zbytečnost jsi kdy nosila s sebou?</b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i>Když jsem s trekováním úplně začínala, vzala jsem si s sebou
do slovenských hor sekyru. To byla totální pitomost, ale myslela jsem si, že
když ji používají Indiáni, budu ji potřebovat pro přežití. Pak jsem taky vozila
vojenskou pláštěnku proti postřikům, to bylo asi před devíti lety. Stan jsem
totiž neměla na cestách nikdy, k tomu mě inspiroval Miroslav Nevrlý (viz kniha
Karpatské hry), takže jsem hledala způsoby, jak přespat v suchu za deště. Do té
pláštěnky jsem zabalila úplně celé tělo včetně batohu, byly tam i speciální rukavice
a návleky na nohy. Takhle jsem si v dešti lehla na louku a čekala, až to
přejde. To byl samozřejmě taky úplný nesmysl, v pláštěnce jsem se zapařila, a
vzhledem k tomu, že nebyla moc odolná, brzy se potrhala. Po třech týdnech na
Ukrajině zůstaly použitelné jen ty návleky na nohy.</i><br />
<i><br /></i>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhHp5dhIB2-9Wi_lMG7zt2uK_n1qsf7r9ZZR0KNzgyOdtPwtu___UO8dIeyFd9L_ZHa4hX7jk4Wo6YmauiYDmpVrKa17VEryWyJVAwVdKJ5yVzTuaKa6W-m29-HI90TY4X920dfQOd5UHWa/s1600/08+Korab%252C+Makedonie.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhHp5dhIB2-9Wi_lMG7zt2uK_n1qsf7r9ZZR0KNzgyOdtPwtu___UO8dIeyFd9L_ZHa4hX7jk4Wo6YmauiYDmpVrKa17VEryWyJVAwVdKJ5yVzTuaKa6W-m29-HI90TY4X920dfQOd5UHWa/s400/08+Korab%252C+Makedonie.JPG" width="400" /></a></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Korab, Makedonie</i></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<b>
</b><br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b>A co Ti naopak na cestách chybí?</b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i>Z vybavení mi zatím nechybělo nic, ale často mi chybí jídlo.
Na dlouhých cestách žeru jako zvíře. Koupím si třeba zásoby na týden, ale po
třech dnech už nemám skoro nic. Sním to v noci. Nakonec se živím přírodninami a
mám hodně velkou motivaci chodit rychle, abych co nejdřív došla do obchodu. </i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b>Kolik toho na cestách utratíš, spotřebuješ a jak se liší
Tvoje životní návyky na cestě a doma?</b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i>Na první půlroční cestu jsem počítala s jedním eurem na den.
To jsem nakonec o pár centů přetáhla kvůli tomu strašnému hladu. A pak mě
založili blízcí, když se mi rozsypaly pohory a potřebovala jsem si koupit nové,
protože na horách už byl sníh a hrozilo, že mi omrznou prsty. Loni jsem se
poučila a vzala si peněz víc. Za jídlo jsem utratila zase kolem eura denně, za
ubytování nic, ale výdaje jsem měla za půjčovné seakajaku, za pití v hospodách,
kde jsem si nabíjela baterky do foťáku, za MHD v Istanbulu a za autobusy. Takže
ten půlrok vyšel asi na 16 000 Kč. </i><br />
<i><br /></i>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvv3wUmiSOzR25RPf-MF5kal9z6wyjwDCUJI6Fsv7j87JpRabtfshrNB9gfk2wdzeAQ5rjtCU59aBHPfWDwAbmYWWauGn25rawAQbZGUUUQRRPPUL4jfBUGPUlYoXLzP-18X_4Y6Og6yhp/s1600/02+Ban%252B%25C3%25ADt%252C+Rumunsko.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvv3wUmiSOzR25RPf-MF5kal9z6wyjwDCUJI6Fsv7j87JpRabtfshrNB9gfk2wdzeAQ5rjtCU59aBHPfWDwAbmYWWauGn25rawAQbZGUUUQRRPPUL4jfBUGPUlYoXLzP-18X_4Y6Og6yhp/s400/02+Ban%252B%25C3%25ADt%252C+Rumunsko.JPG" width="400" /></a></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Banát, Rumunsko</i></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<i>
</i><br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i>Doma a na cestě, to jsou dva totálně odlišné světy. Třeba
fyzicky se to projevuje tak, že doma si pěstuju na břiše špek, a na cestách
jsem hubený a špinavý bezdomovec. </i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b>Kolik hodin nebo kilometrů denně zhruba ujdeš? A když jdeš
dlouho, časem se spíš zklidňuješ nebo zvyšuješ dávky?</b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i>Cca od deseti do padesáti km. Někdy jdu jen pár hodin, jindy
od časného rána do noci. Záleží hodně na terénu, počasí, únavě a motivaci. A s
přibývajícími kilometry se to nemění. </i><br />
<i><br /></i>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6GwGO8VoltUY2y8ZS6IeNNuqvPSGn6JcS-USrfmDtu___KUH4PA-UBJ82SKJEg6IoHQHC246u78seHReRZhdz67IEcElNxedwMfUukW4KHFnkSjrYLXx7_q4pVInwL3YiFLk0-xf3yK9Z/s1600/07+Kamenn%252B%25C3%25AD+svatba%252C+Bulharsko.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6GwGO8VoltUY2y8ZS6IeNNuqvPSGn6JcS-USrfmDtu___KUH4PA-UBJ82SKJEg6IoHQHC246u78seHReRZhdz67IEcElNxedwMfUukW4KHFnkSjrYLXx7_q4pVInwL3YiFLk0-xf3yK9Z/s400/07+Kamenn%252B%25C3%25AD+svatba%252C+Bulharsko.JPG" width="400" /></a></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Kamenná svatba, Bulharsko</i></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b>Co pro Tebe znamená dostat se za hranici své komfortní zóny?</b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i>Ten první moment je jako nepříjemně studená sprcha. A pak hledáš, jak tu svou komfortní zónu rozšířit, to je skvělý proces. Už se mi ale i stalo, že být na cestě mimo komfortní zónu pro mě bylo v podstatě komfortní zónou. Po návratu to pak bylo docela náročné období - mít najednou permanentně uspokojeny všechny fyzické potřeby a při tom všechno kolem sebe znát. Musela jsem se znova naučit žít v rutině, navázat na světy svých blízkých a necítit se úplně odtržená.. Nakonec mi pomohlo brát všechno jako hru. Hraješ podle pravidel, a nakonec jsi celou myslí zase zpátky, zvykneš si. Vím ale o případu, kdy cestovatel po několika letech na cestách už neví, jak se vrátit, protože mu běh věcí doma přestal dávat smysl.</i><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b>Co chystáš dál a kam až bys chtěla dojít? </b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i>Momentálně se chystám na Kavkaz, chtěla bych přejít pěšky od
Černého moře ke Kaspickému. Ale konec je otevřený… </i><br />
<i><br /></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhl6vpglz7mUBkeM5ztrYfZCpdPl_jMsktA4-mvReLE7UcpfEpOQ0R-_l58XteJfRwiPS4WNSnm0mlZ8TX0F0W0LIyxCDbCtfUTwwmNoZSrBtpGWigc8Yxkg5pRP4HVuE4pox61ZUwTlwqs/s1600/01+Gernik%252C+Rumunsko.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="315" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhl6vpglz7mUBkeM5ztrYfZCpdPl_jMsktA4-mvReLE7UcpfEpOQ0R-_l58XteJfRwiPS4WNSnm0mlZ8TX0F0W0LIyxCDbCtfUTwwmNoZSrBtpGWigc8Yxkg5pRP4HVuE4pox61ZUwTlwqs/s400/01+Gernik%252C+Rumunsko.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Gernik, Rumunsko, cíl Viktorčiny první etapy (2015)</i></div>
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Viktorce přejeme šťastnou cestu, lehký batoh a spoustu dobrého jídla! A čtenářům a zejména čtenářkám, aby je <a href="http://www.wanderingthere.net/" target="_blank">Viktorčina cesta</a> nakopla k prvnímu (třeba i maličkému) sólotreku :-).</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:LatentStyles DefLockedState="false" DefUnhideWhenUsed="true"
DefSemiHidden="true" DefQFormat="false" DefPriority="99"
LatentStyleCount="267">
<w:LsdException Locked="false" Priority="0" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Normal"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="heading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="35" QFormat="true" Name="caption"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="10" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" Name="Default Paragraph Font"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="11" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtitle"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="22" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Strong"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="20" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="59" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Table Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Placeholder Text"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="No Spacing"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Revision"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="34" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="List Paragraph"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="29" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="30" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="19" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="21" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="31" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="32" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="33" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Book Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="37" Name="Bibliography"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" QFormat="true" Name="TOC Heading"/>
</w:LatentStyles>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 10]>
<style>
/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:"Table Normal";
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-priority:99;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:"";
mso-padding-alt:0in 5.4pt 0in 5.4pt;
mso-para-margin-top:0in;
mso-para-margin-right:0in;
mso-para-margin-bottom:10.0pt;
mso-para-margin-left:0in;
line-height:115%;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri","sans-serif";
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:"Times New Roman";
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;}
</style>
<![endif]--></div>
Katka Krejcovahttp://www.blogger.com/profile/07167903804687552987noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-4709526801818994330.post-33675613764446991142017-02-12T23:56:00.000-08:002017-02-13T12:28:34.638-08:00100 tipů a triků, jak přežít na cestě kolem světa<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<h2 style="text-align: left;">
<i>(a možná se vám budou hodit i v normálním životě!)</i></h2>
<div style="text-align: left;">
<i>© Kateřina Krejčová a Petr Ptáčník, 2017</i><br />
<div style="text-align: justify;">
<i><br />
</i></div>
<div style="text-align: justify;">
Jak si na cestách poradit v každé situaci? Na základě našich zkušeností a zkušeností našich kamarádů-cestovatelů jsme pro vás vytvořili seznam 100 TIPŮ A TRIKŮ, JAK PŘEŽÍT NA CESTĚ KOLEM SVĚTA. 484 dní na cestě kolem světa pro nás znamenalo nekonečný příval zážitků a zkušeností. Mnoho věcí jsme si prožili na vlastní kůži, v lecčems jsme teď už chytřejší a řadu věcí bychom udělali jinak. Doufáme, že vám náš seznam přinese inspiraci, pobaví a třeba vám jednou i zachrání život...</div>
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxCKNiLjMkJLn4QzrwGPjbz7NqAd4ltujm8Bfy9B03E8n1LhjoMH1lRWtu3DNLIPqg4htPf6A7DrmJsk-9n2EJalhKfSIF7B6WSmgKKa9JmfrMGTbrCMh7Y0Ksq-lP3P8WeeR8VmAXYJXr/s1600/DSC01384.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="398" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxCKNiLjMkJLn4QzrwGPjbz7NqAd4ltujm8Bfy9B03E8n1LhjoMH1lRWtu3DNLIPqg4htPf6A7DrmJsk-9n2EJalhKfSIF7B6WSmgKKa9JmfrMGTbrCMh7Y0Ksq-lP3P8WeeR8VmAXYJXr/s400/DSC01384.JPG" title="Na cestě kolem světa vás může potkat leccos. Kdo je připraven, není překvapen!" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Na cestě kolem světa vás může potkat leccos...</i></div>
<br />
<b>Zásady pozitivního myšlení</b><br />
<div>
<ol style="text-align: left;">
<li>V krizové situaci tě zachrání pouze pozitivní přístup. Čím horší situace je, tím pozitivnější musíš být!</li>
<li>V případě, že se ztratíš, představuj si, že je to záměr. Daná situace tě pak nebude tolik stresovat</li>
<li>Teplý čaj a jídlo jsou spolehlivým nástrojem ke zvýšení morálky</li>
<li>Horká sprcha nebo koupel je neuvěřitelně silným nástrojem ke zvýšení morálky </li>
<li>Ocitneš-li se v krizové situaci, zkus si to užít. Třeba právě zažíváš největší dobrodružství svého života! </li>
<li>Ráno moudřejší večera, takže i v krizi může pomoct zalézt do spacáku a pořádně se na to vyspat </li>
<li>Pamatuj, že z nejhorších zážitků bývají nejlepší historky! </li>
<li>Věř lidem.</li>
</ol>
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg_0MEoQ6NI5mtCY7PJFCxfUdMNUIvq2SGhLPWJ4JP9GFCsmWpTthj16EfVwt-3n_G-4YOtFDntNpJHs4w1ao2yfmAJBMhrXAcfGmewPYTBMSrp9aC2xqc4C2lT6wvOlLjNeaRXzxCF5QCe/s1600/1DSC09962.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg_0MEoQ6NI5mtCY7PJFCxfUdMNUIvq2SGhLPWJ4JP9GFCsmWpTthj16EfVwt-3n_G-4YOtFDntNpJHs4w1ao2yfmAJBMhrXAcfGmewPYTBMSrp9aC2xqc4C2lT6wvOlLjNeaRXzxCF5QCe/s400/1DSC09962.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="text-align: left;"><i>Velbloudi zvědavě pozorují, jak jsme uvízli v poušti Gobi…</i></span></div>
<b><br />
</b> <b>Praktické tipy</b><br />
<ol style="text-align: left;">
<li value="9">Cestuj zadarmo! Stopování je jedna možnost, půjčení auta zadarmo je druhá. „Car Relocation“ funguje v USA, Austrálii i na Novém Zélandu</li>
<li>Nocuj zadarmo! Spacák rozložený v příkopu u silnice je jedna možnost, ale Couchsurfing je daleko lepší! Poznáš nové super lidi, dostaneš skvělé tipy, co a kde vidět, a ochutnáš tradiční jídlo (nebo se potrénuješ ve vaření)</li>
<li>Jez zadarmo! Buď si můžeš zdokonalit schopnosti vyžírky – na stopu, při pěším putování či v rámci couchsurfingu tě každou chvíli někdo pozve na jídlo, nebo se zapoj do woofingu – dobrovolničení na farmách po celém světě, kde za práci na pár hodin denně dostaneš jídlo a střechu nad hlavou a zbytek času můžeš věnovat poznávání okolí, lidí a světa</li>
</ol>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhw8xhUGMXKgBxe6MN0Jk8fySahroG1cXQGafVZk_wS9ERi8ImW1NJxDh8cefAlpmK6dOcpEUQjfOHG3PS6c3WLCeRhEZ9VGBC8pOj9dt8-alVlV5IV2zWYnGSC2_mHSctinMVqTLcgXaTd/s1600/DSC06515.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhw8xhUGMXKgBxe6MN0Jk8fySahroG1cXQGafVZk_wS9ERi8ImW1NJxDh8cefAlpmK6dOcpEUQjfOHG3PS6c3WLCeRhEZ9VGBC8pOj9dt8-alVlV5IV2zWYnGSC2_mHSctinMVqTLcgXaTd/s400/DSC06515.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="text-align: left;"><i>Couchsurfing v tradiční fidžijské vesnici Viseisei</i></span></div>
<ol style="text-align: left;">
<li value="12">Mobil buď úplně zahoď, nebo využívej naplno! Celá řada aplikací ti může zpříjemnit nebo usnadnit cestování. My máme rádi třeba BeOnRoad (offline open-street mapy celého světa), Locus map (detailní mapy terénu včetně vrstevnic, cest, pěšin a zajímavých míst), CamperMate (umí najít nejbližší kemp nebo vhodný plácek na stan na Novém Zélandu), Star Chart (zobrazí hvězdnou oblohu v reálném čase a ukáže souhvězdí) a třeba Free Candle (svíčka pro romantiky. A dá se i sfouknout!)</li>
<li>U protinožců mají zábavné rčení. „Není nic, co by tě mohlo zabít na Novém Zélandu. V Austrálii tě může zabít úplně všechno!“</li>
<li>Za zeptání nic nedáš, tak se nestyď ptát se jednoduše, naivně a polopaticky. Pokud ani pak nerozumíš, problém nemusí být na tvojí straně. Zeptej se někoho jiného! Nám opakovaná naivní otázka na nejbližší kemp v rezidenční čtvrti Los Angeles vynesla možnost stanovat na dvorku u milé starší paní s roztomilým psíkem</li>
<li>Pokládej vždy otevřené otázky. „Kudy se jde na nádraží?“ je mnohem lepší než „Jde se na nádraží tudy?“. V mnoha zemích je zvykem přikyvovat a souhlasit s cizincem a ani za nic by nepřiznali, že nerozumí otázce</li>
<li>Lépe než bloudit je ptát se na cestu místních. Asiatům ale nikdy neukazuj mapu ani se jim v ní nesnaž ukazovat, kde se právě nacházíte. Zbytečně bys je zmátl a dezorientoval</li>
<li>Pro cestu do Číny si pořiď „cestovatelské obrázkové tričko“. Pokud neumíš čínsky, bude se ti hodit</li>
</ol>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3EH1djrdIkSo4B2_dplcaZ7Vp_4lGQCXKKKeQsmXyeVN1rQaLFgySCLp3vSpGrXLq5lUBOYtcveM8Yp3InCAM9SCdHS-K0naEWEAe3ApH1vxdve7AGQ1NP1KIxTg363LcC0-2BB_xpquX/s1600/tricko.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3EH1djrdIkSo4B2_dplcaZ7Vp_4lGQCXKKKeQsmXyeVN1rQaLFgySCLp3vSpGrXLq5lUBOYtcveM8Yp3InCAM9SCdHS-K0naEWEAe3ApH1vxdve7AGQ1NP1KIxTg363LcC0-2BB_xpquX/s320/tricko.jpg" width="292" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Pro cestu do Číny si pořiď cestovatelské tričko...</i></div>
<ol style="text-align: left;">
<li value="18">Čas od času napiš domů, že žiješ. Čím méně často budeš psát, tím méně často to po tobě budou vyžadovat. Ale chceš se mít kam vrátit, ne?</li>
<li>Používej mozek a spoléhej na vlastní úsudek. Můžu vždycky vyskočit z kůže, když mi někdo tvrdí, že něco nejde nebo je to příliš nebezpečné. Míru rizika dokážu posoudit sama a převzít za sebe zodpovědnost. Stejně tak spoléhej na vlastní úsudek v okamžiku, kdy ti nějaký nabušený cvok bude tvrdit, že to byla „pohodička“, „máček“ nebo „easy-peasy“.</li>
<li>Ať se vydáš kamkoli, snaž se nerozhněvat domorodce, místní božstva, svého parťáka a dravou zvěř. Znamená-li nerozhněvat jedny rozhněvat druhé, postupuj v uvedeném pořadí (domorodec > božstvo > parťák > zvěř)</li>
<li>Před cestou se nauč plynule mluvit jazykem země, do které jedeš. Nebo aspoň základní slovíčka typu „Dobrý den“, „děkuji“ a „POMÓÓÓC!“</li>
</ol>
<b>Parťák (či partner)</b><br />
<ol style="text-align: left;">
<li value="22">Vězte dobře, s kým se vydáváte na cestu a vyzkoušejte si ho předem</li>
<li>Rozdělte si role (a pak si do nich nekecejte)</li>
<li>Dejte si pauzu. Jeden od druhého, aspoň čas od času</li>
<li>Nikdy si neberte osobně, co říká ten druhý, a čas od času si zkuste vzájemně vyjít vstříc</li>
<li>Dělejte to jako Kazaši. Tuto radu sice nemáme vyzkoušenou na vlastní kůži, ale zní to logicky. Podrobnosti níže *)</li>
</ol>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjyfQ44vyb4sTT2fwgXtlc5Bnav68FVKIIig8Et-RFGdEOd1oRM_9UIpFQjzs__NlklC2StlGDFFDrEc3q0HSJrzx5hjG66cBwTRf97Vx7MTjwV3p1heTQiexHNrlZz6kFOlLdCuwa0cMpY/s1600/DSC00349.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjyfQ44vyb4sTT2fwgXtlc5Bnav68FVKIIig8Et-RFGdEOd1oRM_9UIpFQjzs__NlklC2StlGDFFDrEc3q0HSJrzx5hjG66cBwTRf97Vx7MTjwV3p1heTQiexHNrlZz6kFOlLdCuwa0cMpY/s400/DSC00349.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="text-align: left;"><i>Velmi důležité je správné rozdělení rolí!</i></span></div>
<br />
<b>Co vzít s sebou</b><br />
<ol style="text-align: left;">
<li value="27">Mačeta nad zlato! My jsme se taky neplánovali ztrácet v neprostupné pichlavé džungli. To totiž není nic, co by člověk plánoval. Pokud jsi skutečný cestovatel, stane se ti to na každém kontinentu a navíc ve chvíli, kdy to nejméně čekáš</li>
<li>Pamatuj, že jsi pouze tak ostrý, jak ostrý je tvůj nůž!</li>
<li>Indický gore-tex, nepálské peří a vietnamský North face nejsou to správné vybavení</li>
<li>Naopak na merino z australských nebo novozélandských oveček nedáme dopustit! Hřeje, dobře sedí a nesmrdí ani po dvou týdnech</li>
<li>Očekáváš-li zimu, pořiď si lehkou péřovou bundu s kapucí sbalitelnou do malého rozměru</li>
<li>Dobré pohorky se vždycky hodí. Ať už na trek, dlouhé chození po městě nebo třeba chůzi po rozpálené písečné duně</li>
<li>Trekové hole jsou užitečná věc. Kromě opory při chůzi či při brodění řeky se dají použít také na zpevnění stanu, jako obranný prostředek před divokým zvířetem nebo na popohánění parťáka, pokud provádí libovolnou činnost příliš pomalu</li>
<li>Obecně platí, že vybavení, které nemáš, nepotřebuješ. A vybavení, které máš, ale za poslední měsíc jsi ho nepoužil, vyhoď! </li>
<li>Důsledná desinfekce rukou může vyvážit kompletní očkování. Citlivky mají obojí, pankáči ani jedno</li>
<li>Z naší zkušenosti plyne, že čím větší lékárničku s sebou člověk nese, tím méně ji potřebuje. Takže jsme měli každý svoji a fakt velkou! A brali jsme z ní jen dvakrát Fenistil, jednou náplast a jednou hroznový cukr</li>
<li>Šikovnou hračičkou na cesty je GPS Spot. Umí vyslat souřadnice tvojí polohy na předem zvolené emailové adresy, a pokud se ocitneš v úzkých, stačí zmáčknout červené tlačítko a jednou za rok máš v ceně záchranu odkudkoli, kterou GPS Spot přivolá</li>
<li>Dobré pojištění ti může zachránit zadek</li>
<li>Pokud nemáš dobré pojištění nebo nevíš, na co se vztahuje, neobjednávej si vrtulník, pokud nemusíš</li>
<li>Pokud se ti pojištění na vrtulník vztahuje, objednej si ho na západ slunce. Výhledy budou stát za to!</li>
</ol>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEigCR2PQSP_0m7Cnj12Tl9cctlzRhaAe_l8OT5IXu9ZiPLrYLsGBmxaqtQ0XQkAvxW-vCCye-LalqJGtMFYj_7MpFI51QjMx7Jdk4i49jdeB9PwRdesaWTtLErq4uUOZAQL7mogpG5wpEoo/s1600/DSC07790.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEigCR2PQSP_0m7Cnj12Tl9cctlzRhaAe_l8OT5IXu9ZiPLrYLsGBmxaqtQ0XQkAvxW-vCCye-LalqJGtMFYj_7MpFI51QjMx7Jdk4i49jdeB9PwRdesaWTtLErq4uUOZAQL7mogpG5wpEoo/s400/DSC07790.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="text-align: left;"><i>Nad 5000 m n. m. se pojištění obvykle nevztahuje...</i></span></div>
<br />
<b>Přesuny z místa na místo</b><br />
<ol style="text-align: left;">
<li value="41">Při leteckém přesunu na dlouhé vzdálenosti se tělo musí vypořádat s časovým posunem. Na to existuje jen jediná rada. Spát, spát, spát a spát, dokud nebude 7 ráno místního času</li>
<li>Pěšky choď, co nejvíc můžeš, tam, kam jiní nechodí, a když už v tom světě jsi, snaž se ho poznat co nejvíc!</li>
<li>Pokud máš rád skutečně adrenalinovou jízdu na kole, půjč si kolo v Jihovýchodní Asii, nejlépe v největším barmském městě Yangon. Tato rada ale patří spíš do seznamu „100 tipů a triků, jak nejrychleji zemřít na cestě kolem světa“…</li>
<li>Jezdíš rád stopem? Pak vždy a důsledně používej ceduli s nápisem, kam chceš svézt. V Patagonii jsme strávili 8 hodin zbytečným stopováním v městě Perito Moreno. Každý, kdo nám zastavil, nás chtěl svézt směrem, kterým jsme ale vůbec nepotřebovali. Došlo nám to až později. Do míst, kam jsme chtěli svézt, turisti nejezdí…</li>
<li>Jízda tuk-tukem (či taxíkem) je zábava, pokud sis domluvil cenu předem a usmlouval ji aspoň na třetinu. Jinak ti možná v cíli zamrzne úsměv na rtech</li>
<li>Máš-li s sebou auto, buď doopravdy, doopravdy velmi zručný, nebo se nepouštěj do žádných oprav. A při cestách po nepříliš obydlených zemích s sebou voz dostatečnou zásobu benzínu. Skončit bez šťávy uprostřed Britské Kolumbie v Kanadě byl celkem silný zážitek, zejména, protože do nejbližšího města to bylo 100 km a kolem nás jen husté lesy plné medvědů...</li>
<li>Pohodlné a levné cestování nabízí vietnamské noční lehátkové autobusy. Člověk se příjemně vyspí, ušetří za nocleh a ještě se posune o pár set kilometrů kýženým směrem. Wi-Fi po celou dobu jízdy bývá standardem.</li>
<li>Vrcholně nepohodlné cestování nabízí dálkové mongolské autobusy. Malá nesklopitelná sedátka, mnohem víc pasažérů než sedaček, zavazadla nacpaná do každičkého volného prostoru vč. pod tvoje nohy, na klín a nad hlavu. Máme jen jedinou radu. Bojuj o svůj životní prostor zuby nehty (případně mačetou, pokud ji máš) a hlasitě protestuj, pokud si chce s sebou někdo vzít tura domácího, slepice či živého vepře.</li>
</ol>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhrYqATlaAdE-9dD-DOXhUOxwJSS2Sxyi7RpQbGc9VE0YvL9yBG6X91o1lozRxNF9Kz41L7gd-xmNCn_edsJt50zL0WcaF-jpOPUXgGDVBy7QZW-hYOf_L1kHaGoaxBfpX5mt7Y_2CYJGmf/s1600/DSC09767.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhrYqATlaAdE-9dD-DOXhUOxwJSS2Sxyi7RpQbGc9VE0YvL9yBG6X91o1lozRxNF9Kz41L7gd-xmNCn_edsJt50zL0WcaF-jpOPUXgGDVBy7QZW-hYOf_L1kHaGoaxBfpX5mt7Y_2CYJGmf/s400/DSC09767.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="text-align: left;"><i>Nebaví tě chodit pěšky? Ochoč si lamu!</i></span></div>
<b><br />
</b> <b>Voda a jídlo</b><br />
