7.9.14

Bodie - městečko duchů

Pojďte s námi navštívit divoký západ v dobách jeho největší slávy. Když alkohol tekl proudem, jedna za druhou létaly vzduchem kulky z koltů a pistolí, bandité sváděli se šerifem svůj věčný boj a zlatá horečka vábila další a další mladíky vidinou snadného zisku. V Bodie se zastavil čas.
Hned u vchodu přečtu nahlas ceduli, že je zákonem přísně zakázáno z území odnášet jakékoli artefakty včetně veškerých kovových součástek, kamenů a dřeva. Nato Jáša prohlásí: „Lukáši, vrať to železo!“ Beru to jako skvělý vtip od osmiletého kluka a začnu se smát jako na lesy. Jáša si na tom ale trvá a stále opakuje: „Luky! Vrať to železo!“ A tak Lukáš sáhne do batohu a neochotně z něj vytáhne poměrně veliký kus starého železa. No, věřili byste tomu? :)
Zlatou žílu objevil v roce 1859 W. S. Bodey, po kterém bylo město pojmenováno. Svou slávu a bohatství si ale užít nestihl. V prosinci téhož roku umrzl ve sněhové vánici, když do města přivážel zásoby. Mezi lety 1863 a 1877 žilo v Bodie jen několik málo horníků a prospektorů. Pak byla ale objevena další bohatá zlatá a stříbrná žíla a nastal zde velký boom. Z dolů v okolí města bylo během 25 let vytěženo téměř 10 tisíc tun zlata v hodnotě přes 15 milionů dolarů.
V Bodie žilo v době jeho největší slávy více než 8,5 tisíce obyvatel a stálo tu přes 2 tisíce budov. Podél hlavní třidy nabízelo zábavu a rozptýlení 65 salónů a tančíren. Přestřelky, přepadání dostavníků, krádeže a pouliční boje byli ve městě na denním pořádku. Město mělo tu nejhorší možnou pověst. Reverend Warrington o Bodie prohlásil, že se jedná o „…moře hříchu, bičované bouřemi chtíče a vášně“. Jedna malá holčička, která se rodiči stěhovala do tohoto nechvalně proslulého města, si do deníčku napsala: „Sbohem Bože. Odcházím do Bodie!“ Tato věta se poté stala slavnou po celém americkém Západě.
Rozkvět města ale netrval dlouho. Už v roce 1881 zažilo prudký pád, když doly byly vytěženy, horníci odcházeli na lukrativnější místa a spolu s nimi i obchodníci. O šest let později nastal v Bodie velký požár, který zničil většinu města. Mohl to být jeho konec, ale nestalo se tak. Vynález elektřiny a její využití při těžbě učinilo doly v Bodie opět ziskovými a město zažilo další období růstu. V roce 1932 jej ale opět zasáhl ničivý požár, který srovnal se zemí více než 90% města. Během 40. let 20. století jej opustili i poslední jeho obyvatelé.
To, co můžete navštívit nyní, je fakticky Státní historický park Bodie, založený v roce 1962, přísně chráněný zákonem. Skládá se ze 172 původních budov, dolu uzavřeného pro veřejnost, který se ale dá navštívit v rámci speciální prohlídky, a muzea, schraňujícího původní předměty s vysokou hodnotou, jako obrazy, žehličky, porcelánové nádobí nebo třeba kočár. 
Nevede sem asfaltová silnice, jen prašná cesta, a vstup je zakázán mimo otvírací hodiny. Když v roce 1988 projevila kanadská důlní společnost zájem v oblasti znovu zahájit těžbu, kalifornští občané úspěšně prosadili zákon na ochranu tohoto neobyčejného místa. Vstupné do městečka stojí 7 dolarů za dospělého a 5 dolarů za dítě.
To, co sem láká 200 tisíc návštěvníků ročně, je skutečný odraz let dávno minulých. Všechno zůstalo zachované přesně tak, jak to tu poslední osadníci zanechali. Na stěnách potrhané tapety, na stolech lahve od vína a od whisky, na postelích zbytky matrací. Vidíme tu krámek s potravinami, kostel, bar, poštu i hotel. A mnoho obyčejných domků. Skoro nikam se nemůže chodit dovnitř, jen nakukovat okny nebo dveřmi zpovzdálí. 
Dětské výkresy leží na podlaze společně se starými novinami, v misce poztrácené knoflíky a rezavé zavírací špendlíky. Staré plechovky, klobouky a další drobné předměty vytvářejí působivá zátiší. Na školních lavicích stále leží učebnice, ale globus položený na okně má trochu zastaralé státní uspořádání. V kuchyni velké restaurace jsou suroviny a těžká váha a na vývěsní tabuli se dočteme, že teplé jídlo se tu podává každou hodinu. Hlava jelena dvanácteráka v zašedlé místnosti jen smutně poulí oči. 
Hasičská zbrojnice, stará benzinová pumpa, plně vybavený obchod se smíšeným zbožím. To všechno tu zůstalo stát a připomíná život obyčejných občanů, kteří pomáhali vytvářet historii tohoto městečka. Moc se nám líbí kulečníkový stůl a ruleta se žetony, pokrytá tlustou vrstvou prachu. Všechno je tu pokryté tlustou vrstvou prachu…
Bodie je nejúžasnější, ale zdaleka ne jediné městečko duchů ve Spojených státech. Najdete jich tu desítky. Mezi nejzajímavější patří třeba Bannack, Tombstone, Terlingua . My jsme navštívili ještě Grafton. Město bylo založené v roce 1862. O čtyřicet let později, po dokončení protipovodňového kanálu na Virgin River, se většina obyvatel odstěhovala i se svými domy, a tak jich v Graftonu zbylo jen pět. Ty jsou dobře zrekonstruované a poměrně malebné. 

Žádné komentáře:

Okomentovat