<ol style="text-align: left;">
<li value="49">Existuje nepřeberné množství způsobů, jak čistit a filtrovat vodu. Dříve jsme na trecích nepoužívali nic a nikdy nám nic nebylo. Když ve vodě plavali drobní podivní živočichové, přefiltrovali jsme ji přes natřikrát složený šátek nebo kávový filtr (to je mimochodem užitečná položka do výbavy). Před posledním trekem koupil Petr UV lampu. Vyzkoušeli jsme to a taky nám nic nebylo.</li>
<li>Neboj se vody z potoka, pokud je čirá, nic v ní neplave a proti proudu není žádné obydlí ani pastvina. Pokud voda čirá není, stejně platí základní pravidlo: Lepší je riskovat průjem než umřít žízní!</li>
<li>Dešťová voda je vždycky pitná, ovšem ne pokud vám stéká do připravené nádoby po azbestové střeše</li>
<li>Převařená voda je téměř vždycky zdravotně nezávadná. Z potoka, řeky, z kaluže… Ovšem s výjimkou čínské vody z kohoutku. V té jsou totiž těžké kovy a ty převařením nezmizí</li>
<li>Už ti nic nechutná? Chybí ti vdolky od mámy? Vyraz do Vietnamu, protože tahle země je ráj všech labužníků</li>
<li>Na trek s sebou měj sadu potravin poslední záchrany. Jídlo na „až nám poteče do bot“, „až budeme mít největší hlad“, „až nám bude nejhůř“, „až nám bude skutečně úplně nejvíc nejhůř“ atd. …</li>
<li>Dej si pozor na pelikány v Austrálii (jeden Petrovi skoro snědl bagetu), opice všude (jedna nám ukradla a snědla koláč), myši při stanování (všude na světě zbožňují zejména čokoládu Cadbury, na jinou nejdou), komáry v Kanadě a na Aljašce a muchničky na Novém Zélandu a Islandu (půjdou tvrdě po tvojí krvi!)</li>
<li>Pokud ti domorodý africký kmen nabízí ještě tepající srdce (nebo jinou lahůdku) jako největší dar a z kontextu je jasné, že odmítnout by znamenalo stát se jejich příští pochoutkou, máš právě dvě možnosti. Zkus jim vysvětlit, že jíst maso (nebo cokoli jiného) ti zakazuje tvůj bůh. Anebo nabízený pokrm přijmi, třeba to bude dobré ;-)</li>
</ol>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhjLdTfZS7ohk-ZCadPj27MSGviQFiayn5hq9Ut7VYcx7GqrJMDNCjdQjLFZw5bQ_EbwfPSH_KN_w93WlIMKUQQKkcdX_wDxQiQaNxnbBzaTjY2o0qu8ufADcJpjE2RUsAEDgNCQWTz5DTT/s1600/DSC09485.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhjLdTfZS7ohk-ZCadPj27MSGviQFiayn5hq9Ut7VYcx7GqrJMDNCjdQjLFZw5bQ_EbwfPSH_KN_w93WlIMKUQQKkcdX_wDxQiQaNxnbBzaTjY2o0qu8ufADcJpjE2RUsAEDgNCQWTz5DTT/s400/DSC09485.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="text-align: left;"><i>Bramborovou kaši s tuňákem a hráškem máme na treku nejradši!</i></span></div>
<br />
<b>Na treku a v divočině</b><br />
<ol style="text-align: left;">
<li value="57">Vždy měj nouzový plán. Nebo buď schopen ho v případě nouze velmi rychle vymyslet</li>
<li>Kdo je připraven, není překvapen! Před cestou si můžeš přečíst hned tři díly zábavné knihy Pita Schuberta „Bezpečnost a riziko na skále a ledu“, kde se dočteš o všech možných i nemožných způsobech, jak se dá zemřít v horách</li>
<li>Přečti si také SAS - Příručku jak přežít od Johna Wisemana, elitního příslušníka jednotek SAS. Podle ní by měl člověk např. všude nosit záchrannou brašnu. Ta má obsahovat „palivo, potravu, igelitový pytel na přežití a signalizační vybavení. To vše zabalené do jídelní misky…“ Jdeš-li pěšky, nos ji vždy vně batohu, připravenou k okamžitému použití</li>
<li>Na trek si neber: Kufr na kolečkách, rychlovarnou konvici, fén ani žehličku na vlasy, a to ani v případě, že ti tvá zavazadla ponese karavana poníků</li>
<li>Obecně platí, že každý gram se setsakra pronese a budeš litovat každé zbytečnosti, kterou si s sebou vezmeš, s výjimkou těch, které mají vysokou kalorickou hodnotu</li>
<li>Máš-li mimo batoh ještě příruční zavazadlo, mělo by být lehké a snadno sbalitelné do batohu. Krosnu na zádech a druhý batoh vpředu nebo v ruce nosí jen amatéři. A pochopí to velmi rychle. Není to pohodlné a daleko s tím nedojdou</li>
<li>Čím víc lidí, tím víc zábavy. Tak to přesně na treku nefunguje, ale můžete to zkusit</li>
<li>Katčino pravidlo pro sólotrekování v horách zní „No people, no danger!“ Tedy čím dál jsi od civilizace a čím větší máš jistotu, že tvůj bivak v křoví či na kopci nikdo neobjeví, tím klidněji můžeš spát</li>
</ol>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgG1fvwTW36YfLynbiM5UmvtBw_tg0uonMzcrZT4tbLTpQEnnzyb8EGWThg78_q2JKTxdf_cXBLv4X_O1dED-q25U8GZU0ETZJOo8A_vBSuGn0BsYDFubWVr-Oaa132E6IIyQVhMPPeKpKT/s1600/1DSC02640.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgG1fvwTW36YfLynbiM5UmvtBw_tg0uonMzcrZT4tbLTpQEnnzyb8EGWThg78_q2JKTxdf_cXBLv4X_O1dED-q25U8GZU0ETZJOo8A_vBSuGn0BsYDFubWVr-Oaa132E6IIyQVhMPPeKpKT/s400/1DSC02640.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Čím dál jsi od civilizace, tím klidněji můžeš spát...</i></div>
<ol style="text-align: left;">
<li value="65">Nauč se používat kompas a orientovat se aspoň přibližně podle slunce. Na jižní polokouli JÍT ZA SLUNCEM znamená JÍT NA SEVER, tak bacha!</li>
<li>Chceš-li dojít s kompasem na geografický pól, ověř si předem, že víš, jakým směrem máš jít</li>
<li>Při brodění řeky používej brodící obuv (nikoli trekové pohorky, které chceš mít suché i za řekou) a nekoukej do vody, ale na pevný bod na břehu. A to i v případě, že tam stojí domorodec a směje se ti</li>
<li>Pokud sahá voda v řece výš než do pasu, rozmysli si důkladně, která strana řeky je pro tebe ta správná</li>
<li>Je-li to možné, najdi si mělký brod nebo most</li>
<li>Stan stavěj čelem nikoli bokem k silnému větru a pouze v místě, kde ti na stan nespadne strom ani balvan</li>
</ol>
<div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg24BNuPGGkuycK1Xt0fuSE8lbEFQ-lZVQz2H4rk6lL_EPxCwnfh8ZzCyUzwDFU8UcKYh9heip5GnIxlFy7MpnBGTecEVbQmskBw5lcL9j6HXLVFNrxfgzx6UlAaKeRE17F6eGywUkvIOx0/s1600/P1030044.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg24BNuPGGkuycK1Xt0fuSE8lbEFQ-lZVQz2H4rk6lL_EPxCwnfh8ZzCyUzwDFU8UcKYh9heip5GnIxlFy7MpnBGTecEVbQmskBw5lcL9j6HXLVFNrxfgzx6UlAaKeRE17F6eGywUkvIOx0/s400/P1030044.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>V Patagonii hodně fouká. Navíc každou chvíli odjinud...</i></div>
</div>
<ol style="text-align: left;">
<li value="71">Nikdy nestanuj na cestě (ani když to vypadá, že po ní už léta nic nejelo) ani v korytě řeky (i když vypadá vyschlá). Být probuzen nárazem motorové čtyřkolky do předsíně stanu nebo spláchnut bleskovou povodní rozhodně nepatří mezi příjemná probuzení</li>
<li>Vaření ve stanu je životu nebezpečný, lehkovážný čin zcela odporující všem bezpečnostním předpisům. Obvykle tedy vaříme ve stanu s plným vědomím toho, že bychom neměli. (Tedy kromě situací, kdy Petr vaří a Katka spí. To bývají chvíle plné klidu a vzájemného porozumění)</li>
<li>Při vaření v přírodě se nám velmi osvědčila kruhová zástěna z karimatky poskytující pohodlné závětří. Nedoporučujeme zkoušet se samonafukovačkou</li>
<li>Horká voda se vždycky hodí a neměla by přijít na zmar. Třeba vodu po uvaření těstovin můžeš použít na instantní polévku, otrlejší jedinci ji mohou použít i pro přípravu čaje</li>
<li>Znej aktuální fázi měsíce. V otázce života a smrti ti to moc k ničemu nebude, ale je to romantika vědět, jestli zrovna couvá nebo dorůstá</li>
</ol>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgO8wAmmsbQZheRbb-TZL4WetPAq_i42YaCKXFDmBqzSM7BalqBTuGPY7E9QKfuqAgO8TRTLzcxkm_39Rn1C-hvxOf1YSglU1kbrfLmnY_U147g0rfxOndxU1zWuKHgH0oRqbsXvIUqtBp9/s1600/2DSC04617.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgO8wAmmsbQZheRbb-TZL4WetPAq_i42YaCKXFDmBqzSM7BalqBTuGPY7E9QKfuqAgO8TRTLzcxkm_39Rn1C-hvxOf1YSglU1kbrfLmnY_U147g0rfxOndxU1zWuKHgH0oRqbsXvIUqtBp9/s400/2DSC04617.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Občas je to dilema: zout nebo nezout?</i></div>
<br />
<b>V extrémních podmínkách</b><br />
<div style="text-align: left;">
</div>
<ol style="text-align: left;">
<li value="76">Nelez do kráteru sopky!</li>
<li>Nestoupej na geotermální pole, nestrkej větve do fumarol a nesnaž se koupat v gejzírech!</li>
<li>Ledovce mívají trhliny. Existují dvě strategie přežití. Navázat se na společné lano, abys do trhliny nežuchl (v takovém případě ovšem hrozí, že tam sletíte oba). Nenavázat se, aby tě měl kdo zachránit, když tam žuchneš (v takovém případě hrozí, že žuchneš tak hluboko, že už tě nikdy nikdo nenajde)</li>
<li>Při chůzi po sněhu či ledu používej opalovací krém, pokrývku hlavy a silné sluneční brýle. Katka by mohla vyprávět, jaké to je mít po výstupu na šestitisícovku ksicht spálený na škvarek…</li>
<li>Hrozbu sněžné slepoty snížíš, když si kolem očí namaluješ stíny živočišným uhlím. Nevíme, jestli to funguje, ale rozhodně to posílí morálku v týmu</li>
<li>Vydáváš-li se na poušť, měj s sebou dostatek vody. Dostatek v tomto případě znamená vždy víc, než jsi schopen uvézt nebo unést</li>
<li>Pod mořskou hladinou si hlídej kyslík, na nic nesahej a nešlapej! A šnorchlování v plavkách taky není dobrý nápad (a bez nich je to ještě horší!). Proti ostrému slunci je nejlepší triko s rukávy a legíny</li>
<li>Při tsunami vylez na strom nebo utíkej do hornatého vnitrozemí. Je-li to příliš složitá rada, tak prostě jen následuj cedule, nepanikař a volným krokem se přesuň do bezpečí</li>
</ol>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0x_115apj1-9h7qYQmelblSVUFWxuNECKM-hOtKafSwf0j4DCMR75NnQ0vBALjUPkfcBlOU8wnf57eIbWAfZiAbeWS4v2ZRCWl_TG8PCUueVVSXRENSvCA8z_g9w2hQM4Drk9CWrx6hZ1/s1600/DSC03394.2.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0x_115apj1-9h7qYQmelblSVUFWxuNECKM-hOtKafSwf0j4DCMR75NnQ0vBALjUPkfcBlOU8wnf57eIbWAfZiAbeWS4v2ZRCWl_TG8PCUueVVSXRENSvCA8z_g9w2hQM4Drk9CWrx6hZ1/s320/DSC03394.2.JPG" width="318" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="text-align: left;"><i>Blíží-li se tsunami, následuj šipky</i></span></div>
<ol style="text-align: left;">
<li value="84">Za bouře, když rudé blesky křižují oblohu, burácení hromů se ozývá se všech stran a černá oblaka nevěstí nic dobrého, řiď se následujícími radami:<br />
</li>
<ul style="text-align: left;">
<li>opusť ferratu,</li>
<li>vylez zpod jediného stromu na planině,</li>
<li>slez z vrcholu kopce, </li>
<li>opusť okraj strmého srázu s božským výhledem, </li>
<li>neopírej se o zadní ani žádnou jinou stěnu jeskyně, </li>
<li>přestaň hrát golf, </li>
<li>odhoď trekové hole, </li>
<li>urychleně opusť veškeré vodní plochy,</li>
<li>zalez do nejbližšího občerstvovacího zařízení, dej si čaj a zahraj si hru</li>
</ul>
<li>Chceš-li prozkoumat neosvětlenou opuštěnou jeskyni, o které nic nevíš, a nikdo neví nic o tom, kam lezeš, vem si s sebou dobré světlo. A pak ještě náhradní světlo. A taky náhradní světlo náhradního světla. Pro jistotu.</li>
<li>Vysokohorská nemoc je nebezpečná a není radno ji podceňovat. Její příznaky jsou:</li>
<ul style="text-align: left;">
<li>bolest hlavy</li>
<li>nechutenství anebo zvracení</li>
<li>nespavost</li>
<li>únava a slabost</li>
<li>malátnost</li>
<li>zmatenost</li>
</ul>
<li>Pozoruješ-li na sobě příznaky vysokohorské nemoci (nebo se zadýcháváš při chůzi do kopce) a nacházíš se přitom v nadmořské výšce do 2500 m, zcela jistě to NEJSOU příznaky vysokohorské nemoci </li>
<li>Do vysokých hor lez pomalu a řádně aklimatizovaný. To zahrnuje dostatečný přísun tekutin, důkladný odpočinek a dlouhé, skutečně velmi dlouhé kochání se okolní úchvatnou krajinou</li>
<li>Pokud se nacházíš opravdu vysoko a pozoruješ-li na sobě skutečné příznaky vysokohorské nemoci, nezbývá, než sestoupit zase dolů. Pomoci ti mohou přírodní medikamenty typu koka, muňa nebo bylinky od tibetského doktora </li>
</ol>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjRul5RaP9QGBdYm_ky8cDa0QauQkMg341Sz_jcXMxLnzrOHD42C1506mNFOPJzNFsRCV6TVkDT-jkQfOlWUUTzQv5E4g3btp9hyphenhyphenI776WvZhzywSe5ly5rEnnQycLdvOumSWwNaNijoD8jr/s1600/B4DSC00589.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjRul5RaP9QGBdYm_ky8cDa0QauQkMg341Sz_jcXMxLnzrOHD42C1506mNFOPJzNFsRCV6TVkDT-jkQfOlWUUTzQv5E4g3btp9hyphenhyphenI776WvZhzywSe5ly5rEnnQycLdvOumSWwNaNijoD8jr/s400/B4DSC00589.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Nelez do kráteru sopky, zejména ne do činné!</i></div>
</div>
</div>
</div>
<ol style="text-align: left;"></ol>
<b>V americkém národním parku (s medvědy a rangery)</b> <br />
<ol style="text-align: left;">
<li value="90">V národních parcích v USA pečlivě dodržuj pravidla nezanechávání stop – Leave No Trace. Příroda ti bude vděčná, když je budeš dodržovat i všude jinde. Tato pravidla jsou:</li>
<ul style="text-align: left;">
<li>Plánuj pečlivě a předcházej krizovým situacím. Když ti jde o život, dopad svého jednání na krajinu přestáváš řešit</li>
<li>Stanuj vždy na trvanlivém povrchu (skála, sníh, jehličí…), nikdy ne na rozkvetlé louce nebo příliš blízko vodním zdrojům</li>
<li>Nikdy neodhazuj žádné odpadky. Co sis přinesl, to si taky odnes</li>
<li>Nechávej přírodniny přesně v takovém stavu, v jakém jsi je našel</li>
<li>Respektuj divoká zvířata, neruš je a NIKDY je nekrm</li>
<li>Minimalizuj dopady rozdělávání ohně, ideálně oheň nerozdělávej vůbec</li>
</ul>
<li>Trekování v USA (americky „backpacking“) je nejpohodlnější možné. V každém národním parku nalezneš několik návštěvnických center a ve všech jsou zdarma k dostání mapy, brožury, příručky, informace, pitná voda, předpověď počasí a další užitečné věci </li>
<li>Pro nocování v divočině národních parků v USA budeš potřebovat povolení (permit). Některé se dají sehnat v rangerské stanici na počkání, na jiné se pořádá loterie třeba půl roku dopředu a jen málo jedinců má to štěstí, že je získají</li>
</ol>
<div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiM41Nq_G_rheCfN6r0aOgCc044sY1KbxMUnQgJhCFYv2RJajiuoHhjfYewvI1VbTTkBiwk-PiT7XoE0M7squJvd6WMpHsfqCgdvHAI1Iglar1_djmDaXfYWayIdSS7E4-TJtZ-vVwjLgjE/s1600/1aDSC02025.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiM41Nq_G_rheCfN6r0aOgCc044sY1KbxMUnQgJhCFYv2RJajiuoHhjfYewvI1VbTTkBiwk-PiT7XoE0M7squJvd6WMpHsfqCgdvHAI1Iglar1_djmDaXfYWayIdSS7E4-TJtZ-vVwjLgjE/s400/1aDSC02025.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>V národních parcích USA radši nelezte přes okraj...</i></div>
</div>
<ol style="text-align: left;">
<li value="93">Nikdy nezkoušej utíkat před medvědem. V terénu běhá rychleji než kůň. A hlavně – při setkání s medvědem jde o jedinou věc. Správně si rozdělit role (lovec vs. kořist)</li>
<li>Setkání s medvědem je vždycky lepší se vyhnout, jelikož medvěd je potenciálně nebezpečný tvor</li>
<li>Proti grizzlymu nemá člověk nejmenší šanci, nejlepší je tedy po anglicku zmizet </li>
<li>Pokud už si tě grizzlík všiml a začíná o tebe projevovat zájem, vem si batoh na záda, snaž se udělat se co největším, mluv klidně a hlubokým hlasem a pomalu couvej</li>
<li>Pokud se grizzymu nelíbíš a chce si to s tebou vyřídit, máš jedinou šanci. Lehni na břicho, kryj se batohem, dělej mrtvého a modli se</li>
<li>Když na tebe zaútočí puma, vlk či obyčejný méďa Béďa (tedy medvěd hnědý), podle rad aljašských rangerů se máš bránit s brutální silou. Házej po nich kameny, větve, zrcadlovku… cokoli, co přijde pod ruku. Tvař se zuřivě a můžeš i sprostě nadávat</li>
<li>Útočí-li na tebe rozzuřená losice, zdrhej! Los je totiž jediný býložravec, který by ti mohl v divočině pěkně pochroumat fasádu, a losice útočí jedině, když se cítí ohrožená. Jakmile hrozba pomine, přestane. Taková rozzuřená losice je prý často nebezpečnější než medvěd</li>
</ol>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0xV1iB5Zvz9UEH7YqXJS6KEKejhmTbgX9pgfSwADK3lxLHZkzpmpGADfifbTxNWjuAC96jyJTuAJevxWiDgJDebMFt5jUp9C5uoETOykbng6WbQ2PAV6uCr1E0S3iHxVdTkFBqoOai27W/s1600/160a.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0xV1iB5Zvz9UEH7YqXJS6KEKejhmTbgX9pgfSwADK3lxLHZkzpmpGADfifbTxNWjuAC96jyJTuAJevxWiDgJDebMFt5jUp9C5uoETOykbng6WbQ2PAV6uCr1E0S3iHxVdTkFBqoOai27W/s400/160a.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i style="text-align: left;">Medvěd je potenciálně nebezpečný tvor!</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i style="text-align: left;"><br />
</i></div>
<b>Bonusová rada pro trumbery</b> <br />
<ol style="text-align: left;">
<li value="100">Pokud na letišti zapomeneš odbavit nůž (nebo jiný nebezpečný zakázaný předmět) a přijde se na to až při průchodu bezpečnostní kontrolou, můžeš zvolit několik strategií. <ul style="text-align: left;">
<li>Schovat nůž ve splachovacím zařízení letištního WC a vyzvednout si ho příště,</li>
<li>Odbavit ho v dalším zavazadle, třeba tom, které jsi plánoval jako příruční (někde se nad trumberou i slitují a odbaví mu další zavazadlo zadarmo),</li>
<li>Nechat si u odbavovací přepážky znovu vyžádat své odbavené zavazadlo a nůž do něj vložit (lze použít pouze v případě, že máš hodně času, a rozhodně z tebe budou mít radost),</li>
<li> Zkusit ukecat ochranku na bezpečnostní kontrole, že přeci o nic nejde. Pokud je čepel nože kratší než kratší strana kreditní karty, nejspíš to projde…</li>
</ul>
</li>
</ol>
*) V Kazachstánu jsme nebyli a s Kazachy jsme se setkali jen na západě Mongolska, kde někteří z nich už dlouho žijí. U jednoho jsme nocovali. Nemůžeme tedy zobecňovat na všechny Kazachy na zeměkouli, ale z jistých náznaků a indicií jsme nabyli dojmu, že Kazaši to dělají nejméně třikrát denně. ¨<br />
<i><br />
</i> <i>© Kateřina Krejčová a Petr Ptáčník, 2017. </i><br />
<i><br />
</i> <i> </i> <i>P.S.: Více tipů, triků, příběhů a dobrodružství naleznete v naší knize <a href="http://www.zcestykolemsveta.cz/2016/09/pozpatku-kolem-zemekoule-pribeh-jedne.html" target="_blank">Pozpátku kolem zeměkoule</a> (pokud ji chcete, napište nám na zcestykolemsveta@email.cz)</i> <br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgN-U_C-cwDXTmqZc8HMdYNGegp-228NMGi5Nt1WGb4ETKh6LkZ_Jn53pb9lCcQfJV_tzTuMSbxixJl0Bbj8-ul0itM3NLV1QI_BhKQZzc_7bWMnx0O1B3wigVQlCl6CgkgTED-_xg1zw0R/s1600/Ob%25C3%25A1lka+knihy.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgN-U_C-cwDXTmqZc8HMdYNGegp-228NMGi5Nt1WGb4ETKh6LkZ_Jn53pb9lCcQfJV_tzTuMSbxixJl0Bbj8-ul0itM3NLV1QI_BhKQZzc_7bWMnx0O1B3wigVQlCl6CgkgTED-_xg1zw0R/s400/Ob%25C3%25A1lka+knihy.jpg" width="286" /></a></div>
<i>P.P.S.: Rádi bychom tento seznam rozšířili na "484 tipů a triků, jak přežít na cestě kolem světa". Pomůžete nám s tím? Pokud máte jakýkoli cestovatelský tip nebo trik, sem s ním!</i></div>
</div>
Katka Krejcovahttp://www.blogger.com/profile/07167903804687552987noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-4709526801818994330.post-76004476198665750762017-01-02T12:21:00.001-08:002017-01-03T02:03:27.914-08:00Velké novoroční děkování<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
Loňský rok byl pro nás naprosto mimořádný. Vydali jsme knihu! Sami bychom to ale nikdy nedokázali. Chtěli bychom tedy poděkovat všem, kteří nám pomohli a drželi nám palce.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwmYlLxoS8a5OqlNcrtmSv7CPwoMT1XAUde6_bMfTMdJ-0rbXr2UbcOhxYT7dsdurIbvYgKKg6lWznLpflce-bO3hSfAahFhmnYLNDRZdjBFMpkyqCDZ9khwL8bLEddfvrxfqbfHaY2Z5-/s1600/kniha4.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwmYlLxoS8a5OqlNcrtmSv7CPwoMT1XAUde6_bMfTMdJ-0rbXr2UbcOhxYT7dsdurIbvYgKKg6lWznLpflce-bO3hSfAahFhmnYLNDRZdjBFMpkyqCDZ9khwL8bLEddfvrxfqbfHaY2Z5-/s400/kniha4.jpg" title="KNIHA JE NA SVĚTĚ!" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
A aby to děkování bylo trochu zábavné, naleznete níže osobní historky, šplechty a příběhy, o tom, jak to vlastně bylo… A taky se zcela vážně dozvíte, s čím máme na cestách dobré zkušenosti a proč.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg32xEFur2PPPBrWHwl_bdfJHEQwvzjHxsEdTE996vepIgJSqPRXr4X1pb57_0TuIIGfsAsxiecPt68VYJQV6ahLJnb5_mtyH5t7twDOIIhDObOKyToj28072FLi8QLR_ELd_ATC31Qe42p/s1600/DSC00423.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg32xEFur2PPPBrWHwl_bdfJHEQwvzjHxsEdTE996vepIgJSqPRXr4X1pb57_0TuIIGfsAsxiecPt68VYJQV6ahLJnb5_mtyH5t7twDOIIhDObOKyToj28072FLi8QLR_ELd_ATC31Qe42p/s400/DSC00423.JPG" title="Nové pohorky se cestou kolem světa trochu ošmajdaly" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Kniha vznikla spoluprací čtyř lidí – <b>Katka </b>si cestou vedla deníky a psala blog, na jehož základě pak vznikla <a href="http://www.zcestykolemsveta.cz/2016/09/pozpatku-kolem-zemekoule-pribeh-jedne.html" target="_blank">KNIHA</a>. Celkem během 484 dní na cestě popsala 11 sešitů o 1588 stránkách a celkové váze 2284 g. <b>Petr</b> investoval do dobrého foťáku a s ním pak na cestě vyfotil přes 100 000 fotek. Zhruba 530 nejlepších se ocitlo v knize a 14 našich nejsrdcovějších obrázků můžete vidět ve velkém formátu na některé z našich výstav. Máte-li zájem si některou z našich fotografií pověsit v libovolném formátu do vašeho interiéru, dejte nám vědět.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1GdJ8VkK_CqbVgnLZpGg_51Gx6L6rrfXCjGSm2rEvPpQcDinGqywDtMJeJRTFoqBXCw1t3EfvPYkOjeHf_nCU2Rl_7oQ6H7ua_tG3Rtng4zGWyaN3zR6bBHOwRNbMQU_fv0tlLP_ORU4W/s1600/07H4840.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1GdJ8VkK_CqbVgnLZpGg_51Gx6L6rrfXCjGSm2rEvPpQcDinGqywDtMJeJRTFoqBXCw1t3EfvPYkOjeHf_nCU2Rl_7oQ6H7ua_tG3Rtng4zGWyaN3zR6bBHOwRNbMQU_fv0tlLP_ORU4W/s400/07H4840.JPG" title="Gejzíry El Tatio, Petrova nejoblíbenější fotka" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
První a největší DÍKY na tomto místě patří našemu grafikovi a nakladateli <b>Jaroslavu Vránovi</b>. Pokud potřebujete superspolehlivého grafika, nakreslit mapy, vysázet knihu nebo zkritizovat fotografie ;), Jardu můžeme rozhodně doporučit. Knížka vypadá přesně tak, jak jsme ji chtěli mít a za to MOC DĚKUJEME Jardovi a jeho nakladatelství <a href="http://ebenovyslon.cz/" target="_blank">Ebenový slon</a>. Ještě jednou DÍKY!</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiyhdtyWy2C2AlFHInTV6WV5_BrYE4wLAOXzLnLzsC9zzpYQ6HQR6iWCYyCTrjuMacjkFyGS83dEqUau5nCT-HKq7aQVtXOQu52_B_NQQlxWqq-X5maBdnD_0uHge6qvLVKsq-5f1W_0ipP/s1600/slon.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="147" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiyhdtyWy2C2AlFHInTV6WV5_BrYE4wLAOXzLnLzsC9zzpYQ6HQR6iWCYyCTrjuMacjkFyGS83dEqUau5nCT-HKq7aQVtXOQu52_B_NQQlxWqq-X5maBdnD_0uHge6qvLVKsq-5f1W_0ipP/s400/slon.jpg" title="Chcete vydat cestopis či namalovat mapu? Napište Jardovi!" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Za to, že v knize (doufáme) neodhalíte žádný překlep ani hrubku, vděčíme skvělé a přísné korektorce <b>Lence Trávníčkové</b>. Velké DÍKY jí patří také za organizaci Cestovatelské párty Pozpátku a Slavnostního křtu knihy.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjTjFUFJY0myvkqT6x8wghIzS9fXhyZvstAPij56v3Sg_7-nMTglXqq-Gu7oYna8A8q8x1PxpMgCE4zgvAAuBUGLoEAGJwkFDNOiWaZBdKSGBcsbkyEviQX_ysIa9HuuN8ki5sO9OzfoV-f/s1600/k%25C5%2599est.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjTjFUFJY0myvkqT6x8wghIzS9fXhyZvstAPij56v3Sg_7-nMTglXqq-Gu7oYna8A8q8x1PxpMgCE4zgvAAuBUGLoEAGJwkFDNOiWaZBdKSGBcsbkyEviQX_ysIa9HuuN8ki5sO9OzfoV-f/s400/k%25C5%2599est.jpg" title="Zleva doprava: Katka, Jarda Vrána, Lenka Trávníčková, Petr, Karel Wolf a Pavel Liška" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
DĚKUJEME hlavnímu partnerovi naší knihy – <b>CK Livingstone</b>, nejlepší cestovce v ČR :-). To vám můžu potvrdit z vlastní zkušenosti, protože pro ně už víc než rok pracuji jako průvodkyně. Chcete-li zažít skutečnou exotiku, mrkněte do nového katalogu na <a href="http://www.livingstone.cz/">www.livingstone.cz</a>.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgTj8suYnLeWfIPcd9bBM4AdxOWknIRGr5UG3466DHjBDODta7lypg4vKtmqwi4lNud4ZJSJ4HnsMF9XdEGOdKueKyXoi-Fd3AHf3iopXPnQthjgxKtzgYeyqI3CPKrBKUJr8Fm4g0A_xhk/s1600/IMGP3051.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="263" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgTj8suYnLeWfIPcd9bBM4AdxOWknIRGr5UG3466DHjBDODta7lypg4vKtmqwi4lNud4ZJSJ4HnsMF9XdEGOdKueKyXoi-Fd3AHf3iopXPnQthjgxKtzgYeyqI3CPKrBKUJr8Fm4g0A_xhk/s400/IMGP3051.JPG" title="Autogramiáda v Café Nová galerie" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Velké DÍKY patří kmotrovi naší knihy <b>Pavlu Liškovi</b>, který si vzal naši knihu pod ochranné křídlo. Teda vlastně nevím, jestli mají lišky křídla, ale pod ocas by znělo možná trochu zvláštně… :) Každopádně nám ji v pražské Nové galerii polil šampaňským, takže snad jí to přinese štěstí.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQ7I5ErIhGvqf1J_07yEkzaOIHoCFrc1Zf8hcNcExErtVYnLeKuUVm962ZIMsJ3lNT2C0TGI99DgcniYyNaFYYtNWHZ3T6aVrDrYw4O_BYZOnCQ1HHIT1b8SBzQGE2q-Ky85NC9k8yHzpH/s1600/PA110002.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQ7I5ErIhGvqf1J_07yEkzaOIHoCFrc1Zf8hcNcExErtVYnLeKuUVm962ZIMsJ3lNT2C0TGI99DgcniYyNaFYYtNWHZ3T6aVrDrYw4O_BYZOnCQ1HHIT1b8SBzQGE2q-Ky85NC9k8yHzpH/s320/PA110002.JPG" title="Kmotra Liška" width="243" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Velikánské PODĚKOVÁNÍ patří <b>Karlu Wolfovi</b> a jeho parádnímu cestovatelskému festivalu <a href="http://www.facebook.com/kolemsveta.cz" target="_blank">Kolem světa</a>. Karel v nás vložil důvěru hned na začátku a dal nám příležitost poprvé se blýsknout s naší přednáškou <i>21 nejúžasnějších míst světa a co vás cestou může potkat</i> na brněnském festivalu Kolem světa 2015. Na Kolem světa se každý rok moc těšíme, je to prostě největší a nejlepší cestovatelský festival v ČR.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzT6l3jWqThDaHvQAgYkaxazQYfT4g6yIbSeAL6DGsQMOgEe0nSob8mG7KqGvoKQoEWyhTgcyLaEd1ERlixiR-iDL5gILDhQMV_BC5085reUwjPIryKKSX-LfgQrLBy4qPp2J4POZwKBM8/s1600/CFKS_plakat_Praha_122016_594x841mm+kopie%252C+small+NEWx.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="198" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzT6l3jWqThDaHvQAgYkaxazQYfT4g6yIbSeAL6DGsQMOgEe0nSob8mG7KqGvoKQoEWyhTgcyLaEd1ERlixiR-iDL5gILDhQMV_BC5085reUwjPIryKKSX-LfgQrLBy4qPp2J4POZwKBM8/s400/CFKS_plakat_Praha_122016_594x841mm+kopie%252C+small+NEWx.jpg" title="Kolem světa - největší a nejlepší cestovatelský festival v ČR" width="400" /></a></div>
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
DĚKUJEME také Katce Smolové a <a href="http://www.facebook.com/HedvabnaStezka.cz" target="_blank">Hedvábné stezce</a>, kde najdete zaručeně ty nejlepší cestovatelské články a aktuality. Když se někam chystám, hledám si informace nejdřív na Hedvábné stezce. Kde nepotkáš ani nohu, často potkáš Čecha, a co nezná ani TripAdvisor, o tom se dočteš na Hedvábce :). Takže cestování zdar a Hedvábné stezce díky za super náměty, články, vhled i propagaci naší knihy.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOJwimhqTPcA_zKptW_4tApjuwfO2zsmPZfKtUnbYc0zIpbb5UjsIm3h9mAjkNmLDh5sh-cnwzPpyh_Wtvgw2oFmcg1d6dvMpAxLcRzg3KO8BwlbJUdR_6MHQDfUjMHKoU-7Qk_nd8cn5C/s1600/HS-SLIDE-1920X1080.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOJwimhqTPcA_zKptW_4tApjuwfO2zsmPZfKtUnbYc0zIpbb5UjsIm3h9mAjkNmLDh5sh-cnwzPpyh_Wtvgw2oFmcg1d6dvMpAxLcRzg3KO8BwlbJUdR_6MHQDfUjMHKoU-7Qk_nd8cn5C/s400/HS-SLIDE-1920X1080.jpg" title="Kam vyrazit na cestu? Inspiraci najdete na www.hedvabnastezka.cz" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Pokud jste na cestách rádi v teple, tak se spacákem od <a href="http://www.warmpeace.cz/" target="_blank">Warmpeace</a> můžete vyrazit i na Aljašku ;). Petr vsadil na jejich spacák a já měla konkurenční ve stejně třídě a za podobnou cenu (viz <a href="http://www.zcestykolemsveta.cz/p/blog-page.html" target="_blank">Seznam našeho vybavení při odjezdu na cestu</a>). Dopadlo to tak, že jsem za chladných nocí škemrala u Petra, aby se se mnou vyměnil. Nakonec většinou vyměkl, ale musela jsem pak vždycky celý další den mýt nádobí za oba… Jelikož jsme kousků od Warmpeace a SeaToSummit měli na cestě více a se všemi jsme byli maximálně spokojení, začali jsme po návratu do ČR s Warmpeacem spolupracovat. Tímto všem ve Warmpeace DĚKUJEME za podporu a těšíme se na další spolupráci.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhj361OYbv7RMjzrHiwiPdtQZADtQMPFAlsVFSERl6ISeockcYEKW2O11RoKwLNbB_TBCnnLGc9Oc8B9OzBpIDqnmGb6mJ34dVlld9DG1vDeq1SeSDwfxXyFvYdi3JYnoIqtFix0_XGvHtN/s1600/DSC03169.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhj361OYbv7RMjzrHiwiPdtQZADtQMPFAlsVFSERl6ISeockcYEKW2O11RoKwLNbB_TBCnnLGc9Oc8B9OzBpIDqnmGb6mJ34dVlld9DG1vDeq1SeSDwfxXyFvYdi3JYnoIqtFix0_XGvHtN/s400/DSC03169.JPG" title="Na Aljašce v bundičce od Warmpeace" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Petr si po cestě kolem světa i na našich dvou himálajských expedicích nemohl vynachválit bundu od Tilaku. Nejprve měl Boru, potom Stormku a teď mám Stormku i já. Pokud chcete být na cestách navíc v suchu, vsaďte na <a href="http://www.tilak.cz/" target="_blank">Tilak</a>. Tilaku také DĚKUJEME za podporu vydání naší knihy.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcB4-66ZU7T0_SG3TsnE6ZbHwTmWKlXgO8PEHrSHkk1Q01KJqm36BZllFlSDwlTc54rF4UslMsXfKxna_JyYSbT4N85XWlTCdqN6k9GAs0dLo2cHbyCaTe6y7hVavxyx4dQIgpo9dAuIKv/s1600/10.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcB4-66ZU7T0_SG3TsnE6ZbHwTmWKlXgO8PEHrSHkk1Q01KJqm36BZllFlSDwlTc54rF4UslMsXfKxna_JyYSbT4N85XWlTCdqN6k9GAs0dLo2cHbyCaTe6y7hVavxyx4dQIgpo9dAuIKv/s400/10.JPG" title="V Himalájích v bundě od Tilaku" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Chystáte se na cesty a bojíte se, co vás tam potká? Připravte se na nejhorší třeba na kurzu první pomoci zážitkem PrPom. Petr absolvoval jejich <a href="http://www.prpom.cz/portfolio/prvni-pomoc-v-zimnich-horach/" target="_blank">První pomoc v zimních horách</a>, ale naštěstí mě zatím zpod laviny zachraňovat nemusel a ani operaci akutního slepého střeva si na mě ještě nevyzkoušel ;).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Cestou kolem světa jsme potkali jen jednoho dalšího Čecha, který byl zrovna taky na cestě kolem světa. Bylo to pod sopkou Ngauruhoe na Novém Zélandu. Uprostřed zasněžené krajiny se za námi najednou ozvalo „zdravíčko“ a <b>Ondra Brambus</b> nás pozval na palačinky. DÍKY za ně a vůbec za všechno!</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjrqQOBPdoKntV6SmSNIkDujHGasnUUpbXXFm6_YdyQ3YloJ_nSdC68nF1W6W-WOTy_XdG2Z87yiKaIhlXRSTJ8j2QfWNzexqwg7XWIBOhKvygIRGo8X4l9QrSo0k6y4zuSg6fu6qq25Bfj/s1600/MG_1999.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjrqQOBPdoKntV6SmSNIkDujHGasnUUpbXXFm6_YdyQ3YloJ_nSdC68nF1W6W-WOTy_XdG2Z87yiKaIhlXRSTJ8j2QfWNzexqwg7XWIBOhKvygIRGo8X4l9QrSo0k6y4zuSg6fu6qq25Bfj/s400/MG_1999.jpg" title="Ondra Brambus" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Dále bychom chtěli poděkovat společnosti <a href="http://www.seedcom.cz/" target="_blank">Seedcom</a>. Pokud byste si chtěli rozmnožit nějaké osivo – hořčici, vojtěšku, ředkvičku, kmín a další anebo měli zájem o merkantilní semena pro potravinářské účely, obraťte se na ně! ;) Také jim DĚKUJEME za podporu vydání knihy Pozpátku kolem zeměkoule.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
DÍKY také personální agentuře <a href="http://aerojobsinternational.cz/cs/" target="_blank">Aerojobs</a>, která vám může pomoci v kariérním rozletu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pokud byste chtěli skutečně letět, tak jak na letenky a další cestovatelské triky se dozvíte v <a href="http://www.facebook.com/travelbible.cz" target="_blank">Travel Bible</a> – jediné knize, kterou na cestách nedáš z ruky (tu naši si do baťůžku nesbalíte – leda tak do lodního kufru). DÍKY, že jsme mohli být díky vám víc vidět.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_wIqhIWrTiwjPmx9DMEDEMuWBHCrXg5J6d7q8b6uZfNCj0dCdBqGFhu0NJwB2QLKKHD3AixexC9ABHMHWMjhhoGjTMUqTVemrAzpNtWvhRisCEkPH-pKSRzTcf5bl49jFGNZPVD4i-Y4D/s1600/Slowtravel3.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_wIqhIWrTiwjPmx9DMEDEMuWBHCrXg5J6d7q8b6uZfNCj0dCdBqGFhu0NJwB2QLKKHD3AixexC9ABHMHWMjhhoGjTMUqTVemrAzpNtWvhRisCEkPH-pKSRzTcf5bl49jFGNZPVD4i-Y4D/s400/Slowtravel3.jpg" title="Karel Wolf, Katka Krejčová, Petr Novák a Petr Ptáčník na festivalu Slow Travel" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Pokud vás na cestách či doma baví hrát si, vyzkoušejte mankalové hry. Že jste o nich ještě nikdy neslyšeli? Základní pravidla najdete na <a href="http://mankala.cz/">mankala.cz</a> a nás s Petrem můžete zkusit porazit třeba v Oware <a href="http://mankala.cz/oware.html">mankala.cz/oware.html</a>, což je hra, která se hojně hraje v Africe. DĚKUJEME Hance Kotinové a České federaci mankalových her, kteří právě díky mankalovým hrám cestují po různých koutech světa, potkávají chytré a zajímavé lidi a poznávají kulturu jiných národů... </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6o_32ghwKmlafULxVUIsCCwChfoOVrd9V2xkiVdgUHqRjq_BZF4fOELRuXZzqVY4nohu88oftUtE6L2WoSNiKC4YellRjSCGyM4TVRu-KQase42IeZw1M37tY2TH3VVaVJc3Qf1Sc4DMI/s1600/oware.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6o_32ghwKmlafULxVUIsCCwChfoOVrd9V2xkiVdgUHqRjq_BZF4fOELRuXZzqVY4nohu88oftUtE6L2WoSNiKC4YellRjSCGyM4TVRu-KQase42IeZw1M37tY2TH3VVaVJc3Qf1Sc4DMI/s400/oware.jpg" title="Oware se hraje i v Ghaně (foto převzato z http://mancala.wikia.com/wiki/Oware)" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
A jelikož bez hudby by to byla nuda, DĚKUJEME <b>Tomovi Cortésovi</b>, že nám tak krásně zahrál na cestovatelské párty a Slavnostním křtu knihy. Poslouchejte na <a href="http://soundcloud.com/tomcortes">soundcloud.com/tomcortes</a> a třeba se jednou všichni potkáme na cestách i s kytarou :-).</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiaPxVpLV4hB16IoDMapwWoZM8p9xut4pDPUDPYin0yZvhJH0OdrhSmXRGS8hx-QYgG9Dh_uoegVoCaqu1lCxK7GVsigL5rd3R8o903-pTAl3rRrBh6q7D6pplls2f3MM9PLgGqE0lq-Db8/s1600/tom.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiaPxVpLV4hB16IoDMapwWoZM8p9xut4pDPUDPYin0yZvhJH0OdrhSmXRGS8hx-QYgG9Dh_uoegVoCaqu1lCxK7GVsigL5rd3R8o903-pTAl3rRrBh6q7D6pplls2f3MM9PLgGqE0lq-Db8/s400/tom.jpg" title="Tom Cortés" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
DĚKUJEME vám všem, kteří jste nás podpořili na <a href="http://www.hithit.com/cs/project/2862/kniha-pozpatku-kolem-zemekoule-kolem-sveta-za-484-dni" target="_blank">HitHitu</a>, protože chvílemi už jsme trochu přestávali věřit, že to vyjde, ale podrželi jste nás a umožnili nám splnit si sen. Díky všem, kdo si knížku přečtete, a hlavně všem, kdo seberete odvahu a vyrazíte na cestu. Kvůli vám jsme tu knihu psali :).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
A v neposlední řadě DĚKUJEME našim rodinám, že nám dovolily na cestu vůbec vyrazit a podporovaly nás, když jsme byli pryč i když jsme o tom psali knihu. A kam vyrazíme příště? A kam VY?</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh93kPwF_joOxSBsDHjkMSS82lkAz8s6W90acYSKJ9RD529ebvpugbUBNyO-eWKLWYBh4gBIOIRC8LQlUeoVEivCuDJ6vt0nniWdbvIUZ5kvwgQ9cJo0Q78bzL5DRnqRDazKXT6dYfYUZ3t/s1600/icon-travel-faq-300x180.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh93kPwF_joOxSBsDHjkMSS82lkAz8s6W90acYSKJ9RD529ebvpugbUBNyO-eWKLWYBh4gBIOIRC8LQlUeoVEivCuDJ6vt0nniWdbvIUZ5kvwgQ9cJo0Q78bzL5DRnqRDazKXT6dYfYUZ3t/s1600/icon-travel-faq-300x180.png" title="Kam se chystáte letos?" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Ať vám stan nesebere velká voda, ať se vám ani jednou nepřipálí ešus a ať vaše cesta vede na krásná místa s přátelskými lidmi.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Splněné cestovatelské sny v roce 2017 přejí </div>
<div style="text-align: justify;">
Katka a Petr.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMvtQhzYDszCgQMljmO4BOPCU5m8L4D4L_Co7dOMk_Xd4oVwq0JpbtgSoyInZOebpnkUgo_n7mEaMOk89bSqumfBLLxsVXZ7gzguAEe6oZ7qyDGtdpGX0cMTCVDX3zXHImB8AAnRrmjfSI/s1600/Titulka_nejvetsi.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="272" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMvtQhzYDszCgQMljmO4BOPCU5m8L4D4L_Co7dOMk_Xd4oVwq0JpbtgSoyInZOebpnkUgo_n7mEaMOk89bSqumfBLLxsVXZ7gzguAEe6oZ7qyDGtdpGX0cMTCVDX3zXHImB8AAnRrmjfSI/s400/Titulka_nejvetsi.jpg" title="Přejeme vám splnění vašich nejtajnějších cestovatelských snů!" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
P.S.: Chcete ji? Napište nám na zcestykolemsveta@email.cz</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
P.P.S: A přijďte se na nás podívat! <a href="http://www.zcestykolemsveta.cz/2016/08/kde-se-muzeme-potkat-osobne.html" target="_blank">www.zcestykolemsveta.cz/2016/08/kde-se-muzeme-potkat-osobne.html</a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
Katka Krejcovahttp://www.blogger.com/profile/07167903804687552987noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-4709526801818994330.post-8510678710638266662016-09-14T14:10:00.000-07:002017-01-18T00:00:33.528-08:00Pozpátku kolem zeměkoule – příběh jedné knihy<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
<b>„Při cestách prstem po mapě mě vždycky nejvíc zajímalo, jak to asi vypadá v Ohňové zemi. To místo leží tak daleko od domova, že jsem si ani neuměla představit žádné vzdálenější a záhadnější. A nikdy bych nevěřila, že se tam někdy podívám. V životě jde ale často hlavně o to rozhodnout se a nejtěžší bývá udělat ten první krok. A tak tu teď stojíme. Na konci světa s plánem nevrátit se domů příští rok a půl.“</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgs_nNuTcD61ynx0QI-jyUtGJyuid1iRaMWuWPTEuPT4pCSyFs6htjLlD2g9ZLT6eGT0fUrGRfdDenzI35HnUIhCol3XG9wzKFtDfuFWpdnrz1bLN_OXPb34T5UAtbSCyfx9O3dP7VZIiTZ/s1600/Ob%25C3%25A1lka+knihy.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgs_nNuTcD61ynx0QI-jyUtGJyuid1iRaMWuWPTEuPT4pCSyFs6htjLlD2g9ZLT6eGT0fUrGRfdDenzI35HnUIhCol3XG9wzKFtDfuFWpdnrz1bLN_OXPb34T5UAtbSCyfx9O3dP7VZIiTZ/s320/Ob%25C3%25A1lka+knihy.jpg" width="229" /></a></div>
Přesně tak začíná naše nová kniha Pozpátku kolem zeměkoule aneb 484 dní na cestě z konce světa na jeho začátek. Napsat knihu není jen tak, což mi došlo hned po dvou měsících v novém zaměstnání. Nenapsala jsem ani čárku a stála před zásadní volbou. Kniha nebo kariéra? Tušíte správně, že jsem dala výpověď a naplno se vrhla do psaní.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Co jsme zač</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Dovolte mi, abych vám představila náš tým, který dal každou jednotlivou stránku dohromady. Petra a mě už znáte. Objeli jste s námi zeměkouli, vylezli na šestitisícovku, potápěli se k vrakům, chodili treky, které nikdo nezná, zažívali dobrodružné chvilky na Divokém západě s dvěma dětmi, vystoupali jste s námi do kráteru sopky, bydleli v domácnostech domorodců ve více než dvaceti zemích světa, nakoukli do fidžijské domácnosti i mongolské jurty, ztratili jste se s námi v pralese a hledali jste s námi ztracený objektiv od foťáku uprostřed nekonečné mongolské stepi. Vzpomínáte?</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSVSLi388IdyFG3FrQ9OYBW3BjS7DWCax4t0EpsfLTsriIQEIqQfrNclx_R2ZIbgjDVmPMTWd7d3aO2esyAb5pV0Otyu9sR5kBQH1KMfoTLyKZjVG_BMIdv_N1vachwqNfiuFElzNkJ2sH/s1600/003.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="290" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSVSLi388IdyFG3FrQ9OYBW3BjS7DWCax4t0EpsfLTsriIQEIqQfrNclx_R2ZIbgjDVmPMTWd7d3aO2esyAb5pV0Otyu9sR5kBQH1KMfoTLyKZjVG_BMIdv_N1vachwqNfiuFElzNkJ2sH/s400/003.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
A právě v okamžiku, kdy jsme lezli do kráteru indonéské sopky Ijen, se k nám připojil Jarda. Sice ne osobně, ale z pohodlí svého obýváku, a sledoval každý náš krok a nabídl nám svou pomoc při výrobě knihy. Udělal nám kompletně celou grafiku, všechno vyladil do milimetru, vymyslel spoustu úžasných vychytávek, které v jiných knížkách nenajdete, a nakreslil 45 unikátních map a mapek speciálně pro naši knihu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-fHruQoG07p3M11OFhyLRLwGfAOqRiv-9ptHGHjl_yvft_pIDQ_sbIeoFI_ysikwe6bs_DA4KoDCJMgUffYOh6szcdUoSGuY9QWujkPusANiTflBpOTmipdvmL8ddfWCJ54bHd8LNQoSY/s1600/002.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="291" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-fHruQoG07p3M11OFhyLRLwGfAOqRiv-9ptHGHjl_yvft_pIDQ_sbIeoFI_ysikwe6bs_DA4KoDCJMgUffYOh6szcdUoSGuY9QWujkPusANiTflBpOTmipdvmL8ddfWCJ54bHd8LNQoSY/s400/002.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
A pak je tu ještě Lenka, nejpřísnější porotkyně v literární soutěži. Moji povídku inspirovanou skutečnou událostí na Havaji, kterou jste si mohli přečíst <a href="http://www.zcestykolemsveta.cz/2015/01/povidka-inspirovana-skutecnou-udalosti.html" target="_blank">tady</a>, mi rozcupovala na maděru, a mně došlo, že to bude ideální korektorka pro naši knihu a nenechá na ní nit suchou, dokud nebude naprosto perfektní.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcPe75_6VyxFBqJq5gYtwUiqpEgqGj9iAOrYo8Xd_vjCYunc5ZcN_l9CmWto12aSf3QQ-Qd0hY6xNxIRg1gqJ4dIn9RFHR6GyeHc06iYCEyVx-cn27QNpWOvnBOAri0Ysv41Nb7yBT1GJh/s1600/004.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="291" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcPe75_6VyxFBqJq5gYtwUiqpEgqGj9iAOrYo8Xd_vjCYunc5ZcN_l9CmWto12aSf3QQ-Qd0hY6xNxIRg1gqJ4dIn9RFHR6GyeHc06iYCEyVx-cn27QNpWOvnBOAri0Ysv41Nb7yBT1GJh/s400/004.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Každý, kdo naši knihu vidí naživo, valí oči, jak je precizně zpracovaná a jaké máme nádherné fotky. Víc než rok poctivé práce týmu čtyř lidí je na ní vidět. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjf7dBRz8Gn8Hyv5rbySCB79nkGrh8yKCk8NAIm_qNkDCpJAtZ_PsAuMviSQssvewj0t03lypyTXyM3BkKJWSRga_ry2wjiphJQ3pYsJzNf4MPnhXZd7GPYYYg81lbkF6-v_fOW3nEXoL4b/s1600/005.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="283" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjf7dBRz8Gn8Hyv5rbySCB79nkGrh8yKCk8NAIm_qNkDCpJAtZ_PsAuMviSQssvewj0t03lypyTXyM3BkKJWSRga_ry2wjiphJQ3pYsJzNf4MPnhXZd7GPYYYg81lbkF6-v_fOW3nEXoL4b/s400/005.jpg" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>O čem to je</b></div>
<div style="text-align: justify;">
V knize odhalujeme naše nejlepší zážitky a nabyté zkušenosti. Výstup na šestitisícovku, treky, které nikdo nezná, potápění k vrakům, stopování, couchsurfing, horko na tropických ostrovech i hluboký mráz na Aljašce. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghuC741yLYngm-0xAtOpxDPw52tKZn95VGOtYpgLiqh-zXs2iTMVdHCyojTdhJhatz0X19p8PV5NBg9sD3ncDc_6Y46U4L4QbaUoKIHFUdjGShXzAmO8JAN8FLQvI2B_LOZChkTf4tBpuK/s1600/006.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="281" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghuC741yLYngm-0xAtOpxDPw52tKZn95VGOtYpgLiqh-zXs2iTMVdHCyojTdhJhatz0X19p8PV5NBg9sD3ncDc_6Y46U4L4QbaUoKIHFUdjGShXzAmO8JAN8FLQvI2B_LOZChkTf4tBpuK/s400/006.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Nakouknete s námi do fidžijské domácnosti, mongolské jurty, za novozélandský vodopád, do chrámů mnoha světových náboženství, do dětské duše, do džungle, do velkoměsta, do divočiny i do našeho vztahu. Je jedinečná tím, že spojuje zajímavé povídání, praktické informace, zápisky z deníku, unikátní mapky a skvělé fotky. Kniha zaujme jak ty, kdo se chtějí inspirovat pro vlastní cestování, tak ty, kdo si o cestování rádi jen čtou.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiOtmLMrReOTiUpv1FmiVOBfwSa704GR9xDl2UzghfjbNOUTl8FSWAWptzhFiPDxeTV-pfCzc-zjWrYKKiL0xCparyazAIG72hAYKIq_lTIxdvwv6oOiPSp4j3xm1Cb3c6W5j6hyphenhyphen_FpsfKl/s1600/009.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="278" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiOtmLMrReOTiUpv1FmiVOBfwSa704GR9xDl2UzghfjbNOUTl8FSWAWptzhFiPDxeTV-pfCzc-zjWrYKKiL0xCparyazAIG72hAYKIq_lTIxdvwv6oOiPSp4j3xm1Cb3c6W5j6hyphenhyphen_FpsfKl/s400/009.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
O cestě kolem světa jen ve dvou z Ohňové země až na Aljašku, na tropické ostrovy Tichého oceánu, kolem dokola Novým Zélandem, prostředkem přes Austrálii, křížem krážem Jihovýchodní Asií, a přes Čínu, Mongolsko a Rusko zase zpátky domů.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEguhWgBXyf0oJf47ug5svlI1iinis_AeH0_69snleo52LPxbq2BFQfbPV5lUEdmfkz32DKe5jXM2jswCQGzSpIOiiJLIMf-4wuxMX3fFH7adimuvoBq4uBymgzCCV5AMiVpUKAvJE9XMmrK/s1600/010.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="273" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEguhWgBXyf0oJf47ug5svlI1iinis_AeH0_69snleo52LPxbq2BFQfbPV5lUEdmfkz32DKe5jXM2jswCQGzSpIOiiJLIMf-4wuxMX3fFH7adimuvoBq4uBymgzCCV5AMiVpUKAvJE9XMmrK/s400/010.jpg" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Cesta trvala 484 dní, dalších 383 jsme pracovali na knize. Vybírali fotky, sepisovali texty, malovali mapy, jednu po druhé skládali kapitoly. Jaká radost, když jsme byli v polovině. A pak, v srpnu 2016, jsme konečně drželi v ruce první hotový výtisk. Zatím ale jen prototyp v diplomkové vazbě, ale vypadal krásně. Abychom mohli knihu vydat na krásném papíře, velkou a barevnou, tak, jak jsme si ji vysnili, potřebovali jsme na to peníze. Spoustu peněz. A tak jsme spustili projekt na <a href="http://www.hithit.com/cs/project/2862/kniha-pozpatku-kolem-zemekoule-kolem-sveta-za-484-dni" target="_blank">HitHitu</a> a začalo nejšílenějších 45 dní v mém životě. Byl to mazec, každý den vymýšlet něco nového, cpát se do medií a ukazovat lidem, že ta knížka fakt stojí za to. A vyšlo to! Teď už je na světě a můžete ji mít doma i vy.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhm_-6cLiL09MQrL-gJlw7E6DFFwua2GqfLB4fAQccbSll0kQMOZ-NcKLNT2ONzMqhLx9OlWHYISP9_2DvgDT25Sx6PJFKcHnJgdXaKJXLLe4pMeIxHfdIxKI-jVPbTUv4pDHlLRs4-UN6F/s1600/013.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="283" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhm_-6cLiL09MQrL-gJlw7E6DFFwua2GqfLB4fAQccbSll0kQMOZ-NcKLNT2ONzMqhLx9OlWHYISP9_2DvgDT25Sx6PJFKcHnJgdXaKJXLLe4pMeIxHfdIxKI-jVPbTUv4pDHlLRs4-UN6F/s400/013.jpg" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Co pro to mám udělat?</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Pokud si chcete naši knihu přečíst a ve vaší knihovně ji zatím nemají, můžete si ji objednat přímo od nás, s podpisem a věnováním. Stačí napsat na zcestykolemsveta@email.cz. Cena za knihu je 484 Kč. Bližší informace najdete v sekci <a href="http://www.zcestykolemsveta.cz/p/kniha.html" target="_blank">KNIHA</a>.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
<b>... a ještě něco navíc</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Srdečně Vás zveme na některou z <a href="http://www.zcestykolemsveta.cz/2016/08/kde-se-muzeme-potkat-osobne.html" target="_blank">našich akcí</a>, se kterými se teď v zimě roztrhl pytel. Moc rádi vás uvidíme a povyprávíme o cestování kolem světa, chutích Vietnamu, zlatých pagodách Barmy, bydlení u místních nebo lezení na himálajské šestitisícovky.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0hGKbDzEX4xHYnalhsiR5RB7ZgZnf_DM6aH65uv0m9AMOAW7MEO6dZn9r1BkuPo9JrqGtBMiDzhamVNPQMQUTnN-RTOo3FgJ1k0PRa56K80ZCeqmpkUowo5qaAJemZM9AjHntiBBg2hJ5/s1600/014.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="282" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0hGKbDzEX4xHYnalhsiR5RB7ZgZnf_DM6aH65uv0m9AMOAW7MEO6dZn9r1BkuPo9JrqGtBMiDzhamVNPQMQUTnN-RTOo3FgJ1k0PRa56K80ZCeqmpkUowo5qaAJemZM9AjHntiBBg2hJ5/s400/014.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
DĚKUJEME VŠEM, KTEŘÍ SE ROZHODLI VYDÁNÍ NAŠI KNIHY PODPOŘIT, A PEVNĚ VĚŘÍME, ŽE Z NÍ BUDETE NADŠENÍ. :-)</div>
</div>
Katka Krejcovahttp://www.blogger.com/profile/07167903804687552987noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4709526801818994330.post-4957357871993464462016-08-31T05:03:00.000-07:002019-02-14T04:37:28.450-08:00Kde se můžeme potkat osobně?<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
Rádi bychom vás pozvali na promítání fotek a cestovatelské přednášky. Pokud nenajdete v seznamu žádné místo u vás v okolí a měli byste chuť naši přednášku uspořádat, dejte nám vědět :).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAuZEdFPhLFKDov4PUdHYrXzCLorhFAgyMlrGfZsqjwla5NCA17yc7sWD0wS-pp2HZ7R6lJKPj1zD45Zv9ZGzLKVTVrzcCFjC6T-HeJjQBIb7Bn-9cVI8ZkQ3GWbUpWwrRBcCAFybtzQQX/s1600/DSC09801.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="132" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAuZEdFPhLFKDov4PUdHYrXzCLorhFAgyMlrGfZsqjwla5NCA17yc7sWD0wS-pp2HZ7R6lJKPj1zD45Zv9ZGzLKVTVrzcCFjC6T-HeJjQBIb7Bn-9cVI8ZkQ3GWbUpWwrRBcCAFybtzQQX/s200/DSC09801.JPG" width="200" /></a><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjcwg7xZE4KO2KD4jgH6PjDw2fbjX6GMUsAsnyMRDijJ3E8Qna7It9rnZdQLrJ-mxGb99T1TgFYNdsbekOkrzZR_pX5HV0zzUu2eVN76LympoYZs5KUW6Gl9jMmqb0h6HvMADCRi2tUh3mC/s1600/321.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="132" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjcwg7xZE4KO2KD4jgH6PjDw2fbjX6GMUsAsnyMRDijJ3E8Qna7It9rnZdQLrJ-mxGb99T1TgFYNdsbekOkrzZR_pX5HV0zzUu2eVN76LympoYZs5KUW6Gl9jMmqb0h6HvMADCRi2tUh3mC/s200/321.JPG" width="200" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Termíny prozatím nám známé:</div>
<div>
<ul style="text-align: left;">
<li><div style="text-align: justify;">
<b style="text-align: left;">
</b></div>
</li>
</ul>
<ul style="text-align: left;">
<li><div style="text-align: justify;">
<div>
23.1.2019 od 19 hod, VNITROBLOCK, Praha</div>
<b style="text-align: left;"><b>Vyprodáno! <a href="http://www.facebook.com/events/1385691371562346/" target="_blank">Severské treky bez lidí - Aljaška, Kanada, Norsko, Laponsko</a></b> (přednáší Katka a Petr)</b></div>
</li>
</ul>
<ul style="text-align: left;">
<li><div style="text-align: justify;">
20.2.2019 od 18 hod, VNITROBLOCK, Praha</div>
<b style="text-align: left;"></b><div style="text-align: justify;">
<b style="text-align: left;"><b>Vyprodáno! <a href="https://www.facebook.com/events/595485114238095/" target="_blank">Severské treky bez lidí - Aljaška, Kanada, Norsko, Laponsko</a></b> (přednáší Katka a Petr)</b></div>
</li>
</ul>
<ul style="text-align: left;">
<li><div style="text-align: justify;">
20.2.2019 od 19 hod, VNITROBLOCK, Praha</div>
<div style="text-align: justify;">
<b style="text-align: left;"></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b style="text-align: left;"><b>Vyprodáno! </b></b><span style="text-align: left;"><b><a href="https://www.facebook.com/events/381666622592635/">Sólo trek GR20 na Korsice</a></b></span><b style="text-align: left;"><a href="https://www.facebook.com/events/381666622592635/"> </a>(přednáší Katka a Petr)</b></div>
</li>
</ul>
<ul style="text-align: left;">
<li><div style="text-align: justify;">
28.2.2019 od 19 hod, VNITROBLOCK, Praha</div>
<div style="text-align: justify;">
<b style="text-align: left;"></b></div>
<b style="text-align: left;"></b><div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<span style="text-align: left;"><span style="text-align: justify;"><span style="color: #0000ee;"><b><u><a href="https://www.facebook.com/events/2346150749004507/">100 tipů a triků, jak přežít na cestě kolem svě<span id="goog_503758430"></span><span id="goog_503758431"></span>ta </a></u></b></span></span><b>(přednáší Katka a Petr)</b></span></div>
</div>
</li>
</ul>
<div>
<ul style="text-align: left;">
<li><div style="text-align: justify;">
6.3.2019 od 18 hod, KINO SVĚTOZOR, Praha</div>
<b style="text-align: left;"></b><div style="text-align: justify;">
<span style="text-align: left;"><b><a href="https://www.facebook.com/events/295347614707429/">21 nejúžasnějších míst světa a co vás cestou může potkat</a></b></span><b style="text-align: left;"><a href="https://www.facebook.com/events/295347614707429/"> </a>(přednáší Katka a Petr)</b></div>
</li>
</ul>
<ul style="text-align: left;">
<li><div style="text-align: justify;">
6.3.2019 od 20 hod, KINO SVĚTOZOR, Praha</div>
<div style="text-align: justify;">
<b style="text-align: left;"></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b style="text-align: left;"><a href="https://www.facebook.com/events/861492460687717/">Severské treky bez lidí - Aljaška, Kanada, Norsko, Laponsko</a> (přednáší Katka a Petr)</b></div>
</li>
</ul>
</div>
<ul style="text-align: left;">
<li><div style="text-align: justify;">
<div>
12.3.2019 od 18 hod, Hvězdárna a planetárium Brno</div>
<b style="text-align: left;"><b><b style="text-align: left;">Vyprodáno! </b><a href="http://www.facebook.com/events/2096160597072259/" target="_blank">Severské treky bez lidí - Aljaška, Kanada, Norsko, Laponsko</a></b> (přednáší Katka a Petr)</b></div>
</li>
</ul>
<ul style="text-align: left;">
<li><div style="text-align: justify;">
12.3.2019 od 20:15 hod, Hvězdárna a planetárium Brno</div>
<b style="text-align: left;"></b><div style="text-align: justify;">
<b style="text-align: left;"><b><b style="text-align: left;">Vyprodáno! </b><a href="http://www.facebook.com/events/2096160597072259/" target="_blank">Severské treky bez lidí - Aljaška, Kanada, Norsko, Laponsko</a></b> (přednáší Katka a Petr)</b></div>
</li>
</ul>
<div>
<ul style="text-align: left;">
<li><div style="text-align: justify;">
19.3.2019 od 18 hod, VNITROBLOCK, Praha</div>
<b style="text-align: left;"></b><div style="text-align: justify;">
<b style="text-align: left;"><a href="https://www.facebook.com/events/293180181394695/">1800 km pěšky a sama</a> (přednáší Katka a Petr)</b></div>
</li>
</ul>
<ul style="text-align: left;">
<li><div style="text-align: justify;">
19.3.2019 od 20:15 hod, VNITROBLOCK, Praha</div>
<div style="text-align: justify;">
<b style="text-align: left;"></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="text-align: left;"><b><a href="http://xn--estitiscovky%20bez%20lana-glc832a/">Šestitisícovky bez lana</a> </b></span><b style="text-align: left;">(přednáší Katka a Petr)</b></div>
</li>
</ul>
<div>
<ul style="text-align: left;">
<li><div style="text-align: justify;">
3.4.2019 od 18 hod, VNITROBLOCK, Praha</div>
<b style="text-align: left;"></b><div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<span style="text-align: left;"><b><b style="text-align: justify;"><a href="https://www.facebook.com/events/1333674516775123/">Barma - země, kde se může stát všechno </a>(</b>přednáší Katka a Petr)</b></span></div>
</div>
</li>
</ul>
<ul style="text-align: left;">
<li><div style="text-align: justify;">
3.4.2019 od 20:15 hod, VNITROBLOCK, Praha</div>
<div style="text-align: justify;">
<b style="text-align: left;"></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<b><a href="https://www.facebook.com/events/373017029918179/">Vietnam (nejen) pro gurmány </a>(přednáší Katka a Petr)</b></div>
</div>
</li>
</ul>
</div>
</div>
</div>
<ul style="text-align: left;">
</ul>
<div style="text-align: justify;">
A co vás s námi čeká?</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b style="text-align: left;"></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Severské treky bez lidí - Aljaška, Kanada, Norsko, Laponsko</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<div>
Vypravíme do severské divočiny, kde člověka potkáte jen zřídka, zato medvědy, soby, losy a další divokou zvěř poměrně často. Navštívíte s námi 12 míst neznámých i známých, ocitnete se na vrcholcích a hřebenech, kam pěšiny nevedou, a dozvíte se tipy na ty nejkrásnější jednodenní výšlapy i desetidenní treky. Čekají vás národní parky Denali, Hardangervida a pět dalších, hory Mt. Marathon, Kebnekaise a Kings Throne, autobus Alexandra Supertrampa a sázka o kilo čokolády. Budeme pozorovat polární záři, bydlet ve stanu i ve srubu, ztrácet se za polárním kruhem a užívat si romantiku jako za časů Jacka Londona.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjjYh7P6Rn5YOuhn_t4EDiUYNDJBShQ_8G808tu87N3ocz6NahOA0YgbxtjocxOtoUz5EfMYgp99YOfsKWqBYrACVU954gl_LFfALn1f7G-X9ElyeHgXRdPYcHxEMthrBCp7oSyNb-Ed4l1/s1600/Seversk%25C3%25A9+treky.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="715" data-original-width="1600" height="177" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjjYh7P6Rn5YOuhn_t4EDiUYNDJBShQ_8G808tu87N3ocz6NahOA0YgbxtjocxOtoUz5EfMYgp99YOfsKWqBYrACVU954gl_LFfALn1f7G-X9ElyeHgXRdPYcHxEMthrBCp7oSyNb-Ed4l1/s400/Seversk%25C3%25A9+treky.jpg" width="400" /></a></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="post_thumbnail">
</div>
<div style="text-align: justify;">
<b>21 nejúžasnějších míst světa a co vás cestou může potkat</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Co vás může potkat na šestnáctiměsíční cestě kolem světa, když se přesouváte pěšky nebo stopem, bydlíte u místních nebo ve stanu, část cesty s sebou máte dvě děti, chcete se potápět, vylézt na šestitisícovku, vidět, co jste ještě nikdy neviděli, a poznat svět na dřeň? Někdy to může trochu bolet, často to není ani trochu pohodlné, ale rozhodně to bude stát za to! O cestě z Ohňové země až na Aljašku, na tropické ostrovy Tichého oceánu, kolem dokola Novým Zélandem, prostředkem skrz Austrálii, křížem krážem Jihovýchodní Asií, a přes Čínu, Mongolsko a Rusko zase zpátky domů. A jaká jsou ta nejúžasnější místa na světě? Uvidíte! </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhs86dFeJm_4Jq5qZajJvbvMd9n-FWAkJyKwUHJjkLl_wbZwe040ByCuUCBhBfbQE6zovsRtaU1m7gXtn1AKLxbYg4WgR0wOMzLt152YMlPtlNkOorUwP7TbA_7hFun6N0KM3ZIVUI3y0uW/s1600/PB094201.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="212" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhs86dFeJm_4Jq5qZajJvbvMd9n-FWAkJyKwUHJjkLl_wbZwe040ByCuUCBhBfbQE6zovsRtaU1m7gXtn1AKLxbYg4WgR0wOMzLt152YMlPtlNkOorUwP7TbA_7hFun6N0KM3ZIVUI3y0uW/s320/PB094201.JPG" title="21 nejúžasnějších míst světa a co vás cestou může potkat" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<b>Šestitisícovky bez lana</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Rádi byste na pořádný kopec, ale nejste žádní horolezci? Vezmeme vás na tři jednoduché himálajské šestitisícovky, na které snadno vylezete i bez lana, a ukážeme vám parádní aklimatizační treky, kde zažijete pravé Himálaje, nepotkáte tam skoro nikoho a nepotřebujete pro ně ani žádná drahá povolení. Taky nakoukneme do buddhistických chrámů, k nomádům do stanu na čaj s jačím máslem a Ladačanům pod pokličku. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Kang Yatze II (6173 m) jsem v červenci 2018 zdolala sólo a celý den jsem měla horu jenom pro sebe. Když to zvládne takové pískle jako já, zvládnete to taky :-).</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgV3gLcDj0IIlPYz5swY3Fs61jzgD5qwWLA1UOBNxpejbqow9F5tuLHms5fYrI_EgR6QgTPwJYi8BuyTZTY5g_owtAJ-eAsm9Yt0CAguurGqyZciUtZwCYL6WCsJUM6Ck3XevsxrSqBYNHP/s1600/1255.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1065" data-original-width="1600" height="212" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgV3gLcDj0IIlPYz5swY3Fs61jzgD5qwWLA1UOBNxpejbqow9F5tuLHms5fYrI_EgR6QgTPwJYi8BuyTZTY5g_owtAJ-eAsm9Yt0CAguurGqyZciUtZwCYL6WCsJUM6Ck3XevsxrSqBYNHP/s320/1255.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
<b>100 tipů a triků, jak přežít na cestě kolem světa</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Chystáte se na expedici na Antarktidu nebo jen na víkend k babičce? Chcete se potápět se žraloky nebo přežít jízdu autem s rodinou k Balatonu? Ať už cestujete kamkoli, s kýmkoli a s jakýmkoli cílem, naše přednáška vám poradí, jak to přežít a ještě si to užít. Tipy a triky jsme nasbírali během 484 dní dlouhé cesty kolem světa – pěšky, stopem, s dětmi, ztracení v neprostupné džungli, nadšení na vrcholu šestitisícovky, zanechaní v noci v moři plném neznámých nástrah a také během nespočtu nocí společně v jednom malém stanu. Příběhy, ze kterých se vám budou ježit chlupy na zádech, historky, kterým se budete smát ještě zítra, a triky, které vám na cestách usnadní život a ušetří peníze.</div>
<b></b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<b><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhaffUbTgZ2uUo-qPD0AAomDL1h19IiDTybnk-967kTBmflwcS5jT9ea5OOVt1sbVcbbRAyRZ3wxLGMQjlxJro1kVzh4DVpGFwquvutxstRK7poy-QKE69RMte_Xp6t3JGjQdwUP8l5QBke/s1600/Gobi.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="539" data-original-width="960" height="179" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhaffUbTgZ2uUo-qPD0AAomDL1h19IiDTybnk-967kTBmflwcS5jT9ea5OOVt1sbVcbbRAyRZ3wxLGMQjlxJro1kVzh4DVpGFwquvutxstRK7poy-QKE69RMte_Xp6t3JGjQdwUP8l5QBke/s320/Gobi.jpg" width="320" /></a></b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Couchsurfing kolem světa</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Jak cestovat s minimálním rozpočtem? Vyzkoušejte couchsurfing – nocování u lidí z internetu. Předávání zkušeností, sdílení a snaha o pochopení zcela odlišných světů. Katka s Petrem během 16 měsíců objeli svět. Z Ohňové země se dostali až na Aljašku, prostopovali se Novým Zélandem i australskou pouští, zamilovali si Jihovýchodní Asii a přes Čínu, Mongolsko a Rusko se vrátili zpátky domů. V každé zemi se snažili couchsurfovat aspoň jednou a pokaždé to byl skvělý a zcela unikátní zážitek. K čemu mají v tradiční fidžijské vesnici židli? Která země je nejpohostinnější a kde to naopak vázne? A jaké to je, když k vám domů přijede Japonec?</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2cXb0pvL6H-XSbyiBdWrXh2Yggf_GeeQdSBzo4kP8j87AX-mswbD-fOzaVLFEHUTrkTE2eR2JUAa3fP2iAS2NPaBWtLJsMWAOkljb0VCz9kLUzWX7yAvqeCIoTT3FZnqLYO4vBzhUjOS2/s1600/0616.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="244" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2cXb0pvL6H-XSbyiBdWrXh2Yggf_GeeQdSBzo4kP8j87AX-mswbD-fOzaVLFEHUTrkTE2eR2JUAa3fP2iAS2NPaBWtLJsMWAOkljb0VCz9kLUzWX7yAvqeCIoTT3FZnqLYO4vBzhUjOS2/s320/0616.JPG" title="Couchsurfing kolem světa" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<b>Korsická GR20 sólo a vrcholy, které vylézt cestou</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Nejkrásnější ostrov a jeden z nejdrsnějších treků Evropy. Tělocvična pod širým nebem, která z vás vymáčkne i poslední kapku tuku a sádla, bouldrovka, která ověří vaše odhodlání, rovnováhu, sílu, zdatnost a protáhne vám každý sval v těle. Napotřetí jsem ho konečně zvládla celý a sama, ačkoli mi svět už od první chvíle házel klacky pod nohy. Co si vzít s sebou, co rozhodně ne, jak se vypořádat s problémy, které nastanou, a na jaké prázdnotou zející vrcholky rozhodně vylézt cestou za těmi nejúžasnějšími výhledy?</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhma2AuAKJvzKq3lAHHBl3H-fxsnjWmfypjfwhw2NQ5PKjQZsGQOmBlxDr5-F5ncuNl08YauHj1aRp_fLIzdRlc806h5UQ_0MgmPYoCjyZB778Tq2NcK11OjX1XSFnyI7E0EXxhruxs-JxX/s1600/P6050400.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1037" data-original-width="1556" height="212" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhma2AuAKJvzKq3lAHHBl3H-fxsnjWmfypjfwhw2NQ5PKjQZsGQOmBlxDr5-F5ncuNl08YauHj1aRp_fLIzdRlc806h5UQ_0MgmPYoCjyZB778Tq2NcK11OjX1XSFnyI7E0EXxhruxs-JxX/s320/P6050400.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>1800 km sama a pěšky</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Katka předtím nikdy necestovala sama, ani po Česku. Nikdy se nevydala na tak dlouhý trek. Nikdy nenesla na zádech 20 kilový batoh. Ještě nikdy nespala v noci venku sama…</div>
<div style="text-align: justify;">
Neměla žádné superkvalitní vybavení – spravované pohorky jí praskly hned v letadle a díra v krosně na sebe nenechala dlouho čekat. Neumí ani slovo španělsky. Přesto přešla GR11 a pak pokračovala až na mys Finisterre. 1800 km, 50 km převýšení. Přijďte si poslechnout působivé vyprávění o její první dlouhé cestě napříč Pyrenejemi a Španělskem.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgIeRQMF8-fUlBHjj-F63mhJqad1SunJpVQkDkhhaIH73NBiudgUuuOcMbv69zMNVj1nX0i8CxqNDkzijUlBh8w7pVZMu9GHnOXjyf2G2WXLZEoseouymzNK-nX3OlPvdADwgpYw5EFWZax/s1600/0275.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1152" data-original-width="1536" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgIeRQMF8-fUlBHjj-F63mhJqad1SunJpVQkDkhhaIH73NBiudgUuuOcMbv69zMNVj1nX0i8CxqNDkzijUlBh8w7pVZMu9GHnOXjyf2G2WXLZEoseouymzNK-nX3OlPvdADwgpYw5EFWZax/s320/0275.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Příběhy z ladackého Himaláje</b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Pojďte ochutnat Ladak z pohledu turisty, horolezce, nezávislého cestovatele, dobrovolníka i průvodce. Katka s Petrem procestovali tenhle jedinečný kout světa křížem krážem a zvou vás na vyprávění příběhů z hor a sdílení atmosféry buddhistických chrámů. Dvě zdolané himalájské šestitisícovky, dva parádní treky na vlastní pěst, dva tradiční festivaly v maskách, dva výlety na motorkách, dva recepty na ladacké dobroty. To všechno ve dvou. A navíc úchvatná příroda, skvělé jídlo, milí domorodci, modlitební praporky vlající ve větru a kouty světa, kam internet zatím nedorazil.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiAQUtj_27iGP1HJugG6k-qImmKEaJzTGQzRs3SgRsC2HFzN1wyQbvyconXPSY1SxoMeuHYe1BVsnDxCe_6W9DhC5eNUy34_1drjnXYn5ahDBSyF09sUXSBSUpOvxuIARGbgw2f-upoi6SQ/s1600/05-Kv%25C4%259Bten.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="212" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiAQUtj_27iGP1HJugG6k-qImmKEaJzTGQzRs3SgRsC2HFzN1wyQbvyconXPSY1SxoMeuHYe1BVsnDxCe_6W9DhC5eNUy34_1drjnXYn5ahDBSyF09sUXSBSUpOvxuIARGbgw2f-upoi6SQ/s320/05-Kv%25C4%259Bten.jpg" title="Příběhy z ladackého Himaláje" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Vietnam nejen pro gurmány</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Existuje mnoho důvodů, proč se vydat do Vietnamu, a tím nejlepším je jídlo. Rýžový hamburger skvěle charakterizuje všechny aspekty vietnamské kuchyně. Je exotická, originální, chutná, z čerstvých surovin a o dost zdravější než západní. Pojďte s námi nakouknout pod pokličku a poznat nejen všechny chutě Vietnamu, ale také srdečnost tamních obyvatel, barevnost tržišť s kořením a specifika vietnamského socialismu. Vezmeme vás na nejvyšší vietnamskou horu (režimu navzdory), projedeme se na motorce v nejšílenější asijské dopravě a poodhalíme vám tajemství největších jeskyní světa.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhl2JHEUA_dL1iSt8dvXnpFfbJWK9ij98Xq2vtGT7Yd8FCyl09V3ftkmYCfKBi7xTNvnMBY8fl8boCoVtjFF6vQsKluGPG2-CB9PTFYzrM-rSeSulYB6UWR3tg3aoe8y-Tmsyd7xaEcX1LX/s1600/DSC01358.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1064" data-original-width="1600" height="212" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhl2JHEUA_dL1iSt8dvXnpFfbJWK9ij98Xq2vtGT7Yd8FCyl09V3ftkmYCfKBi7xTNvnMBY8fl8boCoVtjFF6vQsKluGPG2-CB9PTFYzrM-rSeSulYB6UWR3tg3aoe8y-Tmsyd7xaEcX1LX/s320/DSC01358.JPG" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: left;">
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
<b>Barma - země, kde se může stát všechno</b></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
Barma je zemí, kde se může stát naprosto cokoli a často neuvěříte, dokud se to nestane právě vám. Nedivte se, pokud uvidíte malého kluka jedoucího na buvolu, taxikáře sedícího za volantem na plastové stoličce nebo široké autosedačky umístěné v malé dřevěné loďce pro pohodlí zahraničních turistů. Chudá země, kde lidé žijí v chýších z palmového listí, a na každém rohu stojí zlatá pagoda. Díky sociálnímu systému založenému na darování a vzájemné mezilidské pomoci tady lidé nemají hlad. Zažijte velkolepé oslavy, jaké nelze vidět nikde jinde, a festivaly, kde může jít i o život. Nechte se fascinovat Barmou!</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgV8oSzjku9yYi2Qios6nHvo52V1iq2-5FtwWbDiKFoo0dJMoFvzJRRhcrXxGqpvM0G5DGMMr9SLsn0umHVSZKI26Hq2wiEBXwDUP2zIxSDrSUjWprbNaz5CEwNgz3HzBLrAuQDfC2aEqNq/s1600/DSC00045.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="189" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgV8oSzjku9yYi2Qios6nHvo52V1iq2-5FtwWbDiKFoo0dJMoFvzJRRhcrXxGqpvM0G5DGMMr9SLsn0umHVSZKI26Hq2wiEBXwDUP2zIxSDrSUjWprbNaz5CEwNgz3HzBLrAuQDfC2aEqNq/s320/DSC00045.JPG" title="Barma - země, kde se může stát všechno" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Těšíme se na vás!</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div style="text-align: left;">
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
</div>
Katka Krejcovahttp://www.blogger.com/profile/07167903804687552987noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4709526801818994330.post-31211389788560930162016-04-26T23:55:00.000-07:002016-04-26T23:55:28.553-07:00Z Ohňové země po rovník – II. část<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
<b>Vylézt na sopku a nějaký opravdu vysoký kopec, poprvé si vyzkoušet surfování v oceánu, zažít deštný prales s jeho horkem, vlhkostí a hlasitým vřeštěním opic, okusit atmosféru starých inckých památek a stezek, vyfotit pár bláznivých fotek na salaru a ochutnat pstruha z posvátného jezera Titicaca… To všechno máme na našem cestovatelském seznamu věcí, které ještě musíme v Jižní Americe udělat. V dalekých zemích se zážitky vyskytují na každém kroku a nezapomenutelnou zkušeností se tak může stát i pouhý přechod bolivijských hranic…</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicqo_rudOPf_RwEKh4q6kvU_NNezTtzCh561cpYMPUfO4wptJAplm14_yRuwbmRkFBVewh-d4ZKKEp9-8zYCwmNlKHQ26a6MY4QD-UnQ8LWpvdqDdk4hZxDNVe7-9jqFIK1qbQt3ro0I-q/s1600/DSC07352.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="268" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicqo_rudOPf_RwEKh4q6kvU_NNezTtzCh561cpYMPUfO4wptJAplm14_yRuwbmRkFBVewh-d4ZKKEp9-8zYCwmNlKHQ26a6MY4QD-UnQ8LWpvdqDdk4hZxDNVe7-9jqFIK1qbQt3ro0I-q/s400/DSC07352.JPG" title="Vesnička Tuni, kde začíná trek Condoriri. V pozadí Huayna Potosí. " width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Bolívie není Somálsko</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Navzdory všem předsudkům se dnes jedná o bezpečnou multinárodnostní zemi. A má co nabídnout. Největší salar na Zemi, přístupné šetitisícovky, posvátné jezero Titicaca… A hlavně - všechno je tu tak neuvěřitelně levné, že konečně můžeme začít hýřit!</div>
<div style="text-align: justify;">
Každé město v Bolívii je jiné. A každé má svou neuchopitelnou atmosféru. Chudé, ale přátelské Uyuni, kde hned v centru najdete obrovské dětské hřiště. Půvabné Sucre, malý bílý kousek Evropy v srdci Jižní Ameriky, se svými čistými ulicemi, úžasnou architekturou a výstavnými parky. Hlučný, obrovský a metropolitní La Paz, s cihlově červenými neomítnutými domy, zvedajícími se vzhůru do kopců, kam až oko dohlédne. I Potosí, důlní město na úpatí „Stříbrné hory“ a nejvýše položené velkoměsto světa. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJUt13NQhAssNrbNsHtSbnY_LrrVu3R7jPteNjRwHvLL2nAoCGhqQPp7lFuMZFYPZR5TQP66d0Q4Qi-UELY3-3FywCtLkuyiurwyzCMxUVtmWBGoAiduaVYqic_uEc5B2hazYxLoUCCh6-/s1600/P1060279.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJUt13NQhAssNrbNsHtSbnY_LrrVu3R7jPteNjRwHvLL2nAoCGhqQPp7lFuMZFYPZR5TQP66d0Q4Qi-UELY3-3FywCtLkuyiurwyzCMxUVtmWBGoAiduaVYqic_uEc5B2hazYxLoUCCh6-/s400/P1060279.JPG" title="Potosí patří mezi nejvýše položená města světa. Jeho bohatství pochází z hory Cerro Rico" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Koupíme si od cestovky dvoudenní výlet na salar Uyuni, jehož návštěva je zábavná, a navíc nám to umožní vylézt na sopku. Stačí druhý den vstát ve čtyři hodiny ráno a vyškrábat se na kráter vulkánu Tunupa ve výšce 5200 m. Je velmi neobvyklé stát na vrcholku na barevné suti a čistě bílou vidět hluboko pod sebou.</div>
<div style="text-align: justify;">
Vylézt na šestitisícovku je v Bolívii snadnější než jinde. Turistické agentury v La Pazu nabízejí dokonce „instantní zážitek“, dvoudenní výstup na Huaynu Potosí (6088 m). Ráno taxíkem od hotelu, v poledne z base campu do high campu, o půlnoci šestihodinový výstup na vrchol a v poledne dalšího dne zase zpátky v hotelu. Nemáte vybavení, neumíte chodit v mačkách, nejste aklimatizovaní? Nevadí! Vybavení vám půjčíme, ledovcový rychlokurz zvládneme cestou a na vysokohorskou nemoc máme pytel lístků koky, které si můžete cestou žvýkat.</div>
<div style="text-align: justify;">
Také chceme na vrchol, ale ne takhle. Dáme si čtyřdenní aklimatizační trek kolem hory a po celou dobu tak můžeme obdivovat její majestátní krásu. V údolích se pasou lamy alpaky a kouzelní dědečkové s velkou nůší jako z pohádky prodávají vlastnoručně pletené čepice a ponožky za miniaturní ceny. Vrcholek Condoriri, hory ve tvaru kondora z roztaženými křídly, se tyčí nad hladinou tyrkysového jezera a opuštěná pětitisícová sedla čekají, až si v nich postavíme stan. Dobře aklimatizovaní pak vyskotačíme na vrcholek Huayny jako kamzíci, v polovičním čase než klienti cestovních agentur.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiq7XQi6BchBZg_5c7-pXjq_iPCWJzAFdCXi9UQsLwghPTV-CsbuVlyqiTB-MEL187arR-LBPThKZq2Syd8fhKNDP9fEo5_NRPUMS3zd0LEFI95d1AEzcPslD-chxzpLh-9pBUQ-nUvAsuS/s1600/DSC06650.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="262" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiq7XQi6BchBZg_5c7-pXjq_iPCWJzAFdCXi9UQsLwghPTV-CsbuVlyqiTB-MEL187arR-LBPThKZq2Syd8fhKNDP9fEo5_NRPUMS3zd0LEFI95d1AEzcPslD-chxzpLh-9pBUQ-nUvAsuS/s400/DSC06650.JPG" title="Salar Uyuni, největší solná pláň na zemi" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Poslední zastávkou před hranicemi je Copacabana, malé město na břehu posvátného jezera Titicaca. Motorové čluny v přístavu čekají na pasažéry, které vozí na ostrov Isla del Sol, místo, kde se dle pověsti zrodilo Slunce. Nejsou tady žádné silnice ani motorová vozidla. Celým ostrovem se vine „Posvátná stezka věčného Slunce“, po které místní obyvatelé ženou svá stádečka ovcí, koz a prasátek, a na které turista dvakrát zaplatí poplatek za průchod. K vidění jsou zachovalé incké ruiny a precizní terasovitá políčka, vystavěná už za dob Inků, na kterých místní obyvatelé pěstují brambory, obilí a kukuřici.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Pestrobarevné Peru</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Stát známý pro svou bohatou předkolumbovskou historii a památky s ní spojené. Peru ale rozhodně není jen Machu Picchu. Třetinu země pokrývá džungle a cestovní agentury nabízejí zájezdy all inclusive do luxusních lodží uprostřed pralesa. Dva a půl tisíce kilometrů dlouhé pobřeží nabízí stovky písečných pláží a surfování je téměř národní sport. K tomu připočtěte písečné duny v okolí Ica, záhadné obrazce na planině Nazca, národní park Huascarán, megalomanské hlavní město Lima a tradiční alkoholický nápoj Pisco Sour, který Peruánci pijí při každé oslavě, a máte parádní destinaci i pro několikaměsíční dovolenou.</div>
<div style="text-align: justify;">
Po mnohá staletí si Urové, předincký národ z oblasti jezera Titicaca, staví na jezeře plovoucí ostrovy z rákosu. Dříve se jednalo o obrannou strategii před nepřátelskými kmeny, dnes je účel výstavby ostrovů převážně turistický. Postavit takový ostrov trvá zhruba rok. Vydáme se tam na výlet motorovou lodí z přístavu v Punu a nestačíme žasnout. Všechno kolem je z rákosí. Ostrovy jsou z rákosí, lodě jsou z rákosí, domy a nábytek jsou z rákosí. Tedy, kam až turistovo oko dohlédne. Dál stojí domky z vlnitého plechu, kadibudky z vlnitého plechu, dřevěné pramice a motorové čluny. Sem tam zpoza domku vykoukne i solární panel. Je trochu problém, že je tu všechno tak moc turistické, že nedokážeme rozeznat, co je skutečně tradice a co je jen pozlátko vyrobené pro turisty.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhHepcDSLwpwGzFntv3b4Sjpno9H3j8eEjQRthEBFEz-LzWq7zn5pW-LgXSi9JSU8mnAb1H_m7T-PjUWtU6Pu198LQpeNur6DzcdCV9lg5klq5pUj4MeZn7n_pAJedcTXC0MSTBj1EsjFnh/s1600/DSC08419.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhHepcDSLwpwGzFntv3b4Sjpno9H3j8eEjQRthEBFEz-LzWq7zn5pW-LgXSi9JSU8mnAb1H_m7T-PjUWtU6Pu198LQpeNur6DzcdCV9lg5klq5pUj4MeZn7n_pAJedcTXC0MSTBj1EsjFnh/s400/DSC08419.JPG" title="Obchod se suvenýry na rákosovém ostrově indiánů kmene Uru" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Vydat se po stopách Inků lze nejlépe z Cuzca, srdce peruánské historie, města postaveného ve tvaru pumy. V nabídkách cestovních agentur naleznete kolem dvaceti různých treků, nic vám ale nebrání vydat se na ně zcela nezávisle, bez kuchařů a poníků nesoucích metráky nákladu. Staré incké cesty vedou vzhůru přes zelená sedla hluboko do džungle i do hor. I samotní průvodci se přou, která „Inca trail“ je ta jediná „skutečně pravá“. Jedna verze praví, že ta, vedoucí z vesnice Lucmabamba do sedla k opravenému inckému chrámu Llactapata. Po ní se vydáváme i my. Široká cesta stoupá rovně vzhůru, stále se stejným sklonem, bez zatáček, bez serpentin. Shora je možné vidět Machu Picchu pod sebou a z neobvyklého úhlu. Až k němu už vede snadná cesta – pod obrovským vodopádem a dál podél železničních kolejí…</div>
<div style="text-align: justify;">
Machu Picchu lze zažít rychle, pohodlně a extrémně draze vlakem, nebo zdlouhavou levnou cestou, namačkáni v autobuse s místními. Ubytovat se dá za pár korun v kempu pod kopcem, nebo v luxusním hotelu v Aguas Calientes. A nahoru se vyvést autobusem, nebo to vyběhnout po svých. Ať tak či tak, nevynechejte Puente del Inca. Jen pohled na inckou cestu vybudovanou ve strmé skále vyvolává závrať. Nezapomeňte ani na Intipunku, „Sluneční bránu“ stojící asi kilometr nad městem a horké prameny v Santa Tereza, kde se dá za cenu vstupného dokonce kempovat.</div>
<div style="text-align: justify;">
Představa, že navštívíme skutečný amazonský prales, je pro nás natolik lákavá, že si zaplatíme čtyřdenní výlet. Očekávání, že uvidíme divoká zvířata přímo v džungli, se ukáže být velmi naivní. Průvodce ale velice zasvěceně hovoří o životě v džungli, domorodých kmenech a pašování koky a vezme nás do farmářovy zoo. Místa uprostřed pralesa, kde se mladý muž stará o poraněná zvířata. Má jich tam mnoho. Papoušky a ary, které ochotně pózují na rameni, opice, které si hrají a perou se (přímo na mých zádech), malé krokodýly, divoká prasata, lemury… </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkR5Ml0BKPzwjmWaM7O_Vf6cHLCcwBllI0uAsx6Sr-3kMSEapuoHT4h7Baxz-bsHqS6SX-5BefADsk8zF8MdJssADolFij2UkhxNtYKpQdwH8H8oOGnOYmS1-zo0ZxXiKmjTLiPYcUvrBA/s1600/DSX00307.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkR5Ml0BKPzwjmWaM7O_Vf6cHLCcwBllI0uAsx6Sr-3kMSEapuoHT4h7Baxz-bsHqS6SX-5BefADsk8zF8MdJssADolFij2UkhxNtYKpQdwH8H8oOGnOYmS1-zo0ZxXiKmjTLiPYcUvrBA/s400/DSX00307.JPG" title="Před bouřkou je koupání nejlepší i na pláži v Máncoře" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Máncora je malé rybářské městečko, kde po ulicích jezdí motorové rikši a podél písečných pláži stojí luxusní hotelové resorty. Jezdí se sem za surfováním, kitesurfingem a dalšími vodními sporty. Nás při procházkách po pláži nejvíce udivuje množství zvířat všude kolem. Stovky malých oranžovočervených krabů se utíkají rychle schovat do písku, když se blíží člověk, a na útesech si vykračují i velcí červení a černí krabi. Desítky pelikánů krouží na mořem a loví potravu, nebo plavou kolem rybářských lodí. Supi s červeným zobákem okusují mršiny, kterých se překvapivě po pláži povaluje víc, než stíhají sežrat. Dokonce i mrtvolu lachtana vyplavilo moře…</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Ekvádor dokáže překvapit</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Ekvádor je na poměry Jižní Ameriky malinká zemička na rovníku. V tomto kontextu pobaví, že je 3,5krát větší než Česká republika. Úředním platidlem země je americký dolar, což je pro nás další velké překvapení. Jejím největším pokladem jsou Galapágy. Souostroví v Tichém oceánu s dosud neporušenou přírodou. Tahle země ale dokáže uspokojit i chudého náročného cestovatele. Kilometry čistých písečných pláži, teplé moře a vysoké vlny. Pás sněhem pocukrovaných sopek, z nichž vrcholek Chimborazo je díky zploštěnému tvaru zeměkoule nejvzdálenějším bodem od středu země. A amazonský prales, nejlevnější způsob, jak v Jižní Americe pozorovat divoká zvířata přímo v džungli.</div>
<div style="text-align: justify;">
Sami Ekvádorci přiznávají, že si většina světa myslí, že Ekvádor leží v Africe. Podvědomě očekáváme i úroveň služeb jako v rovníkovém africkém státě. O to víc nás překvapí, když nás peruánský autobus vysadí v Guayaquilu na nejmodernějším autobusovém terminálu, jaký jsme cestou viděli.</div>
<div style="text-align: justify;">
Prohlídku města i s komentářem si domluvíme přes couchsurfing. Richardo nám ukáže katedrálu a park před ní, kde se volně prochází a šplhají po stromech desítky leguánů. V jezírku si plavou zlaté rybky a vodní želvy. Stejně tak v Historickém parku kousek za centrem je malá zoo se spoustou zvířat a mangrovové lesy.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0ICu9ljKL8SIX93qH7d4jMKPl0IxAZarNxYaaun_WfWBqbZBViBc1tSr4h1hssDOlP_jFF7sf_wYAUsg7lnwYRpd9UyGNC6R2pHuRdWevNluTPdOl10DEfnh6cPCnfIDJ4R4StRcj0xpo/s1600/DSX00460.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0ICu9ljKL8SIX93qH7d4jMKPl0IxAZarNxYaaun_WfWBqbZBViBc1tSr4h1hssDOlP_jFF7sf_wYAUsg7lnwYRpd9UyGNC6R2pHuRdWevNluTPdOl10DEfnh6cPCnfIDJ4R4StRcj0xpo/s400/DSX00460.JPG" title="Leguán před katedrálou v největším ekvádorském městě Guayaquil" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
V Ekvádoru bychom dokázali strávit měsíc a stále bychom neměli dost. Je pro nás dost bolestivé, že na něj máme jen tři dny. Na nás teď čeká největší cestovatelská výzva. Není to zdolání osmitisícovky, překonání džungle jen s mačetou, ani přeplavání Atlantského oceánu na voru. Největší výzva je cestování s dětmi. Petr má dvě, Lukáše, 11 let, a Jáchyma, 9 let. Kluci za námi přiletí do Los Angeles a budou s námi cestovat celé letní prázdniny po národních parcích na západě USA. Jak si dokážeme poradit s dětmi a úplnou změnou našeho cestovatelského stylu?</div>
<div style="text-align: justify;">
S Jižní Amerikou se rozloučíme u moře. Mys Chocolatera je druhým nejzápadnějším bodem kontinentu. Vysoké bouřlivé vlny se tříští o skalnaté pobřeží, nad nimi krouží pelikáni a hledají potravu. Každou chvíli se střemhlav vrhnou do vody, vynoří se, polknou a znovu vyletí vzhůru. Mys je pojmenován podle tmavého písku, který bouřlivé vlny někdy vynášejí na hladinu a míchají jako horkou čokoládu. O pár kilometrů zpátky je městská pláž, surfaři, rodiny s dětmi, hlasití prodejci suvenýrů a mladí kluci tlačící vozíky s čerstvými vychlazenými kokosovými ořechy. Kdo neochutná ekvádorský kokosák, jako by tu nebyl.</div>
<div style="text-align: justify;">
Jižní Ameriku shledáme pětihvězdičkovou turistickou destinací. Nikdo se nás za celou dobu nepokusil zavraždit, okrást ani přepadnout. Za dlouhých hodin na stopu jsme se v kabinách náklaďáků naučili základům španělštiny. Poznali jsme různé země, kultury a způsoby, jak zevlovat v cizí zemi bez peněz téměř neomezeně dlouho. Nejdůležitější asi je nebrat nezdary (a sám sebe) příliš vážně.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Článek vyšel v časopisu <a href="http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=751&Itemid=111" target="_blank">Everest</a>, 04/2014</i></div>
</div>
Katka Krejcovahttp://www.blogger.com/profile/07167903804687552987noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-4709526801818994330.post-41286025291678510422016-04-17T10:50:00.000-07:002016-04-17T10:50:00.854-07:00Z Ohňové země po rovník – I. část<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
<i>Vzpomínáme na začátky naší cesty kolem světa. Jaké bylo naše putování Jižní Amerikou, jste si mohli přečíst v časopisu <a href="http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=751&Itemid=111" target="_blank">Everest</a>, 03/2014.</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>V nohách už máme asi tisíc kilometrů, na fotkách desítky druhů divokých zvířat a v adresáři mnoho nových přátel. Cestu kolem světa jsme zahájili v únoru v Ushuaii, nejjižnějším městě světa. Míříme stále na sever. Většinou přes hory, skoro bez peněz a široce otevření zážitkům. Nízkorozpočtové cestování zahrnuje spaní ve stanu, přesuny stopem a jídelníček založený na dobrotách z ešusu.</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjSmpZngGkhJ5iie1nfhIpfkyPJAKxxTJY-ppJe-SifkZv6u9QRvN6hJlz_zqeckycc_wijKOdUCd3537_rHwqlIQ-3CzqkjdecXIxH28AI5MHM-8wcyQMBvG1RYlQ14RQFrvdnkOkkTCus/s1600/1+%25281%2529.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjSmpZngGkhJ5iie1nfhIpfkyPJAKxxTJY-ppJe-SifkZv6u9QRvN6hJlz_zqeckycc_wijKOdUCd3537_rHwqlIQ-3CzqkjdecXIxH28AI5MHM-8wcyQMBvG1RYlQ14RQFrvdnkOkkTCus/s400/1+%25281%2529.JPG" title="Lapatia Bay, NP Tierra del Fuego, Ohňová země" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Země, kde nikdy nikdo nezastaví, když se snažíte přejít přes ulici. Země nekonečných plání, kde tisíc kilometrů neznamená nic. Země ledovců i pouští, nejlepších steaků i vína. Takový je náš začátek v Argentině. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Tierra del Fuego </b></div>
<div style="text-align: justify;">
Poetické jméno dal Ohňové zemi její objevitel Fernão de Magalhães během své námořní plavby kolem světa v roce 1520. Už z dálky viděl kouř a ohně, které domorodí obyvatelé rozdělávali na pobřeží. Naším prvním dobrodružstvím je přechod po ledovci Martial hned nad Ushuaiou. Na výlet pod něj vás pošlou v každé turistické kanceláři. Ledovec ale pokrývá tlustá vrstva firnu, takže pokud už jste někdy viděli sníh, není na tomhle místě nic zajímavého. Na jeho začátku stojí výstražná cedule: „Zákaz vstupu bez vůdce anebo vhodného vybavení!“. Dobré boty a ČHSku v kapse shledám dostatečně vhodné, takže jdeme na to. Stoupání je dost strmé, ale do sedla nad ledovcem se rozhodně vyplatí vylézt. Z žádného jiného místa v okolí nejsou tak skvěle vidět vysoké ledové vrcholky na západní straně ostrova. Výhled je skutečně dechberoucí. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtFX-pfQ1GlixxFf9amqD1JkT5XfcnQ4Kh0t3NjnsC5sP6gSQNQHC7cDkmYW_3Lv1QRqFJT4Y9Mxlz_Sxc97jVXrbaA5Ki-IEhzmLd6ldMY9fBUIs21dvGVLf1vOmWLfbFeP2i9E33JNDG/s1600/DSC00601+-+Copy.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtFX-pfQ1GlixxFf9amqD1JkT5XfcnQ4Kh0t3NjnsC5sP6gSQNQHC7cDkmYW_3Lv1QRqFJT4Y9Mxlz_Sxc97jVXrbaA5Ki-IEhzmLd6ldMY9fBUIs21dvGVLf1vOmWLfbFeP2i9E33JNDG/s400/DSC00601+-+Copy.JPG" title="Tučňáci oslí (gentoo pinguins) na ostrově Pinguinera" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
I národní park Tierra del Fuego má co nabídnout. Procházky podél jezer a zálivů jsou působivé zejména při západech slunce, výstup na Cerro Guanaco (Lamí horu) okouzlí dalekým kruhovým výhledem a poslední, 3059. kilometr národní silnice č. 3 z Buenos Aires je místem, kde cyklisté a cestovatelé obvykle zakončují své putování Jižní Amerikou. V liduprázdných horách mimo národní park se dá chodit cestou – necestou zcela neomezeně. Brodit se bažinami, přelézat padlé stromy, prodírat se pichlavým neprostupným podrostem a stanovat na místech, kde ještě nikdy nikdo předtím nestanoval. Cestou vidíme desítky obrovských bobřích hrází a dokonce i bobří rodinku. Vylezeme na bezejmenný kopec nad ledovcovým jezírkem a pod sošku Panny Marie na vrcholu umístíme kešku. Největším lákadlem v okolí je Martillo, tučňáčí ostrov přezdívaný Pinguinera, kde hnízdí několik tisíc tučňáků. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Stopařské peklo, stopařský ráj </b></div>
<div style="text-align: justify;">
Tvrdí se, že Patagonie je peklem pro stopaře. Stojíme u jediné dopravní tepny ve vnitrozemí. Občas je jen štěrková a pro- jede po ní zhruba pět aut za hodinu. Každý, kdo má místo a jede naším směrem, nás sveze. Někdy deset, někdy třeba i šest set kilometrů. A kdo nemůže, aspoň nám zamává. Patagonie pro nás znamenala stopařský ráj. Malé patagonské městečko El Calafate má svou velkou turistickou atrakci, kvůli které se vyplatí ho navštívit. Ledovec Perito Moreno, jehož čelo je vysoké až 60 metrů a dlouhé 5 kilometrů, se každý den posune o dva metry. Znamená to ohlušující rachot při pádu séraků do vody, vysoké vlny a výjimečné přírodní divadlo. Stačí si v davu lidí nalézt malé místo na sezení a celý den ohromeně koukat. Národní park Los Glaciares ale není jen jeden ledovec. Město El Chaltén pod masivem Fitz Roy je prý „Trekingové hlavní město Argentiny“ a začíná tu množství krásných, dobře značených stezek. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVgtpd6HsuE9piJweqNvj12lfAjpO4DwN9PIoZ_6Ke-kKtscQ0C-1EESStzcXFbmHHwXeylyrMUke9qPS-ACDDqxtt1sooXeBBG_PrTqkqwRonxBPK0HojSJdhVWehvt4MaGQbaYGvHrxT/s1600/P1020939.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVgtpd6HsuE9piJweqNvj12lfAjpO4DwN9PIoZ_6Ke-kKtscQ0C-1EESStzcXFbmHHwXeylyrMUke9qPS-ACDDqxtt1sooXeBBG_PrTqkqwRonxBPK0HojSJdhVWehvt4MaGQbaYGvHrxT/s400/P1020939.JPG" title="Cestou do El Chaltén sedíme v náklaďáku, který převáží dvě cisterny benzínu" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
My se vydáme na trek přes Paso del Viento (Větrný průsmyk) nic zlého netušíce. Za sedlem vítr nabírá na síle, až nás v rychlosti přes 100 km/h málem srazí ze skály. V dešti postavíme bytelnou zeď z kamenů, za ní náš stan a 36 hodin čekáme, než se ta slota trochu utiší. Že mezitím zapadáme sněhem, je v Patagonii asi normální. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Švýcarsko Jižní Ameriky </b></div>
<div style="text-align: justify;">
San Carlos de Bariloche se přezdívá „Švýcarsko Jižní Ameriky“. Na sever sytě zelená krajina jezer a ostrovů, na východ vysoké hory a za nimi svět tisíců vodopádů a neprostupná džungle. Překročit hranici do Chile se tu dá jen pěšky a na lodi. Zajímavé je, že národní park na argentinské straně se jmenuje Nahuel Huapi, na chilské Vincente Pérez Rosales. V turistických informacích v obou zemích mají na „nepřátelské“ straně jen bílou mapu a žádné informace o ní neposkytují. Když vyrážíme na trek z Cerro Catedral, lyžařského střediska nad městem, lehce poprchává a po sněhu na kopcích není ani památky. Do večera napadne asi 10 cm a stan na plácku u Refugio Frey stavíme už na sněhu. Do rána napadne dalších 30 čísel a stezka dál se úplně ztratí. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjseZrDyZGJeCVVQ2N6Kmz0RR3JhLE6xYod33-syF1Gn5OYiU1QgpsqE4mA0ojtksv-A3aJV3ydImZ5KEECzUucrzfpdrn7Et1NkmdyYgkDqJF_uP8VsGIHXThbrItUjE6lQZHk_CUv1OvK/s1600/DSC02641.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjseZrDyZGJeCVVQ2N6Kmz0RR3JhLE6xYod33-syF1Gn5OYiU1QgpsqE4mA0ojtksv-A3aJV3ydImZ5KEECzUucrzfpdrn7Et1NkmdyYgkDqJF_uP8VsGIHXThbrItUjE6lQZHk_CUv1OvK/s400/DSC02641.JPG" title="Takhle jsme zachumelili u refugio Frey v NP Nahuel Huapi" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Jsme jediní, kdo se ten den vypraví na Refugio Jakob. Z cesty přes dvě vysoká sedla se tak stane další náročné dobrodružství. V Jacobovi nás dlouho po setmění přivítá milá chatařka horkým čajem. Druhý den je ošklivo a my se chceme vydat přes Paso Schweizer do údolí Casalata. Je to neobvyklý trek, a my musíme podepsat „reverz“, že jdeme na vlastní nebezpečí a jsme na to dostatečně zkušení. Sedlo je rozvodím dvou oceánů, všechny potoky tekoucí na západ končí v Pacifiku, ty na východ v Atlantiku. Na státní hranici se dostaneme přes průsmyk Paso de las Nubes (Sedlo v oblacích) s novou horskou chatou a dokonalým rozhledem. Za ním schází pěšina strmě dolů a objeví se vyhlídka na ledovec a asi tisíc vodopádů. Za dvacet let tu nejspíš budou proudit davy turistů, ale zatím máme tenhle ztracený ráj jen sami pro sebe. </div>
<div style="text-align: justify;">
Hraniční přechod je zavřený a my jsme jediní, kdo ho chce překročit. Musíme počkat do poledne druhého dne, kdy otevře, protože loď přiveze několik turistů. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg07vQyO2pkmwvAFl1ameSgxu_-TB01J5dzBWEX5nUMmherTuLgZyykECToZEGM9TkamSlB9R73ea-GQRbMshEyh_QM-gs3-CkOUHD5oHfJqMRLVTjH7MjExVbRVoJ3c-Tfp1swGn87gFv0/s1600/DSC03016.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg07vQyO2pkmwvAFl1ameSgxu_-TB01J5dzBWEX5nUMmherTuLgZyykECToZEGM9TkamSlB9R73ea-GQRbMshEyh_QM-gs3-CkOUHD5oHfJqMRLVTjH7MjExVbRVoJ3c-Tfp1swGn87gFv0/s400/DSC03016.JPG" title="Hraniční přechod v Puerto Frías zeje prázdnotou" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Barevné hory </b></div>
<div style="text-align: justify;">
Na severu Argentiny, v provinciích Salta a Jujuy, se nacházejí nejbarevnější kaňony a pohoří světa. Nejznámějším kaňonem je Quebrada de Humahuaca a nejnavštěvovanější horou Cerro de los Siete Colores (Sedmibarevná hora). Barvy pocházejí ze sedimentů různých prvků, mj. mědi, železa, síry a manganu, a jednotlivé vrstvy patří do různých geologických období. </div>
<div style="text-align: justify;">
Rozhodneme se vydat na čtyřdenní trek z malé indiánské osady Ingeniero Maury. Turistické mapy ani značené stezky v této oblasti neexistují a místní nás varují, že se zaručeně ztratíme. Mají pravdu, ztratíme se, ale rozhodně to stojí za to. Začínáme šplháním na červený kopec kolem stovek obřích kaktusů. Za sedlem scházíme do údolí starých Inků s inckými ruinami. Nepotkáme nikoho, jen nás předjede na koních trojice indiánů v sombrerech. Druhý den vyšplháme na bezejmenný čtyřtisícový vrchol, prostě jen tak, po spádnici. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg2B2jOQ5ga1yymxqunN4Hje0ExSVbCOVxOi7VbbKt3ezZj2sd7qFSBawduKfDrQGf2rx5xfkfg4wUQf6sY2JbGTGFR1bfMpGn00Oj1xBPtjtkjgttoaiQEWna80jMBbumsreVHpxWQ1Dvr/s1600/1+%252813%2529.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg2B2jOQ5ga1yymxqunN4Hje0ExSVbCOVxOi7VbbKt3ezZj2sd7qFSBawduKfDrQGf2rx5xfkfg4wUQf6sY2JbGTGFR1bfMpGn00Oj1xBPtjtkjgttoaiQEWna80jMBbumsreVHpxWQ1Dvr/s400/1+%252813%2529.JPG" title="V horách v okolí Salty si můžete vybrat jakoukoli bezejmennou čtyřtisícovku a prostě ji zdolat" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Další dny začneme scházet do údolí. Na svazích se pasou stáda koní, krav, ovcí, koz, lam a oslíků. Pak se ztratíme v hustém mraku a den se prodíráme pichlavým pralesem. Potom ještě přebrodit dvě řeky a už vidíme prašnou cestu. Do civilizace nás doveze indián na korbě džípu. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOm-AH18uKf29H1IjDEaUpbAjNk0T3zK4qCytOL7kkF3DS-8Fw2oCgo3Pv9m4LcTFZ7bh8NUEPGhrtBnTIytyF28MPX6y1ydAajJjPd49o3NOtV_KVfcuz7WkTtLjpDhcYMe24LXpGypT5/s1600/P1050031.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOm-AH18uKf29H1IjDEaUpbAjNk0T3zK4qCytOL7kkF3DS-8Fw2oCgo3Pv9m4LcTFZ7bh8NUEPGhrtBnTIytyF28MPX6y1ydAajJjPd49o3NOtV_KVfcuz7WkTtLjpDhcYMe24LXpGypT5/s400/P1050031.JPG" title="Kaktusy v barevných horách nad vesnicí Ingeniero Maury" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Ve vesnici Tilcara leží zachovalé incké hradiště a nad ní se tyčí červený pětitisícový hřeben. Opět žádné stezky ani turisté. Vyber si horu a běž. Svahy jsou většinou holé nebo sem tam porostlé kaktusy, a tudíž jsou velmi dobře schůdné. Stovky turistů s fotoaparáty míří do vesnice Purmamarca, jen 25 km od Tilcary. Na náměstí se každý den koná velký trh s tradičními výrobky a kolem Sedmibarevné hory vede tříkilometrová procházka zvaná Paseo de los Colorado. Překvapí nás, že drtivá většina turistů jsou Jihoameričané. Západní svět tohle místo zatím neobjevil…. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Na tři skoky do Chile </b></div>
<div style="text-align: justify;">
Pevninský ostrov, jak říkají místní. Ze západu je Chile ohraničené oceánem, z východu vysokými horami, na severu nejsušší pouští světa a na jihu třetím největším ledovcovým polem na světě, hned po Antarktidě a Grónsku. Nejslavnější patagonský národní park Torres del Paine si nemůžeme nechat ujít. Chodí se tu dva treky. „W“ za šest dní a „O“ za deset. Volíme kompromis a dáme „O“ za šest. Dáme si do těla, ale odměnou jsou nám velké zážitky. V sešeřelé pastvině zažijeme blízké setkání s pumou, což vyvolá závist v kempu o dvě hodiny chůze později. My máme ale pěkně rozklepaná kolena. Zmokneme, ale patagonský vichr nás rychle osuší. Velkolepost Jižního ledovcového pole nám vyrazí dech a na vyhlídce na „Torresy“ máme azuro. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVh7pj4DU2hoOXiF5p1v-rVC8nHT7-0ksS_7obeZFZL4Q1La4IwfNlaCf2pWJrUs8vya-CrQ-LQsawHkPwHNablSLc5qhJhFxMlsrXqF1RTTe2DPk0Z_y8L5dVRxhGOHVjM6nMtN_A8a2R/s1600/DSC01626.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVh7pj4DU2hoOXiF5p1v-rVC8nHT7-0ksS_7obeZFZL4Q1La4IwfNlaCf2pWJrUs8vya-CrQ-LQsawHkPwHNablSLc5qhJhFxMlsrXqF1RTTe2DPk0Z_y8L5dVRxhGOHVjM6nMtN_A8a2R/s400/DSC01626.JPG" title="Torres del Paine" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Pestrobarevný couchsurfing</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Santiago de Chile je moderní velkoměsto s mrakodrapy, tyčícími se pod majestátními andskými vrcholky na pozadí. Tedy pokud máte štěstí a metropoli nezakrývá tak obvyklá peřina smogu. V okolí Santiaga se na nás poprvé usměje couchsurferská štěstěna. Couchsurfing je internetová komunita lidí, poskytujících zdarma k použití svůj gauč, a cestovatelů, kteří této laskavosti rádi vy- užívají. Výhody couchsurfingu jsou obrovské – seznámíte se s mnoha zajímavými lidmi, procvičíte se v cizích jazycích, máte k dispozici domácí zázemí s kuchyní, koupelnou a pračkou, i na cestách můžete zažívat rodinnou atmosféru. A bydlíte zadarmo. </div>
<div style="text-align: justify;">
Vzhledem k důkladně propracovanému způsobu referencí se jedná o velice bezpečný a zatím téměř nezneužívaný systém, který umožňuje lidem z různých zemí a kultur osobně se poznávat navzájem. Nejzábavnější na couchsurfingu je, že každá zkušenost je kompletně odlišná od všech předchozích. Náš první hostitel je zubař. Bydlí se svou ženou v rezidenční čtvrti v Machalí, ležící asi hodinu jízdy od Santiaga. Má tři dospělé děti, šest bernardýnů a deset zubařských klinik. K večeři nám připraví vynikající steaky, otevře láhev červeného vína, pozve deset sousedů i s dětmi a povídá si s námi až do časného rána. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEha2W6q2PE5k5Pk_9wq2zc6ZEL8mxjQeuXKgUnkVq_SlErve8chMHXM11_LmpvphSJ8SCly28nih5wcoE_3grARNEnnf48UThcLQm5acAHDSfhPypwBZOftn3RzKhzguEOoZx-53gah9FoB/s1600/P1030927.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="288" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEha2W6q2PE5k5Pk_9wq2zc6ZEL8mxjQeuXKgUnkVq_SlErve8chMHXM11_LmpvphSJ8SCly28nih5wcoE_3grARNEnnf48UThcLQm5acAHDSfhPypwBZOftn3RzKhzguEOoZx-53gah9FoB/s400/P1030927.JPG" title="Couchsurfing v Mendoze. Skupinová projížďka kolem místních vinic" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Druhý hostitel je potetovaný motorkář, který bydlí v malém vypůjčeném bytě v centru Santiaga. Odstrčí křeslo, aby nám uvolnil na podlaze místo pro karimatky. Povídání s ním je neuvěřitelně inspirativní. Živí se výukou angličtiny, procestoval celý svět, žil v Dubaji i v Pekingu a tvrdí, že bude bydlet kdekoli na světě. Prostě tam, kde mu zaplatí nejlíp. Další zkušenosti sbíráme v Argentině, Peru a Ekvádoru. Vždycky to stojí za to. </div>
<div style="text-align: justify;">
Ve velkých městech jsou obvyklá setkání lidí spojených s couchsurfingem. Ať už party, bowlingové turnaje nebo lingvistické a multikulturní výměny. Přes couchsurfing se dozvíme o novém hostelu s bazénem na severu Argentiny, nabízejícím ubytování se snídaní zdarma a získáme místní průvodce po Mendoze, Limě a Guayaquilu, kteří nám ukážou město z pohledu, který běžný turista normálně nevidí. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Antofagasta </b></div>
<div style="text-align: justify;">
Region na severu Chile, sousedící s Argentinou a Bolívií, se honosí turistickou perlou – San Pedro de Atacama. Tohle malebné pouštní městečko láká na přehršel atrakcí. Nejvýše položené gejzíry světa, největší chilský salar, sopky a laguny Altiplana a samozřejmě nejsušší poušť na světě. Růžoví plameňáci se na šedobílém salaru mimořádně vyjímají a procházka po Měsíčním údolí (Valle de la Luna), kde NASA testuje svá robotická vozítka pro cesty na Mars a na Měsíc, je silným zážitkem. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhuAkFvi9sbo1o1ilzjGVg4xFCHQWLHYRU_cBhQs9q9tLolqbmbktP6FMQLlQ3KaMM-tMgA1rBOo9XQz6Lk48ugFWT8uyuqBsrg4tzluYSBesdenyypUjUtvNLfUmJOOyU0LE8aVOAvOS1Q/s1600/DSC05619.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhuAkFvi9sbo1o1ilzjGVg4xFCHQWLHYRU_cBhQs9q9tLolqbmbktP6FMQLlQ3KaMM-tMgA1rBOo9XQz6Lk48ugFWT8uyuqBsrg4tzluYSBesdenyypUjUtvNLfUmJOOyU0LE8aVOAvOS1Q/s400/DSC05619.JPG" title="Plameňáci na salaru v poušti Atacama" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Vše je tu ale na poměry Jižní Ameriky pekelně drahé. Ve městě, kde nejlevnější kemp stojí 150 Kč/os./noc, nemůžeme zůstávat moc dlouho. Lístky na autobus do Bolívie se dají koupit až v Calamě, snad nejzaprášenějším a nejméně zajímavém chilském městě. Když se v turistických informacích zmíníme, kam pokračujeme dál, starší paní za přepážkou se otřese odporem a prohlásí, že do Bolívie by nejela nikdy v životě ani za nic… </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>… pokračování příště. </i></div>
</div>
Katka Krejcovahttp://www.blogger.com/profile/07167903804687552987noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-4709526801818994330.post-26387971770389842892016-04-09T13:00:00.000-07:002016-04-10T02:13:33.787-07:00Thajsko za 25 korun na den<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
<b>Myslela bych si, že takové pláže mají jen ve filmech. Azurové moře omývá téměř liduprázdné pobřeží s jemným pískem, rybičky a koráli pod hladinou hýří všemi barvami a šumící příboj ruší jen křik tropických ptáků z džungle uprostřed ostrova. Atmosféru dokonalé exotiky dokreslují kokosové palmy a houpačky z klády a provazů pověšené na větvích stromů sahajících za přílivu až do vody. </b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<b><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiS8Mn11ev1qNZQ4i6Vw0oTDjczsG2loj4U0uyS72ltwwmhCwapdZ3u6WxD-xoznlVuCxLCV2JoBJJsqcGa-UTxEA17V4JvylHtN2er3dlKFWCPycrD2iJzC26PZQ8vZ-p0oUZeu3YJrbCU/s1600/P3302427.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiS8Mn11ev1qNZQ4i6Vw0oTDjczsG2loj4U0uyS72ltwwmhCwapdZ3u6WxD-xoznlVuCxLCV2JoBJJsqcGa-UTxEA17V4JvylHtN2er3dlKFWCPycrD2iJzC26PZQ8vZ-p0oUZeu3YJrbCU/s400/P3302427.JPG" title="Myslela bych, že takové pláže mají jenom ve filmech" width="400" /></a></b></div>
<div style="text-align: justify;">
V poslední době se s návody, jak cestovat zadarmo či za pakatel, roztrhl pytel, přidám tedy taky jeden svůj. Není v tom žádný trik, bydlet na rajském ostrůvku za dolar na den můžete i vy. Za pár úsměvů to můžete mít i s jídlem, a pokud máte odvahu, tak i s dopravou. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Tajemství neobjeveného ostrova</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Koh Kradan, podlouhlý ostrůvek v Andamanském moři, leží jižně od ostrova Koh Lanta, západně od města Trang. Obeplout ho na mořském kajaku trvá prý asi tři hodiny. Leží tu asi deset resortů s různě drahými a luxusními bungalovy. Ty nejlevnější začínají na 500 Kč za noc. U každého naleznete příjemnou restauraci s cenami jen o málo vyššími než na pevnině. A mají tu i wifi a stožár pro příjem mobilního signálu. Tomu už dnes člověk bohužel neuteče nikde. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVonwUOB4bZZyAgxnmu6DxXgEosQVXwN5xCKE-K4Qv0dulVvTrMhbDoX6n3AlDr5KT7pdkvmwq-epgD2CZMqW-PUk2ozUKKekaVqvtp_3QmiL05bQVePZAR2x81zNVQuESTX5Bx_rZcWvr/s1600/P3252007.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVonwUOB4bZZyAgxnmu6DxXgEosQVXwN5xCKE-K4Qv0dulVvTrMhbDoX6n3AlDr5KT7pdkvmwq-epgD2CZMqW-PUk2ozUKKekaVqvtp_3QmiL05bQVePZAR2x81zNVQuESTX5Bx_rZcWvr/s400/P3252007.JPG" title="Tohle je Kradan, ostrov, kde se dá trávit dovolená za dolar na den" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Ostrov podléhá monzunům a v období dešťů od května do října jsou resorty zavřené. Hlavní sezóna trvá od ledna do února a mimo ni je ostrůvek ideálním místem k příjemné, ničím nerušené relaxaci. Tedy kromě dvou hodin v době oběda, kdy se na hlavní pláž nahrne desítka lodí s jednodenními návštěvníky. Ve dvě hodiny odpoledne už po nich ale není ani vidu, jen pár poházených plastových lahví a plechovek připomíná, že se tudy prohnala turistická vlna. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhu1BOt01q3t-syTZlnc1mzUCs-15h14C49k3dEnMxkOvC2CmljZ-GmrbtkEjexcNH4gXYVCTMNrB1kLsz0JnGRh7oml_iWUOJ_hUgIKwLuM_vtuVJvE6bqVr4qyJIk3bLh4zK8va5b6QXi/s1600/P3302501.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhu1BOt01q3t-syTZlnc1mzUCs-15h14C49k3dEnMxkOvC2CmljZ-GmrbtkEjexcNH4gXYVCTMNrB1kLsz0JnGRh7oml_iWUOJ_hUgIKwLuM_vtuVJvE6bqVr4qyJIk3bLh4zK8va5b6QXi/s400/P3302501.JPG" title="Malý kemp vedle rangerské stanice" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
To nejdůležitější leží na severovýchodním pobřeží. Rangerská stanice národního parku a hned vedle ní malý kemp s několika velkými maskáčovými stany. Ty si můžete pronajmout za 220 Kč na noc, nebo si postavit vedle svůj vlastní za 25 Kč na noc. Přímo na pláži.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Sousedé a starousedlíci</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Po pár dnech si ostrov zamiluju. Velkou zásluhu na tom mají místní obyvatelé. Třeba Timek, který už první den lámanou angličtinou neodbytně vyzvídá, jestli jsem tu sama, a od druhého dne mě zve na večeři. Nebo kluci z národního parku – Nin, Kam a další, kteří mě každé ráno lákají na kafe. Sousedé v okolních stanech se každý den mění. Nejprve rozvětvená thajská rodina s hromadou dětí. Dám si s nimi snídani a zjistím, že Lila se vdala do Německa a každý rok sem jezdí s manželem a dětmi na návštěvu k bratrovi a rodičům, a společně pak na nějaký ostrov za koupáním. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDv9MDJZH2Lg06DcLK7xLaxlgHTaUL1R-DTLv67gtjypn8pJsRogjlGkDm-ducQ28QPaUAfAgqyqvxAfsO4-bi6tJiY2h1qPWjjP3VoFSK7cRKDZj1bqhel1AqNWKYXzb-ZeBjvRf3I-8A/s1600/P3252123.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDv9MDJZH2Lg06DcLK7xLaxlgHTaUL1R-DTLv67gtjypn8pJsRogjlGkDm-ducQ28QPaUAfAgqyqvxAfsO4-bi6tJiY2h1qPWjjP3VoFSK7cRKDZj1bqhel1AqNWKYXzb-ZeBjvRf3I-8A/s400/P3252123.JPG" title="Východy slunce pozoruji přímo ze stanu, za západy musím na opačnou stranu ostrova" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Další den se objeví pánská jízda. Tee, Ud a Mik se svými syny vyrazili rybařit. Jejich úlovek už z dálky úžasně voní, jak ho připravují na rozpáleném grilu. Hned na mě mávají, ať si jdu dát s nimi. Donesu balíček sušenek a na oplátku dostanu tu nejčerstvější pečenou rybu. Před pár hodinami si ještě plavala v moři. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh4OSvJidgSUxiM1wtrkiyd2NmTHlQVHTQGBeMkoa1jnKw19lkkVo55ah4D20KDO460F0N4kC53kzes3yQJ-UEy5rOIIODWrvgIiFfKp464xKakKOHFFFNdUNq7nHHBqi9odju_a1NRj935/s1600/P3262175.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh4OSvJidgSUxiM1wtrkiyd2NmTHlQVHTQGBeMkoa1jnKw19lkkVo55ah4D20KDO460F0N4kC53kzes3yQJ-UEy5rOIIODWrvgIiFfKp464xKakKOHFFFNdUNq7nHHBqi9odju_a1NRj935/s400/P3262175.JPG" title="Kluci přijeli i s dětmi rybařit, večer grilují čerstvé ryby. To uprostřed jsem já" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Jednou zase přijedou muslimské děti na školní výlet. Výjimečně jsem zrovna jen v bikinách, protože reklamuji nefunkční sprchu. I malé dívky mají přes vlasy šátek a já se před nimi cítím docela nepatřičně. Oni to ale vůbec neřeší. Po západu slunce se jdou všichni učitelé společně pomodlit na pláž a brzy ráno už na stejném místě hrají kluci kopanou. Do řeči se se mnou dá Nurida, učitelka angličtiny, která ovšem nikdy nevytáhla paty z Thajska a ani nemá mnoho možností bavit se s cizinci. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnSd5A24pbgamr4I0zY8F7Z9B-EA91ESrk3yAKmEFalggb-nciUiztOLnl12vDUm-vHhn-tEDoX6rfgWuoTea_TUxFs9-QW5pddmOxwBlYbJUYl-hkNJcXxdPXxBG-VFy7Wy2xNc-P2u6o/s1600/P3282253.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnSd5A24pbgamr4I0zY8F7Z9B-EA91ESrk3yAKmEFalggb-nciUiztOLnl12vDUm-vHhn-tEDoX6rfgWuoTea_TUxFs9-QW5pddmOxwBlYbJUYl-hkNJcXxdPXxBG-VFy7Wy2xNc-P2u6o/s400/P3282253.JPG" title="Tahle rybička, anglicky moorish idol, má půvabné české jméno. Bičonoš zobanovitý." width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Den po nich přijede firma z Bangkoku na teambuilding. S jejich angličtinou je to dost špatné, snažím se z nich vytáhnout aspoň, co jejich firma dělá. Vysvětluje mi to postupně pět lidí. „Prodáváme.“ „Co prodáváte?“ Po delší době se dozvím, že se živí prodejem chemikálií potřebných pro chov krevet! Večer mě ze stanu vytáhne intenzivní zápach benzínu. Pořádají ohňovou show. Jejich hlavní bavič máchá zapálenými loučemi kolem sebe a plive oheň jako plamenomet. Pak zapálí svíčky a všichni zazpívají dvěma oslavencům, kteří mají právě narozeniny. A nakonec je tu Pierre, starší Francouz, který je na tak dlouhé dovolené, že už tu snad bydlí. Nikdo z místních mu neřekne jinak než papá a on mě zas důsledně nazývá mademoiselle. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>My průvodci si rozumíme</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Zpáteční letenku Praha-Krabi seženete při troše štěstí za 12 - 15 tis. korun. Mně platí letenku do Jihovýchodní Asie cestovka. Pracuju tu totiž jako průvodkyně. Ač se to může zdát jako povolání snů, občas je to dost velká dřina. Z letiště v Krabi můžete dojet na Koh Lantu stopem nebo sdíleným minivanem za zhruba 200 Kč. Vůbec nejpohodlnější je dojet za 60 Kč na molo „Krabi Pier“ za městem a dopravu na Lantu lodí si dohodnout tam. Na Kradan pak každé ráno odplouvají rychlolodě s jednodenními výletníky. Objíždí všechna letoviska na ostrově, naberou vás přímo na pláži a za zpáteční „otevřenou“ jízdenku dáte asi jedenáct stovek. Na Kradan se můžete dostat i trajektem z Trangu přibližně za 350 korun. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi7TOVewsvhgUi_tomk9IlAZuIRkf4xrjYQKfubwZ2ajROqizB1SCO3-2bSbA6Bl-ZuGPZeF0v4V8EPUlPNlp-lftmcJJ8uiQV-Q7EpGyAxjJO64h8r92b57MO4VCUWgDSTBLnAafQsNaBP/s1600/P3262163.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi7TOVewsvhgUi_tomk9IlAZuIRkf4xrjYQKfubwZ2ajROqizB1SCO3-2bSbA6Bl-ZuGPZeF0v4V8EPUlPNlp-lftmcJJ8uiQV-Q7EpGyAxjJO64h8r92b57MO4VCUWgDSTBLnAafQsNaBP/s400/P3262163.JPG" title="Parádní houpačky z kusu klády sahají za přílivu až do moře" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Já se přidám k výletu rychlolodí s asi čtyřiceti pasažéry jednodenního výletu. V ceně mám navíc oběd, vodu, ovoce a půjčení šnorchlovacího vybavení. Cestou ještě dvakrát zastavujeme na šnorchlování. Posádku tvoří mladí kluci, z nichž nejhezčí je Chuei. Umí taky nejlíp anglicky, a tak si s ním jdu domluvit půjčení šnorchlu a ploutví na celou dobu, co budu na ostrově. Chce za to 150 Kč a všem je nám jasné, do čí kapsy. Ale nemám s tím problém a ráda zaplatím. U oběda ještě vtipkuji, že se budu moc těšit, až si pro mě za šest dní zase přijedou, že do té doby budu mít hlad. Chuei, asi spokojený s bankovkou v kapse, se jen usměje a řekne, ať přijdu na oběd každý den. Zadarmo, žádný problém. Vždycky toho mají víc, než toho klienti dokáží sníst, a to by byla škoda, kdyby se to vyhodilo, ne? </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjevJMXIYCIEBlBTsUiv1yWJBi6aYGu7e5C38OY219gxQZuHIHYoq4C-NqopuiCFFvyj71vOkZBhbgkjmyUZQOjCSLCG7zQx6KGKm31S8JSkqPDc0dPvtY5nxGDpGZZwcvS4yw_6wUjVUuo/s1600/P3241971.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjevJMXIYCIEBlBTsUiv1yWJBi6aYGu7e5C38OY219gxQZuHIHYoq4C-NqopuiCFFvyj71vOkZBhbgkjmyUZQOjCSLCG7zQx6KGKm31S8JSkqPDc0dPvtY5nxGDpGZZwcvS4yw_6wUjVUuo/s400/P3241971.JPG" title="Můj první drink na oslavu toho, že dovolená začíná!" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Na obědy – brambory na kari, rýži, zeleninu ve sladkokyselé omáčce a hromadu čerstvého ovoce se každý den moc těším. Pro masožrouty mají ještě grilovaná kuřecí stehýnka. Za celé první tři dny vůbec nevyndám peněženku. Ke snídani mi stačí kus koláče nebo pár sušenek, co jsem si přivezla s sebou, a večeři buď vynechám, nebo dostanu od sousedů. Čtvrtý den si z rozmaru objednám aspoň džus z čerstvého ovoce, když jdu do vedlejšího resortu chytat wifi. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Co si zaplatíš, to máš</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Za 25 Kč na den si tedy žiju poměrně ve velkém luxusu. Ráda bych ale blíže specifikovala, co přesně to obnáší. Tak předně – můj stan nemá klimatizaci a bohužel ani větrák ne, takže je v něm v noci krajně nepříjemných 30 stupňů. Ve dne ukazuje teploměr k padesátce, takže je mi líto všech těch věcí, které se měly skladovat na chladném a suchém místě. Ačkoliv můj stan má moskytiéru, stejně se ti malí hmyzáci bodaví dovnitř dostanou a poštípaná jsem až po paty. Dál mám uvnitř malé mraveniště. Střídavě je hromadně zuřivě vraždím, anebo po jednom opatrně vyndávám ze stanu. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjltcr1oM2jChN_QdCYX0AfjDXtoIwaifMXGzZk8ReDYYaUZJIPJpXndnrpoWsjwbUMuRpShXy3D2rxJNAFTZL0kQKo-LbZW_5I1G0hj4Qz02ae6iLQmZHjhQPI3cKpZ4QmQ1voCma4YTnF/s1600/P3262135.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjltcr1oM2jChN_QdCYX0AfjDXtoIwaifMXGzZk8ReDYYaUZJIPJpXndnrpoWsjwbUMuRpShXy3D2rxJNAFTZL0kQKo-LbZW_5I1G0hj4Qz02ae6iLQmZHjhQPI3cKpZ4QmQ1voCma4YTnF/s400/P3262135.JPG" title="A to je prosím můj stan" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Nemám tu ani skříň, takže stále něco hledám, nemám dokonce ani sejf, takže všechny moje peníze, doklady a elektronika leží každý den uvnitř zcela bez dohledu, když šnorchluji nebo brázdím okolní vody ve vypůjčeném kajaku. Pevně ale věřím, že ostrované jsou dobří lidé a turisté by snad neměli potřebu chodit krást do stanu. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqrwplbQDSbYIzxA3NHlbhz4R0bsj5Jm6JJVGw4x5xEdZRU21Ra3ZnQBM_0NwU1c8pVeD319Q0r-kw3z1wyQD28DviFGYBuZ0hfPZRAXlXoE3_wu9tbL2Dgau2KYtyvsKv_1hxjYIiYLur/s1600/P3272182.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="261" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqrwplbQDSbYIzxA3NHlbhz4R0bsj5Jm6JJVGw4x5xEdZRU21Ra3ZnQBM_0NwU1c8pVeD319Q0r-kw3z1wyQD28DviFGYBuZ0hfPZRAXlXoE3_wu9tbL2Dgau2KYtyvsKv_1hxjYIiYLur/s400/P3272182.JPG" title="Kluci z národního parku mi za pár úsměvů půjčí i mořský kajak" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Na závěr si schovávám lahůdku největší. Zdejší sprchy jsou prostě tři hadice přidělané zezadu k budově toalet, oddělené od sebe vlnitým plechem a vpředu zakryté závěsem. Přímo proti nim se ale zvedá stráň, takže mi brzy dojde, že závěsy jsou vlastně na nic. V rouše Evině by mě mohl shora pozorovat kdokoliv a kdykoliv, já si ale žádného šmíráka ani jednou nevšimnu. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJQTt43KT42N9M5IfBFpIpfrzISbRmPcMnZZc0hgTE9-IUtv6o561RsFOAHyB2iR0lX_1H3oOxuLzXtQKQzZ8TYseUP7nElf1f9jjpYQMQeNnr-tyoDRvwd4SiSFviMRFFK6G6D77R9V8S/s1600/P3292299.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJQTt43KT42N9M5IfBFpIpfrzISbRmPcMnZZc0hgTE9-IUtv6o561RsFOAHyB2iR0lX_1H3oOxuLzXtQKQzZ8TYseUP7nElf1f9jjpYQMQeNnr-tyoDRvwd4SiSFviMRFFK6G6D77R9V8S/s400/P3292299.JPG" title="Krab poustevníček si vykračuje po pláži" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Záchody leží ve zděné budově, splachuje se miskou s vodou z blízkého sudu. Když se jednou ráno probudím, červánky zdobí oblohu, moře příjemně šumí a moje střeva mě urychleně ženou do oněch míst. Ubrouskem důkladně naleštím prkénko, přikryju toaletním papírem a ještě rozespalá identifikuji zevnitř v míse desinfekční osvěžovač záchodu přesně v místech, kam se obvykle dává. Přijde mi, že to není možné, to přece nedává smysl, aby tu měli něco takového. Zamžourám ještě jednou důkladněji. Je to žába. Velká a živá. Kruci. Střeva se znovu ozývají. Snažím se ji různými způsoby vyhnat, zuřivě bouchám do záchodové mísy, ale žába se ani nehne… </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicDhoNVAa_QPUrVD-s3XYJDQvfkDkb-Omvo45IJvo92h8jm-nnqVy2ZIOZvU0Blm6gSsddsKRpo6BXKvwUBpYP3E1ehQCzjvOLxpuTS9u9rWw1igsUEZMeGbEUCWibrrNrlEb1VttiEIxo/s1600/P3302522.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicDhoNVAa_QPUrVD-s3XYJDQvfkDkb-Omvo45IJvo92h8jm-nnqVy2ZIOZvU0Blm6gSsddsKRpo6BXKvwUBpYP3E1ehQCzjvOLxpuTS9u9rWw1igsUEZMeGbEUCWibrrNrlEb1VttiEIxo/s400/P3302522.JPG" title="A kam jezdíte za dolar vy?" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Jak moc levnou dovolenou jsme schopni si užít, tudíž záleží hlavně na tom, co všechno ještě dokážeme brát s humorem. Zážitek totiž nastává právě v okamžiku, kdy jsme vytlačeni z naší komfortní zóny, a aspoň pak máme doma o čem vyprávět.</div>
</div>
Katka Krejcovahttp://www.blogger.com/profile/07167903804687552987noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-4709526801818994330.post-19962947351271816172016-03-05T02:03:00.001-08:002016-03-05T02:03:29.946-08:00Exploze aneb na festival do Barmy<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
<b>Důvod k oslavě se vždycky najde a v chudých rozvojových zemích možná častěji než jinde. V Myanmaru se život a festivaly řídí lunárním cyklem, takže co měsíc, to jedna velká oslava. V dubnu statisíce zmáčených lidí oslavují příchod nového roku, v květnu se zalévá posvátný strom a v listopadu záleží tak trochu na štěstí, co všechno vyletí do vzduchu…</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiF1OYX5FUyWRgypEBv79DcNB-cBEU1JoWmmNdX6HF2TCCsvqw7e6xHDGKK4yYsmQxnDD8r3IfOLmNAZqgMAet3eT5sqmsuzjcNcvKD-SZ6eorCEU7Z2AM_QEZigcOVMCl_XKGpFEFsE0N-/s1600/0224.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiF1OYX5FUyWRgypEBv79DcNB-cBEU1JoWmmNdX6HF2TCCsvqw7e6xHDGKK4yYsmQxnDD8r3IfOLmNAZqgMAet3eT5sqmsuzjcNcvKD-SZ6eorCEU7Z2AM_QEZigcOVMCl_XKGpFEFsE0N-/s400/0224.JPG" title="Průvod u příležitosti vstupu mladých chlapců do kláštera" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Naboso opatrně našlapuji mezi davem lidí, kteří se přišli společně pomodlit u příležitosti svátky Kathina, osmého úplňku barmského kalendáře. Někteří zapalují svíčky před zlatou pagodou, jiní procházejí mým směrem, pár lidí se probíjí v protisměru. Tisíce lidí sedí na zemi a přeříkávají posvátné texty. O kus dál se koná soutěž v tkaní. Dvě skupiny žen budou celou noc tkát roucho pro mnichy. Celý tento svátek je totiž zasvěcen darování rouch. Která skupina utká pomocí velkého dřevěného stavu kus látky, který obleče víc mnichů, vyhraje. Odměnou jim je dobrý pocit.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8D0h48561bhytffW78Ks629RD4dkiA1biQ-OaggpNJgx3c6NopV9WSC69fa-ZbuOre0NOeMU99_-WU3n87UsWlMZI9IY5NzDRciE1dadhqpd7kRdKCXhiAtVea28UU8rgpuLP6nTaH0Gh/s1600/DSC06107.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8D0h48561bhytffW78Ks629RD4dkiA1biQ-OaggpNJgx3c6NopV9WSC69fa-ZbuOre0NOeMU99_-WU3n87UsWlMZI9IY5NzDRciE1dadhqpd7kRdKCXhiAtVea28UU8rgpuLP6nTaH0Gh/s400/DSC06107.JPG" title="Společná modlitba v pagodě Shwedagon o svátku Kathina" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Vodní festivaly v období horka</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Duben bývá nejteplejším měsícem roku, tedy ideální příležitost trochu si zařádit s vodou. Oslavy barmského nového roku patří k těm, které byste rozhodně měli přidat do svého kalendáře, ale pokud se zúčastníte, počítejte s tím, že na vás nezůstane nic suchá. Během čtyř dní konání oslav Thingyanu na sebe lidé lijí vodu ve velkém, protože věří, že voda má sílu očistit tělo od démonů a hříchů uplynulého roku. Trochu to připomíná slovenské Velikonoce.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEggVUUJcMeBv6Zby3afQWUhinqVWfplfcqA4sgtYC9aPt325IqMzXzaehcbHnISRqe-4krmW18MDnezGr0AcXf_amgYj-C7E2qSPjM_IA7uWDWRS_fzRoQW0pGtSbWl_I3IH2C5V2D0pujW/s1600/DSC08475.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEggVUUJcMeBv6Zby3afQWUhinqVWfplfcqA4sgtYC9aPt325IqMzXzaehcbHnISRqe-4krmW18MDnezGr0AcXf_amgYj-C7E2qSPjM_IA7uWDWRS_fzRoQW0pGtSbWl_I3IH2C5V2D0pujW/s320/DSC08475.JPG" title="Posvátný strom bódhi, pod nímž došel Buddha osvícení" width="212" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Drtivá většina Barmánců jsou buddhisté a květnový festival se nese v duchu zalévání posvátného stromu bódhi. V nejsušším období roku, tedy před příchodem monsunu oslavují osvícení Siddharty Gautamy, kterého došel po šesti letech meditace právě pod stromem bodhí a stal se Buddhou. Posvátné stromy bódhi můžete vidět u pagody Shwedagon, nejposvátnější buddhistické památky v zemi. U příležitosti svátku Kason se tu scházejí tisíce věřících.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Závody v pádlování jednou nohou</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Velice oblíbený festival se koná v říjnu na jezeře Inle. Jen jednou ročně vyplouvá velká zlatá loď s mýtickým ptákem Karaweikem a konají se tu závody nožních pádlovačů. Jezero Inle proslulo tím, že zdejší rybáři pádlují vestoje a jen jednou nohou. Na druhé balancují na přídi lodi a ruce potřebují mít volné pro rybaření. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqf_5hzQE7gG4jcFajy3WmzZHyy9TZ9xv2xmRJ8WzCqRgm_O_h8TqjKbQ_NG7fGaYcSfGPlv7MeSv0SQtYsgDzoS2AB629pZ4Ssl2YG_KFLY59CY6WFTubQl3uwRJ-k5BmQcgij11BpHHO/s1600/DSC05577.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqf_5hzQE7gG4jcFajy3WmzZHyy9TZ9xv2xmRJ8WzCqRgm_O_h8TqjKbQ_NG7fGaYcSfGPlv7MeSv0SQtYsgDzoS2AB629pZ4Ssl2YG_KFLY59CY6WFTubQl3uwRJ-k5BmQcgij11BpHHO/s400/DSC05577.JPG" title="Rybáři z jezera Inle dokáží pádlovat vestoje jednou nohou" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Tuto schopnost dovedli k naprosté dokonalosti a v rámci závodu jich stojí na lodi 45 z každé strany a jako jeden muž pádlují napříč jezerem. Původním významem festivalu Phaung Daw Oo ale zůstává pouť s čtyřmi posvátnými sochami Buddhy po vesnicích v okolí, aby se jim každý mohl poklonit. Současná podoba soch nijak nepřipomíná tu původní. K buddhistické tradici patří nalepování tenkých zlatých plátků na posvátné sochy a tyto v důsledku jejich přemíry zcela ztratily původní tvar. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdSo2KllaJmswK0kZudo_8px6zLqShTvgLh2EmK4zUTWmlbgBlQ0-a2ivzHwwkCapzJIsvn8Vw930UEOfViPkD_gtpWFC6yHM5Xbjfgp-sdBgP38RYEVR_1iPg-rKroZf08RRsIKBM_BDd/s1600/0639.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdSo2KllaJmswK0kZudo_8px6zLqShTvgLh2EmK4zUTWmlbgBlQ0-a2ivzHwwkCapzJIsvn8Vw930UEOfViPkD_gtpWFC6yHM5Xbjfgp-sdBgP38RYEVR_1iPg-rKroZf08RRsIKBM_BDd/s400/0639.JPG" title="Pětice posvátných soch Buddhy v pagodě Phaung Daw Oo na jezeře Inle" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
K historii poutě se sochami v lodích se váže příběh, který se udál zhruba před padesáti lety. Do té doby převáželi na zlaté lodi všech pět soch, ale jednoho dne, když přišla bouře a velké vlny, se loď převrhla a všechny sochy zmizely pod hladinou. Místním lidem se podařilo najít a vylovit čtyři z nich, ale tu pátou najít nedokázali. Ona se však sama jako zázrakem objevila na svém původním místě. Od té doby už tuto sochu nikdy nikam neberou.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Buddhistickým mnichem dvakrát za život</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Příležitostí k oslavám nejsou pouze lunární svátky, ale také okamžiky, kdy chlapci (případně dívky) odcházejí na nějaký čas do kláštera. Ve městě se uspořádá velký průvod, muži v čele hrají na nejrůznější hudební nástroje, zpívají a tančí do kroku. Dívky se slavnostně nastrojí a nesou dary pro mnichy. Roucha nebo peníze na jídlo. Aby se o průvodu dozvěděl opravdu každý, může mu předcházet konvoj mužů tlačících obří reprosoustavu a generátor, kterážto kombinace způsobí rozhodně naprosto nepřeslechnutelnou podívanou.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi6VOusKYuhW494QrcZ7Rqfxj1XVM7YaAyFos8f_9YEcP-YD_g92HUIGCN0sXOL6MYHMDxk8P4FcB8tFFzVGSsW60vhxKu0gk_Oy45UbKzU_Ein8GtDZkVi7Eq5sJsrP_X5vK1inaYhyphenhyphene4X/s1600/0210.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="278" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi6VOusKYuhW494QrcZ7Rqfxj1XVM7YaAyFos8f_9YEcP-YD_g92HUIGCN0sXOL6MYHMDxk8P4FcB8tFFzVGSsW60vhxKu0gk_Oy45UbKzU_Ein8GtDZkVi7Eq5sJsrP_X5vK1inaYhyphenhyphene4X/s400/0210.JPG" title="Chlapci do kláštera musí, dívky mohou, aspoň na týden" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Každý muž by se měl stát buddhistickým mnichem nejméně dvakrát za život. Poprvé před dosažením dvacátého roku života, podruhé v dospělosti, ale vždy nejméně na týden. Poprvé ho vyšle rodina, aby si vyzkoušel mnišský život a načerpal buddhistická moudra, podruhé už záleží jen na jeho vlastním rozhodnutí, kdy a na jak dlouho se chce meditacím oddat. Někdy odcházejí do kláštera i dospělé ženy, které už mají rodinu. Oholí si hlavu, oblečou mnišské roucho a setrvají v meditacích a modlitbách, dokud nenaznají, že přišel čas vrátit se zpět do normálního života. To může být za měsíc nebo třeba za půl roku. Nikde jinde než v klášteře takový klid pro přemýšlení nenajdou. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Svátek světel</b></div>
<div style="text-align: justify;">
V říjnu se skoro v celé Jihovýchodní Asii slaví svátek světel, Thadingyut. Nastává konec tříměsíčního buddhistického očistného půstu Vassa. Oslavy trvají tři dny kolem sedmého úplňku. Ve městech se konají koncerty a divadelní představení, lidé si předávají dárky, vzdávají úctu starším, navštěvují pagody, žádají za odpuštění hříchů, postí se, ale hlavně rozsvěcují svíce a lampiony. V Myanmaru se jedná o druhý nejoblíbenější svátek, to ale říkají skoro o všech. Číslo jedna jsou bez pochyb oslavy nového roku, dvojka ty ostatní. Tisíce svíček zapálených v chrámu a stovky lampionů stoupajících k nebi musí být krásný zážitek. Mě ale potká něco ještě zábavnějšího…</div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Festival, při kterém může jít i o život</b></div>
<div style="text-align: justify;">
O balónovém festivalu v Taunggyi se dozvídám před svojí druhou cestou do Myanmaru. Tentokrát tam jedu jako průvodkyně a na starost mám desetičlennou skupinku. Máme štěstí, festival se koná poblíž jezera Inle právě v době, kdy tam budeme, a já mám za úkol zařídit, abychom ho nepropásli. Tak trochu nevím, co od toho čekat, a z průvodce ani internetových článků nedokážu pochopit, o jaké balóny se jedná. Asi nejčastěji se uvádí „ohňové balóny“, ale co to je? Horkovzdušné balóny, které spolu budou závodit v letu, nebo malé lampiony se svíčkou uvnitř, kterých uvidíme stovky a tisíce? Nedočkavě se vyptávám průvodce. Dozvím se, že balóny jsou velké, uvidíme jich hodně a máme si dát velký pozor a držet se od nich co nejdál. Může to být velmi nebezpečné, loni se stala nehoda, při které zemřeli tři lidé.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIZGyiec34-lbbVUHq5xaKToq_2U3H14aDfCS5eniaRYyqYidEGPrV9VdyaIjG0npa1g_SdbvEaFo9hYIx1mAwwX_K7XEPOYa2KsVxFvR5NO2xYCkHTDgxgowfUwZS3VT6j-R942CFV8Es/s1600/1150.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIZGyiec34-lbbVUHq5xaKToq_2U3H14aDfCS5eniaRYyqYidEGPrV9VdyaIjG0npa1g_SdbvEaFo9hYIx1mAwwX_K7XEPOYa2KsVxFvR5NO2xYCkHTDgxgowfUwZS3VT6j-R942CFV8Es/s400/1150.JPG" title="Zpočátku nevím, co přesně si pod ohňovým balónem představit" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Už jen prodírání se do nitra dění nás málem odradí. Procházíme uličkou dlouhou asi dva kilometry, z každé strany obchody se suvenýry, oblečením za pár korun a pouličními chuťovkami. Dav se valí oběma směry, stále na nás někdo něco pokřikuje a mně dělá velký problém udržet skupinu pohromadě. Obrovský lunapark bliká a hlučí, tohle jsme nečekali. Průvodce nás zavede k prázdné oplocené ploše velikosti většího fotbalového hřiště, kde stojí pouze dvě připravené hasičské jednotky, na každé straně jedna. Co se tady bude dít?</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Svíčky znamenají romantiku, no ne?</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Úderem sedmé, přesně podle programu, přijede na plochu pět velkých vozidel. Z nich vyskáčou lidé a začnou připravovat první balón k soutěži o nejkrásnější let. Začnou vyndávat podivné konstrukce a zapalovat svíčky a na plochu se dostane několik zvědavců. Samozřejmě mi to nedá. Těsně přede mnou vykáže ochranka skupinku místních do určených míst, ale bílá žena dovnitř může. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgBSQkrcTapDPMrQ1TEg3j_BiSVE5oiUJq_f1yuXPoyqMCGRJMjuNJXGKfhqNgLeEaHvBk8o8RivITbaLbjje8XX94DmeCAKOYMpvc5VgzDQiq3-vHpyYfKeTIWndhyphenhyphen3YLmedmsGye01Z4D/s1600/1113.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgBSQkrcTapDPMrQ1TEg3j_BiSVE5oiUJq_f1yuXPoyqMCGRJMjuNJXGKfhqNgLeEaHvBk8o8RivITbaLbjje8XX94DmeCAKOYMpvc5VgzDQiq3-vHpyYfKeTIWndhyphenhyphen3YLmedmsGye01Z4D/s400/1113.JPG" title="Balón ověšený svíčkami působí na první pohled neškodně" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Balón se začne napouštět horkým vzduchem z pochodní a soutěžní tým na něj navěšuje rozsvícené svíčky. Je to krásné a připadám si úplně bezpečně. Balón vzlétne, zvedne velkou bambusovou konstrukci se zářícím nápisem a vítr ho odnese nad blízký lesík. Tam oheň nadnášející balón dohoří, ten spadne mezi stromy a svíčky zapálí lesní požár. Hasičské jednotky na nic nečekají a i s hadicemi se rozběhnou hasit. Mezitím přijíždí na plochu další pětice aut…</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Skutečný ohňový balón</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Od přihlížejícího kolegy se dozvím, že bych se měla klidit. Tenhle bude ohňostrojový. Padám za plot, ale dlouho se nic neděje a zvědavost mi nedá. Proniknu znovu na plochu a pozoruji, jak k balónu s namalovanými pagodami přidělávají velkou konstrukci s pyrotechnikou. Zpočátku úžasný zážitek. Rachejtle a petardy vylétají a ozařují nejbližší okolí, balón pomalu stoupá. O chvíli později začnou první rachejtle dopadat mezi lidi za plotem a v davu vznikne obrovská panika. Stovky lidí prchají, co nejdál můžou, a stejně tak já. Mám to jednoduší, protože jsem uvnitř, kde není moc lidí.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcB9OdjLLC_CVHHvnYGm8anE725P5kFCWI0rd8l2Dwvsok1Dd14W4NBZAMrfvIGoXuLS3qMzdjUQm2PNZThpRl_su44XRCyaI1fJqNFLk7foCQvZcGHT_0nS0VFHsdwB9V4TCYHo8PFOF1/s1600/1130.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcB9OdjLLC_CVHHvnYGm8anE725P5kFCWI0rd8l2Dwvsok1Dd14W4NBZAMrfvIGoXuLS3qMzdjUQm2PNZThpRl_su44XRCyaI1fJqNFLk7foCQvZcGHT_0nS0VFHsdwB9V4TCYHo8PFOF1/s400/1130.JPG" title="Ohňostrojový balón se chystá vzlétnout..." width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Zdrhám proti směru větru, první balón odletěl docela rychle, ale teď se vítr utišil a balón zůstává uprostřed plochy, jen pomalu stoupá. Doběhnu k zadnímu okraji plotu, přikrčím se a otočím. To, co uvidím, mi vyrazí dech. Balón povyletí ještě o něco výš, a pak exploduje v obřím ohňostroji. Wow, tak tohle jsem tedy nečekala. Stát se to hned nad zemí, oběti by se asi nepočítali jen na jednotky… Ale tady jsme v Myanmaru! Takže tramtadadá, přijíždí další balón.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhxJx7nT5j932_ylH9kTZf-T064jJwwAsu8b4RZuKE-OB6ayirvFmrHJc00yYxYj6gIu6cFx1fMlMrnOQjyKPy2RvBoYJbiqtsriE7hpGoi25CJCcGT5KMo5t32gcbXtmtmQSZJGtxgaCSj/s1600/1138.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhxJx7nT5j932_ylH9kTZf-T064jJwwAsu8b4RZuKE-OB6ayirvFmrHJc00yYxYj6gIu6cFx1fMlMrnOQjyKPy2RvBoYJbiqtsriE7hpGoi25CJCcGT5KMo5t32gcbXtmtmQSZJGtxgaCSj/s400/1138.JPG" title="... a pak exploduje v obrovském ohňostroji" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Přípravu třetího balónu zpovzdálí sleduje i zástupce myanmarského červeného kříže s malou lékárničkou za pasem… Nedá mi to, vlezu až do prostoru, kde se chystá pyrotechnika. Špejle vede špejle, sem tam nějaký ten kelímek od jogurtu, úhledně upevněné v několika patrech. Pod balón běhají muži se zapálenými pochodněmi a postupně ho nafukují. Je krásný. Pomalovaný motivem hor a buddhistických mnichů. Teď, když už vím, jaký osud ho čeká, je mi balónu trochu líto. Muselo to dát neuvěřitelné množství práce. Přemýšlím, kolik balónů zničili při zkouškách. Když tu se objeví vtíravá myšlenka. Mělo tohle představení generální zkoušku, že jo?!</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhBs5mnU3tmkPCzkD9-Xru-sPskGyu2ZcdBTUR_OhkcTD6uDdEWK7WvZ2OHPAfkWNSQkIL9eNzeDAeRDjb38TNH9U5kIj-uDYPFkc0sXH3Yc2BS223fZwGWq32U661M-UWZBiu7TAqTiOak/s1600/1147.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhBs5mnU3tmkPCzkD9-Xru-sPskGyu2ZcdBTUR_OhkcTD6uDdEWK7WvZ2OHPAfkWNSQkIL9eNzeDAeRDjb38TNH9U5kIj-uDYPFkc0sXH3Yc2BS223fZwGWq32U661M-UWZBiu7TAqTiOak/s400/1147.JPG" title="Přídavná konstrukce s pyrotechnikou" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Tenhle balón ale dopadne úplně jinak, než jeho předchůdci. Stoupá vzhůru a ohňostroje z něj vylétají do vzduchu. Letí dlouho, snad dvacet minut, a stále vypouští rachejtle. Po neuvěřitelně dlouhé době, když už skoro mizí v nedohledných výškách, pokojně dohoří a zhasne. Nikoho neohrozí, nic nezapálí. A tak to asi má být.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLIfAl3EpkJiVYBC6DgX0TdB1y1vrHa9crKGxpH2K0ERgVgZaG8Uv3gfdeWwJXj2F2bmDdda2XzgRo_-T0aEFX8aVlbT2QTTYMdty-gqpBbPpbCvjzhpz6n6C72AZdHD6T8n2df-zkUZj0/s1600/1157.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLIfAl3EpkJiVYBC6DgX0TdB1y1vrHa9crKGxpH2K0ERgVgZaG8Uv3gfdeWwJXj2F2bmDdda2XzgRo_-T0aEFX8aVlbT2QTTYMdty-gqpBbPpbCvjzhpz6n6C72AZdHD6T8n2df-zkUZj0/s400/1157.JPG" title="Balónový festival v Taunggyi se koná každý listopad" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Balónový festival v Taunggyi se koná vždy jeden celý listopadový týden a má dvě části – denní a noční soutěže. Hraje se tu na efekt a krásu, ve dne se vám nad hlavami proletí třeba skupinka pand, v noci raději ustupte do přístřešků pro zahraniční turisty, které leží v bezpečné vzdálenosti.</div>
</div>
Katka Krejcovahttp://www.blogger.com/profile/07167903804687552987noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-4709526801818994330.post-46639433539097108082016-02-15T00:30:00.001-08:002016-02-15T00:37:49.811-08:00Z cesty kolem světa v roce 1936<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
<b>Jak se cestovalo před osmdesáti lety? Co bylo těžší a co naopak jednodušší? A jak tehdy svět vypadal? O tom vypráví kniha <i>Světem pro nic za nic</i> Edvarda Valenty, který za finanční podpory Jana Antonína Bati cestoval po světě. Kniha je psaná velmi vlídným jazykem a krásně navozuje atmosféru poloviny třicátých let. Až knížku dočtu, ráda ji zapůjčím dalším zájemcům. Tady si dovolím uvést aspoň krátkou ukázku. </b><br />
<b><br /></b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<b><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgeKrFiFUwT3OFXeswl8-E3OQBI_eMQ-87BLUr4d3FtjwQVlgHh5G4MVxBfYAvv22Qqkqj1T4vtGzIKq6T0AtkUW2yX27pZZcoK0ZOf26w4NudSd2BWs5oS5xS_GPRffQAUlWkxDqrUMqYO/s1600/P2152291.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="215" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgeKrFiFUwT3OFXeswl8-E3OQBI_eMQ-87BLUr4d3FtjwQVlgHh5G4MVxBfYAvv22Qqkqj1T4vtGzIKq6T0AtkUW2yX27pZZcoK0ZOf26w4NudSd2BWs5oS5xS_GPRffQAUlWkxDqrUMqYO/s320/P2152291.JPG" title="Golden Gate. Jak uvádí pan Valenta: "Kýč ze Zlaté brány"" width="320" /></a></b></div>
<b>
</b>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Později jsem se stal novinářem. Říkal jsem si, že takový novinář se dostane do světa přece jenom snadněji, než obyčejný člověk. Napřed píšeš do novin o tom, že někde shořela chalupa nebo že si někdo zlámal nohu; později o větších věcech, třeba že si někdo zlomil obě nohy nebo že vyhořelo půl vsi; a tak dál, až se nakonec naučíš psát tak znamenitě, že tě pošlou do světa, abys vyložil čtenářům, jak to tam vypadá. </div>
<div style="text-align: justify;">
Tož, nevím, konal-li jsem svou práci dobře nebo špatně; ale pravda je, že jsem dělal noviny už 16 let, a v cestování jsem to nedotáhl nijak daleko. Pravda, poznal jsem hodný kus Evropy, ale do všech těch zemí jsem se nedostal proto, že by mne tam někdo poslal, ale že jsem tam jel prostě na dovolenou a hlavně s tím výsledkem, že jsem se řádně zadlužil.</div>
<div style="text-align: justify;">
Až nenadále – </div>
<div style="text-align: justify;">
Ani nevím, jak bych s tím začal. Ale hned zkraje prosím, aby mi bylo doslova uvěřeno, neboť právě tento úvod k mé pouti je jejím nejsvéráznějším znakem, docela odlišným od všeho, co kdy bylo popudem k dalekým cestám a cestopisům.</div>
<div style="text-align: justify;">
Prostě jsem seděl jednoho prázdninového rána v roce 1936 za svým redakčním stolem, když tu přišel telegrafní posel. Telegrafuje jeden můj známý, řekněme, že se jmenoval pan Bohatec, aby bylo aspoň jméno připodobněním jeho čelné vlastnosti. Prý mohl-li bych se na jeden den uvolnit; sedí v Karlových Varech, kde si léčí špatné trávení a baví se všelijakými myšlenkami. Poslal by pro mě zítra do Brna letadlo.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1JVI-Izk4MJsFKG1GhYLlgtrm34HbRWbai4v_Xr5oIm_t1QafZzv7t0zCKROw-ylGv35L6GEbuwCojTASnhQ8-TFHyffRd98y2Yf_PvIpqL5KjnSuDGwwObM5bPRScKtHEYS2IkGHSTx5/s1600/P2152293.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="251" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1JVI-Izk4MJsFKG1GhYLlgtrm34HbRWbai4v_Xr5oIm_t1QafZzv7t0zCKROw-ylGv35L6GEbuwCojTASnhQ8-TFHyffRd98y2Yf_PvIpqL5KjnSuDGwwObM5bPRScKtHEYS2IkGHSTx5/s320/P2152293.JPG" title="Detroit viděný z Kanady" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Nazítří jsem tedy seděl v letadle a pak za stolkem proti panu Bohatci, uvažuje, jakými myšlenkami se tu asi baví. Hlavní myšlenka, vlastně jediná, která se mě týkala, byla tato: </div>
<div style="text-align: justify;">
„Nechtěl byste jet kolem světa?“ </div>
<div style="text-align: justify;">
Povídám: „Totiž, jak to?“ </div>
<div style="text-align: justify;">
Nato on, že by bylo moc dobré, kdybych jel kolem světa. Díval jsem se na něho přes stůl, netropí-li si ze mě šprým. Potom jsem řekl, že bych jel, o to že není, ale že na něco podobného nemám zdaleka peněz, neboť jsem chudobný člověk. </div>
<div style="text-align: justify;">
„Peníze mám já. Tak co, jel byste?“</div>
<div style="text-align: justify;">
Byl jsem opatrný. Cesta kolem světa stojí nejméně sto, spíše však sto padesát tisíc korun, nemá-li se člověk tlouci zrovna v podpalubí a chce-li něco vidět. Ten člověk přece nevyhodí pro mne z ničeho nic takové peníze. </div>
<div style="text-align: justify;">
„Co bych musil za to pro vás udělat? Dělat vám snad průvodce?“</div>
<div style="text-align: justify;">
„Ne, nic. Jel byste docela sám.“</div>
<div style="text-align: justify;">
Chvilku jsme oba mlčeli. Potom já:</div>
<div style="text-align: justify;">
„Rozumím-li dobře, měl bych jet do světa pro nic za nic.“</div>
<div style="text-align: justify;">
Tomu se zasmál: „Ba, to je to pravé slovo. Pro nic za nic. Ledaže byste si někdy pro svoje potěšení o tom něco napsal. Rozhodně však byste se vrátil chytřejší, než jste dnes.“<br />
<br />
<div style="text-align: right;">
<i>Úryvek z knihy Edvard Valenta: Světem pro nic za nic, 1947, Nakladatelství Kuchař, Hradec Králové</i></div>
</div>
</div>
Katka Krejcovahttp://www.blogger.com/profile/07167903804687552987noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-4709526801818994330.post-58542216372367859142016-01-20T22:30:00.000-08:002016-01-28T11:06:59.251-08:00Nečekaná ruská pohostinnost<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
<b>Máme to za pár. Z Ruska už je to domů, co by pěšky došel, a místní kultura se přibližuje té české s každým posunem dál na západ. Při překročení hranic Evropské unie se nám na tváři objeví široké úsměvy, ačkoli nejsme právě skalními fanoušky této instituce. Teď už s sebou máme plně orazítkované pasy jen pro formu. A tvarohové koláče ve Varšavě nás definitivně přesvědčí o tom, že naše šestnáct měsíců dlouhá cesta končí…</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhIgumZEU2pB3zk-MPrZivUZiS91edwapvhL2p1Pc45lqybFs4uFMdwGaCnnYDXB92y_N8QWr9KrdGSpsWalN_znn2rEk-Lo4m3N-sUNzqoW8Ev5zU_Ak-ozAGbQ0Hzs4327A6aRzURbsNb/s1600/0P6131456.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhIgumZEU2pB3zk-MPrZivUZiS91edwapvhL2p1Pc45lqybFs4uFMdwGaCnnYDXB92y_N8QWr9KrdGSpsWalN_znn2rEk-Lo4m3N-sUNzqoW8Ev5zU_Ak-ozAGbQ0Hzs4327A6aRzURbsNb/s400/0P6131456.JPG" title="Kreml chrání před návštěvníky vysoká zeď a drahé vstupné" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Dlouho jsme řešili, jestli z Ulánbátaru na sever nebo na západ. Na severu lákal Bajkal a transsibiřská magistrála, na západě neznámo s nejistými vyhlídkami na možnosti dopravy přes hranice. Už ani nevím, co rozhodlo, možná někdo zmínil, že západní Mongolsko je krásné. Měl pravdu. Rozhodně nelitujeme, že jsme si znovu vybrali tu dobrodružnější cestu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Jak se dostat do Ruska</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Překročit mongolsko-ruské hranice po silnici nesoucí hrdě jméno Čujský trakt není úplně jednoduchá věc. Prvním problémem se ukáže být Murat, Kazach z Ulgii. Naláká nás, abychom bydleli v jeho rodině pod záminkou, že zítra ráno odjíždí jeho kamarád s cisternou do Novosibirsku. Sveze nás prý rád a zadarmo. Za nocleh s údajnou plnou penzí chce Murat víc než pohodlný hotel v centru, ale co bychom neudělali pro snadný transport na Sibiř. Postupně se ukáže, že většina z toho, co nám Murat napovídal, není tak úplně pravda. Navíc nám kvůli němu ujede ranní autobus do Kosh-Agach, města na ruské straně, a další jede až za tři dny. Nakonec nás ten švindlíř sveze za pár tugriků aspoň k hranici.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjXFKQil_9EWQvtVxb2ztoqWsBAOPowEuAN_0QazotDkoIfNDoJNBYh3o1S8UzIjOmVnXY3sTaEbo3JL0uplzuGF7vCg30ozInLY7gIUueM5E0ghP8jSSrf7V8XWWqfdog6S7WQEU7nt1oN/s1600/1DSC02171.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjXFKQil_9EWQvtVxb2ztoqWsBAOPowEuAN_0QazotDkoIfNDoJNBYh3o1S8UzIjOmVnXY3sTaEbo3JL0uplzuGF7vCg30ozInLY7gIUueM5E0ghP8jSSrf7V8XWWqfdog6S7WQEU7nt1oN/s400/1DSC02171.JPG" title="Hraniční přechod Tsagaannuur na mongolské straně čáry" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Poledne už odbilo a v malé dědině u závory je pusto. Místní žena prohlásí, že od rána tudy v našem směru ještě nikdo neprojel. Na takovém místě se bude těžko stopovat. Hraniční pásmo je široké asi 25 kilometrů. Střeží ho systém vysokých dvojitých plotů s ostnatými dráty a vojáci se samopaly. Jedna dvojice ostnatých drátů na mongolské straně, druhá na ruské a další přesně na dělicí čáře. Převeze nás muž ve starém gazíku za v přepočtu asi tři dolary na osobu a cestou musíme ukazovat pasy celkem devětkrát. Nepřestává nás bavit, jak přechod státních hranic vypadá všude na světě úplně jinak. Už na hraniční čáře zaznamenáme výrazný rozdíl. Podél silnice se najednou objeví množství dopravních značek, rozrytý prašný povrch vystřídá hladký asfalt a na něm se objeví dokonce krajnice a středová linie. Vypadá to, že jsme zase zpátky v civilizaci!</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Sibiřská myš</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Na benzínce za hranicemi nečekáme dlouho. Hranice dnes úspěšně překonala ještě dvě auta, jedno z nich nás sveze dál, za drobný příspěveček 400 rublů (necelých 200 korun). V Kosh-Agach stopuje podél silnice asi šest místních. Přidáme se k nim, jenže to nefunguje. Místňákům zastavuje každou chvíli někdo a stále přicházejí další, ale nám nic. Po dvou hodinách, když se už blíží noc a začíná pršet, zastaví kamion a řidič zamává, ať si naskočíme. Krajina se změní už po pár kilometrech. Oblé holé zvlněné pláně vystřídají skalnaté hory s hustými jehličnatými lesy. V noci se pohodlně vyspíme ve velké kabině a ráno už vystupujeme v Gorno-Altajsku. Dostopovat odsud do Novosibirsku je už poměrně hračka, jen 500 km.</div>
<div style="text-align: justify;">
Nocleh v Berdsku na předměstí Novosibirsku nám u svého kolegy geologa Evgenije domluvila Irina, u které jsme couchsurfovali v Sydney. Tím spustila řetězovou reakci neuvěřitelné ruské pohostinnosti. Evgenij nám přenechá celý svůj byt a komentuje to tím, že má aspoň dobrý důvod navštívit rodiče. Stihne s námi ještě probrat naše plány na návštěvu Ruska a nezapomene zmínit, že má „dobrou kamarádku v Moskvě, která by byla moc potěšená, kdybychom u ní přespali“. A hned jí jde volat.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBSjuz6021kS8fGF-sHsloZpbU9IFZEFOos-MTkUtFQnyiDphVN2wHHjfXrmd8ipqatrzAZXETrZP9HZ6Zb9Sl3VLgAzFdrPbQ9LS8YwJX0z2woAR-YjBoaBFCxHYrjuV5gDBtBey-m1Rb/s1600/1DSC02218.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBSjuz6021kS8fGF-sHsloZpbU9IFZEFOos-MTkUtFQnyiDphVN2wHHjfXrmd8ipqatrzAZXETrZP9HZ6Zb9Sl3VLgAzFdrPbQ9LS8YwJX0z2woAR-YjBoaBFCxHYrjuV5gDBtBey-m1Rb/s400/1DSC02218.JPG" title="Lenin v nadživotní velikosti stále shlíží z podstavce na náměstí po něm pojmenovaném v centru Novosibirsku" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Další den nás čeká prohlídka Novosibirsku a jeho vědeckého „předměstí“ – Akademgorodku. V městečku založeném za Studené války jako hlavní a největší středisko vědy a výzkumu na východ od řeky Ob, žije v současné době přes sto tisíc obyvatel, zejména vědců a výzkumníků s rodinami. Během sovětské éry se obyvatelé Akademgorodku těšili zvláštním výsadám, například distribuci potravin, které nebyly jinde k sehnání, a držitelé doktorátu byli oceňováni ještě speciálními potravinovými balíčky navíc. Městečko se přímo koupe v zeleni a mezi stromy jsou posázené vědecké budovy a pracoviště, od ekonomických institutů až po jaderné laboratoře. Nachází se tu ale i rozsáhlá knihovna, galerie a koncertní sál. Evgenij nám ukáže sochu myši. Na počest všech laboratorních myší a vědeckých úspěchů, kterých bylo díky nim dosaženo, stojí na podstavci vzdělaná myš v brýlích a pletacími jehlicemi splétá šálu z DNA.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgIs6oeMS3M6Em3PQCI78ke3tb4ZaUHkAdeWP77k0F3_0IY9MDzCkoiE7Q524UECUAKu-fyfQMVg-xVgxHfzrpmazvi5rhfQiMpySR0sXd9j_kHGzOkTAQ5eFOwHc6OEEWYtkTioQQPMgJ0/s1600/1DSC02200.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgIs6oeMS3M6Em3PQCI78ke3tb4ZaUHkAdeWP77k0F3_0IY9MDzCkoiE7Q524UECUAKu-fyfQMVg-xVgxHfzrpmazvi5rhfQiMpySR0sXd9j_kHGzOkTAQ5eFOwHc6OEEWYtkTioQQPMgJ0/s320/1DSC02200.JPG" title="Socha myši na počest všech laboratorních" width="212" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Historie Novosibirsku sahá na konec 19. století, když byl založen při příležitosti prvního přemostění řeky Ob za účelem výstavby železnice spojující Evropu s Dálným východem. Město bývalo přesným geometrickým středem Sovětského svazu, což stále připomíná malý bílý kostelík uprostřed rušné křižovatky. V centru města před slavnou budovou opery stojí Lenin v nadživotní velikosti. V současné době se jedná o třetí největší ruské město. Do Moskvy z mnoha různých důvodů nepřijedeme po Transsibiřské magistrále, nýbrž přiletíme letadlem. Letíme s Aeroflotem a Petr chvíli vtipkuje, že jsem si zapomněla vzít nepromokavou bundu a v kabině by mohlo pršet. Přistaneme kolem osmé ráno, nevyspalí a s tříhodinovým časovým posunem.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Mezinárodní trapas u dinosauřího pavilonu</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Od Moskvy nemám na rozdíl od Petra žádná očekávání, jen zvědavost. Petr má několik míst, která chce určitě vidět, protože se o nich učili v hodinách ruštiny, a tak vyrazíme metrem k VDNCh. Jízdenky stojí 50 rublů za osobu bez ohledu na počet stanic. Pověsti o moskevském metru nelžou. Prostorné stanice jsou bohatě zdobené a v některých by si mohl člověk připadat trochu jako na zámku. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgef7BxCnHBxs0B2Dqk5Rj5b7Lu6OisZqu3oiK_XRmcc7xzHh3ijoPWpsmxk0WQOkHYRYh76XnHXtO0A2Rm9_zN8gAaedcf5NRiHkovk8UP5RTsQGsV15ca19vg5k55D8Jn0Cgm5KPnkIJB/s1600/1DSC02566.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="263" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgef7BxCnHBxs0B2Dqk5Rj5b7Lu6OisZqu3oiK_XRmcc7xzHh3ijoPWpsmxk0WQOkHYRYh76XnHXtO0A2Rm9_zN8gAaedcf5NRiHkovk8UP5RTsQGsV15ca19vg5k55D8Jn0Cgm5KPnkIJB/s400/1DSC02566.JPG" title="Jedna z výstavných stanic moskevského metra" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Výraznou charakteristikou Moskvy shledáme množství památníků, bust, soch, replik či jiných připomínek „starých dobrých časů“. Makety raket, raketoplánů a vesmírných družic zdobí dokonce jednu ze stanic metra. VDNCh - „výstava výdobytků národního hospodářství“ připomíná Expo, ale pouze pro země bývalého Sovětského bloku. Areál VDNCh je údajně větší než celé Monako a velkou vstupní bránu zdobí socha dělníka a kolchoznice. Shodou okolností na dnešek připadá státní svátek Den Ruska a dovnitř proudí davy lidí. Většina z nich mává státní vlajkou a i nám se ji kdosi pokusí podstrčit. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8e9uO0-joJu9PbdZRiOOxTGs3Ue2CAlKgOSOqUuKCCKl-G5Dq41HWSNJ-LTZOsBOO0jbJXi3CPIbylvQuhSFI_cqZIK9iXiqKj868ZCTU4Cv6eoYmyPJ2EFGpY7HDgGMOR84OwUbnIONV/s1600/1DSC02299.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8e9uO0-joJu9PbdZRiOOxTGs3Ue2CAlKgOSOqUuKCCKl-G5Dq41HWSNJ-LTZOsBOO0jbJXi3CPIbylvQuhSFI_cqZIK9iXiqKj868ZCTU4Cv6eoYmyPJ2EFGpY7HDgGMOR84OwUbnIONV/s400/1DSC02299.JPG" title="Replika rakety Vostok a sovětský letoun Jak-42 poblíž dinosauřího pavilonu na VDNCh" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Procházíme kolem muzea, pavilonů věnovaných jednotlivým zemím, stánků z občerstvením a suvenýry až k replice rakety Vostok a skutečnému raketoplánu Buran, který je umístěný před dinosauřím pavilonem. Zatímco Petr fotí, posadím se na schůdky vedoucí k zavřenému hlavnímu vchodu, shodím batoh, lehnu si něj a ve vteřině usnu. V noci jsme toho moc nenaspali a i dny předtím byly náročné. Petr se po chvíli přidá, a tak tam oba ležíme jako upadlí do kómatu. Spíme dvě hodiny, pohodlná poloha neexistuje a dřevění nám nohy. Až příliš pozdě zjistíme, že si nás kolemjdoucí fotí a někteří neváhají vyběhnout za nás a zapózovat si společně s námi…</div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Na návštěvě u Lenina a v Gorki parku</b></div>
<div style="text-align: justify;">
První nocleh v Moskvě nám domluvil Evgenij u své kamarádky Tonji. U metra nás vyzvedne Ilja, její muž. Mladý sebestředný floutek hned po příchodu domů pustí tvrdou rockovou muziku a začne vyprávět o své nabušené motorce. Tonja je naopak milá žena, která se zabývá tibetskou medicínou a vůbec mi k němu nepasuje. Ráno nás dovedou pěšky k Rudému náměstí. Návštěvu Leninova mausolea si nemůžeme nechat ujít. Fronta není zdaleka tak dlouhá jako na Ho Či Mina a postupuje rychle. Ani bezpečnostní opatření nejsou tak přísná jako v Hanoji. Tam vládlo hluboké ticho a bezmezné uctívání od místních navozovalo až rituální atmosféru. Tady se spíš jedná o atrakci pro turisty. Lenin vypadá mnohem mladší než bychom čekali. Je voskový nebo není voskový?</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzVsR42JHX8TejvhADPODk4NQTiOfsHfW150gq7fk03u2kPtvWShEDbOzN-Ono3holZ8w4kguGWLqT1O8CQm3oTP2lg9QNWxOXSnOHlk0Tzb1o1K_OtMsPxi16CqURhYMpmFrB50oR-RDr/s1600/1DSC02502.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzVsR42JHX8TejvhADPODk4NQTiOfsHfW150gq7fk03u2kPtvWShEDbOzN-Ono3holZ8w4kguGWLqT1O8CQm3oTP2lg9QNWxOXSnOHlk0Tzb1o1K_OtMsPxi16CqURhYMpmFrB50oR-RDr/s400/1DSC02502.JPG" title="Chrám Vasila Blaženého se nám nejvíc líbí zvenku" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Vystojíme frontu a zaplatíme drahé vstupné do chrámu Vasila Blaženého a až uvnitř zjistíme, že hlavní prostor se opravuje a není přístupný. V jedné kapli s božskou akustikou zpívá mužský vokální sbor. Z venku je Vasil ale stejně nejhezčí. Vydáme se pěšky do Kremlu, ale vstupenka za 700 rublů nás odradí. Zůstaneme sedět na trávě v parku před vstupní branou. Během toulek Moskvou nás překvapí obrovské množství parků, které tu mají. Navštívíme park Kolomeskoye s krásným výhledem na město, dřevěným carským palácem a kostelíkem chráněným Unescem, Vorobyovy gory i Gorkého park a „Veselou zahradu“, nejstarší park v Moskvě. Nejvíc nás překvapí množství lidí, polehávajících, posedávajících nebo sportujících všude kolem. V každém parku mají jiný druh barevných laviček, pohovek či polštářů k volnému využití. Po oválu si to sviští bruslaři, ve skateparku provádějí děcka nejrůznější triky a v posilovně pod širým nebem cvičí svalovci. O kus dál je hřiště, ping-pongové stoly pod širým nebem, kurty na badminton, umělá pláž s lehátky, fontána a taneční parket, kde se právě koná kurz klasických tanců zdarma. Venkovní prostor žije a využívají ho tisíce lidí.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi6VOA01ElmpjKGSGHfP-1Xcto0fPZvH6Wa_EeW3dF5n406mYPPOeft6IJ7wymcfIE-NR9xPsMfOPsJWwBTN6X06LXbtsw4W7YOOlzPV7hfKJ2yfnkRXvAhOeKBeXnyY2Ys1i0HwM8WEpRe/s1600/1DSC02623.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="126" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi6VOA01ElmpjKGSGHfP-1Xcto0fPZvH6Wa_EeW3dF5n406mYPPOeft6IJ7wymcfIE-NR9xPsMfOPsJWwBTN6X06LXbtsw4W7YOOlzPV7hfKJ2yfnkRXvAhOeKBeXnyY2Ys1i0HwM8WEpRe/s200/1DSC02623.JPG" title="Venkovní prostor v Moskvě žije..." width="200" /></a><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgCt6C7x0Z_TO2DlJZm0z8FsWflGgDX4gmo6ekEA1xd2vIz4QD-BbLnu7IqWyjpHBEhH2a25-sS7j8z58Ho61JpsiksIeI0BWrnZ-haX9Amnkfuex4oXLYR1Y9EVWAIUihadpS3heE1LPmM/s1600/1DSC02631.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="132" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgCt6C7x0Z_TO2DlJZm0z8FsWflGgDX4gmo6ekEA1xd2vIz4QD-BbLnu7IqWyjpHBEhH2a25-sS7j8z58Ho61JpsiksIeI0BWrnZ-haX9Amnkfuex4oXLYR1Y9EVWAIUihadpS3heE1LPmM/s200/1DSC02631.JPG" title="...také díky nejrůznějším druhů lehátek a polštářů v parcích" width="200" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Výpravu po třech největších ruských městech zakončíme v Petrohradu. Kdosi říkal, že ruské vlaky jezdí přesně, a tak se na desáté nástupiště vypravíme v předstihu. Šestnáctivagónový vlak tvoří čtrnáct lehátkových, jeden jídelní a jen jediný sedadlový vůz. Z moskevského nádraží odjíždíme na minutu přesně ve 12:14 a na petrohradské vjíždíme na minutu přesně ve 22:07. Nechápeme to, můžeme to pouze obdivovat.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Buildering v Sankt Petěrburgu </b></div>
<div style="text-align: justify;">
Znáte buildering? Pro někoho extrémní sport, pro jiné jen výtržnictví hraničící s vandalstvím. Jedná se o lezení po objektech vytvořených lidmi – budovách, kostelních věžích, továrních komínech, mostních pilířích a nejrůznějších konstrukcích. Nepleťte si buildering s boulderingem, to druhé je zcela neškodná a legální aktivita spočívají v lezení na velké balvany, skalní bloky či umělé překážky v lezeckých centrech, často bez lana jen s matrací umístěnou pod stěnou pro zmírnění případného pádu. Zato buildering se může snadno zvrtnout v ilegální činnost se zvýšenou hladinou adrenalinu způsobenou hrozbou vysokých pokut. Jak se leze bez jištění na nejvyšší špičku nejvyšší budovy na světě, můžete pro názornost shlédnout <a href="https://www.youtube.com/watch?v=gLDYtH1RH-U" target="_blank">tady</a>. Správný builder totiž vždycky leze až na špičku.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjo2M-iSvyoUOUhN3E1d7Omd4EyyGEp-txg5Jt60W_2TR4VFizC7f4GRWm2nqatAAVatis_fw5d71XgeYED_s7bVFcJVUfpg92iphuUAJ5TEa_0D3WZCmkoNAm1PXPT9Pby0GPjV6p1rDx9/s1600/1G0051286.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjo2M-iSvyoUOUhN3E1d7Omd4EyyGEp-txg5Jt60W_2TR4VFizC7f4GRWm2nqatAAVatis_fw5d71XgeYED_s7bVFcJVUfpg92iphuUAJ5TEa_0D3WZCmkoNAm1PXPT9Pby0GPjV6p1rDx9/s320/1G0051286.jpg" title="Tohle je buildering. Arsenij na věži v Astaně, hlavním městě Kazachstánu" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Petrohrad se zapisuje do historie naší cesty jako nejpohostinnější město vůbec. Naše obvyklá úspěšnost s couchsufingem je 10:1. V průměru musíme napsat deset žádostí na jeden uskutečněný nocleh. V Petrohradu se stane neuvěřitelná věc. Žádostí pošleme sedm, a šest z nich nás přijme. Poprvé se nám stane, že musíme nabídky ubytování kvůli přetlaku odmítat. Polina a Arsenij, dva ze sedmi oslovených, bydlí spolu, což je v pětimilionovém městě dost neuvěřitelná náhoda. Polina hraje závodně šachy a Arsenije nejvíc baví lezení po střechách. Nabídne nám, abychom se s ním šli v noci dívat na otevírání mostů, ale jsme příliš unavení a necháme si to ujít. Když kolem půlnoci usínáme, venku ještě není tma, a když se o tři hodiny později probudím, už zase není tma. Blíží se nejdelší den v roce a bílé petrohradské noci jsou proslulé.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg4shUNSLmo3sPgADay41ZDT8K5rhtB6lgkf9Cg3wv_qIAppoCmnzHn7WxmoGjXChvCZCL4oJmn-EgGJvzXBFNOxKPHtpj47nGZdnbuModoY0uoxp52HN9_CtCb9iQbrqm5mnYXM1JRDOeK/s1600/1DSC02583.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="267" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg4shUNSLmo3sPgADay41ZDT8K5rhtB6lgkf9Cg3wv_qIAppoCmnzHn7WxmoGjXChvCZCL4oJmn-EgGJvzXBFNOxKPHtpj47nGZdnbuModoY0uoxp52HN9_CtCb9iQbrqm5mnYXM1JRDOeK/s400/1DSC02583.JPG" title="Tak trochu chyták. Tohle není Petrohrad, ale Moskevská univerzita, jeden z moskevských mrakodrapů" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Samozřejmě, že navštívíme Ermitáž a Zimní Palác, chrám Vzkříšení Krista i Petropavlovskou pevnost se slavnou katedrálou. Dokonce se pěšky vypravíme i na nábřeží, kde by měla kotvit Aurora, ale nekotví. Asi jí někde opravují komínky. Zajedeme se podívat i do Petrodvoců, což je zámeček asi čtyřicet kilometrů od centra Petrohradu. S nádherným zámeckým parkem, fontánami a výhledem na finský záliv. Také navštívíme restauraci typu Stolovaja, tedy tradiční ruskou jídelnu s tácem, na který si nabíráte talířky s věcmi, na které máte zrovna chuť (u nás dnes tento druh restaurace provozuje např. Ikea ;-)). Zažijeme toho tedy v Petrohradu opravdu hodně, nejsilnějším zážitkem ale každopádně zůstává lezení na střechu. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiKBj9ePau2UDiGui8Uw4bGGcnhkSAXpyfSqkKts4lmF6nK_KaGtViGy5L9hnBji8pQJGV2XrU86CHDRqOyYUQOiqcOy5IZSPCrmJ7UhnclnsvneOAfPl4sW8b69dD2diLEUB5oWdXcXxgC/s1600/1DSC03037.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiKBj9ePau2UDiGui8Uw4bGGcnhkSAXpyfSqkKts4lmF6nK_KaGtViGy5L9hnBji8pQJGV2XrU86CHDRqOyYUQOiqcOy5IZSPCrmJ7UhnclnsvneOAfPl4sW8b69dD2diLEUB5oWdXcXxgC/s400/1DSC03037.JPG" title="Petrodvorce, rusky Petěrgof, je bývalá carská rezidence. Fontány bohužel vypínají v 18 hodin, což nám nikdo neřekl" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Arsenij si vybírá velká města a v nich výškové budovy, střechy, věže a tovární komíny. Ukazuje nám nějaké šílené fotky a videa. Nestačí mu jen vylézt na věž, musí se dostat na úplnou špičku, i kdyby to měla být jen anténa. Takový zážitek si nemůžu nechat ujít a Petr překvapivě neprotestuje a přidá se k nám. Arsenij nás vezme do nově postavených domů u řeky. Skoro nikdo tam ještě nebydlí, nikdo to nehlídá, šestnáct pater a pak střecha. Dostaneme instrukce, kde se skrčit a podplazit a kde se naopak není čeho bát. Vchodové dveře otevře Arsenij s pomocí jednoduchého triku. Prostě za ně velkou silou trhne. „To neznáte?“ ptá se překvapeně. Prý se tak dá otevřít až polovina dveří a my tenhle trik využijeme hned o dva dny později, když se nedokážeme dozvonit do hostelu v Rize, kde máme rezervované ubytování. Arsenij se to naučil za raných školních let, kdy s kamarády neměli kam jít po škole a byla jim zima. Teploty v Petrohradu mohou totiž klesat i hluboko pod mínus třicet. Vybrali si jakýkoli dům a tam se schovali. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwotz12ZXJOuAHwX7eM7xm-V6qoxy50IHbLKWe_YUN3fQIqA-zg3DDl9GUgjLWQvXIyk9u6iWKP7RYVBUHWW1oaaU9yAuuGHPLBUe9r-F-kzvytADc177Z1y1cwzt5iPeMlUsuXstRtDVN/s1600/1DSC02937.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwotz12ZXJOuAHwX7eM7xm-V6qoxy50IHbLKWe_YUN3fQIqA-zg3DDl9GUgjLWQvXIyk9u6iWKP7RYVBUHWW1oaaU9yAuuGHPLBUe9r-F-kzvytADc177Z1y1cwzt5iPeMlUsuXstRtDVN/s400/1DSC02937.JPG" title="Petr na vyhlídce na Petrohrad, kterou zažijete jen s Arsenijem" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Výhled ze střechy je parádní. Na řeku, mosty, chrámy a centrum města. Arsenij ještě vyleze na nejvyšší konstrukci a pak už se vrátíme zpátky na pevnou zem. Sbalíme batohy a vyrazíme na stop. Asi dvacet kilometrů před hranicí si postavíme stan pod mostem a užijeme si další bílou noc, kdy slunce skoro nezapadá.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>A domů!</b></div>
<div style="text-align: justify;">
K pěšímu přechodu mezi Ruskem a Estonskem nás svezou tři milí mladí Rusové ve staré rachotině. Nejprve ruské razítko do pasu, pak přejít oplocený most a zařadit se do fronty chodců a cyklistů mířících do Estonska. Slečna za přepážkou jen nahlédne do pasu a vítejte v Evropské Unii. Město Narva na hranicích působí nevlídně, k čemuž přispívá lezavé počasí. Na několik stopů se ještě týž den dostaneme až do Rigy a zjistíme, co máme s Estonci společného. Krásně si s nimi zanadáváme na politiku. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjt4BhgwxGtOco6XsBf-bDaN503hFm7BuHHMhOKd_Oa2Zn9A50LaUS8cHpGuGN03jCr0bDYxP34sFSzq1nzIjyGC00zdEgNlK18ZKKDOaVCkfgLU03Mn7grSXvxhLdaZuHVfle5GZRWdqpy/s1600/1P6181634.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjt4BhgwxGtOco6XsBf-bDaN503hFm7BuHHMhOKd_Oa2Zn9A50LaUS8cHpGuGN03jCr0bDYxP34sFSzq1nzIjyGC00zdEgNlK18ZKKDOaVCkfgLU03Mn7grSXvxhLdaZuHVfle5GZRWdqpy/s320/1P6181634.JPG" title="Před ruskými hranicemi si usteleme pod mostem spíš jen z rozmaru. Těší nás, že nikde cestou jsme nemuseli :)" width="213" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Riga proslula jako secesní město. Výhled shora z věže kostela svatého Petra nabízí výhled na historické centrum i široké okolí. Na náměstí a přilehlých uličkách probíhá trh s květinami a farmářskými výrobky. Prohlédneme si krásný pravoslavný chrám Narození Krista a v Garlic pub (Česnekové hospůdce) si dáme dobrý oběd. Odpoledne se spustí déšť, což učiní ze stopování marný podnik, a tak si radši koupíme jízdenky na noční autobus do Varšavy.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtvs3Onerhx4q2vHiPjJdBZNx7yx5kZhRQzIohpyc-z0Un9M8-vZ9R5JkX5K22DaRkYxDKH9X4MoiAhqXc9YLZxX2PCDZTX6j9YVFXl9qb7wkP9qgWXXvSRh08_CixC-Ma83lGs3iDRHEq/s1600/1DSC03162.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtvs3Onerhx4q2vHiPjJdBZNx7yx5kZhRQzIohpyc-z0Un9M8-vZ9R5JkX5K22DaRkYxDKH9X4MoiAhqXc9YLZxX2PCDZTX6j9YVFXl9qb7wkP9qgWXXvSRh08_CixC-Ma83lGs3iDRHEq/s400/1DSC03162.JPG" title="Riga historická i moderní z věže kostela svatého Petra" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Hlavní dojmy z Polska mám tři. Pozůstatky holocaustu připomínající se na každém kroku ve vybombardovaném a znovu postaveném hlavním městě. Koláče a koblihy, které vypadají a chutnají stejně jako ty české. Buchta s rebarborou nemá chybu. Hlavní hořkou pachuť ale zanechá bitka s hajzlbábou. Vážně po celonoční jízdě autobusem potřebuju na záchod a vážně nemám 2 zloté na zaplacení. Nemáme žádné zloté, přijeli jsme z Lotyšska a směnárna má po ránu ještě zavřeno. Babka se se mnou ale začne nevraživě přetahovat o dveře a hlasitě křičet, jako bych jí kradla dítě. Na pokus vysvětlit jí, že mi prasknou střeva, mi odpoví něco ve smyslu, že to není její problém. Tohle se fakt může stát jen v nekulturních krajinách a nedělám si žádné iluze, že u nás by tomu bylo jinak…</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsarZsezGo-6-f4a6lC6sLtwtTVPkWQlwUUFEfb7hb7rmQrkLSzR8QS8Qr2g5jWk1EOa69-03PE7w3LWAAk8CGdtN6UbnqD1yxdB3dP47u6VMb669RZ86eIubPdl8X4fdyc7Z3b2PqTPGT/s1600/1DSC03426.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsarZsezGo-6-f4a6lC6sLtwtTVPkWQlwUUFEfb7hb7rmQrkLSzR8QS8Qr2g5jWk1EOa69-03PE7w3LWAAk8CGdtN6UbnqD1yxdB3dP47u6VMb669RZ86eIubPdl8X4fdyc7Z3b2PqTPGT/s400/1DSC03426.JPG" title="Poslední společná fotka z cesty z věže ve Varšavě. Máte nás zpátky doma!" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
Zajdeme na poslední večeři, tradiční polské pirohy a dokonalou čokoládovou bábovku s višněmi. Svezeme se moderním metrem, které zatím nemá mnoho stanic a jdeme na autobus. Vyjíždí z varšavského nádraží přesně o půl noci. Trochu dřímeme, a pak se kolem objeví krkonošské kopečky a první cedule v češtině. Petr si povzdechne, že nečekal, že i tak dlouhá cesta může jednou skončit. Zjistím, že nejedeme přes Liberec, nýbrž přes Hradec Králové, a tak poprosím řidiče, jestli by mi někde zastavil. Vyhodí mě na výpadovce za městem, odkud to mám domů pěšky necelou hodinku. Petra na nádraží na Florenci nadšeně vítají děti.</div>
</div>
Katka Krejcovahttp://www.blogger.com/profile/07167903804687552987noreply@blogger.com3